Írán sužuje nedostatek vody, nelze vyloučit přemístění metropole, řekl prezident

Íránský prezident Masúd Pezeškján varoval, že kvůli kritickému nedostatku vody, s nímž se potýká velká část země včetně metropole Teheránu, nelze jako nouzové řešení vyloučit ani přemístění hlavního města. Informovala o tom agentura DPA. Podle ní mnoho obyvatel zhruba 15milionovou metropoli už opustilo a odešlo na sever na pobřeží Kaspického moře, kde problémy se zásobováním vodou zatím nejsou.

„Situace je vážná a Teherán skutečně nemá žádnou vodu,“ řekl Pezeškján. Dodal, že přemístění hlavního města jako nouzové řešení nelze vyloučit. Podle státní tiskové agentury IRNA normální zásobování vodou v Teheránu i v dalších oblastech nebude možné ještě několik týdnů. Íránská metropole již pátým rokem zažívá období sucha, ale letošní srážky jsou nejnižší za 60 let.

Země bez vody

Hladina vody v sedmi přehradách po celé zemi klesla pod deset procent a dvě nádrže v provinciích Hormozgán a Fárs zcela vyschly, napsala DPA. Podle ní je 80 procent nádrží v Íránu téměř prázdných a v některých klesla hladina na nejnižší úroveň za sto let. Situaci mohou zlepšit až podzimní deště.

Nedostatek vody také výrazně snížil výkon vodních elektráren, což způsobilo výpadky dodávek elektrické energie. Spotřebu elektřiny navíc v tuto dobu zvyšuje používání klimatizací, teploty tento týden na řadě míst v Íránu překročily 40 stupňů Celsia, někde se blížily i k padesáti stupňům a na některých místech i tuto hranici překročily.

Sucho v regionu

Teherán není jediným městem v regionu, které se aktuálně potýká s dlouhodobým a kritickým nedostatkem vody. Podle stanice CNN se ve stejné, a zřejmě i horší, situaci ocitl i afghánský Kábul. Podle odborníků je tato metropole na prahu katastrofy, kdy vyschla už téměř polovina vrtaných studen ve městě. „Je to nouzová situace, která není jen otázkou vody. Je to zdravotní i ekonomická krize a humanitární nouze zároveň,“ varovala ředitelka programů Mercy Corps pro Afghánistán Marianna von Zahnová.

Kábul se téměř výhradně spoléhá na podzemní vodu, jejíž hladina je závislá na sněhu a tání ledovců v pohoří Hindúkuš. Léta špatného hospodaření a nadměrné užití však podle nedávné zprávy Mercy Corps způsobily, že hladina (podzemní vody) za poslední desetiletí klesla až o třicet metrů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 1 hhodinou

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 4 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 18 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 20 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánovčera v 09:52

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026
Načítání...