Rybolov pomocí vlečných sítí způsobuje stejné emise oxidu uhličitého jako letecká doprava

Lodě, které loví ryby pomocí takzvaných vlečných sítí, nejen poškozují extrémním způsobem ekosystémy na mořském dně, ale navíc podle nové studie uvolňují stejné množství CO2 jako celý letecký průmysl.

Pro Česko jako stát bez vlastního moře je téma vlečných sítí prakticky neznámé, v rybářských zemích se o něm mluví ale už desítky let. Tato metoda nazývaná „bottom trawling“ neboli vlečné sítě na dně přeorává mořské dno – je z ní sice hodně úlovků, ale také ničí vše, co tam žije. Ekologové ji přirovnávají k vypalování deštných pralesů, jen není tak nápadná, protože mořské dno jen tak lidé nevidí.

Teď vědci v odborném žurnálu Nature popsali další problém, který s tímto způsobem rybolovu souvisí. Bottom trawling totiž odčerpává každoročně z oceánského dna asi 1 gigatunu uhlíku.

Uhlík se uvolňuje z usazenin na mořském dně a může zvýšit okyselování oceánů a také nepříznivě ovlivnit produktivitu a biologickou rozmanitost, uvedla studie. Mořské sedimenty jsou přitom největším „skladištěm“ uhlíku na světě.

Tato zpráva bezmála tří desítek expertů je první studií, která ukazuje klimatické dopady lovu vlečnými sítěmi v celosvětovém měřítku. Přichází ale nejen s kritikou, poskytuje také plán, který doporučuje, které oblasti oceánu by měly být přednostně chráněny, aby se tak bránily mořské ekosystémy, snížily se klimatické emise a lidé tak mohli využívat bohatství oceánů i v budoucnosti.

V současné době je pod nějakou formou ochrany pouhých sedm procent oceánu. Autoři analýzy tvrdí, že pokud by se vytvořilo více speciálních zón, zejména těch, kde je zakázán rybolov, těžily by z toho státy mnoha způsoby – mělo by to totiž přínos pro klimatickou stabilitu, potravinovou bezpečnost i biodiverzitu.

„Život v oceánech celosvětově ubývá kvůli nadměrnému rybolovu, ničení lokalit a změně klimatu,“ uvedl hlavní autor studie Enric Sala. „V této práci jsme se stali průkopníky nového způsobu, jak rozpoznat místa, která budou podporovat produkci potravin a současně ochrání mořský život, a ještě přispějí ke snížení uhlíkových emisí – v případě, že je ochráníme,“ popsal vědec.

„Je jasné, že lidstvu i ekonomice prospěje zdravější oceán. A tyto výhody jsme opravdu schopní realizovat, pokud státy budou spolupracovat a do roku 2030 ochráníme alespoň 30 procent oceánů,“ naznačuje cestu Sala.

Jak vybrat klíčová místa

Vědci určili mořské oblasti, kde rostlinné i živočišné druhy a celé ekosystémy čelí největším hrozbám způsobeným lidskou činností. Potom přišli s algoritmem, který vypočítal místa, jejichž ochrana by přinesla největší výhody napříč třemi cíli: ochranou biologické rozmanitosti, produkcí potravy a zmírňováním změny klimatu. Ty pak zmapovali a vytvořili konkrétní plán, který mohou vlády používat – podle toho, co je pro ně prioritou.

V první desítce zemí s největšími emisemi uhlíku z lovu vlečnými sítěmi se podle této práce umístily Čína, Rusko, Itálie, Velká Británie, Dánsko, Francie, Nizozemsko, Norsko, Chorvatsko a Španělsko.

Analýza ukazuje, že svět musí chránit minimálně 30 % oceánu, aby mohl poskytovat několikanásobné výhody. Vědci tvrdí, že jejich výsledky dodávají důvěryhodnost ambici chránit do roku 2030 alespoň 30 % oceánu, což je součástí cíle, který letos přijala koalice 50 zemí, aby zpomalila ničení přírody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Brněnští vědci objevili sloučeninu, která by neměla existovat

Podle dosavadních poznatků by vůbec neměly existovat. Řeč je o hydrátech chloridu cesného. Přesto vědkyně a vědci z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ve spolupráci s odborníky z Innsbrucké univerzity jejich existenci dokázali. Klíčem k přípravě je speciální způsob mražení.
před 3 hhodinami

Česká vojenská družice SATurnin poprvé vyfotila Prahu

Česká družice SATurnin-1, která slouží na oběžné dráze službám ministerstva obrany, poslala snímek Prahy. Družice je na orbitě od ledna letošního roku a právě pořizování fotografií je jejím hlavním úkolem.
před 5 hhodinami

Když kosatky vybily žraloky u JAR, kaskádovitě to poznamenalo ekosystém

Mořští biologové získali jedinečnou příležitost prostudovat, co se stane po zmizení vrcholného predátora z jeho původního loviště, a to na případu velkých bílých žraloků u Jihoafrické republiky. Ukázalo se, že to má dopad rovnou na několik pater potravní pyramidy.
před 10 hhodinami

Island zasáhly stovky zemětřesení, vulkán u Grindavíku opět chrlí lávu

Poblíž islandského města Grindavík se otevřela sopečná trhlina a začala se z ní valit láva. Úřady předtím zaznamenaly na poloostrově Reykjanes, kde Grindavík leží, stovky malých zemětřesení a evakuovaly v předstihu čtyřicet domů v Grindavíku i přilehlé geotermální lázně Modrá laguna, informují agentury.
včera v 15:35

Goliášové vymírají. Jejich Davidem jsou káva a pytláci

Jedněm z největších brouků na světě – vrubounům goliášům – hrozí v Pobřeží slonoviny vyhynutí, píše deník Le Monde. Může za to odlesňování tamní krajiny, na níž vznikají plantáže na pěstování kakaa a kávy, a používání pesticidů. Tento hmyz přitom sehrává důležitou úlohu v lesním ekosystému. Nebezpečím jsou i pytláci.
včera v 15:09

O víkendu hrozí silné mrazy, meteorologové se bojí o ovoce

Do Česka může o víkendu dorazit velmi studený arktický vzduch, v noci bude mrznout. Letošní úroda meruněk, případně dalších už kvetoucích ovocných stromů je tak s velkou pravděpodobností opět v ohrožení. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) uvedl, že kritické by mělo být hlavně nedělní ráno a následující noci na začátku příštího týdne. Jak moc teploty klesnou pod nulu, budou meteorologové ještě v příštích dnech upřesňovat.
včera v 15:02

Český výzkum našel nový způsob, jak buňky řeší stres. Může to pomoci v léčbě

Nově objevený mechanismus reakce buňky na stres může pomoct při léčbě vzácných genetických onemocnění. Příkladem může být takzvaná leukodystrofie, což je skupina onemocnění s poškozením v centrálním nervovém systému. Vyplývá to z nové studie vědců z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR, která vyšla ve vědeckém časopise Nature.
včera v 12:29

Raketa SpaceX vynesla na polární oběžnou dráhu čtyři astronauty

Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX vynesla na polární oběžnou dráhu čtyři astronauty v rámci několikadenní soukromé mise Fram2. Velitelem posádky je maltský podnikatel v kryptoměnách Chun Wang, informovaly světové agentury. SpaceX se misí zapsala do historie kosmonautiky, neboť jako první vyslala lidskou posádku na polární orbitu, což doposud nikdo jiný neučinil.
včeraAktualizovánovčera v 11:58
Načítání...