Nový výzkum horských luk ukázal, že i když je příroda nedotčená lidským vlivem, stejně tam dochází k výraznému úbytku létajících druhů hmyzu.
Měly by tam být ideální podmínky, takový hmyzí ráj. Člověkem prakticky nedotčené louky v americkém Coloradu jsou chráněné, aby tam byl lidský vliv omezený, jak jen to jde – nepronikají sem pesticidy, neteče sem znečištěná voda, nepadá sem smog a nehnojí se. Jenže hmyz tam neprosperuje. Naopak.
Podle nové studie přírodovědců z Univerzity Severní Karolíny v Chapel Hill tam létajícího hmyzu rychle ubývá. Entomologové popsali, že ročně se tam populace těchto tvorečků zmenší průměrně o 6,6 procenta. To nemusí vypadat jako velká ztráta. Jenže výzkum trval dvacet let, což znamená, že celkem přišla tamní příroda o 72,4 procenta hmyzu.
Podle autorů studie jsou hlavní příčinou značného úbytku hmyzu stále stoupající letní teploty, na které se hmyz není schopný dostatečně rychle adaptovat.
„Hmyz má v krizi biologické rozmanitosti jedinečné, i když nepříznivé postavení. A to kvůli ekologickým službám, které poskytuje, jako je koloběh živin a opylování, a kvůli své zranitelnosti vůči změnám životního prostředí,“ komentoval výsledky hlavní autor práce Keith Sockman. „Hmyz je nezbytný pro fungování suchozemských i sladkovodních ekosystémů,“ zdůraznil.
Střípek poznání
Výsledky této studie vyplňují důležitou mezeru v globálním výzkumu hmyzu. Existuje spousta studií, které popisují, jak ho ubývá v zemědělské krajině, v „průmyslových“ lesích i ve městech nebo ubývajících pralesích. Ale o to méně je prací, jež by popsaly, jak se mu vede v nedotčených a relativně nenarušených oblastech. Tato studie přesvědčivě ukazuje, že k dramatickým ztrátám může docházet i tam, kde je přímý vliv člověka minimální, což naznačuje, že klíčovým faktorem může být zmíněná změna klimatu.
„Několik nedávných studií uvádí významný úbytek hmyzu v různých ekosystémech pozměněných člověkem, zejména v Severní Americe a Evropě,“ vysvětluje Sockman. „Většina těchto výzkumů se ale zabývá ekosystémy, které byly přímo ovlivněny člověkem nebo jsou obklopeny ovlivněnými oblastmi, což vyvolává otázky ohledně úbytku hmyzu a jeho příčin v přírodnějších oblastech.“
Sockman zdůrazňuje, jak důležité jsou tyto výsledky pro zachování biologické rozmanitosti: „Hory jsou domovem nepřiměřeně vysokého počtu místně přizpůsobených endemických druhů, včetně hmyzu. Pokud tedy poklesy uvedené v této studii odrážejí obecný trend, může být ohrožena pozice hor jako hotspotů biologické rozmanitosti,“ upozorňuje.
