TÉMA

Změny klimatu strana 3 z 5

Máčky oteplení moří zvládnou, ale ne bez úhony

Žraloky ohrožuje nadměrný rybolov, úbytek přirozeného prostředí, ale i změny klimatu. Právě poslední z těchto vlivů teď vědci prozkoumali s ohledem na schopnost žraloků přežít oteplování. Mořští biologové se podívali konkrétně na jeden z menších druhů těchto paryb – na máčku skvrnitou. Šanci má přežít i v nejméně příznivém scénáři, významně by jich ale ubylo.
19. 7. 2024|

Horští průvodci v Andách přinášejí svědectví o zmenšování ledovců

V Andách se projevují výrazné dopady klimatických změn, které ohrožují místní ekosystémy i historické památky. Rostoucí globální teploty způsobují tání ledovců a věčně zmrzlé půdy, což vede k sesuvům půdy a přerušení tradičních tras. Místní obyvatelé a odborníci zaznamenávají dramatické změny teplot a ekosystémů, což potvrzují i výzkumy, které ukazují, že denní zimní povrchové teploty v Andách od roku 2000 výrazně vzrostly. Tyto změny podtrhují naléhavost řešení globálních environmentálních výzev.
18. 7. 2024|

Oteplování Země mění osu a rotaci planety

Když se rozpouští led na pólech, mění to i rozložení hmoty na zemském povrchu. Vědci z curyšské univerzity teď poprvé popsali, jak se to reálně projevuje. Dopady jsou zatím malé, ale jejich důsledky mohou časem nabrat na významu.
17. 7. 2024|

Klimatická změna může ovlivnit barvu hmyzu. Hrozí problémy při páření

Vědci se obávají, že adaptace na globální oteplování může některým druhům hmyzu způsobit problémy s pářením, jelikož může změnit jejich barvu. Při vyšších teplotách se hmyz podle převládající teorie stává světlejším, kvůli čemuž klesá jeho šance na rozmnožování. Například tmavě zbarvená zákeřnice dokáže v chladném počasí lépe najít sexuálního partnera než její světlejší protějšek. Tmavší samci se totiž v časných hodinách snáz zahřejí, a proto se mohou dříve věnovat ostatním věcem, zatímco ostatní brouci se ještě zahřívají.
16. 7. 2024|

Městské tepelné ostrovy zhoršují dopady veder. Trpí hlavně senioři

Města mají problém se během letních nocí přirozeně ochlazovat, neboť se skládají z umělých povrchů, jako je beton či asfalt, které se ve dne nahřívají. To může být problematické, jelikož vyšší teploty zatěžují lidský organismus, ale také zeleň, upozorňuje klimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Nicméně takzvané městské tepelné ostrovy, tedy zástavby, které zadržují více tepla, mohou být naopak prospěšné v zimě.
16. 7. 2024|

Start-up vyrobil máslo z oxidu uhličitého

Výroba mléčných produktů má podle miliardáře Billa Gatese příliš vysokou uhlíkovou stopu. Proto podpořil penězi i svým vlivem nový projekt, který chce klasické máslo nahradit umělým.
11. 7. 2024|

Kolik lidí umírá kvůli extrémním vedrům? To nikdo přesně neví, ukazují studie

Rostoucí teploty po celém světě zabíjí čím dál víc lidí, úřady však o těchto úmrtích nejsou schopny přesně informovat. Jejich údaje často zachycují jen ty nejjasnější případy, upozornila agentura Bloomberg. Ve snaze zaznamenat skutečné počty se podle ní experti přiklání k počítání „nadbytečných“ úmrtí, podobně jako tomu bylo u covidu-19.
11. 7. 2024|

Vědci změřili, jak se Země oteplovala před 50 miliony let. Podceňují se prý změny v Arktidě

Nový vědecký výzkum dokázal spočítat, jak se měnily teploty na Zemi v době před desítkami milionů let. Autoři studie spočítali, jak se tehdy lišila rychlost změn v Arktidě a u rovníku. Výsledky mimo jiné naznačují, že tempo současných změn u severního pólu je podobné situaci, která skončila oteplením planety o šestnáct stupňů.
10. 7. 2024|

ÚS: Úřad porušil právo na informace, když za ně chtěl miliony

Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti datového novináře Jana Cibulky z Českého rozhlasu, který před deseti lety požadoval od Zeměměřického úřadu kompletní digitální model reliéfu Česka páté generace. Úřad po něm za to požadoval poplatek tři miliony korun. Správní orgány a soudy všechny stížnosti a žaloby zamítly, nyní ÚS konstatoval, že daná částka představuje ekonomickou bariéru s odrazujícím účinkem a pro novinářovu činnost šlo o částku nepřiměřenou. Cibulka rozhodnutí i odůvodnění ocenil. Zeměměřický úřad sdělil, že zatím nemá nález k dispozici, nebude se tedy vyjadřovat.
10. 7. 2024|

Už rok jsou teploty 1,5 stupně nad předindustriálním průměrem

Červen byl dvanáctým měsícem po sobě s globální průměrnou teplotou nejméně 1,5 stupně Celsia nad předindustriálním průměrem z let 1850 až 1900, informovala meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Zároveň šlo o nejteplejší červen, jaký kdy ukázala data ze souboru ERA5, který využívá miliardy měření ze satelitů, lodí, letadel a meteorologických stanic po celém světě.
8. 7. 2024Aktualizováno8. 7. 2024, 21:45|

Krajina zvládá zadržet jen zlomek vody z přívalových srážek

Z intenzivních přívalových srážek dokáže krajina zadržet několik procent vody. Nejúčinnější systém k zadržování vody jsou nádrže, které zachytí až desítky procent dešťové vody, popisuje Tomáš Hrdinka z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. Schopnost krajiny zadržovat vodu je podle něj v Česku neuspokojivá, ročně zde ale vznikají tisíce drobných opatření pro zlepšení.
4. 7. 2024|

Za dvacet let se zdvojnásobil počet největších lesních požárů

Od začátku jednadvacátého století prudce stoupl počet masivních požárů, které ohrožují člověka, přírodu i infrastrukturu. Podle autorů nové studie je tento nárůst spojený s klimatickou změnou neočekávaně velký. Svá zjištění vydali v odborném časopise Nature Ecology & Evolution.
2. 7. 2024|

Alternativní „vysvětlení“ změny klimatu: nefunguje ani jedno, píše meteorolog Žák

Máme za sebou dvanáct nejteplejších měsíců v historii pozorování. A s velkou pravděpodobností současný červen tuto řadu o další měsíc prodlouží. Z klimatologického pohledu je příčinou rekordně vysokých teplot a zrychlujícího se oteplování z drtivé většiny lidská činnost, především pak spalování fosilních paliv a změna charakteru povrchu planety - hlavně vypalování lesů a pralesů. Mezi veřejností ale stále občas rezonují názory, že pozorované změny klimatu mají jinou příčinu.
28. 6. 2024|

Před šesti tisíci lety byla Sahara zelená. Vědci popsali, proč se změnila na poušť

Sahara je symbolem neúrody. V nedávné geologické historii ale byla zelená a plná života. Její proměna na poušť byla velmi rychlá a dynamická – a ve vědcích vyvolává obavy, jestli by se podobný zvrat nemohl odehrát i jinde. Nový model ukázal, že události tohoto typu se dají předpovídat.
22. 6. 2024|

Biden založil Klimatické sbory, oživil tradici starou devadesát let

Nový program Bílého domu má zapojit mladou generaci do obrany Spojených států před změnami klimatu. Zatím devět tisíc pracovníků podpoří instalaci solárních panelů, obnovu pobřežních mokřadů nebo zateplování domů. Všechny projekty by měly pomáhat Spojeným státům, aby se lépe adaptovaly na klimatické změny.
21. 6. 2024|

Rusko způsobuje na Ukrajině extrémní klimatické škody, říká zpráva

Ruská invaze na území Ukrajiny ničí majetek, zabíjí lidi i zvířata, poškozuje přírodu – a podle nové zprávy evropských expertů také zhoršuje oteplování planety.
16. 6. 2024|
Doporučujeme

Přizpůsobit se změnám klimatu může být nemožné. Adaptace mohou dokonce škodit

Často se mluví o tom, že lidstvo se může na změny klimatu adaptovat. Takové přizpůsobení ale přináší i spoustu rizik. Včetně možnosti, že pokus o adaptaci daný problém ještě zhorší.
14. 6. 2024|

Různé zneužívání zažívá jednou ročně v průměru jeden ze šesti seniorů

Senioři jsou v celosvětovém měřítku mimořádně ohrožená a stále více rostoucí skupina lidí. Nějakou formu zneužívání podle průzkumů zakouší bezmála šestnáct procent z nich. To je odhadem přes 150 milionů. Na dimenze tohoto problému i zranitelnost nejstarších ročníků se snaží vždy v polovině června upozorňovat Mezinárodní den proti násilí na seniorech vyhlášený OSN.
14. 6. 2024|

Země se rekordně otepluje, tempo změn ale nezrychluje, spočítali vědci

Rychlost oteplování Země dosáhla v roce 2023 historického maxima, spočítala skupina 57 vědců. Za přibližně 92 procent loňského rekordního tepla jsou podle nich zodpovědní lidé a jejich aktivita.
13. 6. 2024|

Aljašské řeky mění barvu. Z modré vody se stává oranžová

Modrá, zelená, blankytná i azurová – všechny tyto barvy mizí z aljašských řek. A nahrazuje je monotónní hnědo-oranžová. Ekosystém severní Ameriky se vyvíjí pod vlivem klimatických změn způsobených člověkem.
8. 6. 2024|

Lídři sněmovních stran v Superdebatě ČT diskutovali o vztahu národní a unijní politiky

V pátek a v sobotu mohou Češi volit do Evropského parlamentu. Poslední tematické debaty České televize se zúčastnili předsedkyně a předsedové stran a hnutí zastoupených ve sněmovně. O evropské budoucnosti a vizi diskutovali předseda Pirátů Ivan Bartoš, lídr ODS Petr Fiala, 1. místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček, předseda KDU-ČSL Marian Jurečka, předseda SPD Tomio Okamura, předsedkyně strany TOP 09 Markéta Pekarová Adamová a Vít Rakušan, předseda hnutí STAN.
6. 6. 2024Aktualizováno6. 6. 2024, 22:33|

OSN: Globální teploty pravděpodobně překročí limit Pařížské dohody už do roku 2028

Meteorologický úřad OSN předvídá, že průměrné teploty ve světě s 80procentní pravděpodobností v alespoň jednom z následujících pěti let dosáhnou nárůstu o více než 1,5 stupně Celsia oproti období před průmyslovou revolucí, a překročí tak limit stanovený v Pařížské dohodě. Omezení nárůstu pod 1,5 stupně má podle shody vědců omezit negativní dopady klimatické změny jako sucha, vln veder i náhlých přívalů deště.
6. 6. 2024|

Teplomilné stromy přežily dobu ledovou v oáze „moravského Yellowstonu“

Řada druhů rostlin přežila dobu ledovou, i když neměly mít reálně šanci. Vědci, kteří tento fenomén studují, nyní přišli s možným vysvětlením. Organismům mohly pomoci hydrotermální prameny – například tak mohl fungovat „moravský Yellowstone“.
4. 6. 2024|

Vlny veder budou četnější, města se musí přizpůsobit, upozorňují experti

Přizpůsobit města vedrům pomocí adaptačních opatření, jako je vysázení stromů a rostlin, je nutné udělat co nejdříve. Vlny veder, které jsou nejčastěji definovány několika dny s tropickými teplotami za sebou, jsou kvůli klimatické změně stále četnější, upozornili odborníci z různých oborů na pražské debatě pořádané Institutem pro evropskou politiku Europeum.
4. 6. 2024|