U Panamy zkolaboval přírodní cyklus. Ryby přišly o živiny a rybáři o úlovky

Lidé v Panamském zálivu byli zvyklí, že se vždy v létě ochladí voda a s tím připlave i spousta ryb. Na takzvaný upwelling, výstupné proudění, ale letos oproti dějinné pravidelnosti nedošlo. Na jevu je přitom závislá řada ekosystémů i obživa místních obyvatel.

Vzestupné proudění není nijak složité – během suchého období (tedy v době, kdy je na severní polokouli zima) způsobují pasáty ve Střední Americe proces, při němž se dostává studená voda z hlubin na povrch, a naopak teplejší voda klesá dolů, kde se ochlazuje.

Výměna je tak důležitá hlavně proto, že s ní obvykle klesá umírající život ke dnu oceánu, kde se hromadí živiny a výstupné proudění je přesouvá k hladině, kde díky tomu mají organismy dostatek energie. Díky tomuto pohybu vody zůstává mimo jiné moře podél tichomořských pláží Panamy během „letní“ prázdninové sezony chladnější.

Právě proto jsou zdejší vody plné ryb, jež se pak stávají kořistí rybářů: mají dostatek rostlinné potravy hnojené živinami ze dna.

Během letošní zimy se tento proces poprvé neodehrál, což místní zaskočilo – a vyvolalo pozornost vědců, kteří se rozhodli prozkoumat příčiny.

Teplejší voda, méně živin, méně ryb

Podle studie vedené vědci ze Smithsonian Tropical Research Institute (STRI) bylo příčinou oslabení pasátových větrů vanoucích od rovníku na sever. Vědci ze STRI tento jev studovali a jejich záznamy ukazují, že sezonní upwelling byl nejméně posledních čtyřicet let velmi pravidelným a předvídatelným rysem klimatu v zálivu.

Když se letos studená voda na povrch nedostala, mělo to podle vědců dopady, které předpokládali: voda se během léta neochladila a místní ekosystémy nedostaly tolik živin, což znamená menší úlovky pro rybáře.

V nedávno publikovaném článku v časopise PNAS vědci naznačují, že příčinou této bezprecedentní události bylo výrazné oslabení větrných proudů, což souvisí nepříliš překvapivě se změnami klimatu. Tento objev poukazuje na vliv klimatu na základní oceánské procesy a pobřežní komunity, které jsou na nich závislé.

Experti se teď pokoušejí zjistit, jak moc a jak rychle mohou klimatické změny proměnit základní oceánské procesy, které po stovky a někde i tisíce let živily pobřežní rybářské komunity. K určení přesnější příčiny a jejích potenciálních důsledků pro rybolov je ale podle vědců zapotřebí provést další a hlubší výzkum: složitost těchto procesů je tak velká a má takovou setrvačnost, že popsat změny může trvat několik let.

Tento objev podle autorů výzkumu poukazuje na vliv klimatu na základní oceánské procesy a pobřežní komunity, které jsou na nich závislé, a také na to, jak důležitý je jejich výzkum.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Podzimní počasí si ponese dědictví léta. Zásadní vliv bude mít mocný setrvačník

Z hlediska meteorologie se podzim chová jako dědic léta. Všechny extrémy, které v létě přijdou, se mohou projevit i v chladnějších měsících. Týká se to zejména teploty moře, která má dopad i ve vnitrozemí, včetně Česka.
před 32 mminutami

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
před 1 hhodinou

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
před 3 hhodinami

Otroci, keltománie i čínská medicína. Projekty z tuzemska získaly evropské granty

Tuzemská věda dostala finanční injekci z Evropské unie v podobě ERC grantů. Ty umožňují talentovaným mladším vědcům rozvinout jejich nadějné nápady a projekty. Každý ze šesti oceněných výzkumníků z České republiky může využít částku 36 milionů korun.
před 21 hhodinami

Přehledy od AI v Googlu mohou podporovat šíření konspirací, popsala studie

Funkce přehled od AI (umělé inteligence) v internetovém vyhledávači Google může spíše podporovat šíření některých konspiračních teorií než je vyvracet. Vyplývá to z nové studie výzkumníků z Queenslandské technické univerzity (QUT).
včera v 09:14

Čínská metoda slibuje chirurgické odstranění Alzheimera. Vědci řeší, jestli funguje

Alzheimerova choroba je i přes pokrok v celé řadě medicínských technologií stále neléčitelná. Teď nemocným přináší naději nová čínská metoda. Jenže je kolem ní až příliš mnoho nesrovnalostí.
včera v 06:30

Austrálie poprvé hlásí delfína nakaženého ptačí chřipkou

V červnu se do Austrálie poprvé dostal virus vysoce nakažlivé ptačí chřipky H5N1. Přiletěl tam na křídlech stěhovavých ptáků, ale od té doby se rozšířil na další zvířata, od lišek, až po tuleně. Teď tamní epidemiologové upozornili na další zasažený druh – delfíny.
2. 9. 2026

V USA bují spalničky nejvíc za tři dekády. Politici se přou o odpovědnost

Ve Spojených státech amerických je nejvyšší počet nakažených spalničkami od roku 1992. Guvernér Pensylvánie Josh Shapiro oznámil v souvislosti s nemocí dvě úmrtí. Následovala veřejná roztržka s ministrem zdravotnictví Robertem Kennedym mladším, kterému Shapiro vyčítal dlouhodobý odmítavý postoj vůči očkování. To je přitom nejúčinnější ochranou proti nákaze. Kennedy obvinil Shapirovu administrativu z falšování důkazů. USA hrozí, že ztratí status země bez spalniček.
2. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.