U Panamy zkolaboval přírodní cyklus. Ryby přišly o živiny a rybáři o úlovky

Lidé v Panamském zálivu byli zvyklí, že se vždy v létě ochladí voda a s tím připlave i spousta ryb. Na takzvaný upwelling, výstupné proudění, ale letos oproti dějinné pravidelnosti nedošlo. Na jevu je přitom závislá řada ekosystémů i obživa místních obyvatel.

Vzestupné proudění není nijak složité – během suchého období (tedy v době, kdy je na severní polokouli zima) způsobují pasáty ve Střední Americe proces, při němž se dostává studená voda z hlubin na povrch, a naopak teplejší voda klesá dolů, kde se ochlazuje.

Výměna je tak důležitá hlavně proto, že s ní obvykle klesá umírající život ke dnu oceánu, kde se hromadí živiny a výstupné proudění je přesouvá k hladině, kde díky tomu mají organismy dostatek energie. Díky tomuto pohybu vody zůstává mimo jiné moře podél tichomořských pláží Panamy během „letní“ prázdninové sezony chladnější.

Právě proto jsou zdejší vody plné ryb, jež se pak stávají kořistí rybářů: mají dostatek rostlinné potravy hnojené živinami ze dna.

Během letošní zimy se tento proces poprvé neodehrál, což místní zaskočilo – a vyvolalo pozornost vědců, kteří se rozhodli prozkoumat příčiny.

Teplejší voda, méně živin, méně ryb

Podle studie vedené vědci ze Smithsonian Tropical Research Institute (STRI) bylo příčinou oslabení pasátových větrů vanoucích od rovníku na sever. Vědci ze STRI tento jev studovali a jejich záznamy ukazují, že sezonní upwelling byl nejméně posledních čtyřicet let velmi pravidelným a předvídatelným rysem klimatu v zálivu.

Když se letos studená voda na povrch nedostala, mělo to podle vědců dopady, které předpokládali: voda se během léta neochladila a místní ekosystémy nedostaly tolik živin, což znamená menší úlovky pro rybáře.

V nedávno publikovaném článku v časopise PNAS vědci naznačují, že příčinou této bezprecedentní události bylo výrazné oslabení větrných proudů, což souvisí nepříliš překvapivě se změnami klimatu. Tento objev poukazuje na vliv klimatu na základní oceánské procesy a pobřežní komunity, které jsou na nich závislé.

Experti se teď pokoušejí zjistit, jak moc a jak rychle mohou klimatické změny proměnit základní oceánské procesy, které po stovky a někde i tisíce let živily pobřežní rybářské komunity. K určení přesnější příčiny a jejích potenciálních důsledků pro rybolov je ale podle vědců zapotřebí provést další a hlubší výzkum: složitost těchto procesů je tak velká a má takovou setrvačnost, že popsat změny může trvat několik let.

Tento objev podle autorů výzkumu poukazuje na vliv klimatu na základní oceánské procesy a pobřežní komunity, které jsou na nich závislé, a také na to, jak důležitý je jejich výzkum.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025
Načítání...