Změny klimatu strana 3 z 5

Klimatické podmínky, které budou panovat v různých částech Česka až do konce století, je možné zjistit z webu ClimRisk. Vytvořili jej vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe, kteří už vytvořili weby pro širokou veřejnost Intersucho nebo FireRisk. Nový web vychází z klimatických modelů a může najít uplatnění při tvorbě adaptačních strategií, ve stavebnictví, zemědělství i lesnictví.

Více než dvacetimilionová aglomerace metropole Mexico City se celá aktuálně potýká s výpadky dodávek užitkové i pitné vody. Důvodem je kriticky nízká hladina v řekách i nádržích. Krize se vleče čtyři měsíce a odborníci se obávají, že to nejhorší obyvatele ještě čeká.

Už třetí rok po sobě kleslo množství mořského ledu plujícího kolem Antarktidy pod dva miliony kilometrů čtverečních. List The Guardian to uvedl s odkazem na nejnovější údaje amerického Národního střediska dat o sněhu a ledu (NSIDC), podle kterého byla tato „znepokojivá“ hranice v roce 2022 překročena poprvé od začátku měření v roce 1979.

Genomy motýlů a můr zůstaly po více než 250 milionů let z velké části nezměněné. A to přes jejich obrovskou druhovou rozmanitost i množství změn, které mezitím Země zažila. Vědci to popsali ve studii, která naznačuje, proč je právě tento hmyzí řád odolný vůči dramatickým změnám, a která by mohla pomoci s jeho ochranou v budoucnu.

Kritice z několika stran čelí chystaná změna myslivecké legislativy. Připravuje ji ministerstvo zemědělství současně s novelou lesního zákona. Ta má uvolnit pravidla hospodaření v lesích, ministerstvo si od ní slibuje pestřejší lesy odolnější vůči kůrovci i klimatické změně. Zatímco vlastníci lesů jsou s navrženými změnami spokojeni, ekologické organizace mají výhrady. Nelíbí se jim například, že zákon ruší povinnost zalesňování ekologickými dřevinami a obávají se, že místo větší rozmanitosti to povede k návratu monokultur.

Nový výzkum popsal, jak to vypadá, když se z jednoho druhu organismu začnou vytvářet jiné. Podařilo se to u mikroskopické řasy – vědci u ní ukázali, jak získávala nové vlastnosti.

Povinnost nechávat pole ladem způsobuje problémy i na zbytku polí, kritizoval ve čtvrteční 90' ČT24 prezident Agrární komory Jan Doležal s tím, že nikde mimo Evropu takové podmínky neplatí. Expert na zemědělství Hnutí Duha Martin Rexa říká, že ne každá taková plocha musí nutně omezovat zemědělskou produkci. Klimatická změna podle něj postupuje velmi rychle a je nutné se bavit o změně. Doležal je přesvědčen, že Evropa je jediná, kdo klimatickou změnu řeší.

O hurikánech a tropických bouřích jsme zvyklí slýchat z oblastí kolem severní a střední Ameriky, případně z Karibiku. Zato nad regionem jižního Atlantiku, východně od Brazílie, znamená výskyt tropické bouře mimořádnou událost. Tedy až doposud tomu tak bylo.

Farmář z Tuniska Hasan Chetoui hledá inspiraci v hluboké minulosti, čímž se snaží přizpůsobit suchu způsobenému změnou klimatu. Na své farmě začal vysévat staré odrůdy pšenice, které, jak doufá, budou přinášet úrodu po celý rok. Ačkoliv jsou odborníci vůči metodě skeptičtí, podotýkají, že za určitých podmínek mohou staré odrůdy fungovat lépe a pokusy farmáře podporují. Chetoui využívá semena, která dle jeho slov využívala jeho rodina po celé generace.

Viry u rostlin sice nejsou pro člověka nebezpečné, mohou ale pěstitele připravit o úrodu a zvýšit ztráty v zemědělské produkci. Do rostliny se dostane patogen ve většině případů skrze přenašeče, kterým bývá nejčastěji hmyz. Virus se začne v buňce množit a postupně se šíří. Výsledný plod není ve většině případů toxický, nicméně může být pozměněn jeho vzhled, struktura anebo chuť, popsal Tomáš Moravec z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR.

Úřad pro pokročilý výzkum a vynálezy dostal od britské vlády za úkol studovat hranice vědy. Má se zaměřit na projekty, které jsou natolik zvláštní a mají tak malou pravděpodobnost uspět, že by jinak nesehnaly finance. Pokud ale uspějí, mohou zásadním způsobem pomoci.

Sarančata jsou jedním z nejničivějších druhů hmyzu. Jejich roje, které mohou obsahovat desítky miliard zvířat, působí značné škody zejména v chudých afrických zemích. Podle nového výzkumu ale změny klimatu mohou nahrávat jejich rychlejšímu šíření i mimo tradiční oblasti výskytu.

Letošní zima by mohla být podle odhadů klimatologů jednou z nejteplejších, více při ní pršelo a sníh tál. Začátek prosince byl studenější než dlouhodobý normál, celkově byl ale tento měsíc teplejší, než bývá zvykem. Leden byl průměrný a teploty v první polovině února jsou zatím vysoce nadprůměrné. Tento měsíc ale zatím neskončil, upozornil Peter Huszár z Katedry fyziky atmosféry na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy.

Řeky patří k nejohroženějším ekosystémům na Zemi hlavně kvůli tomu, jak moc je zasáhla doba industrializace. Málo se zatím ví o tom, jak je postihnou klimatické změny. Vědci se teď proto detailně zaměřili na Dunaj.

V Grónsku se objevuje nová vegetace na značně velkých plochách, kde předtím roztála ledová pokrývka. Tyto proměny představují riziko v podobě zvýšených emisí skleníkových plynů a stoupání mořské hladiny, popsali vědci v nové studii, která vyšla v odborném časopise Scientific Reports.

Cirkulace vody v severní části Atlantiku zpomaluje výrazněji, než vědci očekávali, a podle nové studie by oceánský cyklus známý jako AMOC mohl zkolabovat už během desítek let. Protože je jeho součástí i známý Golfský proud, velké části Evropy by se mohly ocitnout v hlubokém mrazu.

Ve světě panuje téměř všeobecná poptávka po vystupňování boje proti klimatickým změnám. Uvádějí to autoři mezinárodního průzkumu, v němž 89 procent lidí uvedlo, že vlády v jejich zemích by měly dělat víc ve snaze zmírnit globální oteplování. Tým evropských vědců zároveň zjistil, že lidé „systematicky podceňují“ ochotu svých spoluobčanů zapojit se do klimatického úsilí.

Zima roku 1929 byla ta nejhorší, jakou Československo zažilo – 11. února to je přesně 95 let, kdy byl v Litvínovicích u Českých Budějovic naměřen absolutní rekord minimální teploty vzduchu na území Česka, a to minus 42,2 stupně Celsia. Na základě statistické analýzy českobudějovické teplotní řady meteorologové odhadují, že pravděpodobnost výskytu tak nízké teploty je jednou za tisíc let.

V Severní Americe probíhá okem neviditelná invaze, která může vyvolat katastrofické změny. Podle nové studie vědců ze Stanfordovy univerzity totiž kontinent kolonizovalo nejméně sedmdesát importovaných druhů žížal, které představují do značné míry přehlíženou hrozbu pro původní ekosystémy.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) vyslal na oběžnou dráhu nový satelit, který má detailně zkoumat oceány a zemskou atmosféru. Satelit jménem Pace za 948 milionů dolarů (zhruba 22 miliard korun) vynesla raketa Falcon společnosti SpaceX. Z Floridy odstartovala jižně přes Atlantský oceán.

Posledních dvanáct měsíců v řadě bylo poprvé průměrně o více než 1,5 stupně Celsia tepleji než v době před průmyslovou revolucí, oznámila ve čtvrtek meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Letošní leden byl navíc s průměrnou teplotou 13,14 stupně nejteplejším v dějinách měření, a zapsal se tak do stále delší řady rekordně teplých měsíců.

Západonilská horečka je nemoc, která už svým jménem naznačuje, že je spojená s Afrikou. Jenže v posledních letech se stále častěji objevuje i v Evropě a proniká i do středoevropských zemí. Vědci teď popsali, jak je to možné.

Podle nové studie vědců z Pensylvánské státní univerzity se stromy v teplejším a sušším podnebí potýkají s problémy při zachycování oxidu uhličitého (CO2), který zadržuje teplo, což znamená, že s pokračujícím oteplováním planety už nemusí sloužit jako řešení pro kompenzaci uhlíkové stopy lidstva.

Rostliny se mohou přizpůsobit klimatickým změnám, aniž by změnily svoji DNA. Dokážou to díky takzvané epigenetické paměti, kterou lze laicky označit za mezigenerační paměť. Ta jim umožňuje rychleji se přizpůsobit měnícím se teplotám. Vyplývá to ze studie českých vědců, která vyšla v odborném časopise New Phytologist.