Dno

Dno oceánu kolem Antarktidy připomíná mimozemský svět. Obývají ho tvorové nepřipomínající nic z pozemského povrchu, kteří využívají tamních jedinečných podmínek. Tým japonských vědců teď zmapoval víc než dva tisíce organismů, pořídil tisíce fotografií a desítky hodin videa. Popsal asi tři desítky doposud neznámých tvorů.

Když se v nějaké oblasti zakáže rybaření pomocí takzvaných vlečných sítí, tak to znamená, že toto místo dostane novou naději. Sice to trvá celé roky, ale podle analýzy švédských vědců se tam život nakonec vrací.

Ekosystémy tvořené většinou neznámými organismy, které se živí sírou a metanem, se podařilo popsat expedici zkoumající hlubiny u Kamčatky. Čínští vědci prozkoumali v miniponorce jedno z nejhlubších míst na Zemi: dno Kurilského příkopu mezi Ruskem a Japonskem, asi devět tisíc metrů pod hladinou oceánu.

Finská policie podezřívá z nedávného přerušení podmořského energetického kabelu mezi Finskem a Estonskem sedm lidí z asi dvacetičlenné posádky tankeru Eagle S, který patří k takzvané ruské stínové flotile. Informovala o tom finská televize YLE. Námořníci mají zákaz vycestovat.

Hlubiny oceánů jsou stále ještě velmi špatně prozkoumaným prostorem. Hlavně proto, že tamní podmínky lidské biologii vůbec nevyhovují. Australští vědci se rozhodli to změnit; tím, že zaměstnali lachtany. Jako kameramany.

Podmořské hory sopečného původu hrají důležitou roli v tvorbě oceánských ekosystémů, ovlivňují klima, ale také mohou být důležitou zásobou zdrojů. Lidstvo o nich ale takřka nic neví. Změnit se to pokusil mezinárodní vědecký výzkum, který na mořském dně objevil devatenáct tisíc dosud neznámých sopek.

Dno vyprahlého kalifornského údolí Central Valley se propadá. Příčinou je, že masivní čerpání podzemní vody pro zemědělství i města vede k sesedání půdy. Nová studie Stanfordovy univerzity ukazuje, že toto propadání bude pravděpodobně pokračovat po desetiletí až staletí, i kdyby se pokles spodních vod podařilo zastavit. K zastavení propadů bude třeba, aby se hladina vody zvýšila.

Na dně evropských moří dodnes leží miliony tun nevybuchlé munice z obou světových válek. Její likvidace stojí miliardy eur, je však nezbytná. Kdyby se munice ponechala svému osudu, mohla by způsobit ekologickou katastrofu. Hrozí, že se z ní začne uvolňovat nebývalé množství jedovatých látek.

Lodě, které loví ryby pomocí takzvaných vlečných sítí, nejen poškozují extrémním způsobem ekosystémy na mořském dně, ale navíc podle nové studie uvolňují stejné množství CO2 jako celý letecký průmysl.