Největší sladkovodní jezero v Turecku Beysehir rychle vysychá

Největší turecké sladkovodní jezero Beysehir, které leží v centrální části země, rychle vysychá, napsal deník Hürriyet. Na některých místech hladina jezera ustoupila o tři sta metrů od původního břehu a v některých částech dokonce až o 1,5 kilometru. Původní dno jezera se v těchto oblastech proměnilo v pastviny nebo bažiny.

„To jezero je mrtvé. Nedá se k tomu víc říct. Nechť celé Turecko truchlí,“ řekl deníku Hürriyet Hasan Kurt, který vede rybářské družstvo Beysehir. Rybáři podle něj musí působit v místech vzdálených i půl druhého kilometru od původního břehu.

Jezero o rozloze 656 kilometrů čtverečních přispívá nejen k zavlažování celé krajiny, ale také představuje živobytí pro více než čtyři stovky rybářů. V současnosti rybolov na jezeře téměř ustal a na místech, kde se dříve plavily rybářské lodě, se nyní pasou zvířata.

Kurt deníku řekl, že pro místní je proměna jezera v pastviny a bažiny katastrofou. Jezero dnes slouží lidem jen jako zdroj pitné vody, ale i to podle Kurta nevydrží déle než pár měsíců. „Připravujeme se na zápach bahna a mrtvých ryb, který brzy přijde,“ řekl.

Příčiny a následky

Z vysoušení jezera místní kromě klimatické změny viní nekontrolované zavlažování polí zemědělci a přehrady na přítocích jezera. Ty narušily přirozený přítok vody. Podle Kurta místní nejsou proti budování přehrad, ale přehrady by neměly ničit to, co funguje. „Farmáři letos nemohli zalévat cukrovou řepu a mnozí museli svá pole zorat. Ztráty jsou obrovské,“ uvedl.

Dalším problémem je podle místních neochota farmářů používat technologie, které pomáhají s šetřením vody. Například snaha o zavedení kapkové závlahy se u zemědělců setkala se značným odporem.

Místní naléhají na vládu, aby podpořila výstavbu projektu, který má přivést vodu do jezera z řeky Akcay. Ta je od Beysehiru vzdálená 36 kilometrů. Podle Kurta by přesměrování části toku mohlo jezero zachránit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...