U Panamy zkolaboval přírodní cyklus. Ryby přišly o živiny a rybáři o úlovky

Lidé v Panamském zálivu byli zvyklí, že se vždy v létě ochladí voda a s tím připlave i spousta ryb. Na takzvaný upwelling, výstupné proudění, ale letos oproti dějinné pravidelnosti nedošlo. Na jevu je přitom závislá řada ekosystémů i obživa místních obyvatel.

Vzestupné proudění není nijak složité – během suchého období (tedy v době, kdy je na severní polokouli zima) způsobují pasáty ve Střední Americe proces, při němž se dostává studená voda z hlubin na povrch, a naopak teplejší voda klesá dolů, kde se ochlazuje.

Výměna je tak důležitá hlavně proto, že s ní obvykle klesá umírající život ke dnu oceánu, kde se hromadí živiny a výstupné proudění je přesouvá k hladině, kde díky tomu mají organismy dostatek energie. Díky tomuto pohybu vody zůstává mimo jiné moře podél tichomořských pláží Panamy během „letní“ prázdninové sezony chladnější.

Právě proto jsou zdejší vody plné ryb, jež se pak stávají kořistí rybářů: mají dostatek rostlinné potravy hnojené živinami ze dna.

Během letošní zimy se tento proces poprvé neodehrál, což místní zaskočilo – a vyvolalo pozornost vědců, kteří se rozhodli prozkoumat příčiny.

Teplejší voda, méně živin, méně ryb

Podle studie vedené vědci ze Smithsonian Tropical Research Institute (STRI) bylo příčinou oslabení pasátových větrů vanoucích od rovníku na sever. Vědci ze STRI tento jev studovali a jejich záznamy ukazují, že sezonní upwelling byl nejméně posledních čtyřicet let velmi pravidelným a předvídatelným rysem klimatu v zálivu.

Když se letos studená voda na povrch nedostala, mělo to podle vědců dopady, které předpokládali: voda se během léta neochladila a místní ekosystémy nedostaly tolik živin, což znamená menší úlovky pro rybáře.

V nedávno publikovaném článku v časopise PNAS vědci naznačují, že příčinou této bezprecedentní události bylo výrazné oslabení větrných proudů, což souvisí nepříliš překvapivě se změnami klimatu. Tento objev poukazuje na vliv klimatu na základní oceánské procesy a pobřežní komunity, které jsou na nich závislé.

Experti se teď pokoušejí zjistit, jak moc a jak rychle mohou klimatické změny proměnit základní oceánské procesy, které po stovky a někde i tisíce let živily pobřežní rybářské komunity. K určení přesnější příčiny a jejích potenciálních důsledků pro rybolov je ale podle vědců zapotřebí provést další a hlubší výzkum: složitost těchto procesů je tak velká a má takovou setrvačnost, že popsat změny může trvat několik let.

Tento objev podle autorů výzkumu poukazuje na vliv klimatu na základní oceánské procesy a pobřežní komunity, které jsou na nich závislé, a také na to, jak důležitý je jejich výzkum.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
před 14 hhodinami

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
před 15 hhodinami

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
včera v 09:00

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026
Načítání...