Česká armáda představila, jak se chce adaptovat na změny klimatu

Klimatické změny zhoršují bezpečnost světa, a tedy i České republiky. Je to riziko tak velké, že Armáda České republiky představila dokument, který tuto hrozbu nejen popisuje, ale především navrhuje řešení, která by měla armádě pomoci nebezpečí spojená s klimatem řešit.

„Změna klimatu není jen ekologický problém, ale i otázka bezpečnosti. Ovlivňuje stabilitu regionů, přístup k přírodním zdrojům, zvyšuje riziko konfliktů, akceleruje migraci. Mění též podmínky, ve kterých naši vojáci operují. Tuto situaci proto musí naše obrana brát vážně," uvedl k dokumentu vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jiří Šedivý.

Osmadvacetistránkový dokument ve svém úvodu popisuje hrozby detailněji. „Stále častější mimořádné přírodní jevy, jako je dlouhodobé sucho, rozsáhlé požáry, eroze půdy, rozšiřování pouštních oblastí, extrémní srážky či povodně budou mít vliv na operační prostředí, povahu konfliktů i požadavky na vojenské schopnosti,“ uvádí resort.

Extrémní přírodní jevy mohou podle ministerstva ohrozit nebo klást zvýšené nároky na energetickou infrastrukturu, vojenské základny a objekty, výcvikové prostory, ale také vybavení, personál a vojenskou techniku. „Dopady změny klimatu budou také ovlivňovat roli, podobu a schopnosti ozbrojených sil. Ozbrojené síly se musí připravit na častější působení v extrémních klimatických podmínkách. Poroste potřeba adaptace a připravenosti obranného sektoru na tyto změny. To se dotkne podoby výcviku a operačních postupů, frekvence nasazení a nároků na infrastrukturu, vybavení, odolnost a zdravotní stav vojáků,“ uvádí dokument.

Dokument má podle úřadu tři hlavní cíle: zajistit připravenost na dopady změny klimatu, bojeschopnost v novém operačním prostředí a také snižovat negativní vliv činnosti ozbrojených sil na životní prostředí. „To bude spočívat zejména v efektivní energetické transformaci, ochraně životního prostředí na pozemcích ministerstva obrany a v navýšení nízkoemisních zdrojů v oblastech, kde to neohrozí bojeschopnost ozbrojených sil,“ dodal úřad.

Řešení v podání armády

Klimatické otázky budou podle dokumentu zahrnuty do přípravy příslušníků ozbrojených sil, včetně specializovaných vzdělávacích programů, výcviku a cvičení. Budou dále rozvíjeny vzdělávací kurzy a vědecko-výzkumné činnosti Univerzity obrany zahrnující problematiku klimatu, bezpečnosti a obrany.

Úřad chce ale také například posílit spolupráci s akademickou sférou i firmami, které se zaměřují na nová technologická řešení.

Dokument přiznává, že adaptace na změnu klimatu vyžaduje adekvátní investice do nových technologických řešení či postupů. „Obranný průmysl proto musí disponovat přístupem k dostatečnému financování ze soukromých i veřejných zdrojů tak, aby mohl postupně směřovat ke své další adaptaci na změnu klimatu a k naplňování souvisejících mezinárodních závazků,“ uvádí. Ministerstvo proto chce být i nadále zapojeno do národních i mezinárodních aktivit zaměřených na zajištění přístupu k financování – a to včetně finančních zdrojů a investic určených k transformaci na udržitelnou ekonomiku.

Základ budoucí strategie

Dokument už podle ČTK schválila ministryně obrany Jana Černochová (ODS), není ale definitivním závěrem snahy tuzemské armády na adaptaci vůči klimatické změně. Navazovat by na něj měl už neveřejný implementační plán, který má být dokončen v prvním čtvrtletí příštího roku. Tento interní plán bude ministerstvo vyhodnocovat jednou za dva roky.

Česká republika je k těmto opatřením zavázána členstvím v NATO. Obranný pakt také pokládá změnu klimatu za jednu z vážných bezpečnostních hrozeb: od roku 2021 to reflektovaly všechny summity NATO. V roce 2021 spojenci přijali Akční plán ke klimatu a bezpečnosti s cílem začlenit úvahy o změně klimatu do politické a vojenské agendy NATO, a to zejména zvyšováním informovanosti, adaptací na změnu klimatu a zmírňováním dopadů vojenských aktivit na klima snížením vlastních emisí.

NATO také každoročně provádí hodnocení dopadů změny klimatu na bezpečnost včetně dopadů na strategické prostředí, mise a operace a přizpůsobení aliančních ozbrojených sil za účelem udržení operační efektivity. Aliance začleňuje úvahy o změně klimatu i do oblastí jako civilní připravenost, obranné plánování, inovace, plánování misí a operací, výcvik a reakce na živelní katastrofy.

NATO v tom není samo, změnou klimatu se podobně zabývají i další. Čínská lidová armáda už od roku 2008 explicitně uvádí změnu klimatu mezi rostoucími bezpečnostními hrozbami (spolu s terorismem, přírodními katastrofami, epidemiemi). Již tehdy v rámci armády vznikla expertní komise pro změnu klimatu.

Ruská Strategie národní bezpečnosti z roku 2015 explicitně zmiňuje změnu klimatu jako faktor ovlivňující bezpečnost – spolu s nedostatkem pitné vody, demografií, potravinovou nejistotou a epidemiologiemi. Dále ji vnímá jako příčinu přírodních katastrof, jež představují „nejvážnější hrozby“ vůči bezpečnosti. Na klimatické změny upozorňuje i ruská námořní strategie z roku 2022.

A změnu klimatu jako hrozbu uznává také indická armáda. Roku 2017 vytvořila dokument, který poprvé uznal, že „životní prostředí se stalo kritickou oblastí bezpečnostního paradigmatu“. Explicitně zmiňuje klimatickou změnu mezi netradičními bezpečnostními hrozbami, které mohou vyvolat reakci armády – například migraci, narušení ekosystémů nebo nedostatek zdrojů.

Podle zprávy nizozemského institutu Clingendael z roku 2023 mají zdaleka nejvypracovanější a nejproaktivnější přístupy Spojené státy americké. „Povědomí o výzvách vyplývajících ze změny klimatu je strukturálně zakotveno ve strategii, politikách a opatřeních USA. Americká armáda má velmi konzistentní přístup k hodnocení dopadů změny klimatu a opatření, která jsou nezbytná k jejímu řešení. Tento proaktivní přístup je výsledkem praktických zkušeností armády USA. Například vojenská infrastruktura, jako jsou námořní přístavy na pobřeží Atlantiku, je stále více ohrožena v důsledku stoupající hladiny moře. Kromě toho se americká armáda, zejména pozemní síly, aktivně angažuje v Arktidě. Navíc roste poptávka po nasazení amerických ozbrojených sil pro humanitární pomoc a operace při odstraňování následků katastrof, a to jak na národní, tak na mezinárodní úrovni,“ říká zpráva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
5. 4. 2026

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...