U Panamy zkolaboval přírodní cyklus. Ryby přišly o živiny a rybáři o úlovky

Lidé v Panamském zálivu byli zvyklí, že se vždy v létě ochladí voda a s tím připlave i spousta ryb. Na takzvaný upwelling, výstupné proudění, ale letos oproti dějinné pravidelnosti nedošlo. Na jevu je přitom závislá řada ekosystémů i obživa místních obyvatel.

Vzestupné proudění není nijak složité – během suchého období (tedy v době, kdy je na severní polokouli zima) způsobují pasáty ve Střední Americe proces, při němž se dostává studená voda z hlubin na povrch, a naopak teplejší voda klesá dolů, kde se ochlazuje.

Výměna je tak důležitá hlavně proto, že s ní obvykle klesá umírající život ke dnu oceánu, kde se hromadí živiny a výstupné proudění je přesouvá k hladině, kde díky tomu mají organismy dostatek energie. Díky tomuto pohybu vody zůstává mimo jiné moře podél tichomořských pláží Panamy během „letní“ prázdninové sezony chladnější.

Právě proto jsou zdejší vody plné ryb, jež se pak stávají kořistí rybářů: mají dostatek rostlinné potravy hnojené živinami ze dna.

Během letošní zimy se tento proces poprvé neodehrál, což místní zaskočilo – a vyvolalo pozornost vědců, kteří se rozhodli prozkoumat příčiny.

Teplejší voda, méně živin, méně ryb

Podle studie vedené vědci ze Smithsonian Tropical Research Institute (STRI) bylo příčinou oslabení pasátových větrů vanoucích od rovníku na sever. Vědci ze STRI tento jev studovali a jejich záznamy ukazují, že sezonní upwelling byl nejméně posledních čtyřicet let velmi pravidelným a předvídatelným rysem klimatu v zálivu.

Když se letos studená voda na povrch nedostala, mělo to podle vědců dopady, které předpokládali: voda se během léta neochladila a místní ekosystémy nedostaly tolik živin, což znamená menší úlovky pro rybáře.

V nedávno publikovaném článku v časopise PNAS vědci naznačují, že příčinou této bezprecedentní události bylo výrazné oslabení větrných proudů, což souvisí nepříliš překvapivě se změnami klimatu. Tento objev poukazuje na vliv klimatu na základní oceánské procesy a pobřežní komunity, které jsou na nich závislé.

Experti se teď pokoušejí zjistit, jak moc a jak rychle mohou klimatické změny proměnit základní oceánské procesy, které po stovky a někde i tisíce let živily pobřežní rybářské komunity. K určení přesnější příčiny a jejích potenciálních důsledků pro rybolov je ale podle vědců zapotřebí provést další a hlubší výzkum: složitost těchto procesů je tak velká a má takovou setrvačnost, že popsat změny může trvat několik let.

Tento objev podle autorů výzkumu poukazuje na vliv klimatu na základní oceánské procesy a pobřežní komunity, které jsou na nich závislé, a také na to, jak důležitý je jejich výzkum.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
včera v 08:00

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026
Načítání...