Změny klimatu strana 4 z 5

Na skalnaté stráni nad řekou Ohře v severních Čechách objevili vědci geneticky unikátní populaci užovky stromové. Kriticky ohrožený had, jeden z největších hadů v Evropě, zmizel z většiny střední Evropy před několika tisíci lety. Je to jako najít živou fosilii, míní přírodovědci z Akademie věd ČR.

Hladina Kaspického moře rychle klesá. Dopady na tak důležitá odvětví, jako je lodní doprava nebo přeprava ropy, jsou dle ázerbajdžánských představitelů čím dál horší. Ohrožuje to ale také mnoho tamních druhů zvířat, včetně tuleňů.

Svět by se mohl oteplovat ještě víc, než předpokládají velké předpovědi, jaké zveřejňují meteorologické organizace nebo Mezinárodní klimatický panel IPCC. Podle nového výzkumu totiž bude mít ozon zřejmě větší vliv, než se předpokládalo. Sice chrání Zemi před škodlivým slunečním zářením, ale také zadržuje teplo, protože je skleníkovým plynem.

Během vlny veder, která tento týden zasáhla Evropu, padaly historické teplotní rekordy v celé řadě států. Přinesla také požáry a sucha na mnoha místech kontinentu.

Česko v přípravě na klimatické změny výrazně pokročilo, věří ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Jeho předchůdce ve funkci Richard Brabec (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou varoval, že výsledky opatření se projeví za dekády, adaptace je proto nezbytná.

Klimatická změna prodlužuje požární sezonu v Evropě, zvyšuje počet dnů s příznivými podmínkami pro šíření ohně a přispívá k nárůstu výskytu požárů i v oblastech, kde dříve nebyly tak běžné. Shodli se na tom klimatologové z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR, které oslovila ČTK. Upozornili na to, že vznícení v přírodě se ve většině případů spojuje především s lidskou činností, ale pak faktory, jako jsou vyšší teploty či delší sucho, napomáhají šíření plamenů.

V Česku byl letošní červenec často ve znamení oblačného, deštivějšího a nepříliš teplého počasí, přesto jako celek skončil teplotně průměrný. V mnoha částech světa ale byla situace výrazně odlišná. Ať už se jednalo o severní Evropu nebo východ Středomoří, kde byla překonána absolutní maxima v Turecku či Kosovu. Mimořádně teplé počasí ale už od konce jara panuje ve východní Asii, přičemž nejvíc zasaženou zemí je Japonsko.

V loňském roce bylo v Česku dle portálu k monitoringu eroze zaznamenáno přes pět set erozních událostí, což je více než dvojnásobek oproti roku 2023. Podle ekologů je tento nárůst způsoben výskytem extrémních srážek či zranitelností krajiny a působí škody za miliardy korun. V důsledku půdní eroze totiž může docházet třeba k poškození silnic nebo soukromých objektů. I proto stát vyzývá obce i zemědělce k zavádění preventivních opatření.

Svět letos zažil třetí nejteplejší červenec v historii měření, byla to mírná úleva od rekordních teplot po rekordně teplém červnu, uvedla unijní meteorologická služba Copernicus ve své pravidelné měsíční zprávě.

Prestižní vědecký časopis Nature by mohl stáhnout druhou nejvíce citovanou klimatickou studii loňského roku. Píše to agentura AFP, podle které výsledky výrazně ovlivnily chyby ve výpočtu. Původní zjištění byla tak překvapivá, že to ve vědecké komunitě vyvolalo silnou reakci a vedlo to k přezkoumání studie. Přezkum našel několik chyb, autoři nalezené omyly přiznali, a dokonce je přivítali jako důkaz, že věda dokáže pracovat s omyly.

Lidská činnost zásadně mění globální klima, především prostřednictvím emisí skleníkových plynů, kde klíčovou roli hraje oxid uhličitý (CO₂). To je už dlouho známá věc. Nicméně nová studie posouvá tento poznatek ještě dále: pokud by vědci měli k dispozici současné možnosti měření atmosférických parametrů, mohli změny v teplotě atmosféry související s činností člověka poprvé detekovat už během 80. let 19. století, tedy o více než půl století dříve, než se dosud předpokládalo.

Největší masové vymírání mořských hvězdic přineslo možná až miliardy mrtvých zvířat. A vědeckou záhadu, kterou vědci rozluštili až dvanáct let poté, co se odehrála.

Znečištění plastem představuje „vážné, rostoucí a nedostatečně uznávané nebezpečí“ pro zdraví, které stojí svět nejméně 1,5 bilionu dolarů ročně, varovali odborníci v rozsáhlé studii, která vyšla na začátku srpna v odborném časopisu The Lancet.

Kávy bude podle klimatologických modelů méně a stane se tedy dražší. Vědci z brněnské Mendelovy univerzity hledají řešení tohoto problému v takzvaných agrolesnických systémech.

Děti v horkých dnech v ulicích měst dýchají výrazně teplejší vzduch než dospělí. Rozdíl mezi teplotou vzduchu u chodníku a ve výšce dvou metrů může činit až pět stupňů. Vyplývá to z prvních výsledků mezinárodního projektu EnCLOD, kvůli kterému byly na deseti místech v Olomouci nainstalovány speciální meteostanice. Vědci díky nim podrobně sledují městské mikroklima a získávají přesná data pro analýzu tepelných ostrovů.

S mimořádnými záplavami, opakujícími se suchy a trpícími zahradami nejsou zámky na Loiře, stejně jako velká část francouzských památek, ušetřeny mnoha dopadů klimatických změn. Někdy jim hrozí dokonce vysoké škody, píše agentura AFP.

Když oceány zasáhnou vlny veder, písně plejtváků se stávají nejen vzácnějšími, ale také tiššími. Vědci se obávají, že s oteplujícím se světem se stanou oceány mnohem prázdnějším místem.

Donald Trump se opakovaně netajil tím, že se neztotožňuje s vědeckým pohledem na změny klimatu. Teď jeho ministr položil základ k tomu, aby přestaly být skleníkové plyny považovány za škodlivé.

V posledních letech jsou stále častější úhyny ryb v rybnících i řekách způsobené nedostatkem kyslíku. Letos už několik epizod proběhlo na rybnících, k velkému úhynu ryb došlo i na Dyji. Podle Radovana Koppa z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně se sice hledají viníci, ale ve skutečnosti leží část viny na celé společnosti. Zásadní podle něj je, že se neřeší hlavní příčina problému – nadbytek živin, především fosforu, ve vodě.

Ve světě přibývá konfliktů spojených s vodními zdroji. Napětí mezi zeměmi sdílejícími toky umocňují i změny klimatu. Gigantické přehrady budované Čínou, Etiopií či Tureckem představují možné riziko pro miliony lidí v sousedních státech. Nebezpečný precedens nyní podle expertů nastavila Indie, která jednostranně odstoupila od historické smlouvy o sdílení vody s Pákistánem.

Klimatické změny prokazatelně způsobují silnější turbulence. Kromě zdravotních dopadů a případných obav cestujících způsobují i nemalé finanční obtíže aerolinkám. Inženýři se pokoušejí na tento nový svět letadla adaptovat.

Klec se otevře a devět tuleňů kuželozubých vklouzne do vod u litevského pobřeží Baltského moře. Vydávají se na cestu za novým životem, a to s rizikem klimatických změn, znečištění a snižujících se zásob ryb, píše agentura AFP.

Příliv a odliv oceánu můžou způsobit odlamování velkých ledových ker od Antarktidy, tvrdí podle agentury AFP vědci. Ti si ale také myslí, že tento jev lze předvídat. Odlamování ker je přirozený proces, který ovšem může zásadně změnit hladinu moří.

Mezioborový vědecký tým popsal příčiny jedné z nejintenzivnějších změn klimatu, kterou planeta Země prošla před stovkami milionů let. Dokázal, že se na ní podílelo více faktorů současně.