Změny klimatu strana 5 z 5

Solární energie je jedním z hlavních zdrojů, který by měl nahradit zdroje fosilní. Zatím se ale příliš neví, jaký by byl dopad takové změny, kdyby k ní došlo opravdu masivně. Podle nových modelů může plošné pokrytí střech budov běžnými fotovoltaickými panely zvýšit teploty v horkých dnech, ale naopak je snížit v noci.

Americký prezident Joe Biden navštívil odpoledne místa zasažená hurikánem Milton u Saint Petersburgu. Od Kongresu žádá další mimořádnou peněžitou pomoc postiženým oblastem, které i několik dní po zásahu hurikánu připomínají ničivou sílu přírodního živlu. Předseda Sněmovny reprezentantů chce schvalování dalších příspěvků obětem řešit až po listopadových prezidentských volbách.

Oteplování klimatu v Evropě mění zemědělské podmínky, což umožňuje rozšíření plodin typických pro jih kontinentu na sever. V Maďarsku se například olivovníky, tradičně pěstované v teplejších oblastech, stávají novým symbolem těchto změn. Pěstitelé jako Csaba Torok popisují, že mírnější zimy a příznivé mikroklima na svazích v blízkosti Balatonu poskytují ideální podmínky pro růst olivovníků, které se stále více adaptují na tamní prostředí. Tento posun v pěstování oliv odráží širší evropský trend, kdy klimatické změny místy otevírají nové možnosti pro zemědělské plodiny, zatímco jižní oblasti čelí rostoucím problémům se suchem a vlnami veder.

Expertní organizace World Weather Attribution pravidelně hodnotí, jestli mají přírodní katastrofy nějakou souvislost se změnami klimatu. Mnohdy dospěje k tomu, že ne – a že jde jen o náhodu. V případu hurikánu Helene, který v září zasáhl Floridu, je ale podle nového výzkumu vliv oteplování jednoznačný.

Takhle pozdě na podzim ještě nikdy Mexický záliv žádný hurikán nezasáhl. Může za to výjimečně teplá voda v oceánu, která dává tropické bouři výjimečnou sílu. A ničivost. Americká Florida se nedlouho po řádění ničivé bouře Helene chystá na příchod hurikánu Milton.

Ve světových řekách je úhrnem nejméně vody přinejmenším za posledních 33 let, za která jsou známá data. V nově zveřejněné zprávě na to upozornila Světová meteorologická organizace (WMO). V každém roce z uplynulých pěti let byly hladiny řek výrazně pod dlouhodobým průměrem.

Lidé na Floridě se připravují na hurikán Milton, který rychle zesílil na pátý, nejvyšší stupeň. Doprovází ho vítr o rychlosti až 250 kilometrů v hodině a intenzivní deště. K pobřeží by měl dorazit do středy a očekává se, že zasáhne velká města, včetně Tampy a Orlanda. Guvernér státu varoval před dalšími výpadky elektřiny. Evakuovat by se mohly až miliony obyvatel, uvádějí média. Jihovýchod Spojených států se přitom teprve vzpamatovává z řádění bouře Helene, které nepřežilo nejméně 230 lidí.

Hostem pořadu Hyde Park Civilizace byl český vědec Jiří Hulcr, který je expertem na kůrovce. Působí v laboratoři na University of Florida, ale spolupracuje stále i s českou Akademií věd. Podle něj nejsou ovšem problémem lesů pouze kůrovci.

Úřady na jihovýchodě Spojených států už evidují nejméně 166 mrtvých v souvislosti s bouří Helene, která minulý týden napáchala rozsáhlé škody napříč několika státy. Americká média o tom informují v den, kdy se zasažené oblasti chystají navštívit prezident Joe Biden a viceprezidentka Kamala Harrisová. Zatímco se jihovýchod USA vzpamatovává z vichru a záplav, jihozápad se potýká s rekordním vedrem.

Po kůrovcové kalamitě, která v minulých letech masivně zasáhla v Česku smrkové lesy, hrozí teď nebezpečí borovicím. Vyplývá to z mezinárodní studie uveřejněné ve vědeckém časopise Forest Ecosystems. Podle ní se kvůli klimatickým změnám a obchodu se dřevem může ve střední Evropě objevit do roku 2040 nový invazní druh parazita – háďátko borové. To v současnosti ničí borové lesy v Portugalsku a Španělsku. Podle ministerstva zemědělství se dřevo z dovozu sleduje už teď.

Před 142 lety ve Velké Británii spustili první uhelnou elektrárnu – a tím odstartovali „věk elektřiny“. Toto pondělí Británie naopak svou poslední uhelnou elektrárnu uzavřela a energii už vyrábí jen z jiných zdrojů. Veskrze ekologičtějších.

Švýcarsko a Itálie znovu překreslí část své společné hranice kvůli tajícím ledovcům, které představují přirozené předěly mezi oběma zeměmi. Alpská země už schválila dohodu vedoucí k úpravě hranic, která začne platit po podpisu Říma. Informaci přinesly zpravodajské servery Sky News a Euronews.

Podle nového výzkumu se v části oteplujícího se oceánu daří „neviditelnému lesu“ fytoplanktonu, tedy rostlinného planktonu. Může to mít velké globální důsledky. Tyto organismy totiž zajišťují přibližně polovinu takzvané primární produkce planety, tedy asi půlku všech buněk na Zemi spojených s fotosyntézou. A také jsou zodpovědné za produkci většiny kyslíku.

Změna klimatu zdvojnásobila pravděpodobnost výskytu nebezpečných povodní ve střední Evropě po „nejsilnějších deštích v historii". Tvrdí to rozsáhlá zpráva mezinárodního týmu klimatologů, na níž se podíleli i čeští vědci.

Přestože se dá cévní mozkové příhodě dobře předcházet a dá se i poměrně snadno léčit, došlo v letech 1990 až 2021 k velkému nárůstu případů – a to celosvětově. Podle nové studie je příčinou růst populace a stárnutí obyvatelstva, ale i výrazně vyšší vystavení rizikovým faktorům.

Podle nové studie mohou téměř tři čtvrtiny světové populace v příštích dvaceti letech očekávat výrazné a rychlé změny počasí, které se projeví nejvíc v extrémních teplotách a také srážkách. Příčinou jsou vyšší emise skleníkových plynů, jež zvyšují nestabilitu v atmosféře.

Nynější silné a vytrvalé deště jsou pro září velmi netypické, je ale složité tvrdit, že jsou projevem klimatické změny. Neexistuje na to jasná odpověď, řekl Václav Rára z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. V září se obyčejně teploty v noci a ráno dostávají plošně pod deset stupňů Celsia a atmosféra tak už nedokáže zadržet velké množství vodní páry. Srážky s extrémně vysokými úhrny za velmi krátkou dobu jsou proto podle Ráry typické spíše pro teplé letní měsíce, což lze vidět na povodních z července 1997 či srpna 2002.

Svět nedokázal zabrzdit růst emisí metanu, které mají silný vliv na změny klimatu. Víc než 150 zemí se sice zavázalo snížit v tomto desetiletí tyto emise o třicet procent, ale nový výzkum ukazuje, že celosvětově v posledních pěti letech rostly rychleji než kdykoli předtím.

Těžební plošinu v Severním moři by měla částečně pohánět větrná turbína. Jedná se o pilotní projekt, který by měl být v případě úspěchu rozšířený na další místa. Má ale také kritiky.

V Pákistánu stále více rodin, které kvůli rekordnímu monzunu přišly o svou půdu, nutí své dcery ke sňatkům. Svatby často velmi mladých dívek totiž rodinám přinesou peníze, které jsou poslední možností, jak nakrmit zbytek rodiny, píše Le Monde.

V jednom z největších evropských národních parků v srpnu zahynul americký turista, když se nad ním propadl strop ledové jeskyně. Jeho přítelkyně vyvázla se zraněními. Nehodu, která se odehrála na Islandu, sice nejde přímo spojit se změnou klimatu, ale zvyšující se teploty a ústup ledovců zpopularizovaly novou formu cestování – takzvanou turistiku poslední příležitosti, napsal list The New York Times.

Evropa se změní, ať už se vlády budou snažit energetiku přeměnit na bezuhlíkovou, nebo ne, říká v rozhovoru špičkový německý chemik Robert Schlögl. Větší roli v přerodu energetiky může podle něj mít i Česko.

Bristolská kapela Massive Attack se nebojí odvážných hudebních projektů, ale ani nepříjemných politických témat. A už roky také upozorňuje na hrozbu klimatických změn. Její poslední koncert byl první, který se řídil přesně stanovenými pravidly, jež měla masivně snížit jeho uhlíkovou stopu.

Všichni velcí výrobci nákladních automobilů jdou do baterií, protože to je nejrychlejší řešení – jednodušší než řešit vodík nebo se snažit přizpůsobit změnám emisních pravidel klasických motorů, říká člen představenstva Tatra Trucks Radomír Smolka, který už roky vede vývoj tatrovek. Emise a normy řeší celý svět, nejen Evropa, zdůrazňuje v rozhovoru, v němž se zamýšlí i nad čínským vzestupem na poli automobilismu, rolí Indie nebo autonomním řízením.