Írán sužuje nedostatek vody, nelze vyloučit přemístění metropole, řekl prezident

Íránský prezident Masúd Pezeškján varoval, že kvůli kritickému nedostatku vody, s nímž se potýká velká část země včetně metropole Teheránu, nelze jako nouzové řešení vyloučit ani přemístění hlavního města. Informovala o tom agentura DPA. Podle ní mnoho obyvatel zhruba 15milionovou metropoli už opustilo a odešlo na sever na pobřeží Kaspického moře, kde problémy se zásobováním vodou zatím nejsou.

„Situace je vážná a Teherán skutečně nemá žádnou vodu,“ řekl Pezeškján. Dodal, že přemístění hlavního města jako nouzové řešení nelze vyloučit. Podle státní tiskové agentury IRNA normální zásobování vodou v Teheránu i v dalších oblastech nebude možné ještě několik týdnů. Íránská metropole již pátým rokem zažívá období sucha, ale letošní srážky jsou nejnižší za 60 let.

Země bez vody

Hladina vody v sedmi přehradách po celé zemi klesla pod deset procent a dvě nádrže v provinciích Hormozgán a Fárs zcela vyschly, napsala DPA. Podle ní je 80 procent nádrží v Íránu téměř prázdných a v některých klesla hladina na nejnižší úroveň za sto let. Situaci mohou zlepšit až podzimní deště.

Nedostatek vody také výrazně snížil výkon vodních elektráren, což způsobilo výpadky dodávek elektrické energie. Spotřebu elektřiny navíc v tuto dobu zvyšuje používání klimatizací, teploty tento týden na řadě míst v Íránu překročily 40 stupňů Celsia, někde se blížily i k padesáti stupňům a na některých místech i tuto hranici překročily.

Sucho v regionu

Teherán není jediným městem v regionu, které se aktuálně potýká s dlouhodobým a kritickým nedostatkem vody. Podle stanice CNN se ve stejné, a zřejmě i horší, situaci ocitl i afghánský Kábul. Podle odborníků je tato metropole na prahu katastrofy, kdy vyschla už téměř polovina vrtaných studen ve městě. „Je to nouzová situace, která není jen otázkou vody. Je to zdravotní i ekonomická krize a humanitární nouze zároveň,“ varovala ředitelka programů Mercy Corps pro Afghánistán Marianna von Zahnová.

Kábul se téměř výhradně spoléhá na podzemní vodu, jejíž hladina je závislá na sněhu a tání ledovců v pohoří Hindúkuš. Léta špatného hospodaření a nadměrné užití však podle nedávné zprávy Mercy Corps způsobily, že hladina (podzemní vody) za poslední desetiletí klesla až o třicet metrů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Projekt Akademie věd má zajistit peníze výzkumu a vynálezy veřejnosti

Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.
před 5 hhodinami

Roje AI mohou rozvrátit demokracie, varují výzkumníci

Schopnosti umělých inteligencí (AI) mohou být rizikem mnoha různými způsoby. Na novou hrozbu pro samotnou podstatu demokracie teď upozornila skupina německých vědců. Roje AI agentů by mohly zaplavit komunikační platformy a cíleně měnit náladu v zasažených zemích, tvrdí výzkumníci v rozhovoru pro ČT24.
před 7 hhodinami

Čínské AI modely vykradly ty americké, zlobí se firma

Umělé inteligence (AI) vznikly mnohdy na základě toho, že jejich provozovatelé je trénovali na nelegálně získaných datech. Tato praktika funguje dál a cílí na samotné modely AI. Vývojáři společnosti Anthropic tento týden upozornili, že tři čínské společnosti zabývající se umělou inteligencí „nelegálně získaly“ schopnosti modelu Claude. Ten je považovaný za jednu z nejvyspělejších AI současnosti.
před 10 hhodinami

Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.
před 12 hhodinami

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
včera v 14:25

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
včera v 12:24

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
včera v 10:55

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
včera v 07:00
Načítání...