Vlny veder v Evropě mohou nabrat na smrtnosti, varuje analýza

Před dvaceti lety zasáhla Evropu vlna veder a stála životy dvacet tisíc lidí. Pokud by stejná přišla znovu, dopady by byly ještě daleko horší. Odhaduje to nový model amerických epidemiologů. Autoři spočítali, že počet úmrtí za týden by se mohl vyšplhat na úroveň zaznamenanou během nejhorších fází pandemie covidu-19.

Podle studie zveřejněné v časopise Nature Climate Change by mohly být povětrnostní podmínky, které v posledních třech desetiletích způsobily některé z nejvýraznějších vln veder v Evropě, mnohem smrtelnější, pokud by se vyskytly v dnešním teplejším klimatu.

„Ukázali jsme, že pokud by se stejné povětrnostní systémy vyskytly poté, co jsme v atmosféře zadrželi mnohem více tepla pomocí skleníkových plynů, intenzita vln veder by se zvýšila a počet úmrtí by vzrostl,“ shrnul zjištění hlavní autor studie Christopher Callahan, který výzkum dokončil ještě jako postdoktorand na Stanfordově univerzitě a nedávno nastoupil na Indiana University.

Vlny veder v oteplujícím se světě

Vlny veder byly na Zemi vždy. Občas se prostě podmínky v atmosféře projeví tak, že se nad nějakým územím nahromadí více teplého vzduchu, který se tam může udržet. Není to žádná magie, je to běžné a normální.

Jenže není vlna veder jako vlna veder. Čím teplejší je průměrně atmosféra, tím intenzivnější takové vlny veder jsou.

„Čím více tepla zadržujeme v atmosféře skleníkovými plyny, tím horší jsou jednotlivé vlny veder. I stejný meteorologický jev může být smrtelnější a smrtelnější, pokud se vyskytuje v teplejší základní atmosféře, takže stále více lidí zažívá nebezpečný tepelný stres,“ vysvětlil pro ČT24 Callahan.

Globální průměrné teploty se v posledních letech přiblížily 1,5 stupňům Celsia nad předindustriální úrovní a stouply asi o 0,7 stupně nad průměr z roku 2003, kdy vlna veder zabila více než dvacet tisíc lidí v celé Evropě. Také letos mohly přijít o život až tisíce lidí kvůli extrémním vedrům během čtvrtého nejteplejšího léta v historii Evropy. Pro úplnost – tyto vlny veder se nedotkly Česka, které letos zaznamenalo průměrné teploty.

Callahan a jeho kolegové pomocí kombinace umělé inteligence a statistických technik z ekonomie odhadují, že za současných klimatických podmínek by počasí podobné tomu z roku 2003 mohlo během jediného týdne způsobit 17 800 úmrtí na celém kontinentu, zatímco bez globálního oteplování by to bylo „jen“ asi devět tisíc. Při teplotě o tři stupně Celsia vyšší než v předindustriálním období by podle jejich modelování mohlo týdenní nadměrné úmrtí způsobené podobným počasím jako v roce 2003 dosáhnout dokonce dvaatřiceti tisíc.

Recept na katastrofu

Smrtící vlny veder v Evropě opakovaně následovaly po zastavení systému vysokého tlaku, což se projevilo tak, že nad územím, které už bylo vysušené měsíci nízkých srážek, vznikla jakási tepelná kopule. Například v létě 2003 udržovala extrémní verze této kombinace teploty kolem 38 stupňů Celsia po dobu dvou týdnů ve velké části západní Evropy.

Ve Francii tehdy umíralo vlivem horka tolik lidí, že se jejich těla musela skladovat v chladírenských vozech, protože márnice dosáhly své kapacity. Teploty byly tak extrémní, že tato událost v podstatě porušila konvenční výpočty pravděpodobnosti, které naznačovaly, že bez klimatických změn by se mohlo jednat o událost s pravděpodobností jedna ku milionu let.

„Tato ničivá událost byla v době, kdy k ní došlo, statisticky extrémně vzácná, a přesto víme, že je možné, že se povětrnostní podmínky, které ji způsobily, mohou opakovat. Ale mohou se opakovat v dnešním, mnohem teplejším klimatu,“ upozornil spoluautor studie Noah Diffenbaugh ze Stanfordu.

Až doposud ale vědci nevěděli, jaký by byl pravděpodobný počet obětí, pokud by se povětrnostní podmínky z roku 2003 vyskytly v současném klimatu, případně v budoucnosti poté, co globální oteplení zvýší průměrné teploty ještě víc.

„Teplo je jedním z nejpřímějších a extrémních dopadů klimatických změn. Víme ale také, že klimatické změny zesilují extrémní srážky a často vedou k povodním. Příkladem jsou povodně ve Valencii ve Španělsku v loňském roce nebo v Německu v roce 2021. Obyčejní lidé v Česku a ve zbytku Evropy by měli počítat s častějšími extrémními teplotami a povodněmi, dokud budou pokračovat emise skleníkových plynů,“ konstatuje Callahan.

Vědci už celé desítky let vědí, že s pokračujícím oteplováním planety se dá očekávat zesílení extrémních vln veder. A stále více důkazů ukazuje, že riziko úmrtnosti související s teplem může s rostoucími teplotami exponenciálně narůstat. Na tomto místě je důležité zdůraznit, že úmrtí na chlad je zatím stále ještě víc než těch na horko, nicméně obě misky vah se rychle srovnávají.

Srovnat Paříž s Paříží

Nová studie ukazuje, jak by to mohlo vypadat v Evropě. „Tyto události by v polovině století mohly být stejně závažné jako některé z nejhorších týdnů pandemie covidu,“ nastínil spoluautor studie Marshall Burke, profesor environmentálních sociálních věd na Stanfordově univerzitě.

Vědci použili meteorologická data, denní povrchové teploty a záznamy o úmrtích z 924 regionů Evropy během pěti velkých vln veder v letech 1994 až 2023, využili ale i data o globálních průměrných teplotách během dvanácti měsíců předcházejících každé vlně veder. Široký rozsah vlivu člověka na klima během tohoto období, od 0,5 do 1,3 stupně Celsia nad předindustriální úrovní, umožnil prozkoumat spektrum možných podmínek vlny veder.

Stejně jako předchozí studie i tento výzkum ukazuje, že riziko úmrtnosti závisí na teplotách, na které je daná lokalita zvyklá, přičemž teplejší lokality jsou na vysoké teploty poněkud méně citlivé než chladnější regiony. „Nesrovnáváme Paříž s Amsterdamem, ale Paříž s Paříží během opravdu špatné srpnové vlny veder v roce 2003 a normálního srpna v roce 2002,“ vysvětlil Burke. „To nám umožňuje izolovat dopad tepla od všech ostatních faktorů, které by mohly ovlivnit úmrtnost v průběhu času nebo v různých místech.“

Data ukazují prudký nárůst úmrtí po dni s teplotou kolem třiceti stupňů Celsia i v těch nejteplejších regionech. „To potenciálně odráží limity přizpůsobení se nejteplejším podmínkám,“ píší autoři.

„Regiony, které jsou v Evropě nejzranitelnější, závisí na podrobnostech vlny veder a v různých příkladech, které jsme studovali, se často lišily. To je dáno především tím, kde dochází k nejintenzivnějšímu horku; pokud se vyskytuje v jižní Evropě, nejvíce ohroženy jsou země jako Itálie a Španělsko, ale pokud se vyskytuje ve střední Evropě, nejvíce ohroženy jsou země jako Francie nebo Německo,“ doplnil pro ČT24 Callahan.

Adaptace je možná jen částečně

A co adaptace? Lidé přece mají technologie, které by jim mohly pomoci. Ano, mohly, konstatují vědci – jen to nestačí tomu, jak rychle se bude stav zřejmě zhoršovat. Celkově se totiž podle nich dá říci, že pokud se budoucí společnosti budou přizpůsobovat stejně jako v posledních desetiletích, mohlo by to zabránit asi jednomu z deseti úmrtí, která by jinak byla způsobena extrémním teplem.

Opatření podobného druhu je celá řada. Patří k nim například rozšíření přístupu ke klimatizaci a stínu, modernizace domů a škol za účelem zvýšení ventilace a zavedení programů pro kontrolu izolovaných osob a skupin, jež jsou vedrem nejzranitelnější. „Pokud se objeví nové nebo rychlejší způsoby přizpůsobení, mohl by se počet úmrtí ještě více snížit,“ řekl Callahan.

„Zrychlené zavádění klimatizace by snížilo počet obětí těchto událostí. Z předchozích výzkumů víme, že když Francie po smrtícím létě 2003 nařídila všem domovům pro seniory, aby měly alespoň jednu klimatizovanou místnost, výrazně se tím snížily dopady pozdějších vln veder. Evropa má ve srovnání s jinými regiony, jako jsou USA, stále relativně nízkou míru zavádění klimatizace, a zrychlení tohoto zavádění by zde mohlo přinést změnu,“ doplnil pro ČT24 vědec.

Nemocnice a zdravotnické systémy se zase mohou připravit tím, že vybudují kapacity pro typy pravděpodobných scénářů s velkým dopadem, které jsou podrobně popsány v nové studii, namísto plánování na základě průměrných teplotních prognóz.

„Hlavním důvodem nadměrné úmrtnosti je to, že na tyto události nejsme dostatečně připraveni. Podobně jako během pandemie covidu, kdy byl zdravotnický systém zcela ochromen, se lidé nemohou dostat do nemocnice a ty musejí pacienty předčasně propouštět,“ dodává Burke. „Takže i když se vám stane něco špatného, co vůbec nesouvisí s teplem, vaše péče bude trpět a zdravotní výsledky se zhorší.“

Co zůstává nejasné

Tato práce je první svého druhu, proto téma do značné míry jen otevírá. A obsahuje tedy logicky i značné množství nejistot, které by měly doplnit další výzkumy.

„Největší nejistoty v našich odhadech vyplývají z toho, jak lidské zdraví reaguje na extrémní teplo. Máme silné fyzikální a termodynamické důvody se domnívat, že emise skleníkových plynů zvyšují intenzitu vln veder, ale méně rozumíme přesným fyziologickým mechanismům, které vysvětlují, proč lidé během vln veder umírají. Máme sice určité znalosti, ale tato věda se stále vyvíjí. K překlenutí této mezery bude nutná větší spolupráce mezi klimatology, epidemiology a lékaři,“ zakončuje Callahan.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 23 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...