V Česku byl letošní červenec často ve znamení oblačného, deštivějšího a nepříliš teplého počasí, přesto jako celek skončil teplotně průměrný. V mnoha částech světa ale byla situace výrazně odlišná. Ať už se jednalo o severní Evropu nebo východ Středomoří, kde byla překonána absolutní maxima v Turecku či Kosovu. Mimořádně teplé počasí ale už od konce jara panuje ve východní Asii, přičemž nejvíc zasaženou zemí je Japonsko.
V posledních sedmi týdnech bylo na stanicích v zemi vycházejícího slunce překonáno přes patnáct set měsíčních rekordů. Poslední vlna veder vyvrcholila v úterý, kdy ve městě Isesaki v prefektuře Gunma zaznamenali nový absolutní rekord 41,8 stupně Celsia.
Přitom předchozí rekord byl zaznamenán o pouhých šest dnů dříve ve městě Tamba v prefektuře Hyogo, a to s teplotou 41,2 stupně. Nové maximum z města Isesaki je přitom asi o jeden a půl stupně vyšší než dosavadní tamní nejvyšší teplota.
Parné dny i noci
O naprosté výjimečnosti současné vlny veder v Japonsku svědčí mimo jiné i to, že varování před vysokými teplotami se týkalo 44 z celkových 47 prefektur. Intenzivní horko si mimo jiné také vynutilo změnu v tradici středoškolského baseballu – poprvé ve 110leté historii se Národní mistrovství v baseballu středních škol, které začalo v úterý ve městě Nišinomija v prefektuře Hjógo, konalo až v pozdním odpoledni, tedy mimo období největšího horka.
Japonsko má za sebou pořádně horký červenec – byl jednak vůbec nejteplejším červencem v historii pozorování, přičemž na druhém místě je nyní ten loňský, na třetím pak předloňský červenec.
Za pozornost ale stojí i velikost měsíční teplotní odchylky od dlouhodobého průměru. Dosáhla +2,89 stupně Celsia vůči už tak poměrně teplému třicetiletí 1991 až 2020, což je vůbec nejvyšší odchylka pro jakýkoliv měsíc od začátku měření na konci 19. století. Rekordně teplý byl ale v zemi vycházejícího slunce i letošní červen, a to s odchylkou + 2,34 stupně.
Nejsou to jen vysoká maxima, která trápí tamní obyvatele i turisty. Mimořádně teplé jsou také noci, které jsou často nejen tropické, tedy s minimy nad dvacet stupňů, ale na mnoha místech neklesají teploty pod 25 stupňů a výjimečně zůstávají dokonce nad 29 nebo i třiceti stupni. I minimální teploty tak trhají rekordy, na některých stanicích byly zaznamenány dokonce nejteplejší noci v historii.
Dalším faktorem, který značně komplikuje život lidí, je mimořádně vysoká vlhkost vzduchu. Ta zvyšuje pocitovou teplotu na úroveň, která značně komplikuje ochlazování těla vlivem pocení, což vede ke kolapsům především starších lidí. Tisíce lidí skončily v Japonsku v nemocnici. Letošní vedra mají zatím přes čtyřicet obětí, toto číslo ale určitě dále poroste. Už jen proto, že japonská populace patří k nejstarším na světě a právě senioři zažívají v neustupujících vedrech značné zdravotní problémy.
Na souši a ve vodě
Příčina mimořádně vysokých teplot a bezprecedentních vln veder, které Japonsko v posledních dvou měsících zažívá, souvisí s obnovující se oblastí vysokého tlaku vzduchu, která vede ke slunečnému a suchému počasí. To napomáhá intenzivnímu prohřívání už tak teplé vzduchové hmoty, jež se nad ostrovy udržuje bez výraznějšího pohybu. A právě slunečné a velmi teplé počasí vede i k výraznému prohřívání mořských vod kolem ostrovů. Mimořádně teplé je zejména Japonské moře, které omývá západ a severozápad země.
Teplota vody dosahuje 26 až 30 stupňů Celsia, což na tuto roční dobu znamená odchylku tří až šesti stupňů, u břehů severního ostrova Hokkaidó činí odchylka až kolem plus osmi. Jen o něco menší jsou odchylky teploty vody východně od Japonska.
V celé širší oblasti kolem japonských ostrovů už řadu týdnů probíhá vlna horka i pod hladinou moře, přičemž z globálního pohledu jde kombinací velikosti odchylky teploty a rozsahu oblasti o aktuálně nejintenzivnější mořskou horkou vlnu na světě. To samozřejmě může mít poměrně závažné následky pro mořský život a ekosystém.
K extrémnímu horku se vlivem působení tlakových výší přidává i nedostatek srážek. Letošní sezóna dešťů skončila v západních regionech země asi o tři týdny dříve oproti průměru, což je mimochodem nejdřív v historii. Nedostatek srážek vážně ovlivňuje úrodu pěstitelů rýže. V prefektuře Niigata, známé produkcí rýže, napršelo v červenci pouze 3,5 milimetru srážek, oproti 376,5 milimetru ve stejném měsíci loňského roku.
V následujících dnech se sice občasné srážky očekávají, můžou mít ale podobu přívalových dešťů vedoucích k lokálním rychlým povodním. Současně by mělo skončit i mimořádně teplé počasí a teploty by se měly více blížit dlouhodobým průměrům. Tamní obyvatelé by se tak po delší době mohli dočkat obvyklejší podoby léta.
