V Brazílii letos zažívají celé měsíce extrémů v řadě za sebou. Zatímco jih země zasáhly v minulých týdnech rekordní srážky, které mimo jiné rozvodnily i známé vodopády Iguazú, jihovýchod země trápila extrémní vedra. Ve druhé polovině října teplota vyšplhala až k 45 °C, na řadě stanic padly dosavadní historické rekordy. Centrální a severní části země pak hlásí extrémní sucho – to všechno v situaci, kdy je na jižní polokouli stále teprve jaro a největší vedra se teprve očekávají.
Amazonie je bez vody. Umírají delfíni, lodě uvázly na mělčinách, zastavila se doprava léků i potravin
Na jihu země, ve státě Rio Grande do Sul, napršelo za tři měsíce skoro tisíc milimetrů srážek, Porto Alegre zaznamenalo v září nejvlhčí měsíc v historii pozorování, což vedlo i k povodním a nejvyšší úrovni hladiny řeky Guaíby protékající městem. Ještě extrémnější byly ale povodně na systému řek Taquari-Antas, kdy průtok na vodní elektrárně Castro Alves dosáhl úrovně odpovídající desetitisícileté vodě.
Na druhé straně, zejména v oblasti Amazonie, panuje mimořádné sucho. Projevuje se dramatickými dopady na tamní krajinu, ekosystémy i obyvatele. Hladina řeky Rio Negro, významného přítoku Amazonky, klesla v minulých dnech ve městě Manaus na úroveň 12,7 metru, což je nejméně v historii pozorování, které začalo v roce 1902.
GALERIE
Vyschlá Amazonka
Pro srovnání, nejvyšší úroveň hladiny řeky byla naměřena před dvěma roky, a to 30 metrů. Na historických minimech byly v uplynulých dnech i další řeky ve státě Amazonas. Toto extrémní sucho vedlo v řadě oblastí k úplnému přerušení lodní dopravy, která je přitom stěžejní v přepravě lidí a zboží, včetně tak důležitých komodit, jako jsou potraviny nebo léky.
Mnoho domorodých obyvatel zůstalo odříznuto od okolního světa kvůli nemožnosti použít vodní čluny. Někteří lidé musejí putovat kilometry daleko pro pitnou vodu. Snížené vodní hladiny omezují a prodražují například export obilovin a kukuřice, ale také dovoz materiálů pro podniky v Manausu a dalších městech, což si vyžádalo i propuštění stovek lidí z tamních závodů.
Sucho v kombinaci s extrémně vysokými teplotami uplynulé jihoamerické zimy mohlo přispět rovněž k bezprecedentnímu úhynu více než 170 sladkovodních delfínů žijících v jedinečném biomu Amazonie. A přispívá také k četnějším lesním požárům, jejichž kouř mimo jiné zahalil i město Manaus.
Amazonie nezná čtyři roční období
Podnebí brazilské Amazonie je přitom typické výskytem dvou ročních sezon – suché a deštivé. To má samozřejmě dopady na tamní ekosystémy i úroveň vodních hladin, čemuž se obyvatelé za stovky let přizpůsobili. Jenže v posledních dekádách se v souvislosti se změnou klimatu výrazně mění intenzita i frekvence výskytu suchých a vlhkých období.
GALERIE
Srovnání vody v Amazonce a Riu Negro vloni a letos v říjnu
Zatímco v minulém století se vážné sucho objevilo v průměru jednou za dvacet let, od počátku jenadvacátého století jde už o pátou takovou epizodu. Ta letošní přitom už v některých oblastech překonala dosud nejhorší sucho z let 2015 a 2016.
El Niño a teplý Atlantik
Klimatický fenomén El Niño, tedy situace s nadprůměrně teplými vodami v tropickém východním Pacifiku, který ovlivňuje dění v atmosféře v rozsáhlých oblastech nejen v okolí Tichého oceánu, se projevuje celou řadou výrazných extrémů včetně těch srážkových.
Nejintenzivnější dopad je přitom pozorován právě v oblastech obklopujících Pacifik. Vliv současné fáze jevu El Niño, která začala na přelomu letošního jara a léta, navíc často prohlubuje dopady probíhající změny klimatu. A velmi výrazně se to aktuálně projevuje na jihoamerickém kontinentu.
- Při El Niñu dochází v obecně chladnější východní části Tichého oceánu podél rovníku k nárůstu teploty povrchu moře oproti dlouhodobému průměru až o více než tři stupně Celsia. To zde způsobuje nadnormální srážky, které zasahují i na západní pobřeží Jižní Ameriky, kde vyvolávají mnohdy katastrofální záplavy. Naopak v Austrálii, západním Tichomoří i Indii často nastává sucho. Pokles tlaku vzduchu ve východním Tichomoří způsobuje zeslabení pasátů, takže slábnou povrchové oceánské proudy i přesuny vody bohaté na živiny z hlubin směrem k hladině (takzvaný upwelling) při západním pobřeží Jižní Ameriky. To zde vede k hynutí ryb.
- La Niña se projevuje naopak teplejší vodou moře podél rovníku oproti normálu až o více než tři stupně Celsia. Způsobuje zesílení srážek v západním Tichomoří, a naopak sucho v jeho centrální části. Nárůst tlaku vzduchu ve východním Tichomoří způsobuje zesílení pasátů, takže zesilují povrchové oceánské proudy i upwelling hlubinné vody při západním pobřeží Jižní Ameriky. Označení La Niña (holčička) vzniklo jako protiklad k pojmenování dříve poznané, opačné fáze El Niño (chlapeček, jezulátko).
Zdroj: Slovnik.cmes.cz
Za současné extrémní sucho ale může nejen jev El Niño, ale i teplotně výrazně nadprůměrné vody Atlantského oceánu východně od Brazílie, které jsou příčinou suchých větrů do oblasti Amazonie. Souhra těchto dvou faktorů vede k suchu, které těžce zkouší tamní systém tropických deštných lesů.
K tomu musíme přičíst dopady rozsáhlého odlesňování především ve východní Amazonii, kde došlo k poklesu rozsahu pralesů o třicet procent, což snižuje množství srážek.
V polovině října vedlo výrazné k sucho k četným lesním požárům, jejichž kouř zahalil i město Manaus
Tato oblast jižní Ameriky si totiž do jisté míry „vytváří“ vlastní klima, pro které je typický takzvaný malý koloběh vody – co se ze země odpaří, to v této oblasti většinou i spadne.
V odlesněných oblastech je ale mnohem menší zásoba vody k výparu, která pak chybí v západních oblastech Amazonie pro tvorbu dešťových oblaků. Ačkoliv je tento fakt dlouhodobě zdůrazňován, rychlost odlesňovaní zůstává velmi vysoká. Při neměnném tempu odlesňování hrozí, že v poměrně brzké době překoná amazonský prales bod zlomu (který se přiblížil i kvůli probíhající změně klimatu), a následně dojde k jeho přeměně na savanu.
Pravděpodobnostní předpověď srážek pro Jižní Ameriku pro období prosinec 2023 – únor 2024 – pro velkou část střední a východní Brazílie jsou očekávány podprůměrné srážky
Suchem postižení obyvatelé teď doufají v nástup srážek během tamní dešťové sezony. Ta přichází právě v průběhu listopadu, nicméně kvůli očekávanému pokračování poměrně silného El Niña se meteorologové obávají, že zlepšení bude jen částečné a sezona dešťů bude podprůměrná. Což znamená, že sucho tak bude zejména v centrálních a severovýchodních částech Brazílie přetrvávat i na začátku příštího roku.