Zákaz vlečných sítí vrací život do oceánu

Když se v nějaké oblasti zakáže rybaření pomocí takzvaných vlečných sítí, tak to znamená, že toto místo dostane novou naději. Sice to trvá celé roky, ale podle analýzy švédských vědců se tam život nakonec vrací.

Poušť. To je slovo, které nejlépe vystihuje mořské dno poté, co tudy projde vlečná síť. V jejich okách zůstane zachycené všechno živé – od ryb, které loď, jež síť vleče, chce ulovit, přes žraloky a korály, až po kusy dna. Poté, co ji protáhnou živým ekosystémem, zbude po ní jen mrtvá krajina, bez kopců, bez údolí, vlečná síť vše zahladí.

Podívejte se, jak vlečné sítě fungují v ukázce z dokumentu Davida Attenborougha:

Není divu, že ekologové volají už roky po úplném zákazu těchto zařízení a jejich náhradě něčím méně škodlivým. Kromě ekosystémových škod mají v posledních letech ještě jeden argument, a to že sítě ze dna uvolní obrovské množství uhlíku, který je tam uložený. Podle čtyři roky staré studie odpovídá jeho množství emisím celé letecké dopravy.

Švédští vědci se teď pokusili zjistit, jak ekosystémům prospívá, když se tento druh rybolovu omezí. Studovali to v národním parku Kosterhavet. Tam se dříve vlečnými sítěmi lovilo, stejně jako v řadě vod kolem Evropy. Ale před 26 lety se s tím v souvislosti s vyhlášením chráněné mořské oblasti přestalo.

Přírodovědci tvrdí, že za čtvrt století tam došlo k zásadním změnám k lepšímu. Jako by mrtvá poušť rozkvetla. „Živočichové, kteří získávají živiny filtrací, jako jsou mušle, sasanky a měkké korály, se nemohou prosadit, když vlečné sítě rozvíří sedimenty z mořského dna. Několik z těchto druhů se výrazně zotavilo,“ komentoval změny autor studie Matthias Obst z Univerzity v Göteborgu.

Řada škod se ale nepodařila napravit. Zejména dno ve středních hloubkách je extrémně poškozené, zmizelo z něj rovnou několik druhů, zejména mořské houby a mušle. A to je podle ekologů problém hlavně proto, že tyto druhy pomáhají celé řadě dalších druhů.

AI pomáhá

Vědcům významně pomohla umělá inteligence, která místo nich prošla obrovské množství snímků za desítky let, které zde byly pořízeny. Dokázala na nich odhalit celkem sedmnáct různých druhů mořských organismů.

Bez strojového učení by nebylo možné analyzovat tak velké množství podvodních videí různé kvality a dobrat se početnosti těchto různých druhů. Autoři kromě AI museli nasadit také superpočítač NAISS.

Kromě obnovy díky konci vlečných sítí ale narazili na další fenomén, který už tak optimistický není. Všimli si totiž, že řada druhů migruje směrem k severu. Ochranná opatření zavedená v národním parku Kosterhavet jsou sice účinná a pomáhají obnovovat ekosystém, ale ten stále čelí rostoucím teplotám v souvislosti s klimatickou změnou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
před 12 hhodinami

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
před 16 hhodinami

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
před 18 hhodinami

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.