Vědci pomocí satelitů nahlédli na mořské dno. Objevili devatenáct tisíc nových sopek

Podmořské hory sopečného původu hrají důležitou roli v tvorbě oceánských ekosystémů, ovlivňují klima, ale také mohou být důležitou zásobou zdrojů. Lidstvo o nich ale takřka nic neví. Změnit se to pokusil mezinárodní vědecký výzkum, který na mořském dně objevil devatenáct tisíc dosud neznámých sopek.

Dno oceánů je, stejně jako pevnina na souši, tvarem nesmírně pestré. Najdou se tam pouště, kaňony, pahorkatiny, ale také opravdu velmi výrazné prvky, jimž se říká podmořské hory. Vznikaly stejnými způsoby jako jejich obdoby na souši – vzájemným tlakem tektonických desek nebo erupcí sopek.

Hlavní rozdíl oproti pevnině je v tom, že v současné době je zmapována pouhá čtvrtina mořského dna. To znamená, že nikdo neví, kolik podmořských hor existuje a kde se mohou nacházet.

Pro moderní lidstvo to představuje rovnou několik problémů. Například už dvakrát se americké ponorky srazily s podmořskými horami, což ohrozilo plavidla i jejich posádky. Oceánografům také neznalost podmořského terénu znemožňuje vytvářet modely zobrazující proudění oceánské vody po celém světě. A konečně, průmysl touží po zdrojích surovin a nerostů, které se v moři nacházejí, protože ale chybí přesná mapa dna, je hledání nepřesné a drahé.

V novém výzkumu oceánografové ze Scrippsova oceánografického ústavu ve spolupráci s kolegy z Čungnamské národní univerzity a dalšími z Havajské univerzity použili k průzkumu dna oceánů data z radarových družic. Ty samozřejmě podmořské hory ve skutečnosti nevidí, místo toho měří výšku mořské hladiny, která se mění v důsledku změn gravitační přitažlivosti související s topografií mořského dna.

Objevili tak devatenáct tisíc doposud neznámých podmořských hor, které jsou vulkanického původu. Jedná se tedy o aktivní nebo již vyhaslé sopky.

Poznatky pro těžbu i klimatology

Ve svém článku tým uvádí, že mezi důležité důvody pro mapování oceánského dna patří například pomoc při těžbě na mořském dně – podmořské hory ukrývají obrovské množství minerálů vzácných zemin.

Detailnější mapy podmořských hor by také pomohly geologům lépe zmapovat tektonické desky a geomagnetické pole planety. Některé podmořské hory jsou také místem, kde žije obrovské množství mořských živočichů, jde tedy o ekosystémy, které mají klíčovou roli v mořském životě.

Nejdůležitější ale je, že tyto podmořské hory mají velmi silný vliv na hlubokomořské proudění. Když proudy narážejí do podmořských hor, jsou vytlačovány vzhůru, nesou s sebou chladnější vodu a neznámým způsobem se mísí.

Mapování takových proudů je stále důležitější, protože oceány v důsledku probíhajících klimatických změn absorbují více tepla a oxidu uhličitého z atmosféry a také z tání sladké vody z ledovců. Pochopit dopady těchto změn, které mohou ovlivnit celé lidstvo, je pro všechny na planetě zásadní, dodávají vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
před 15 hhodinami

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 17 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
19. 5. 2026Aktualizováno19. 5. 2026

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
19. 5. 2026

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
19. 5. 2026

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
19. 5. 2026

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
19. 5. 2026

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
19. 5. 2026
Načítání...