V brazilském městě Belém začal ve čtvrtek dvoudenní summit před klimatickou konferencí OSN COP30, která se tam bude konat od 10. do 21. listopadu. Šéf OSN António Guterres na úvod summitu vyzval zejména bohaté země k rychlejším a účinnějším krokům proti globálnímu oteplování. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva při zahájení summitu vyzval k tomu, aby se méně peněz dávalo na války a více na ochranu životního prostředí.
Šéf OSN Guterres ocenil, že stále více financí proudí do obnovitelných zdrojů energie, ale zároveň kritizoval pokračující investice do fosilních paliv. Zdůraznil také socioekonomické důsledky globálního oteplování a vyzval k rychlé společné akci, aby se globální oteplování podařilo dostat pod 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím.
Na konci projevu Guterres vyjádřil naději, že konference COP30 v Belému bude zlomem v boji proti klimatickým změnám a že sliby se promění v činy. Zdůraznil také potřebu konkrétního plánu pro pomoc chudším zemím při boji s důsledky klimatických změn.
Podle Aleše Fardy z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd jsou probíhající klimatické změny důvodem k obavám. „Čím vyšší budou teploty, tím horší budou následky. Klima zůstane i nadále proměnlivé, takže i u nás se ještě dočkáme i chladných podzimů a zim, ale teplotní extrémy budou narůstat a budou po sobě zanechávat stále větší škody,“ uvedl v pořadu Horizont ČT24.
Podle klimatologa ignorování tohoto problému nijak nepomůže. „Jako lidstvo se s tím budeme muset vždy vypořádávat. V čase krizí se stává, že se lidstvo začíná odklánět od vědy a obrací se k jednoduchým řešením. A jedním z těch jednoduchých řešení je opustit snahu bojovat se změnou klimatu. Jediné, čeho tím dosáhneme, je, že nás ta změna tak jako tak dostihne, jen bude horší a také její následky budou horší,“ uvedl.
Současně vědec vidí, že se situace zhoršuje právě kvůli neochotě ji řešit. „Otočit nežádoucí vývoj se zatím nedaří. Musíme sledovat oba směry, mitigační (zmírňovací) a adaptační. Okno se nám zavírá, to je smutná pravda.“ Právě proto se dívá s opatrným realismem i na konferenci COP30 a možnosti, jaké na ní vlády mají: „Vzhledem k mezinárodní politické situaci a vzhledem k tomu, jak se ke změně klimatu postavila americká administrativa, bych pokládal za úspěch, aby se alespoň struktura této organizace a snahy omezení změny klimatu zachovaly. Byť se samotné snahy o stabilizaci změny klimatu zpomalí, s tím se asi musíme smířit,“ dodal.
Politici věří ve spolupráci
Na úvod summitu s účastí asi tří desítek hlav států a vlád vystoupil také prezident pořádající země Lula da Silva. Ten mimo jiné prohlásil, že v boji proti klimatickým změnám nyní převažují sobecké a krátkozraké zájmy nad společným dobrem.
„Abychom se posunuli vpřed, bude nutné překonat dva rozpory. Prvním je odtržení politiků a diplomatů od reálného světa. Někteří lidé sice možná nechápou, co jsou emise nebo metrické tuny uhlíku, ale znečištění pociťují,“ řekl Lula. Druhým problémem je podle něj rozpor mezi geopolitickým kontextem a klimatickou nouzovou situací.
Čínský vicepremiér Ting Süe-siang vyzval světové vůdce k odstranění obchodních bariér a k posílení mezinárodní spolupráce, aby bylo možné dosáhnout globálních udržitelných cílů. „Měli bychom přeměnit klimatické závazky v činy,“ řekl. Poznamenal, že v čele by měly stát rozvinuté země, které by rozvíjejícím se státům poskytovaly podporu a technologie. Čína je největším producentem takzvaných skleníkových plynů, které k oteplování planety přispívají, do roku 2035 chce ale své emise snížit až o deset procent.
Britský premiér Keir Starmer v projevu řekl, že Spojené království zdvojnásobí úsilí v boji o ochranu klimatu, zároveň ale poznamenal, že chybí konsenzus v tom, jak globální oteplování omezit. Zdůraznil, že zelená politika přitom přináší oboustranné výhody. „Čím větší kolektivní ambice budou, tím větší pokrok v řešení klimatické krize učiníme a tím větší příležitosti vytvoříme,“ řekl.
V Belému je i britský princ William, který na konferenci jako následník trůnu zastupuje krále Karla III. „Žádný kout planety nezůstane nedotčen,“ varoval s tím, že se situace na Zemi nebezpečně blíží k bodu zlomu.
Bez Trumpa
V Belému naopak chybí prezident Spojených států Donald Trump. Ten podle BBC uvedl, že na konferenci nepošle žádné vysoké americké představitele a možná vůbec žádnou delegaci, což ale podle prezidenta neznamená, že jednání bude torpédovat.
Velkým tématem summitu bude i brazilský program Tropical Forest Forever Facility (TFFF), jehož cílem je získat 125 miliard dolarů (2,6 bilionu korun) na ochranu tropických pralesů. Brazílie už oznámila, že přispěje jednou miliardou dolarů (21 miliard korun).
Francouzský prezident Emmanuel Macron už ohlásil, že Paříž do fondu vloží 500 milionů eur (12 miliard korun). Tři miliardy dolarů (63 miliard korun) pak chce podle informací Reuters do TFFF investovat Norsko. Naopak Británie uvedla, že veřejné peníze do TFFF nepošle, ačkoli iniciativu samotnou podpoří. Londýn chce mimo jiné povzbudit soukromý sektor, aby do fondu přispěl.
Podle Fardy je toto téma velmi složité: pralesy finance potřebují a lidstvo zase potřebuje pralesy, a to rovnou z mnoha důvodů, ale současně by země s těmito unikátními ekosystémy neměly jen pasivně čekat na pomoc ze zahraničí, ale měly by například posilovat své znalosti a informovanost o pralesích a jejich roli i mezi vlastním obyvatelstvem.
