Změny klimatu strana 5 z 5

Britské brambory, kalifornská zelenina, jihoafrická kukuřice nebo indická cibule jsou jedny z potravin, jež byly podle studie mezinárodního vědeckého týmu zasaženy nedávnými cenovými šoky, které způsobily extrémní povětrnostní podmínky. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) byla také loňská tuzemská úroda většiny hlavních plodin slabší. V roce 2024 se sklidilo meziročně méně obilovin, olejnin, luskovin na zrno, chmele, vinných hroznů, ovoce i zeleniny.

Afghánská metropole by se mohla brzy stát vůbec prvním moderním hlavním městem, které se ocitne bez vody. Píše to americká stanice CNN. Podle expertů je na vině nárůst populace, změny klimatu i plýtvání. Hladina podzemní vody v Kábulu už klesla o desítky metrů. Podle nevládní organizace Mercy Corps by krize mohla vést k ekonomickému kolapsu.

Vědci z Northeastern University využili nejmodernější a nejdetailnější modely klimatu, aby prostudovali, jak se změní průtoky ve velkých řekách. Zjistili, že na přelomu příštího století pocítí 850 milionů lidí důsledky klesajícího množství vody v největších světových řekách.

Politika, společnost a klima jsou tři navzájem provázané fenomény, které v minulosti přispívaly k pozitivním změnám, ale také se stávaly příčinou rozsáhlých krizí. Současná změna klimatu způsobená lidskou aktivitou přináší spoustu problémů i výzev. S podobnými změnami se museli lidé na území dnešního Česka potýkat i v dávné minulosti, byť tehdy se podnebí měnilo z přirozených důvodů. Vědci teď popsali, jak zvládaly ochlazování a oteplování germánské kmeny na konci třetího století našeho letopočtu.

Rychlovlaky jsou výrazně ekologičtějším dopravním prostředkem než letadlo při vysokém vytížení tratě. Uvádí to studie španělské státní společnosti Ineco, o které informoval deník El País. Studie se zaměřila na srovnání emisí mezi některými železničními a leteckými spoji ve Španělsku. U vysokorychlostní železnice velká část emisí připadá na výstavbu infrastruktury, zatímco u letecké dopravy převážnou část znečištění způsobuje provoz letadel samotných.

Požár na severním okraji Grand Canyonu v americké Arizoně již zničil desítky budov. Oheň, který vypukl 4. července po úderu blesku, se rozšířil na více než 5700 akrů a přiměl úřady uzavřít celou oblast pro návštěvníky. Guvernérka Arizony Katie Hobbsová kritizuje postup federálních hasičů, kteří podle ní nechali plameny příliš dlouho bez aktivního zásahu, a požaduje nezávislé vyšetřování. Správa národních parků se brání s tím, že rozhodovala na základě aktuálních dat a podmínek v terénu.

Když tají ledovce, voda z nich protéká pod hory. Tam může narušovat stabilitu podloží a způsobovat tak zemětřesení. Vědci teď pro tuto hypotézu přinesli celou řadu důkazů.

Nově objevení štírci z Jižní Koreje jsou specializovaní na život v jeskyních. Svá veliká makadla využívají jak pro navigaci v těchto ekosystémech, tak i při lovu. Podle biologů jsou ale ohrožení kvůli narušení jejich původního ekosystému.

Vědci zjistili, že velcí kopytníci jako divocí koně či zubři efektivně snižují počet klíšťat v přírodě díky své přirozené pastvě. V milovické rezervaci jich bylo na pasených plochách až o 75 procent méně než v okolních, neobhospodařovaných porostech. Klíšťat v tuzemsku v posledních letech kvůli změnám klimatu přibývá a šíří se do vyšších nadmořských výšek. O výsledcích výzkumu informovala společnost Česká krajina.

Operace agentů francouzské tajné služby v podobě potopení lodi ekologických aktivistů měla za cíl zamezit jim v blokování testů atomových zbraní. Jejich útok sice uspěl a loď se potopila. Ale v důsledku skandálu byly testy zastavené.

S družicí MethaneSAT byla spojena velká očekávání, která se ale nakonec nenaplní. Místo aby satelit ukazoval, jaké firmy vypouštějí nejvíc metanu, se nečekaně odmlčel a přestal fungovat.

Analýza odhadla, že změna klimatu způsobená člověkem zintenzivnila nedávnou vlnu horka v Evropě a zvýšila počet očekávaných úmrtí v důsledku veder ve dvanácti evropských městech přibližně o patnáct set.

Jezera, která jsou lépe napojena na podzemní vodu, si udržují stabilnější hladinu a lépe čelí dopadům klimatické změny. Vyplývá to z výzkumu expertů z Akademie věd ČR, kteří analyzovali data ze 350 jezer v osmnácti evropských zemích.

Adaptovat chov dobytka na stále častější a intenzivnější vlny veder je pořád náročnější, ukazuje rozsáhlý izraelský výzkum. I pokud se zavedou chlazení chovů, stále to bude mít dopady na nižší množství nadojeného mléka, popsali vědci.

Meteorologové varovali také ve čtvrtek před velmi vysokými teplotami. Zatímco ve středu zasáhla vlna veder zejména Čechy, o den později se přesunula hlavně na Moravu. Padaly tak další rekordy. Nejtepleji bylo ve Strážnici, kde naměřili 36,6 stupně Celsia. Přes 36 stupňů vystoupala teplota také na Břeclavsku.

Vlny veder jsou stále delší a intenzivnější. Protože lidský organismus je na takové extrémy citlivý, projevuje se to už i na lékařských statistikách. Dokazují to i data Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) za poslední roky.

Velkou část Evropy tento týden sužuje vlna veder. V Česku předpovídali meteorologové největší horko ve středu, teploty se ale budou držet kolem 30 stupňů Celsia až do neděle.

Hurikánová sezona v USA by letos měla být podle předpovědí meteorologů aktivnější, než je obvyklé. V klíčových momentech ale vědci nebudou mít zásadní údaje pro předpověď pohybu, síly a nebezpečnosti bouří. Americké námořnictvo na konci července přestane data ze svých družic civilním meteorologům poskytovat.

V době, kdy se Evropa i USA potýkají s vlnou veder, řeší Jižní Amerika opačný extrém – na kontinentu se prudce ochladilo a lidé čelí nebývale mrazivému počasí. Na situaci upozornila agentura Reuters.

Netopýři pijící z injekčních stříkaček, malí dravci vypadlí z hnízd... Ve středisku péče o zvířata ve francouzském regionu Gironde bylo kvůli vlně veder nutné se postarat o něco vyšší počet zvířat, než je obvyklé, což podle místních ošetřovatelů dokazuje, jak volně žijící zvířata v horku trpí, napsala agentura AFP.

O první takzvané klimatické vízum v Austrálii už žádá přes čtyři tisíce obyvatel tichomořského souostroví Tuvalu, což je asi 42 procent populace. Píše to japonská agentura Kjódó. V důsledku změn klimatu se zvyšuje hladina oceánu, což ohrožuje existenci souostroví.

Za sto let bude na Zemi o pět stovek ptačích druhů méně než v současnosti, tvrdí ekologové z univerzity v Readingu ve svém novém výzkumu. Podle něj jsou hlavními příčinami úbytek přirozeného životního prostředí ptáků, silný vliv ale bude mít také změna klimatu.

V pátek začínají letní prázdniny a s nimi i doba dovolených a výletů jak po Česku, tak i do zahraničí. Současně jde o období, kdy se meteorologové potýkají se zvýšenou četností dotazů, jaké počasí v té které oblasti a v daném čase bude, kdy si vzít dovolenou a podobně.

Kosatky se navzájem čistí chaluhami, zjistili američtí vědci. Jde podle nich o první zaznamenaný příklad takového používání nástrojů u mořských živočichů. Toto chování se podle zpravodajského webu The Guardian vyskytlo u pobřeží Kanady a Spojených států u kytovců, které vědci sledovali za použití dronů.