Zámky na Loiře jsou ohrožené změnou klimatu. Musí řešit problémy za pochodu

S mimořádnými záplavami, opakujícími se suchy a trpícími zahradami nejsou zámky na Loiře, stejně jako velká část francouzských památek, ušetřeny mnoha dopadů klimatických změn. Někdy jim hrozí dokonce vysoké škody, píše agentura AFP.

„Prudký pokles průtoku Loiry v posledních letech nezůstává bez následků pro světoznámé zámky na břehu řeky,“ varovala v roce 2024 síť ekologických organizací Réseau Action Climat (RAC) při regionálním mapování dopadů klimatické krize na Francii a její kulturní dědictví.

Například zámek Chenonceau, jehož základy omývá řeka Cher představující hlavní přítok Loiry, „je obzvláště vystaven vlivům klimatické změny a proměnám výše hladiny,“ řekl AFP hlavní architekt historických památek Étienne Barthélémy.

„Pokud budou dřevěné piloty používané jako základy střídavě vystaveny vzduchu a vodě, přirozená hniloba bude výraznější“ a konstrukci oslabí, vysvětlil Barthélémy. Poukázal přitom na vážné důsledky dlouhotrvajícího sucha z roku 2022. Naproti tomu během obzvlášť silných dešťů, jako letos v zimě, „může silný proud řeky Cher smýt zdivo a vytvořit značný tlak na pilíře“, které už nyní nesou „stopy po nárazech kmenů stromů“.

Zámky na Loiře bez Loiry nemohou existovat. Takhle řeka vypadala v létě roku 2022 při historickém suchu
Zdroj: Reuters/Stephane Mahe

Na zámku v Azay-le-Rideau, renesanční budově postavené za vlády Františka I. Francouzského, také pozorně sledují výšku vody ve dvou ramenech řeky Indry, která ho obklopuje a rok od roku klesá. Kvůli horkému počasí se kromě toho znásobil počet invazních druhů řas v okolí budovy, kvůli čemuž musí zahradníci každý týden čistit vodní nádrže, aby zabránili jejich šíření. V minulosti je čistili jednou za měsíc.

„Abychom se zvládli postarat o historickou památku, jako je tato, řešíme věci za pochodu a snažíme se přijít s řešením, když se objeví problémy,“ uvedl správce zámku Benoit Grécourt.

Mapa zámků na Loiře
Zdroj: World History Encycklopedia/Simeon Netchev

Jeho pohled na věc sdílí i starosta obce Amboise Brice Ravier, který se až donedávna obával rizika sesuvu půdy na královský zámek ve svém městě. Na začátku února zde hrozilo zřícení šesti až devíti tisíc tun zeminy, nebezpečí bylo „přímo spojené se silnými dešti“ z loňského podzimu.

Toto ohrožení vedlo podle starosty k evakuaci více než padesáti lidí. Ti se ujištění, že se mohou vrátit zpět do svých domovů, dočkali až na konci června po dokončení zpevňovacích prací za 2,5 milionu eur (61,5 milionu korun).

Parky z 19. století už nefungují

Památky musí brát v úvahu i významný dopad klimatických změn na své parky, z nichž většina vznikla v 19. století. Stejně jako francouzské zahrady u zámku Chambord čelí těžkým výzvám i Azay-le-Rideau, protože „park navržený v 19. století obsahuje celou řadu rostlin a stromů, které se s klimatickými změnami vyrovnávají obtížně“, uvedl Grécourt. Jedním z řešení „bez ztráty původní identity“ je nahrazení určitých druhů rostlin jinými, které vyžadují méně vody.

Podle Barthélémyho si tyto změny a přípravné práce vyžádají velmi značné investice, které se jen v případě Chenonceau podle odhadů vyšplhají až na deset milionů eur za restaurátorské práce. To platí tím spíše, že do odhadovaných cen nejsou zahrnuty potřebné nákladné elektronické studie.

„Staré budovy v průběhu staletí ukázaly úžasnou schopnost adaptace, odolnosti a pevnosti, ale dnes jsou ve špatném stavu,“ uvedl Barthélémy a ujistil, že není třeba vyvolávat paniku. Navrhuje, aby k řešení tohoto „velkého národního projektu“ vedla „společná debata specialistů, pravděpodobně politiků a také mecenášů umění“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 1 hhodinou

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 4 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 12 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
včera v 14:47

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
27. 4. 2026
Načítání...