Největší sladkovodní jezero v Turecku Beysehir rychle vysychá

Největší turecké sladkovodní jezero Beysehir, které leží v centrální části země, rychle vysychá, napsal deník Hürriyet. Na některých místech hladina jezera ustoupila o tři sta metrů od původního břehu a v některých částech dokonce až o 1,5 kilometru. Původní dno jezera se v těchto oblastech proměnilo v pastviny nebo bažiny.

„To jezero je mrtvé. Nedá se k tomu víc říct. Nechť celé Turecko truchlí,“ řekl deníku Hürriyet Hasan Kurt, který vede rybářské družstvo Beysehir. Rybáři podle něj musí působit v místech vzdálených i půl druhého kilometru od původního břehu.

Jezero o rozloze 656 kilometrů čtverečních přispívá nejen k zavlažování celé krajiny, ale také představuje živobytí pro více než čtyři stovky rybářů. V současnosti rybolov na jezeře téměř ustal a na místech, kde se dříve plavily rybářské lodě, se nyní pasou zvířata.

Kurt deníku řekl, že pro místní je proměna jezera v pastviny a bažiny katastrofou. Jezero dnes slouží lidem jen jako zdroj pitné vody, ale i to podle Kurta nevydrží déle než pár měsíců. „Připravujeme se na zápach bahna a mrtvých ryb, který brzy přijde,“ řekl.

Příčiny a následky

Z vysoušení jezera místní kromě klimatické změny viní nekontrolované zavlažování polí zemědělci a přehrady na přítocích jezera. Ty narušily přirozený přítok vody. Podle Kurta místní nejsou proti budování přehrad, ale přehrady by neměly ničit to, co funguje. „Farmáři letos nemohli zalévat cukrovou řepu a mnozí museli svá pole zorat. Ztráty jsou obrovské,“ uvedl.

Dalším problémem je podle místních neochota farmářů používat technologie, které pomáhají s šetřením vody. Například snaha o zavedení kapkové závlahy se u zemědělců setkala se značným odporem.

Místní naléhají na vládu, aby podpořila výstavbu projektu, který má přivést vodu do jezera z řeky Akcay. Ta je od Beysehiru vzdálená 36 kilometrů. Podle Kurta by přesměrování části toku mohlo jezero zachránit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025
Načítání...