V Jižní Koreji objevili čtyři neznámé druhy štírků s masivními makadly

Nově objevení štírci z Jižní Koreje jsou specializovaní na život v jeskyních. Svá veliká makadla využívají jak pro navigaci v těchto ekosystémech, tak i při lovu. Podle biologů jsou ale ohrožení kvůli narušení jejich původního ekosystému.

Vědci objevili čtyři nové druhy štírků. Drobouncí pavoukovci žijí hluboko v jihokorejských jeskyních a mají bizarní vzhled: disponují masivními makadly zakončenými klepítky, které jejich objevitelům připomínají mýtické draky.

Na fotografiích mohou vypadat opravdu děsivě a jejich vzhled může hlavně u arachnofobů vyvolávat obavy. Jenže tito tvorové jsou miniaturní, měří pouhý jeden až tři milimetry a pro člověka žádné nebezpečí nepředstavují. Jsou příbuzní štírům, ale nemají žihadlo v ocase.

Štírci se vyskytují po celém světě, celkem jich existují asi tři tisíce druhů. Někoho by mohlo překvapit, že i v České republice jich žije asi 25, jen jsou v drtivé většině prakticky neviditelní – jednak díky svým rozměrům, ale hlavně pro jejich způsob života. Svůj život tráví ve skrytu, například pod kůrou stromů nebo v listech, občas pronikají i do lidských domácností.

V korejských jeskyních se o nich zatím téměř nevědělo. Až doposud jich tam biologové našli jen pět druhů, nový objev tam tedy jejich počet zvyšuje téměř na dvojnásobek.

Život v temnotě

Vlastnosti těchto tvorů velmi dobře odpovídají tomu, jaké prostředí obývají – a také přispívají k tomu, jak cizí může být jejich vzhled. Jsou zcela bledí a také prakticky slepí. K lovu i orientaci využívají svá masivní klepítka. V každé jeskyni nebo jeskynním systému vždy žije jen jeden druh.

Každý z těchto nových druhů se od ostatních liší jak genetickou výbavou, tak vzhledem. Navíc je každý z nich endemický pro jednu jeskyni nebo krasový systém; vždy je přitom ideálně přizpůsobený tamním specifickým podmínkám.

Čtyři druhy nově objevených štírků
Zdroj: PLOS ONE

Objev nového druhu je pro vědce sice vždy dobrá zpráva, v tomto případě je ale spojený s důvodem k obavám. Tyto doposud neznámé druhy totiž nemusí už žít dlouho. Podle autorů studie se totiž jeskynní ekosystémy dostávají pod stále větší tlak environmentálních hrozeb: kvůli klimatickým změnám, znečištění a ničení životního prostředí.

Tento nejnovější výzkum také upozorňuje na to, kolik ještě neodhalené biodiverzity se může skrývat pod jihokorejskou krajinou. Nachází se tam více než tisíc jeskyní, které se rozprostírají ve dvou horských pásmech. A celá řada z nich ještě nebyla prozkoumána. To naznačuje, že na objevení čeká ještě spousta nových druhů, potenciálně stejně zajímavých jako tito štírci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
před 32 mminutami

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
před 3 hhodinami

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
před 4 hhodinami
Načítání...