Íránské úřady řeší v posledních týdnech sérii záhadných výbuchů a požárů. V zemi hořely bytové domy, ropná rafinerie, letiště či továrna na obuv, píše list The New York Times (NYT) a další média. Teherán veřejně mluví o náhodě a chřadnoucí infrastruktuře, v soukromí ale někteří íránští činitelé zmiňují sabotáž. Za explozemi podle nich může stát izraelská tajná služba Mosad.
V islámské republice dochází k jednomu až dvěma výbuchům plynu denně, všímá si NYT. Exploze v bytových domech a továrnách, při nichž se zvedají silná oblaka kouře a padají zdi, vyvolávají atmosféru chaosu a nestability.
Některé z těchto podezřelých událostí se odehrály na strategických místech. Minulou sobotu zachvátily plameny velkou ropnou rafinerii v přístavním městě Ábádán. Zemřel jeden člověk a mnoho dalších utrpělo zranění, přičemž požár vyřadil z provozu výrobní linku.
Na letišti v Mašhadu se 13. července objevil oblak kouře, íránští představitelé ale popřeli, že pocházel z exploze. Obyvatelé města pak nahlásili v oblasti několik nevysvětlitelných požárů, ke kterým došlo 14. a 15. července.
Ve městě Kom, jemuž se přezdívá „šíitský Vatikán“, vypadal po výbuchu 14. července jeden bytový dům, jako by jím proletěla bomba. Zdi budovy v prvním patře byly zbořeny a okna rozbita. Trosky rozdrtily i taxi zaparkované na ulici, ukazují videa z výbuchu zveřejněná na sociálních sítích a stanicí BBC Persian. Exploze zranila sedm osob.
Podezření na sabotáž
Tři íránští představitelé, včetně člena revolučních gard, podle NYT uvedli, že exploze a požáry mohou být ve skutečnosti sabotážními akcemi.
Události z posledních týdnů vyhodnotil jako sabotáž také nejmenovaný evropský činitel, podle něhož může jít o součást psychologické války vedené židovským státem proti regionálnímu rivalovi, jenž opakovaně hrozí zničením Státu Izrael.
Pokud jde o výbuch v Komu, dva íránští činitelé řekli NYT, že prostory, kde došlo k explozi, si nejspíš pronajali agenti, kteří budovu opustili poté, co zapnuli plyn na sporáku a v troubě, jako by chtěli úmyslně založit požár. Ozývají se navíc hlasy, že množství plynu potřebné k podobně silné explozi by zabilo obyvatele budovy.
K podobné explozi došlo ve výškové budově v Teheránu, která nabízí levné bydlení pracovníkům justice. Výbuch zničil zdi a okna. Tři zdroje NYT tvrdí, že sabotéři mohli chtít vyvolat paniku mezi soudci a státními zástupci, že by se mohli stát terčem útoku, podobně jako Izrael dříve zaútočil na vědce zapojené do íránského jaderného programu.
„Nekvalitní spotřebiče“ a „pálení plevele“
Íránští činitelé ale neposkytli americkému listu důkazy, které by podpořily jejich tvrzení o koordinované kampani. Úřady oficiálně uvádějí jiné příčiny, většinou únik plynu a chátrající infrastrukturu a ohánějí se vlastními statistikami, podle nichž úniků plynu významně nepřibylo.
Ředitel teheránského hasičského a bezpečnostního sboru Ghodratollah Mohammadi podle NYT řekl státním médiím, že příčinou je „opotřebované vybavení, používání nekvalitních plynových spotřebičů a nedodržování bezpečnostních zásad“.
V některých případech, jako například u požáru na severovýchodě země poblíž mezinárodního letiště Mašhad, instituce sdělily, že prováděly „kontrolované pálení plevele“. Jiný požár v Teheránu dokonce připsaly požáru odpadků. Jeden z výbuchů otřásl bytovým komplexem íránských ozbrojených sil v metropoli, přestože komplex nebyl připojen k plynové síti, upozornil server The Washington Times.
Tajné izraelské operace
Hlavním podezřelým je židovský stát, který v minulosti podnikl řadu tajných operací v Íránu, včetně výbuchů a útoků dronů na jaderné a vojenské subjekty a lokality. Teherán zase cílil na izraelské lodě v Perském zálivu, odpaloval rakety na stavby v Iráku, které jsou spojeny s Izraelem, a financoval a vyzbrojoval teroristické skupiny, jako je palestinský Hamás, libanonský Hizballáh nebo hútíové v Jemenu.
Íránští představitelé se snaží uklidnit společnost traumatizovanou dvanáctidenní válkou mezi Teheránem a Jeruzalémem, do které se zapojily letecky i Spojené státy. Údery mířené na islámskou republiku s deklarovaným cílem zabránit zemi získat atomovou zbraň, si vyžádaly stovky obětí. Islámská republika trvá na tom, že o nukleární zbraň nikdy neusilovala, ačkoliv obohacování uranu svědčí o opaku.
Íránští činitelé se podle NYT obávají nahlas připustit možnost sabotáže ze strany Izraele, jelikož by tak byli tlačeni k odvetě, na kterou země po červnové válce nemusí mít dost sil. Íránská protivzdušná obrana, vojenské základny a odpalovací zařízení raket patřily mezi hlavní cíle židovského státu a řada z nich byla těžce poškozena. Nový otevřený konflikt by mohl vojenské schopnosti Teheránu ještě více oslabit.
Sílící strach a nedůvěra
Netransparentní přístup Teheránu ale podle experta Omida Memariana z Washingtonského institutu pro výzkum zahraniční politiky ale jen umocnil strach a podezíravost íránské veřejnosti. „Lidé si uvědomují, že režim často zlehčuje nebo popírá izraelské útoky,“ řekl NYT.
Íránci se obávají, že konflikt ještě neskončil. „Mnozí z nás si myslí, že je to dílo Izraele a že válka znovu začne,“ řekl americkému deníku Mohammed, který provozuje kavárnu a uměleckou galerii ve městě Kašán.
Někteří Íránci se snaží brát situaci s nadhledem a humorem. Na sociálních sítích se třeba objevila upravená fotografie izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v uniformě íránské národní plynárenské společnosti.
Izraelští představitelé se ke zprávě NYT odmítli vyjádřit, šéf Mosadu David Barnea ale začátkem července uvedl, že Izrael způsobil Íránu během dvanáctidenní operace v minulém měsíci „významné škody“, přičemž naznačil, že Jeruzalém musí pokračovat v operacích proti islámské republice, připomněl server Times of israel.
K záhadným explozím se vyjádřil v perštině provozovaný účet na síti X, který údajně provozuje Mosad. Příspěvek z počátku tohoto měsíce poznamenal: „Výbuch za výbuchem. Někdo musí zkontrolovat, co se tam děje. Děje se příliš mnoho náhodných incidentů.“
Írán pustí do země MAAE
Svět mezitím spekuluje, v jakém stavu je po válce íránský jaderný program. Pentagon uvedl, že ho izraelsko-americké údery dostaly o dva roky zpět.
Náměstek íránského ministra zahraničí Kázem Gharíbábádí v tomto týdnu oznámil, že Teherán přistoupil na to, že zemi v příštích týdnech navštíví technický tým z Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), aby projednal vzájemné vztahy.
Nukleární provozy však podle něj tým MAAE nenavštíví. „Naše organizace pro atomovou energii posuzuje škody na jaderných zařízeních a čekáme na jejich zprávu. V tomto ohledu je to velmi nebezpečná práce. Nevíme, co se tam stalo... Kvůli riziku radiace,“ uvedl Gharíbábádí.
Diplomaté vyjádřili obavy ohledně toho, co se stalo s íránskými zásobami 400 kilogramů vysoce obohaceného uranu, jelikož Teherán o tom MAAE neinformoval.
Washington a Teherán tento rok vedly pět kol nepřímých rozhovorů za zprostředkování Ománu, k posunu však nedošlo. Jakákoli jednání o budoucím jaderném programu Íránu přitom budou vyžadovat jeho spolupráci s MAAE, která Írán rozhněvala v červnu, když těsně před izraelskými útoky uvedla, že Teherán porušuje závazky vyplývající ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní.
