Země se podle zprávy 160 vědců z celého světa dostává do nové reality. Report o klimatických bodech zlomu varuje především před jedním z nich. Tím je bělení korálů, z nichž je postižených asi osmdesát procent, což ohrožuje schopnost těchto organismů přežít.
Spalování fosilních paliv vede k zesilování skleníkového efektu a ke zvyšování průměrných teplot. To způsobuje závažnější vlny veder, povodně, sucha i lesní požáry. Jenže to jsou vlastně jen „drobnosti“.
Vědci se opravdu obávají systematických dopadů, kdy změny klimatu vykolejí velké procesy, na nichž je závislá rovnováha celého systému planety. Klimatické změny totiž mají potenciál způsobit kolaps ledovců, pralesů nebo korálových útesů.
„Rychle se blížíme rovnou k několika bodům zlomu v systému Země, které by mohly změnit náš svět a mít devastující důsledky pro lidi i přírodu,“ komentoval novou zprávu jeden z jejích autorů Tim Lenton z Institutu globálních systémů na Univerzitě v Exeteru.
Kolaps korálů
Podle zprávy začíná očekávaný kolaps populace korálů těmi, které žijí v teplých vodách. Vědci upozornili, že od roku 2023 zažívají světové korálové útesy nejhorší masové bělení v dějinách. Oceány totiž dosahují rekordně vysokých teplot, což tento proces urychluje a zintenzivňuje. Postiženo už bylo víc než osmdesát procent útesů. Z ekosystému mizí barvy korálových útesů a nahrazují je monotónní řasy.
Bělení znamená, že umírají řasy, jež s korály žijí v symbióze. Často to pak vede k úmrtí korálů, jimž tento vztah prospívá. Podle zprávy jsou už světové korálové útesy až příliš zatížené, takže se nezvládají na tuto příliš rychlou změnu adaptovat.
Stále ještě existuje naděje, že se tento proces podaří zvrátit, ale to by se muselo podle autorů studie velmi rychle zastavit oteplování planety.
Na pokraji zvratů
Dopady kolapsu korálů budou mít podle expertů dalekosáhlé důsledky. Z vnitrozemského Česka to nemusí být tak zřejmé, ale tyto ekosystémy jsou nezbytným prostředím, které využívají tisíce mořských druhů. Včetně těch, které mají zásadní význam pro potravinovou bezpečnost lidí. Ani to ale není všechno, korálové útesy totiž navíc chrání pobřežní oblasti před bouřemi.
- V češtině se používá podoba slov koráli i korály. Zatímco výraz koráli označuje živé organismy, pojem korály popisuje jejich kamenné schránky. První je tedy životné („koráli umřeli“), druhé neživotné („korály jsou poškozené“).
Pokud budou teploty dále stoupat, nebude kolaps korálových útesů tím posledním bodem zvratu, který lidstvo prolomí. Podle zprávy se planeta nachází na pokraji několika dalších, protože je téměř jisté, že nedodrží globálně dohodnutý cíl omezit oteplování na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úrovní. Ten stanovila Pařížská dohoda, ale její závazky se nedaří splnit.
Jednou z nejvíc alarmujících je hrozba kolapsu takzvané Atlantické meridionální cirkulace, klíčové sítě oceánských proudů známé jako AMOC. To by mělo katastrofální globální důsledky, které by některé části světa, zejména severozápad Evropy, změnily na mnohem chladnější, jiné by ale o teplo připravily. Hrozba kolapsu tohoto proudu podle posledních zpráv stoupá, byť zatím neexistuje ani zdaleka stoprocentní vědecká shoda nad tím, jestli a případně kdy nastane.
Blíží se klíčová konference
Zpráva varuje před spoustou rizik a je kritická vůči nedostatečným výsledkům snah o dosažení uhlíkové neutrality.
Ale současně v některých oblastech přináší i pozitivní zprávy. Jednou z nich je zásadní zrychlení rozvoje solární energie a elektromobilů, baterií a tepelných čerpadel. Jakmile budou znečišťující technologie nahrazeny, je nepravděpodobné, že se vrátí, protože čistší alternativy jsou levnější a lepší, konstatuje zpráva.
Zpráva vyšla měsíc předtím, než se vlády sejdou v Brazílii na COP30, výroční konferenci OSN o klimatu. Letošní rok je obzvláště důležitý, protože země mají stanovit své cíle pro snížení emisí v příštím desetiletí. „Tato situace musí být varovným signálem, že pokud nyní rozhodně nezakročíme, ztratíme také amazonský deštný prales, ledové štíty a životně důležité oceánské proudy,“ varují autoři dokumentu. „V takovém scénáři bychom čelili skutečně katastrofickým důsledkům pro celé lidstvo,“ dodávají.
