V Jižní Koreji objevili čtyři neznámé druhy štírků s masivními makadly

Nově objevení štírci z Jižní Koreje jsou specializovaní na život v jeskyních. Svá veliká makadla využívají jak pro navigaci v těchto ekosystémech, tak i při lovu. Podle biologů jsou ale ohrožení kvůli narušení jejich původního ekosystému.

Vědci objevili čtyři nové druhy štírků. Drobouncí pavoukovci žijí hluboko v jihokorejských jeskyních a mají bizarní vzhled: disponují masivními makadly zakončenými klepítky, které jejich objevitelům připomínají mýtické draky.

Na fotografiích mohou vypadat opravdu děsivě a jejich vzhled může hlavně u arachnofobů vyvolávat obavy. Jenže tito tvorové jsou miniaturní, měří pouhý jeden až tři milimetry a pro člověka žádné nebezpečí nepředstavují. Jsou příbuzní štírům, ale nemají žihadlo v ocase.

Štírci se vyskytují po celém světě, celkem jich existují asi tři tisíce druhů. Někoho by mohlo překvapit, že i v České republice jich žije asi 25, jen jsou v drtivé většině prakticky neviditelní – jednak díky svým rozměrům, ale hlavně pro jejich způsob života. Svůj život tráví ve skrytu, například pod kůrou stromů nebo v listech, občas pronikají i do lidských domácností.

V korejských jeskyních se o nich zatím téměř nevědělo. Až doposud jich tam biologové našli jen pět druhů, nový objev tam tedy jejich počet zvyšuje téměř na dvojnásobek.

Život v temnotě

Vlastnosti těchto tvorů velmi dobře odpovídají tomu, jaké prostředí obývají – a také přispívají k tomu, jak cizí může být jejich vzhled. Jsou zcela bledí a také prakticky slepí. K lovu i orientaci využívají svá masivní klepítka. V každé jeskyni nebo jeskynním systému vždy žije jen jeden druh.

Každý z těchto nových druhů se od ostatních liší jak genetickou výbavou, tak vzhledem. Navíc je každý z nich endemický pro jednu jeskyni nebo krasový systém; vždy je přitom ideálně přizpůsobený tamním specifickým podmínkám.

Čtyři druhy nově objevených štírků
Zdroj: PLOS ONE

Objev nového druhu je pro vědce sice vždy dobrá zpráva, v tomto případě je ale spojený s důvodem k obavám. Tyto doposud neznámé druhy totiž nemusí už žít dlouho. Podle autorů studie se totiž jeskynní ekosystémy dostávají pod stále větší tlak environmentálních hrozeb: kvůli klimatickým změnám, znečištění a ničení životního prostředí.

Tento nejnovější výzkum také upozorňuje na to, kolik ještě neodhalené biodiverzity se může skrývat pod jihokorejskou krajinou. Nachází se tam více než tisíc jeskyní, které se rozprostírají ve dvou horských pásmech. A celá řada z nich ještě nebyla prozkoumána. To naznačuje, že na objevení čeká ještě spousta nových druhů, potenciálně stejně zajímavých jako tito štírci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může poškodit dovednosti, varuje studie. Záleží ale, jak ji lidé používají

Psychologové stále více řeší, jak se projevuje stále intenzivnější využívání umělých inteligencí (AI) na lidských dovednostech, schopnostech a znalostech. Nový výzkum varuje před poškozením dovedností, pokud se chatboty používají nevhodně.
před 2 hhodinami

Brno je zřejmě starší, než se předpokládalo, ukazuje archeologický objev

Brno pravděpodobně vzniklo před rokem 1000 našeho letopočtu, zjistili archeologové Muzea města Brna. V laboratoři nechali otestovat lidskou kost nalezenou při dřívějších průzkumech na Starém Brně. Dosud konkrétní doklad o počátcích města chyběl.
před 4 hhodinami

Vědci našli u Beninu korálové útesy. Čekali přitom, že jen zmapují „hřbitov“

Když se skupina francouzských mořských biologů vydávala zkoumat korálový útes poprvé popsaný v šedesátých letech minulého století, očekávala, že bude jen mapovat mrtvý ekosystém. Jenže badatelé naopak narazili na životem kypící oblast.
před 5 hhodinami

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
před 21 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 22 hhodinami

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
včera v 12:10

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
včera v 11:31

Egyptské princezny nebyly žádné křehotinky. Vědci našli těla s fyzičkou bojovnic

Egyptští archeologové popsali čtyři těla velmi netypických starověkých princezen. Všechny měly hypertrofovanou muskulaturu, některé i zranění z velmi náročné fyzické aktivity. A navíc byly dobře ozbrojené.
včera v 09:24

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.