U Panamy zkolaboval přírodní cyklus. Ryby přišly o živiny a rybáři o úlovky

Lidé v Panamském zálivu byli zvyklí, že se vždy v létě ochladí voda a s tím připlave i spousta ryb. Na takzvaný upwelling, výstupné proudění, ale letos oproti dějinné pravidelnosti nedošlo. Na jevu je přitom závislá řada ekosystémů i obživa místních obyvatel.

Vzestupné proudění není nijak složité – během suchého období (tedy v době, kdy je na severní polokouli zima) způsobují pasáty ve Střední Americe proces, při němž se dostává studená voda z hlubin na povrch, a naopak teplejší voda klesá dolů, kde se ochlazuje.

Výměna je tak důležitá hlavně proto, že s ní obvykle klesá umírající život ke dnu oceánu, kde se hromadí živiny a výstupné proudění je přesouvá k hladině, kde díky tomu mají organismy dostatek energie. Díky tomuto pohybu vody zůstává mimo jiné moře podél tichomořských pláží Panamy během „letní“ prázdninové sezony chladnější.

Právě proto jsou zdejší vody plné ryb, jež se pak stávají kořistí rybářů: mají dostatek rostlinné potravy hnojené živinami ze dna.

Během letošní zimy se tento proces poprvé neodehrál, což místní zaskočilo – a vyvolalo pozornost vědců, kteří se rozhodli prozkoumat příčiny.

Teplejší voda, méně živin, méně ryb

Podle studie vedené vědci ze Smithsonian Tropical Research Institute (STRI) bylo příčinou oslabení pasátových větrů vanoucích od rovníku na sever. Vědci ze STRI tento jev studovali a jejich záznamy ukazují, že sezonní upwelling byl nejméně posledních čtyřicet let velmi pravidelným a předvídatelným rysem klimatu v zálivu.

Když se letos studená voda na povrch nedostala, mělo to podle vědců dopady, které předpokládali: voda se během léta neochladila a místní ekosystémy nedostaly tolik živin, což znamená menší úlovky pro rybáře.

V nedávno publikovaném článku v časopise PNAS vědci naznačují, že příčinou této bezprecedentní události bylo výrazné oslabení větrných proudů, což souvisí nepříliš překvapivě se změnami klimatu. Tento objev poukazuje na vliv klimatu na základní oceánské procesy a pobřežní komunity, které jsou na nich závislé.

Experti se teď pokoušejí zjistit, jak moc a jak rychle mohou klimatické změny proměnit základní oceánské procesy, které po stovky a někde i tisíce let živily pobřežní rybářské komunity. K určení přesnější příčiny a jejích potenciálních důsledků pro rybolov je ale podle vědců zapotřebí provést další a hlubší výzkum: složitost těchto procesů je tak velká a má takovou setrvačnost, že popsat změny může trvat několik let.

Tento objev podle autorů výzkumu poukazuje na vliv klimatu na základní oceánské procesy a pobřežní komunity, které jsou na nich závislé, a také na to, jak důležitý je jejich výzkum.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 20 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.