Oteplování přináší silnější a dražší turbulence. Inženýři hledají řešení

Klimatické změny prokazatelně způsobují silnější turbulence. Kromě zdravotních dopadů a případných obav cestujících způsobují i nemalé finanční obtíže aerolinkám. Inženýři se pokoušejí na tento nový svět letadla adaptovat.

Na začátku června se dostalo letadlo společnosti Ryanair na lince z Berlína do Milána do silných turbulencí. Utrpělo při nich zranění osm lidí. Kapitán proto nouzově přistál v jižním Bavorsku. Na palubě stroje bylo 179 cestujících a šest členů posádky.

Zraněným bylo od dvou do 59 let. Devětapadesátiletá žena si stěžovala na bolesti zad. Další žena utrpěla tržnou ránu na hlavě a její dvouleté dítě pohmožděniny. Všechny tři převezli zdravotníci do nemocnice v Memmingenu, kde letadlo přistálo. Ostatní zranění podstoupili ošetření na místě.

Podobných případů v poslední době přibývá. Přesně podle předpovědí klimatologů.

Co se děje a co se dít bude

Asi před deseti lety se objevily první předpovědi, které varovaly, že teplejší Země znamená, že létání bude stále nebezpečnější, protože přibude turbulencí. Když se to vědci pokusili nedávno ověřit, zjistili, že se to opravdu děje. Největší nárůst turbulencí se našel na letových trasách ve Spojených státech a v severním Atlantiku, ale výrazně jich přibylo i v Evropě, na Blízkém východě a v jižním Atlantiku.

Častější turbulence souvisejí se změnami v tryskovém proudění. Jev, v angličtině známý jako jet stream, který se v atmosféře vyskytuje asi v desetikilometrové výšce, je proudění vzduchu ve směru ze západu na východ ve středních zeměpisných šířkách.

Do roku 2050 se čeká nárůst počtu slabých turbulencí o 59 procent, u průměrných turbulencí o 94 procent a u silných turbulencí dokonce o 149 procent – a právě ty podle vědců znamenají největší problém.

„Po deseti letech výzkumu, který ukazoval, že změna klimatu zvýší turbulence v bezoblačném prostoru, máme nyní důkazy, které naznačují, že tento nárůst již začal,“ shrnul Paul Williams z univerzity v Readingu, který se na studii podílel. „Měli bychom investovat do zdokonalení systémů předpovídání a detekce turbulencí, abychom zabránili tomu, že se drsnější vzduch v příštích desetiletích promítne do neklidnějších letů,“ dodal.

A právě to se nyní už opravdu děje.

Jak zlevnit drahé turbulence

Turbulence jsou totiž nejen potenciálně nebezpečné, ale hlavně jsou drahé. Letecký průmysl stojí spoustu peněz, protože způsobují opotřebení letounů a prodlužují některé lety, protože piloti se otřesům snaží vyhnout. Takové manévry znamenají vyšší spotřebu paliva a zvýšení emisí. A samozřejmě mohou aerolinky také připravit o pasažéry, kteří se mohou obávat rostoucího počtu zranění.

Na trhu se podle britské stanice BBC objevila už celá řada menších i větších start-upů, jež se snaží najít řešení.

Například rakouská společnost Turbulence Solutions vyvinula malé „klapky“, které se dají přidat k větším klapkám na křídlech letadel. Mírně upravují svůj úhel, aby vyrovnaly změny v proudění vzduchu na základě měření tlaku provedených přímo před nimi na přední hraně křídla.

Pomáhá to stabilizovat letadlo, podobně jako ptáci při letu mírně upravují polohu svých letek. Společnost tvrdí, že její technologie může snížit turbulence o více než osmdesát procent, důkazy ale zatím nemá. Technologii testovala jen na menších letadlech. Nicméně modely naznačují účinky také u velkých strojů.

Na detekci turbulencí se zase zaměřila spolupráce univerzity Caltech a společnosti Nvidia. Ta otestovala ve větrném tunelu systém, který by měl předvídat příchod doposud nečekaných turbulencí pomocí umělé inteligence. Výsledky zatím nejsou známé.

Americká vesmírná agentura NASA zase vsadila na výzkum detekce turbulencí pomocí speciálních mikrofonů, jimiž by mohla být letadla v budoucnosti vybavená. Ty umí detekovat ultra nízké infrazvukové frekvence vytvářené víry turbulence v čistém vzduchu až do vzdálenosti 480 kilometrů.

Spojené státy nejsou jedinou velmocí, pro kterou má příprava na budoucnost s častějšími a silnějšími turbulencemi smysl. Čína by k tomu zase ráda využila lidar neboli laserový radar. Tímto přístrojem by se měly dát odhalit turbulence asi na deset kilometrů – včas, aby se jim letoun vyhnul. Zatím ale nehrozí nasazení v reálném provozu, protože lidary jsou příliš objemné a těžké.

Problém s růstem počtu turbulencí je tak velký a aktuální, že některé zlepšováky už byly nasazené. Příkladem je aplikace Turbulence Aware od Mezinárodní asociace leteckých dopravců (IATA), která anonymizuje a sdílí údaje o turbulencích v reálném čase. V současné době ji využívají letecké společnosti jako Air France, EasyJet nebo Aer Lingus.

A také pro cestující je k dispozici stále více aplikací, které poskytují přístup k údajům, jež dosud viděli pouze piloti a dispečeři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 6 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
včera v 16:00

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
včera v 14:40
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
včera v 13:00

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
včera v 11:04

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
včera v 09:57

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...