Zámky na Loiře jsou ohrožené změnou klimatu. Musí řešit problémy za pochodu

S mimořádnými záplavami, opakujícími se suchy a trpícími zahradami nejsou zámky na Loiře, stejně jako velká část francouzských památek, ušetřeny mnoha dopadů klimatických změn. Někdy jim hrozí dokonce vysoké škody, píše agentura AFP.

„Prudký pokles průtoku Loiry v posledních letech nezůstává bez následků pro světoznámé zámky na břehu řeky,“ varovala v roce 2024 síť ekologických organizací Réseau Action Climat (RAC) při regionálním mapování dopadů klimatické krize na Francii a její kulturní dědictví.

Například zámek Chenonceau, jehož základy omývá řeka Cher představující hlavní přítok Loiry, „je obzvláště vystaven vlivům klimatické změny a proměnám výše hladiny,“ řekl AFP hlavní architekt historických památek Étienne Barthélémy.

„Pokud budou dřevěné piloty používané jako základy střídavě vystaveny vzduchu a vodě, přirozená hniloba bude výraznější“ a konstrukci oslabí, vysvětlil Barthélémy. Poukázal přitom na vážné důsledky dlouhotrvajícího sucha z roku 2022. Naproti tomu během obzvlášť silných dešťů, jako letos v zimě, „může silný proud řeky Cher smýt zdivo a vytvořit značný tlak na pilíře“, které už nyní nesou „stopy po nárazech kmenů stromů“.

Zámky na Loiře bez Loiry nemohou existovat. Takhle řeka vypadala v létě roku 2022 při historickém suchu
Zdroj: Reuters/Stephane Mahe

Na zámku v Azay-le-Rideau, renesanční budově postavené za vlády Františka I. Francouzského, také pozorně sledují výšku vody ve dvou ramenech řeky Indry, která ho obklopuje a rok od roku klesá. Kvůli horkému počasí se kromě toho znásobil počet invazních druhů řas v okolí budovy, kvůli čemuž musí zahradníci každý týden čistit vodní nádrže, aby zabránili jejich šíření. V minulosti je čistili jednou za měsíc.

„Abychom se zvládli postarat o historickou památku, jako je tato, řešíme věci za pochodu a snažíme se přijít s řešením, když se objeví problémy,“ uvedl správce zámku Benoit Grécourt.

Mapa zámků na Loiře
Zdroj: World History Encycklopedia/Simeon Netchev

Jeho pohled na věc sdílí i starosta obce Amboise Brice Ravier, který se až donedávna obával rizika sesuvu půdy na královský zámek ve svém městě. Na začátku února zde hrozilo zřícení šesti až devíti tisíc tun zeminy, nebezpečí bylo „přímo spojené se silnými dešti“ z loňského podzimu.

Toto ohrožení vedlo podle starosty k evakuaci více než padesáti lidí. Ti se ujištění, že se mohou vrátit zpět do svých domovů, dočkali až na konci června po dokončení zpevňovacích prací za 2,5 milionu eur (61,5 milionu korun).

Parky z 19. století už nefungují

Památky musí brát v úvahu i významný dopad klimatických změn na své parky, z nichž většina vznikla v 19. století. Stejně jako francouzské zahrady u zámku Chambord čelí těžkým výzvám i Azay-le-Rideau, protože „park navržený v 19. století obsahuje celou řadu rostlin a stromů, které se s klimatickými změnami vyrovnávají obtížně“, uvedl Grécourt. Jedním z řešení „bez ztráty původní identity“ je nahrazení určitých druhů rostlin jinými, které vyžadují méně vody.

Podle Barthélémyho si tyto změny a přípravné práce vyžádají velmi značné investice, které se jen v případě Chenonceau podle odhadů vyšplhají až na deset milionů eur za restaurátorské práce. To platí tím spíše, že do odhadovaných cen nejsou zahrnuty potřebné nákladné elektronické studie.

„Staré budovy v průběhu staletí ukázaly úžasnou schopnost adaptace, odolnosti a pevnosti, ale dnes jsou ve špatném stavu,“ uvedl Barthélémy a ujistil, že není třeba vyvolávat paniku. Navrhuje, aby k řešení tohoto „velkého národního projektu“ vedla „společná debata specialistů, pravděpodobně politiků a také mecenášů umění“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Doporučujeme

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.