V Jižní Koreji objevili čtyři neznámé druhy štírků s masivními makadly

Nově objevení štírci z Jižní Koreje jsou specializovaní na život v jeskyních. Svá veliká makadla využívají jak pro navigaci v těchto ekosystémech, tak i při lovu. Podle biologů jsou ale ohrožení kvůli narušení jejich původního ekosystému.

Vědci objevili čtyři nové druhy štírků. Drobouncí pavoukovci žijí hluboko v jihokorejských jeskyních a mají bizarní vzhled: disponují masivními makadly zakončenými klepítky, které jejich objevitelům připomínají mýtické draky.

Na fotografiích mohou vypadat opravdu děsivě a jejich vzhled může hlavně u arachnofobů vyvolávat obavy. Jenže tito tvorové jsou miniaturní, měří pouhý jeden až tři milimetry a pro člověka žádné nebezpečí nepředstavují. Jsou příbuzní štírům, ale nemají žihadlo v ocase.

Štírci se vyskytují po celém světě, celkem jich existují asi tři tisíce druhů. Někoho by mohlo překvapit, že i v České republice jich žije asi 25, jen jsou v drtivé většině prakticky neviditelní – jednak díky svým rozměrům, ale hlavně pro jejich způsob života. Svůj život tráví ve skrytu, například pod kůrou stromů nebo v listech, občas pronikají i do lidských domácností.

V korejských jeskyních se o nich zatím téměř nevědělo. Až doposud jich tam biologové našli jen pět druhů, nový objev tam tedy jejich počet zvyšuje téměř na dvojnásobek.

Život v temnotě

Vlastnosti těchto tvorů velmi dobře odpovídají tomu, jaké prostředí obývají – a také přispívají k tomu, jak cizí může být jejich vzhled. Jsou zcela bledí a také prakticky slepí. K lovu i orientaci využívají svá masivní klepítka. V každé jeskyni nebo jeskynním systému vždy žije jen jeden druh.

Každý z těchto nových druhů se od ostatních liší jak genetickou výbavou, tak vzhledem. Navíc je každý z nich endemický pro jednu jeskyni nebo krasový systém; vždy je přitom ideálně přizpůsobený tamním specifickým podmínkám.

Čtyři druhy nově objevených štírků
Zdroj: PLOS ONE

Objev nového druhu je pro vědce sice vždy dobrá zpráva, v tomto případě je ale spojený s důvodem k obavám. Tyto doposud neznámé druhy totiž nemusí už žít dlouho. Podle autorů studie se totiž jeskynní ekosystémy dostávají pod stále větší tlak environmentálních hrozeb: kvůli klimatickým změnám, znečištění a ničení životního prostředí.

Tento nejnovější výzkum také upozorňuje na to, kolik ještě neodhalené biodiverzity se může skrývat pod jihokorejskou krajinou. Nachází se tam více než tisíc jeskyní, které se rozprostírají ve dvou horských pásmech. A celá řada z nich ještě nebyla prozkoumána. To naznačuje, že na objevení čeká ještě spousta nových druhů, potenciálně stejně zajímavých jako tito štírci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
před 15 hhodinami

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 16 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
19. 5. 2026Aktualizováno19. 5. 2026

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
19. 5. 2026

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
19. 5. 2026

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
19. 5. 2026

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
19. 5. 2026

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
19. 5. 2026
Načítání...