Zámky na Loiře jsou ohrožené změnou klimatu. Musí řešit problémy za pochodu

S mimořádnými záplavami, opakujícími se suchy a trpícími zahradami nejsou zámky na Loiře, stejně jako velká část francouzských památek, ušetřeny mnoha dopadů klimatických změn. Někdy jim hrozí dokonce vysoké škody, píše agentura AFP.

„Prudký pokles průtoku Loiry v posledních letech nezůstává bez následků pro světoznámé zámky na břehu řeky,“ varovala v roce 2024 síť ekologických organizací Réseau Action Climat (RAC) při regionálním mapování dopadů klimatické krize na Francii a její kulturní dědictví.

Například zámek Chenonceau, jehož základy omývá řeka Cher představující hlavní přítok Loiry, „je obzvláště vystaven vlivům klimatické změny a proměnám výše hladiny,“ řekl AFP hlavní architekt historických památek Étienne Barthélémy.

„Pokud budou dřevěné piloty používané jako základy střídavě vystaveny vzduchu a vodě, přirozená hniloba bude výraznější“ a konstrukci oslabí, vysvětlil Barthélémy. Poukázal přitom na vážné důsledky dlouhotrvajícího sucha z roku 2022. Naproti tomu během obzvlášť silných dešťů, jako letos v zimě, „může silný proud řeky Cher smýt zdivo a vytvořit značný tlak na pilíře“, které už nyní nesou „stopy po nárazech kmenů stromů“.

Zámky na Loiře bez Loiry nemohou existovat. Takhle řeka vypadala v létě roku 2022 při historickém suchu
Zdroj: Reuters/Stephane Mahe

Na zámku v Azay-le-Rideau, renesanční budově postavené za vlády Františka I. Francouzského, také pozorně sledují výšku vody ve dvou ramenech řeky Indry, která ho obklopuje a rok od roku klesá. Kvůli horkému počasí se kromě toho znásobil počet invazních druhů řas v okolí budovy, kvůli čemuž musí zahradníci každý týden čistit vodní nádrže, aby zabránili jejich šíření. V minulosti je čistili jednou za měsíc.

„Abychom se zvládli postarat o historickou památku, jako je tato, řešíme věci za pochodu a snažíme se přijít s řešením, když se objeví problémy,“ uvedl správce zámku Benoit Grécourt.

Mapa zámků na Loiře
Zdroj: World History Encycklopedia/Simeon Netchev

Jeho pohled na věc sdílí i starosta obce Amboise Brice Ravier, který se až donedávna obával rizika sesuvu půdy na královský zámek ve svém městě. Na začátku února zde hrozilo zřícení šesti až devíti tisíc tun zeminy, nebezpečí bylo „přímo spojené se silnými dešti“ z loňského podzimu.

Toto ohrožení vedlo podle starosty k evakuaci více než padesáti lidí. Ti se ujištění, že se mohou vrátit zpět do svých domovů, dočkali až na konci června po dokončení zpevňovacích prací za 2,5 milionu eur (61,5 milionu korun).

Parky z 19. století už nefungují

Památky musí brát v úvahu i významný dopad klimatických změn na své parky, z nichž většina vznikla v 19. století. Stejně jako francouzské zahrady u zámku Chambord čelí těžkým výzvám i Azay-le-Rideau, protože „park navržený v 19. století obsahuje celou řadu rostlin a stromů, které se s klimatickými změnami vyrovnávají obtížně“, uvedl Grécourt. Jedním z řešení „bez ztráty původní identity“ je nahrazení určitých druhů rostlin jinými, které vyžadují méně vody.

Podle Barthélémyho si tyto změny a přípravné práce vyžádají velmi značné investice, které se jen v případě Chenonceau podle odhadů vyšplhají až na deset milionů eur za restaurátorské práce. To platí tím spíše, že do odhadovaných cen nejsou zahrnuty potřebné nákladné elektronické studie.

„Staré budovy v průběhu staletí ukázaly úžasnou schopnost adaptace, odolnosti a pevnosti, ale dnes jsou ve špatném stavu,“ uvedl Barthélémy a ujistil, že není třeba vyvolávat paniku. Navrhuje, aby k řešení tohoto „velkého národního projektu“ vedla „společná debata specialistů, pravděpodobně politiků a také mecenášů umění“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
12:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami

ŽivěKde leží hranice medicíny? Odpovědi hledá nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 6 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 7 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 10 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 12 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 14 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
včera v 20:37

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
včera v 13:30
Načítání...