Přizpůsobit města vedrům pomocí adaptačních opatření, jako je vysázení stromů a rostlin, je nutné udělat co nejdříve. Vlny veder, které jsou nejčastěji definovány několika dny s tropickými teplotami za sebou, jsou kvůli klimatické změně stále četnější, upozornili odborníci z různých oborů na pražské debatě pořádané Institutem pro evropskou politiku Europeum.
Vlny veder budou četnější, města se musí přizpůsobit, upozorňují experti
„Vlny veder nemají přesnou definici, lze to porovnávat na rekordních teplotách, počtem tropických dní nebo počtem teplotních odchylek. Jak postupuje klimatická změna, tak tropických dní a abnormálně vysokých teplot přibývá. Důsledkem jsou častější a silnější vlny veder,“ shrnul Ondráš Přibyla z projektu Fakta o klimatu.
Vědci na konferenci představili možná opatření, která už například existují v zahraničí a která by se dala uplatnit v Praze. Poukázali také na projekty, které v hlavním městě už fungují. Architekti a krajináři mohou plánovat stavby a projekty, které zahrnují vodní plochy či vysázení zeleně nebo stromů – a které snižují teplotu a zároveň poskytují stín. „Realizace takových projektů ale může být finančně náročná,“ připustila Tereza Líbová, vedoucí oddělení environmentálních projektů pražského magistrátu.
Architekta Kateřina Eklová zase představila projekty adaptačních opatření, která v Česku již existují a fungují dobře právě při vlnách veder. „Jednoduché adaptační opatření je například vysázení stromů, které stíní obytné domy. Nebo se ve stínu stromu vytvoří prolézačka pro děti, která je přivázaná mezi kmeny. Jiným a levným řešením může být nechat růst kolem hřiště přirozenou vegetaci,“ doplnila.
Barcelona může být příkladem
Jako pozitivní příklad představila developerský projekt na pražském Proseku, který má místa pro zadržování dešťové vody v krajině. „Jedná se o levnější způsob než výstavba retenční nádrže a zároveň působí lépe na mikroklima,“ dodala. V Praze podle ní chybí používání popínavých rostlin na fasádách, které se například hojně využívá ve Švýcarsku.
Vlny veder jsou podle expertů problematické především pro seniory či pacienty s chronickými onemocněními. „Z hlediska veřejného zdraví je nejdůležitější informovanost těchto rizikových skupin. Doporučuje se zůstávat doma, sledovat teplotu uvnitř a nějakým způsobem ji ovlivňovat. V noci větrat a přes den okna naopak zavírat, nepít alkohol a kofeinové nápoje,“ řekl Tomáš Janoš, expert na hodnocení rizik z Masarykovy univerzity v Brně. Představil zahraniční modelové studie, podle kterých zvýšení zeleně v metropoli o třicet procent může pomoct během veder zachránit desítky životů.
Mezi dobře adaptované evropské město patří například Barcelona, která má 227 klimatických útočišť. Zároveň dobře komunikuje dopředu pomocí výstrah v médiích nástup vln veder, aby se lidé mohli připravit, či distribuuje ve veřejném prostoru informaci pomocí letáků.
