Zámky na Loiře jsou ohrožené změnou klimatu. Musí řešit problémy za pochodu

S mimořádnými záplavami, opakujícími se suchy a trpícími zahradami nejsou zámky na Loiře, stejně jako velká část francouzských památek, ušetřeny mnoha dopadů klimatických změn. Někdy jim hrozí dokonce vysoké škody, píše agentura AFP.

„Prudký pokles průtoku Loiry v posledních letech nezůstává bez následků pro světoznámé zámky na břehu řeky,“ varovala v roce 2024 síť ekologických organizací Réseau Action Climat (RAC) při regionálním mapování dopadů klimatické krize na Francii a její kulturní dědictví.

Například zámek Chenonceau, jehož základy omývá řeka Cher představující hlavní přítok Loiry, „je obzvláště vystaven vlivům klimatické změny a proměnám výše hladiny,“ řekl AFP hlavní architekt historických památek Étienne Barthélémy.

„Pokud budou dřevěné piloty používané jako základy střídavě vystaveny vzduchu a vodě, přirozená hniloba bude výraznější“ a konstrukci oslabí, vysvětlil Barthélémy. Poukázal přitom na vážné důsledky dlouhotrvajícího sucha z roku 2022. Naproti tomu během obzvlášť silných dešťů, jako letos v zimě, „může silný proud řeky Cher smýt zdivo a vytvořit značný tlak na pilíře“, které už nyní nesou „stopy po nárazech kmenů stromů“.

Zámky na Loiře bez Loiry nemohou existovat. Takhle řeka vypadala v létě roku 2022 při historickém suchu
Zdroj: Reuters/Stephane Mahe

Na zámku v Azay-le-Rideau, renesanční budově postavené za vlády Františka I. Francouzského, také pozorně sledují výšku vody ve dvou ramenech řeky Indry, která ho obklopuje a rok od roku klesá. Kvůli horkému počasí se kromě toho znásobil počet invazních druhů řas v okolí budovy, kvůli čemuž musí zahradníci každý týden čistit vodní nádrže, aby zabránili jejich šíření. V minulosti je čistili jednou za měsíc.

„Abychom se zvládli postarat o historickou památku, jako je tato, řešíme věci za pochodu a snažíme se přijít s řešením, když se objeví problémy,“ uvedl správce zámku Benoit Grécourt.

Mapa zámků na Loiře
Zdroj: World History Encycklopedia/Simeon Netchev

Jeho pohled na věc sdílí i starosta obce Amboise Brice Ravier, který se až donedávna obával rizika sesuvu půdy na královský zámek ve svém městě. Na začátku února zde hrozilo zřícení šesti až devíti tisíc tun zeminy, nebezpečí bylo „přímo spojené se silnými dešti“ z loňského podzimu.

Toto ohrožení vedlo podle starosty k evakuaci více než padesáti lidí. Ti se ujištění, že se mohou vrátit zpět do svých domovů, dočkali až na konci června po dokončení zpevňovacích prací za 2,5 milionu eur (61,5 milionu korun).

Parky z 19. století už nefungují

Památky musí brát v úvahu i významný dopad klimatických změn na své parky, z nichž většina vznikla v 19. století. Stejně jako francouzské zahrady u zámku Chambord čelí těžkým výzvám i Azay-le-Rideau, protože „park navržený v 19. století obsahuje celou řadu rostlin a stromů, které se s klimatickými změnami vyrovnávají obtížně“, uvedl Grécourt. Jedním z řešení „bez ztráty původní identity“ je nahrazení určitých druhů rostlin jinými, které vyžadují méně vody.

Podle Barthélémyho si tyto změny a přípravné práce vyžádají velmi značné investice, které se jen v případě Chenonceau podle odhadů vyšplhají až na deset milionů eur za restaurátorské práce. To platí tím spíše, že do odhadovaných cen nejsou zahrnuty potřebné nákladné elektronické studie.

„Staré budovy v průběhu staletí ukázaly úžasnou schopnost adaptace, odolnosti a pevnosti, ale dnes jsou ve špatném stavu,“ uvedl Barthélémy a ujistil, že není třeba vyvolávat paniku. Navrhuje, aby k řešení tohoto „velkého národního projektu“ vedla „společná debata specialistů, pravděpodobně politiků a také mecenášů umění“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 9 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 11 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 14 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 15 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 18 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
15. 1. 2026

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
15. 1. 2026
Načítání...