V Amazonii, která je zásobárnou pětiny sladké vody na světě, začíná období sucha. Mnoho místních řek má ale už nyní kriticky nízkou hladinu vody. Vlády této oblasti proto připravují mimořádná opatření k řešení různých očekávaných problémů, od narušení plavby až po rostoucí počet lesních požárů, napsala agentura AP.
Do Amazonie se vrátilo vážné sucho. A začíná dřív, než se čekalo
„Povodí Amazonky bude v roce 2024 čelit jednomu z největších such v posledních letech, což bude mít významný dopad na několik členských zemí,“ uvádí se v technické zprávě, kterou vydala Organizace smlouvy o spolupráci v Amazonii (ACTO). Patří do ní Bolívie, Brazílie, Kolumbie, Ekvádor, Guyana, Peru, Surinam a Venezuela.
V několika řekách v jihozápadní Amazonii je hladina vody nejnižší v historii pro toto roční období. Obvykle nejsuššími měsíci jsou srpen a září, kdy vrcholí požáry a odlesňování. Podle ACTO jsou zatím nejpostiženějšími zeměmi Bolívie, Peru a Brazílie.
Vědci krizi očekávali
Amazonie má se suchem dlouhodobější problém, který vede ke zpětnovazebním smyčkám: sucho způsobuje umírání stromů a tedy větší emise oxidu uhličitého, které zase zvyšují úroveň sucha. „V některých tropických ekosystémech, například v amazonském pralese, bylo sucho,“ popsal v letošní zprávě tento problém britský klimatolog Stephen Sitch. „Představte si, že vaše rostliny doma, pokud je nezaléváte, nejsou příliš produktivní, nerostou, nečerpají uhlík. Když to přenesete do velkého měřítka, jako je amazonský prales, máte sucho, máte požáry, které v deštném pralese obvykle nejsou běžné, takže nepřijímáte mnoho uhlíku prostřednictvím věcí, jako je fotosyntéza.“
Podle studie, která byla představena v pondělí 29. července, lesy a další suchozemské ekosystémy nedokázaly v roce 2023 omezit změnu klimatu, protože intenzivní sucho v amazonském deštném pralese a rekordní požáry v Kanadě omezily jejich přirozenou schopnost absorbovat oxid uhličitý.
To znamená, že v loňském roce se do zemské atmosféry dostalo rekordní množství oxidu uhličitého, což dále podpořilo globální oteplování, uvedli vědci. Rostliny pomáhají zpomalovat klimatické změny tím, že pohlcují obrovské množství oxidu uhličitého, který je hlavním skleníkovým plynem způsobujícím globální oteplování. Lesy a další suchozemské ekosystémy pohlcují v průměru téměř třetinu ročních emisí z fosilních paliv, průmyslu a dalších lidských zdrojů.
Boj proti odlesňování
Brazilský prezident Luiz Inacio Lula da Silva nastoupil do úřadu v roce 2023 a zavázal se, že bude bojovat proti odlesňování Amazonie a vrátí své zemi pozici klimatického lídra po letech intenzivního ničení největšího deštného pralesa na světě za vlády svého předchůdce Jaira Bolsonara.
Lulův závazek ukončit odlesňování do roku 2030 je podle agentury Reuters na dobré cestě: podle vládních údajů se díky přísnějšímu vymáhání práva podařilo snížit míru odlesňování o více než polovinu. Nová studie ale ukazuje, že samotné odlesňování představuje pouze zlomek škod na klimatu v Amazonii.
Těžba dřeva, vypalování lesů a další formy degradace způsobené člověkem spolu s přirozenými poruchami amazonského ekosystému uvolňují více oxidu uhličitého, který otepluje klima, než odlesňování, ukázala studie zveřejněná v pondělí v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.
Studie, která využila data získaná z leteckého laserového skenování amazonské oblasti pro přesnější evidenci změn v deštném pralese, než jakou poskytují satelitní snímky, zjistila, že degradace způsobená člověkem a přirozené narušení představují 83 procent emisí uhlíku, přičemž jen 17 procent ztrát pochází z odlesňování.
Kromě obřích lesních požárů mají nečekaně velký vliv na emise uhlíku větrné bouře, které poškozují stromy, jež pak umírají a rozkládají se, přičemž uvolňují uhlík. Nezávislí experti oslovení agenturou Reuters připouštějí, že samotné zabránění odlesňování, přestože je prospěšné, nemusí problém s uvolňováním uhlíku z Amazonie vyřešit.
