Oteplování přináší silnější a dražší turbulence. Inženýři hledají řešení

Klimatické změny prokazatelně způsobují silnější turbulence. Kromě zdravotních dopadů a případných obav cestujících způsobují i nemalé finanční obtíže aerolinkám. Inženýři se pokoušejí na tento nový svět letadla adaptovat.

Na začátku června se dostalo letadlo společnosti Ryanair na lince z Berlína do Milána do silných turbulencí. Utrpělo při nich zranění osm lidí. Kapitán proto nouzově přistál v jižním Bavorsku. Na palubě stroje bylo 179 cestujících a šest členů posádky.

Zraněným bylo od dvou do 59 let. Devětapadesátiletá žena si stěžovala na bolesti zad. Další žena utrpěla tržnou ránu na hlavě a její dvouleté dítě pohmožděniny. Všechny tři převezli zdravotníci do nemocnice v Memmingenu, kde letadlo přistálo. Ostatní zranění podstoupili ošetření na místě.

Podobných případů v poslední době přibývá. Přesně podle předpovědí klimatologů.

Co se děje a co se dít bude

Asi před deseti lety se objevily první předpovědi, které varovaly, že teplejší Země znamená, že létání bude stále nebezpečnější, protože přibude turbulencí. Když se to vědci pokusili nedávno ověřit, zjistili, že se to opravdu děje. Největší nárůst turbulencí se našel na letových trasách ve Spojených státech a v severním Atlantiku, ale výrazně jich přibylo i v Evropě, na Blízkém východě a v jižním Atlantiku.

Častější turbulence souvisejí se změnami v tryskovém proudění. Jev, v angličtině známý jako jet stream, který se v atmosféře vyskytuje asi v desetikilometrové výšce, je proudění vzduchu ve směru ze západu na východ ve středních zeměpisných šířkách.

Do roku 2050 se čeká nárůst počtu slabých turbulencí o 59 procent, u průměrných turbulencí o 94 procent a u silných turbulencí dokonce o 149 procent – a právě ty podle vědců znamenají největší problém.

„Po deseti letech výzkumu, který ukazoval, že změna klimatu zvýší turbulence v bezoblačném prostoru, máme nyní důkazy, které naznačují, že tento nárůst již začal,“ shrnul Paul Williams z univerzity v Readingu, který se na studii podílel. „Měli bychom investovat do zdokonalení systémů předpovídání a detekce turbulencí, abychom zabránili tomu, že se drsnější vzduch v příštích desetiletích promítne do neklidnějších letů,“ dodal.

A právě to se nyní už opravdu děje.

Jak zlevnit drahé turbulence

Turbulence jsou totiž nejen potenciálně nebezpečné, ale hlavně jsou drahé. Letecký průmysl stojí spoustu peněz, protože způsobují opotřebení letounů a prodlužují některé lety, protože piloti se otřesům snaží vyhnout. Takové manévry znamenají vyšší spotřebu paliva a zvýšení emisí. A samozřejmě mohou aerolinky také připravit o pasažéry, kteří se mohou obávat rostoucího počtu zranění.

Na trhu se podle britské stanice BBC objevila už celá řada menších i větších start-upů, jež se snaží najít řešení.

Například rakouská společnost Turbulence Solutions vyvinula malé „klapky“, které se dají přidat k větším klapkám na křídlech letadel. Mírně upravují svůj úhel, aby vyrovnaly změny v proudění vzduchu na základě měření tlaku provedených přímo před nimi na přední hraně křídla.

Pomáhá to stabilizovat letadlo, podobně jako ptáci při letu mírně upravují polohu svých letek. Společnost tvrdí, že její technologie může snížit turbulence o více než osmdesát procent, důkazy ale zatím nemá. Technologii testovala jen na menších letadlech. Nicméně modely naznačují účinky také u velkých strojů.

Na detekci turbulencí se zase zaměřila spolupráce univerzity Caltech a společnosti Nvidia. Ta otestovala ve větrném tunelu systém, který by měl předvídat příchod doposud nečekaných turbulencí pomocí umělé inteligence. Výsledky zatím nejsou známé.

Americká vesmírná agentura NASA zase vsadila na výzkum detekce turbulencí pomocí speciálních mikrofonů, jimiž by mohla být letadla v budoucnosti vybavená. Ty umí detekovat ultra nízké infrazvukové frekvence vytvářené víry turbulence v čistém vzduchu až do vzdálenosti 480 kilometrů.

Spojené státy nejsou jedinou velmocí, pro kterou má příprava na budoucnost s častějšími a silnějšími turbulencemi smysl. Čína by k tomu zase ráda využila lidar neboli laserový radar. Tímto přístrojem by se měly dát odhalit turbulence asi na deset kilometrů – včas, aby se jim letoun vyhnul. Zatím ale nehrozí nasazení v reálném provozu, protože lidary jsou příliš objemné a těžké.

Problém s růstem počtu turbulencí je tak velký a aktuální, že některé zlepšováky už byly nasazené. Příkladem je aplikace Turbulence Aware od Mezinárodní asociace leteckých dopravců (IATA), která anonymizuje a sdílí údaje o turbulencích v reálném čase. V současné době ji využívají letecké společnosti jako Air France, EasyJet nebo Aer Lingus.

A také pro cestující je k dispozici stále více aplikací, které poskytují přístup k údajům, jež dosud viděli pouze piloti a dispečeři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
před 7 hhodinami

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
před 8 hhodinami

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
včera v 09:00

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026
Načítání...