Emise z lesních požárů v Evropě jsou největší za čtvrt století

Emise z lesních požárů v Evropské unii a Británii jsou nejvyšší za posledních 23 let, odkdy se tento údaj sleduje. Uvedlo to oddělení monitoringu ovzduší unijní služby Copernicus. Podle nového odhadu emise způsobené požáry dosáhly hodnoty 12,9 milionu tun oxidu uhličitého, píše AFP. Největší podíl připadá na masivní srpnové požáry v Portugalsku a Španělsku. Dým z požárů v Evropě a Kanadě navíc přispěl ke zhoršení kvality ovzduší na kontinentu.

Emise z lesních požárů podle služby Copernicus od ledna do poloviny září překonaly maximum z let 2003 a 2017, kdy zůstaly pod hranicí 12 milionů tun oxidu uhličitého. Pro srovnání – letošní údaj odpovídá emisím skleníkových plynů české průmyslové výroby v roce 2023.

Copernicus upozorňuje, že jde o odhad, který je stále provizorní, protože lesní požáry v některých oblastech stále pokračují a čísla se tedy mohou při současném suchém a teplém počasí ještě poměrně výrazně zvýšit.

Předpověď rizika lesních požárů v Evropě na týden mezi 16. a 22. zářím
Zdroj: Copernicus

Pyrenejský poloostrov trpí nejvíc

Více než polovina emisí vznikla při požárech v Portugalsku a Španělsku. „Celkové emise v regionu, které byly do začátku srpna pod průměrem, se zásadně změnily během jednoho týdne,“ uvedla služba. Poukázala tak na rozsáhlé srpnové požáry, které podle jiného unijního systému EFFIS ve Španělsku zničily 3827 kilometrů čtverečních plochy a v Portugalsku přes 2700 kilometrů čtverečních území.

Výrazné lesní požáry během léta zasáhly také Kypr, Turecko a některé balkánské země.

Během léta, které bylo podle služby Copernicus z tohoto hlediska velmi aktivní, ovzduší v Evropě zhoršovaly i další výrazné faktory. Služba zmiňuje dým z kanadských lesních požárů, neobvykle silný přísun prachu ze Sahary a také vysoké koncentrace přízemního ozónu, které se projevují především při vlnách veder.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 13 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 16 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 18 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 18 hhodinami
Načítání...