Oteplování přináší silnější a dražší turbulence. Inženýři hledají řešení

Klimatické změny prokazatelně způsobují silnější turbulence. Kromě zdravotních dopadů a případných obav cestujících způsobují i nemalé finanční obtíže aerolinkám. Inženýři se pokoušejí na tento nový svět letadla adaptovat.

Na začátku června se dostalo letadlo společnosti Ryanair na lince z Berlína do Milána do silných turbulencí. Utrpělo při nich zranění osm lidí. Kapitán proto nouzově přistál v jižním Bavorsku. Na palubě stroje bylo 179 cestujících a šest členů posádky.

Zraněným bylo od dvou do 59 let. Devětapadesátiletá žena si stěžovala na bolesti zad. Další žena utrpěla tržnou ránu na hlavě a její dvouleté dítě pohmožděniny. Všechny tři převezli zdravotníci do nemocnice v Memmingenu, kde letadlo přistálo. Ostatní zranění podstoupili ošetření na místě.

Podobných případů v poslední době přibývá. Přesně podle předpovědí klimatologů.

Co se děje a co se dít bude

Asi před deseti lety se objevily první předpovědi, které varovaly, že teplejší Země znamená, že létání bude stále nebezpečnější, protože přibude turbulencí. Když se to vědci pokusili nedávno ověřit, zjistili, že se to opravdu děje. Největší nárůst turbulencí se našel na letových trasách ve Spojených státech a v severním Atlantiku, ale výrazně jich přibylo i v Evropě, na Blízkém východě a v jižním Atlantiku.

Častější turbulence souvisejí se změnami v tryskovém proudění. Jev, v angličtině známý jako jet stream, který se v atmosféře vyskytuje asi v desetikilometrové výšce, je proudění vzduchu ve směru ze západu na východ ve středních zeměpisných šířkách.

Do roku 2050 se čeká nárůst počtu slabých turbulencí o 59 procent, u průměrných turbulencí o 94 procent a u silných turbulencí dokonce o 149 procent – a právě ty podle vědců znamenají největší problém.

„Po deseti letech výzkumu, který ukazoval, že změna klimatu zvýší turbulence v bezoblačném prostoru, máme nyní důkazy, které naznačují, že tento nárůst již začal,“ shrnul Paul Williams z univerzity v Readingu, který se na studii podílel. „Měli bychom investovat do zdokonalení systémů předpovídání a detekce turbulencí, abychom zabránili tomu, že se drsnější vzduch v příštích desetiletích promítne do neklidnějších letů,“ dodal.

A právě to se nyní už opravdu děje.

Jak zlevnit drahé turbulence

Turbulence jsou totiž nejen potenciálně nebezpečné, ale hlavně jsou drahé. Letecký průmysl stojí spoustu peněz, protože způsobují opotřebení letounů a prodlužují některé lety, protože piloti se otřesům snaží vyhnout. Takové manévry znamenají vyšší spotřebu paliva a zvýšení emisí. A samozřejmě mohou aerolinky také připravit o pasažéry, kteří se mohou obávat rostoucího počtu zranění.

Na trhu se podle britské stanice BBC objevila už celá řada menších i větších start-upů, jež se snaží najít řešení.

Například rakouská společnost Turbulence Solutions vyvinula malé „klapky“, které se dají přidat k větším klapkám na křídlech letadel. Mírně upravují svůj úhel, aby vyrovnaly změny v proudění vzduchu na základě měření tlaku provedených přímo před nimi na přední hraně křídla.

Pomáhá to stabilizovat letadlo, podobně jako ptáci při letu mírně upravují polohu svých letek. Společnost tvrdí, že její technologie může snížit turbulence o více než osmdesát procent, důkazy ale zatím nemá. Technologii testovala jen na menších letadlech. Nicméně modely naznačují účinky také u velkých strojů.

Na detekci turbulencí se zase zaměřila spolupráce univerzity Caltech a společnosti Nvidia. Ta otestovala ve větrném tunelu systém, který by měl předvídat příchod doposud nečekaných turbulencí pomocí umělé inteligence. Výsledky zatím nejsou známé.

Americká vesmírná agentura NASA zase vsadila na výzkum detekce turbulencí pomocí speciálních mikrofonů, jimiž by mohla být letadla v budoucnosti vybavená. Ty umí detekovat ultra nízké infrazvukové frekvence vytvářené víry turbulence v čistém vzduchu až do vzdálenosti 480 kilometrů.

Spojené státy nejsou jedinou velmocí, pro kterou má příprava na budoucnost s častějšími a silnějšími turbulencemi smysl. Čína by k tomu zase ráda využila lidar neboli laserový radar. Tímto přístrojem by se měly dát odhalit turbulence asi na deset kilometrů – včas, aby se jim letoun vyhnul. Zatím ale nehrozí nasazení v reálném provozu, protože lidary jsou příliš objemné a těžké.

Problém s růstem počtu turbulencí je tak velký a aktuální, že některé zlepšováky už byly nasazené. Příkladem je aplikace Turbulence Aware od Mezinárodní asociace leteckých dopravců (IATA), která anonymizuje a sdílí údaje o turbulencích v reálném čase. V současné době ji využívají letecké společnosti jako Air France, EasyJet nebo Aer Lingus.

A také pro cestující je k dispozici stále více aplikací, které poskytují přístup k údajům, jež dosud viděli pouze piloti a dispečeři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Endoprotéz rychle přibývá. Někde se ale čeká roky

Stárnutí české populace a lepší technologie vedou k tomu, že se za poslední roky téměř zdvojnásobil počet operací endoprotéz. Některé nemocnice ale stále nezvládají dodržet čekací hranici jednoho roku.
před 1 hhodinou

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026
Načítání...