Příliv a odliv oceánu můžou způsobit odlamování velkých ledových ker od Antarktidy, tvrdí podle agentury AFP vědci. Ti si ale také myslí, že tento jev lze předvídat. Odlamování ker je přirozený proces, který ovšem může zásadně změnit hladinu moří.
Teoreticky není možné dopředu vědět, kdy se odlomí kra od pobřežního ledu. Přesto nebyl glaciolog Oliver Marsh překvapen, když se předloni od antarktického Bruntova ledovce odlomila obří kra třikrát větší než Praha. Ještě předtím, než k tomu došlo, předpovídal, že její odlomení je bezprostřední a že nastane do několika týdnů nebo měsíců, vysvětloval pro AFP.
Marsh pracuje pro výzkumnou stanici British Antarctic Survey (BAS) a strávil roky studováním prasklin v ledu, kvůli kterým se kra A-81 nakonec oddělila od Antarktidy a vyplula na moře. Jak očekával, lámání kry nastalo na vrcholu jarního přílivu, kdy se Slunce, Měsíc a Země nacházejí v jedné přímce. Právě tehdy dochází k mimořádně velkým rozdílům mezi přílivy a odlivy. Vyšla o tom i studie pod vedením Marshe v časopise Nature Communications, která za pomoci modelování ukazuje, že lámání ker spouštějí slapové jevy společně se silnými větry a napětím v pobřežním ledu.
Kru A-81 unášejí mořské proudy východně od Antarktidy k Weddellovu moři. Není zatím jasné, jestli se přiblíží k ostrovu Jižní Georgie, kde se rozmnožují tučňáci, tuleni a další zvířata. Nedaleko odsud narazil letos na mělčinu obří kus ledu pojmenovaný A23a, který se od Antarktidy oddělil v roce 1986. Nyní, kdy do něj narážejí vlny Jižního oceánu, jsou jeho dny sečteny, myslí si glaciolog.
Odlamování ker a tání
Antarktida přichází o led dvěma způsoby – odlamováním ker a táním. Lámání ker je tedy přirozený jev, který vyrovnává masivní sněžení nad Antarktidou. Tento proces se ale nyní podle vědce nachází v nerovnováze. Klimatická změna zase urychluje tání.
Vědci zatím nevědí, jestli se zvýšila i četnost odlamování ker, protože na rozdíl od tání je tento fenomén méně častý. Od roku 2021 se od Bruntova ledovce odštěpily tři kry, A-81 je z nich druhá největší.
„Očekáváme, že v budoucnu nastane velké lámání ker,“ tvrdí Marsh. Kdy přesně k tomu ale dojde, vědci stále nedokáží s přesností říct. I když je jednodušší tyto události předvídat, jde stále o obtížnou disciplínu, píše AFP.
