Změny klimatu strana 4 z 5

Vlna mimořádně teplého počasí zasáhla Pyrenejský poloostrov. Na řadě míst je nejméně o deset stupňů víc, než bývá na konci ledna zvykem. Obavy vzbuzuje také nedostatek sněhu na horách. Podle meteorologů se tak zintenzivní už tak dlouhotrvající sucho.

Rok 2023 byl z hlediska počasí v mnoha oblastech rekordní. A týká se to i krup, ukázala nová zpráva Evropské laboratoře silných bouří.

Severské lesy a ty v mírném pásmu budou na rozdíl od tropických lesů v budoucnu sužovat spíše choroby a škůdci než požáry nebo větrné bouře. Konkrétně v Česku budou lesy čelit záplavám. Vyplývá to z nové studie vědců z Botanického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Experti vytvořili mapy současných a budoucích přírodních příčin problémů dopadajících na lesy, aby bylo možné se na ně adaptovat.

Nový výzkum upozorňuje, že v budoucnosti bude stále složitější nakrmit lidstvo. Zvyšování teploty totiž negativně ovlivní fyzické schopnosti a možnosti zemědělců, ukazuje model.

Od doby, co Rusko v únoru 2022 plnohodnotně napadlo Ukrajinu, má věda problém. Západní badatelé přestali od svých východních partnerů dostávat klíčová data, bez nichž se jen špatně předpovídá, jak se bude vyvíjet klima na severu.

Vyšší teploty jsou klíčovým faktorem, který způsobuje, že ve světových lesích stále přibývá lián. Popínavé rostliny s dřevnatým stonkem přitom mohou škodit stromům, a tedy i lesům, které jsou klíčové pro pohlcování uhlíku.

Zemi obíhá stále víc družic, do kosmu je vynáší pořád víc raket. Přestože jsou emise z těchto letů svým množstvím zanedbatelné, dostávají se do míst v atmosféře, kde mohou uškodit. Vědci teprve začínají chápat, jak velký to může být problém.

Emise skleníkových plynů z různých oblastí lidské činnosti se v posledních dekádách dostávají pod stále pečlivější dohled a také jejich měření i analýza se zlepšují a zpřesňují. V jedné oblasti lidského konání je ale toto vyčíslení poměrně komplikované. Jde o dopady armádních operací a válečných konfliktů. Tato problematika vystoupila do popředí v souvislosti s válkou na Ukrajině a v posledních měsících rezonuje i ve spojení s konfliktem v Pásmu Gazy.

Afrika se do konce století oteplí nejméně o dva stupně Celsia. To bude mít značný dopad na řadu druhů. Včetně tak vzácných a charismatických zvířat, jako jsou nosorožci. I když se na jejich záchranu vynakládá spousta peněz a úsilí, klimatické změny to mohou rychle pokazit.

Ruský vůdce Vladimir Putin je predátor, který se nespokojí se zamrzlým konfliktem, upozornil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu (WEF). Protože se Putin nezmění, změnit se musíme my, dodal ukrajinský prezident. Západ vyzval, aby zvýšil pomoc Ukrajině a pomohl jí získat vzdušnou převahu nad Ruskem. Podotkl, že jeho země žádá o útočné zbraně kvůli obraně, nikoliv proto, aby eskalovala válku. K podpoře Kyjeva vyzvala v Davosu i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Genetické sledování živých organismů zejména v teplejších a sušších oblastech by mohlo s ohledem na klimatickou změnu přispět k ochraně biologické rozmanitosti. Variabilita genů v populacích dává jednotlivým druhům šanci přizpůsobit se novým podmínkám. Mezinárodní studie ale ukázala, že v některých evropských zemích se takzvaných genetických monitoringů uskutečnilo velmi málo.

Změny klimatu byly už v minulosti označeny za hrozbu pro pěstování kávy a surovin pro výrobu piva. Další obětí těchto změn by se mohla stát i další položka na jídelníčku: sladkosti. Ceny cukru jako komodity jsou totiž nejvyšší za posledních třináct let a mezi příčinami zdražování jsou i obavy z malé úrody kvůli rozsáhlému suchu v Indii a Thajsku. Tyto dvě země jsou totiž po Brazílii největšími vývozci cukru na světě.

Rok 2024 bude nutně velmi teplý – už jen proto, že rekordně teplý byl i ten loňský. Silný vliv bude sice mít i nadále fenomén El Niño, ale hlavní budou klimatické změny.

Asi před sto tisíci roky se zřejmě zhroutil západoantarktický ledový příkrov. Tehdy to mělo dramatické důsledky, například vzestup mořské hladiny až o několik metrů. Jak tento proces probíhal, kdy přesně a také, kdy se tento ledovec zase obnovil, ale bylo až doposud otázkou. Teď na ni vědci našli odpověď na tom nejméně očekávaném místě. V genech chobotnic.

V posledních letech zažíváme v souvislosti s prohlubující se změnou klimatu stále častější výskyt extrémních jevů. Nicméně jeden extrém, který Česko zažilo v minulém století, dosud překonán nebyl. V těchto dnech je to právě 45 let, kdy Československo zažilo naprosto bezprecedentní ochlazení. Během několika hodin, často navíc v průběhu silvestrovské noci, teplota spadla z hodnot kolem 10 stupňů nad nulou hluboko pod bod mrazu. Co se vlastně tehdy odehrávalo z meteorologického pohledu?

Když ubývá opylovačů, pokoušejí se tomu rostliny přizpůsobit. A místo toho, aby spoléhaly na včely, čmeláky a motýly, začínají se stále více opylovat samy. Podle nové studie to má značné důsledky.

Na třetině území světa, které není trvale zaledněné, se v posledních čtyřiceti letech významně snižovala půdní vlhkost, půda tedy vysychala. Naopak pouze na pěti procentech pevniny se míra vlhkosti dlouhodobě a významně zvyšovala. Mezi regiony nejvíce postižené stále intenzivnějším suchem patří rovníková Afrika, velká část jižní Ameriky, středozápad USA a pás od východní Evropy až po východní Asii, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Hana Šprtová. Česko patří do části Evropy, kde je vysušování půdy rychlejší.

Vědci poprvé v modelu ukázali, jak vypadá proměna klimatického systému planety, který může vést k rychlému vzniku podmínek, jež nejsou slučitelné s existencí života.

Na Adama a Evu čekejte oblevu. Tak zní jedna z velmi známých pranostik, která si všímá výskytu teplejšího počasí během vánočních svátků. Ostatně sousloví „vánoční obleva“ se v médiích vyskytuje velmi často a samozřejmě o ní mluví občas i meteorologové. Jak to s ní ale je? A opravdu o Vánocích teplejší perioda přichází tak často?

Stromy nejsou ostrovy – nemohou fungovat izolovaně, jsou závislé na síti hub, které kolem kořenů tkají složité sítě, jež jim pomáhají přežívat. Umí pro ně zprostředkovat vodu a živiny z půdy, jsou mezičlánkem, bez něhož se stromy jen těžko obejdou. Toto partnerství je staré miliony let – a podle nové studie je ohrožené změnou klimatu.

Astmatické záchvaty jsou způsobené zúžením dýchacích cest, které tak reagují často na infekci, námahu nebo alergeny. Ale nečekaně často přicházejí i při bouřkách. Australští vědci popsali znepokojivé případy a současně pracují na systému, který by měl takové situace předvídat.

Země Evropské unie a europoslanci se shodli na nové emisní normě, oznámil Evropský parlament. Poprvé zavádí limity pro emise z pneumatik a brzd. Celkově už však emisní limity nejsou tak přísné jako v původním návrhu. Rovněž se podařilo dojednat delší časový rámec zavedení normy, automobilky tedy budou mít více času připravit se na nová pravidla. Limity se zavádějí kvůli tomu, že zplodiny z aut způsobují velké množství úmrtí a nemocí a také výrazně přispívají ke změně klimatu.

Obyvatelé Velké Británie ročně vydechnou přibližně tolik skleníkových plynů metanu a oxidu dusného, že to odpovídá 1100 tunám oxidu uhličitého. To je hlavní výsledek studie, která vyšla v odborném žurnálu PLOS ONE. Pokud by stejná pravidla platila i u nás, a není důvod předpokládat, že ne, pak by Češi ročně vydechli do atmosféry 164 tun skleníkových plynů.

Vědci z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd našli soubor genů, které umožňují zvířatům přežít teplotní extrémy nebo sucho. Tyto geny jsou spojené s ochranou buněk před takzvaným oxidačním stresem a vytvářejí univerzální genetickou výbavu, která může následně ovlivnit osud druhů během globálního oteplování.