Kalifornie se propadá, zemědělci čerpají moc vody. Problém se nedá snadno zastavit, varuje studie

Dno vyprahlého kalifornského údolí Central Valley se propadá. Příčinou je, že masivní čerpání podzemní vody pro zemědělství i města vede k sesedání půdy. Nová studie Stanfordovy univerzity ukazuje, že toto propadání bude pravděpodobně pokračovat po desetiletí až staletí, i kdyby se pokles spodních vod podařilo zastavit. K zastavení propadů bude třeba, aby se hladina vody zvýšila.

„Pokud se nepodaří zajistit, aby se hladiny těchto vodních zdrojů vrátily zpět na dřívější hodnoty, bude se půda propadat, potenciálně o desítky centimetrů ročně, a to po celá desetiletí. Ale pokud se zvednou, tak se téměř okamžitě situace zlepší,“ uvedl hlavní autor nové studie Matthew Lees. Jeho výzkum vyšel 2. června v časopise Water Resources Research.

Studie zkoumala důsledky sucha, které se v tomto státě rok od roku zhoršuje. Měnící se klimatické podmínky tam totiž nahrávají stále teplejšímu počasí a nedostatku srážek. První čtyři měsíce roku 2022 znamenaly v Kalifornii nejsušší začátek roku od roku 1895. Hladiny v nádržích jsou tak nízké, že už druhý rok po sobě je řada míst závislých na zavlažování z federální sítě nádrží a kanálů připravená na to, že z ní letos žádnou vodu nedostanou. Jedná se přitom přibližně o tři miliony akrů zemědělské půdy.

Tápání ve tmě

„Je klíčové lépe porozumět základním mechanismům, které řídí vztahy mezi hladinou spodní vody a deformací zemského povrchu,“ uvedla další autorka studie Rosemary Knightová. 

Problém je v Kalifornii způsobený tím, že na povrchu je málo vody. Zemědělci ji ale nutně potřebují k tomu, aby zavlažovali úrodu – a nejvíc ji potřebují během vegetačního období, kdy jí je ale současně nejméně. Když tedy zemědělci vodu nenajdou v nádržích, získávají ji ze země, těží zásoby té podzemní.

Když ze země zmizí voda, vrstvy půdy sesednou, stanou se koncentrovanějšími a hutnějšími – a povrch tedy poklesne.

Údolí Central Valley produkuje přibližně čtvrtinu potravin v USA, je tedy klíčové pro americkou potravinovou soběstačnost i stabilitu cen jídla. Současně se tu nachází většina z kalifornských podzemních rezervoárů vody, které jsou podle přelomového kalifornského zákona z roku 2014 označené jako kriticky ohrožené nadměrným čerpáním. Tento zákon vyžaduje, aby se do roku 2040 vyrovnaly odběry a zásoby podzemních vod na vybraných místech. 

Země není pevná

„Zdánlivě nehybný pevný povrch, na němž žijeme, je ve skutečnosti dynamický a pohyblivý a neustále se mění. Tyto změny zasahují do našeho života mnohem více, než si většina z nás uvědomuje,“ řekl Lees. „Problém s poklesy půdy je skvělým příkladem.“

Nový výzkum simuloval 65 let propadání půdy poblíž města Hanford v údolí San Joaquin Valley, které tvoří zhruba jižní polovinu rozsáhlého údolí Central Valley. Simulace vyšla z kombinace satelitních dat o poklesu půdy, záznamů ze soukromých vrtů a měření hladiny vody z 50. let 20. století. Výsledkem je fyzikální model podloží oblasti, včetně vrstev sedimentů a jílů, které se při poklesu hladiny vody zhutňují podobně jako vymačkaná houba.

Výsledky naznačují, že vrstvy půdy v celém údolí se budou zhutňovat, a tedy propadat ještě celé desítky let až staletí poté, co se hladina vody stabilizuje. „To je hodně důležité zjištění,“ píší ve studii autoři. Plány udržitelného hospodaření pro tuto oblast totiž až doposud předpokládaly, že poklesu půdy zabrání i pouhá stabilizace podzemní vody. „Jenže tento předpoklad je chybný,“ upozornila Knightová. Pokles se zpomalí pouze tehdy, pokud zásoby v podzemních vodních nádržích ze srážek nebo z řízených projektů doplňování vody začnou převyšovat odběry.

Nové modelování také ukazuje, že zhutnění v nejhlubší vrstvě systému podzemních vod má na svědomí více než 90 procent poklesů ve studované oblasti za posledních dvacet let. „Pokud je zásadní zabránit poklesu půdy, pak je mnohem lepší čerpat vodu z mělké zóny než z hluboké,“ dodal Lees.

Studie se sice zaměřuje jenom na relativně malou oblast, ale autoři tvrdí, že výsledky jsou pravděpodobně reprezentativní pro všechny klesající oblasti v celém údolí San Joaquin Valley a jejich metodika je natolik univerzální, že se dá použít k pochopení tohoto fenoménu i v podobných systémech po celém světě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 10 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 15 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 16 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 16 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
19. 3. 2026

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
19. 3. 2026
Načítání...