Emise z lesních požárů v Evropě jsou největší za čtvrt století

Emise z lesních požárů v Evropské unii a Británii jsou nejvyšší za posledních 23 let, odkdy se tento údaj sleduje. Uvedlo to oddělení monitoringu ovzduší unijní služby Copernicus. Podle nového odhadu emise způsobené požáry dosáhly hodnoty 12,9 milionu tun oxidu uhličitého, píše AFP. Největší podíl připadá na masivní srpnové požáry v Portugalsku a Španělsku. Dým z požárů v Evropě a Kanadě navíc přispěl ke zhoršení kvality ovzduší na kontinentu.

Emise z lesních požárů podle služby Copernicus od ledna do poloviny září překonaly maximum z let 2003 a 2017, kdy zůstaly pod hranicí 12 milionů tun oxidu uhličitého. Pro srovnání – letošní údaj odpovídá emisím skleníkových plynů české průmyslové výroby v roce 2023.

Copernicus upozorňuje, že jde o odhad, který je stále provizorní, protože lesní požáry v některých oblastech stále pokračují a čísla se tedy mohou při současném suchém a teplém počasí ještě poměrně výrazně zvýšit.

Předpověď rizika lesních požárů v Evropě na týden mezi 16. a 22. zářím
Zdroj: Copernicus

Pyrenejský poloostrov trpí nejvíc

Více než polovina emisí vznikla při požárech v Portugalsku a Španělsku. „Celkové emise v regionu, které byly do začátku srpna pod průměrem, se zásadně změnily během jednoho týdne,“ uvedla služba. Poukázala tak na rozsáhlé srpnové požáry, které podle jiného unijního systému EFFIS ve Španělsku zničily 3827 kilometrů čtverečních plochy a v Portugalsku přes 2700 kilometrů čtverečních území.

Výrazné lesní požáry během léta zasáhly také Kypr, Turecko a některé balkánské země.

Během léta, které bylo podle služby Copernicus z tohoto hlediska velmi aktivní, ovzduší v Evropě zhoršovaly i další výrazné faktory. Služba zmiňuje dým z kanadských lesních požárů, neobvykle silný přísun prachu ze Sahary a také vysoké koncentrace přízemního ozónu, které se projevují především při vlnách veder.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
před 14 hhodinami

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
před 19 hhodinami

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...