V Jižní Koreji objevili čtyři neznámé druhy štírků s masivními makadly

Nově objevení štírci z Jižní Koreje jsou specializovaní na život v jeskyních. Svá veliká makadla využívají jak pro navigaci v těchto ekosystémech, tak i při lovu. Podle biologů jsou ale ohrožení kvůli narušení jejich původního ekosystému.

Vědci objevili čtyři nové druhy štírků. Drobouncí pavoukovci žijí hluboko v jihokorejských jeskyních a mají bizarní vzhled: disponují masivními makadly zakončenými klepítky, které jejich objevitelům připomínají mýtické draky.

Na fotografiích mohou vypadat opravdu děsivě a jejich vzhled může hlavně u arachnofobů vyvolávat obavy. Jenže tito tvorové jsou miniaturní, měří pouhý jeden až tři milimetry a pro člověka žádné nebezpečí nepředstavují. Jsou příbuzní štírům, ale nemají žihadlo v ocase.

Štírci se vyskytují po celém světě, celkem jich existují asi tři tisíce druhů. Někoho by mohlo překvapit, že i v České republice jich žije asi 25, jen jsou v drtivé většině prakticky neviditelní – jednak díky svým rozměrům, ale hlavně pro jejich způsob života. Svůj život tráví ve skrytu, například pod kůrou stromů nebo v listech, občas pronikají i do lidských domácností.

V korejských jeskyních se o nich zatím téměř nevědělo. Až doposud jich tam biologové našli jen pět druhů, nový objev tam tedy jejich počet zvyšuje téměř na dvojnásobek.

Život v temnotě

Vlastnosti těchto tvorů velmi dobře odpovídají tomu, jaké prostředí obývají – a také přispívají k tomu, jak cizí může být jejich vzhled. Jsou zcela bledí a také prakticky slepí. K lovu i orientaci využívají svá masivní klepítka. V každé jeskyni nebo jeskynním systému vždy žije jen jeden druh.

Každý z těchto nových druhů se od ostatních liší jak genetickou výbavou, tak vzhledem. Navíc je každý z nich endemický pro jednu jeskyni nebo krasový systém; vždy je přitom ideálně přizpůsobený tamním specifickým podmínkám.

Čtyři druhy nově objevených štírků
Zdroj: PLOS ONE

Objev nového druhu je pro vědce sice vždy dobrá zpráva, v tomto případě je ale spojený s důvodem k obavám. Tyto doposud neznámé druhy totiž nemusí už žít dlouho. Podle autorů studie se totiž jeskynní ekosystémy dostávají pod stále větší tlak environmentálních hrozeb: kvůli klimatickým změnám, znečištění a ničení životního prostředí.

Tento nejnovější výzkum také upozorňuje na to, kolik ještě neodhalené biodiverzity se může skrývat pod jihokorejskou krajinou. Nachází se tam více než tisíc jeskyní, které se rozprostírají ve dvou horských pásmech. A celá řada z nich ještě nebyla prozkoumána. To naznačuje, že na objevení čeká ještě spousta nových druhů, potenciálně stejně zajímavých jako tito štírci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Trump vydal výnos, kterým se snaží změnit dětské očkování

Americký prezident Donald Trump v pondělí podepsal výnos o doporučení rozestupu mezi dávkami očkování pro děti. Doporučuje rozdělení kombinované vakcíny proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR) do tří samostatných vakcín podávaných při jednotlivých návštěvách lékaře. Experti na veřejné zdraví varují, že podobné opatření by mohlo zvýšit riziko nákazy.
před 38 mminutami

Covid může v těle probouzet spící viry, naznačuje výzkum

Záhada takzvaného dlouhého covidu stále čeká na vyřešení. Ani šest let od začátku pandemie se nepodařilo odpovědět na otázku, co je jeho příčinou. Vědci teď přišli s novým možným vysvětlením, když potvrdili, že SARS-CoV-2 probouzí v těle spící viry, spojené například s opary. A právě ty možná mohou za dlouhý covid.
před 2 hhodinami

VideoVýznamný objev u Sicílie. Potápěči našli vrak starořímské lodi plný amfor

Italské úřady se chlubí významným archeologickým objevem – jedinečně zachovalým vrakem lodi z dob starověkého Říma. Trosky plavidla i s nákladem stovek amfor náhodou našli sportovní potápěči u břehů Sicílie. Množství amfor napovídá, že patrně převáželo víno nebo olivový olej. Místo teď zabezpečují odborníci z policejní jednotky pro zachování památek. Až ho prozkoumají, starobylé předměty vyzvednou. Vrak lodi, který je starý nejméně 2100 let, popsal italský ministr kultury Alessandro Giuli jako „jeden z nejdůležitějších nedávných objevů v podmořské archeologii“.
před 13 hhodinami

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
před 19 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 21 hhodinami

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
9. 8. 2026

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.