V Česku bylo letošní léto teplotně průměrné – ale to nemůže říct většina jiných zemí. Celkově se totiž léto 2025 zařadí mezi ta úplně nejteplejší v historii měření.
Léto 2025 je za námi, tedy to klimatologické. V tuzemsku skončilo jako teplotně průměrné. Společně s léty 2010 a 2021 se stalo třináctým až patnáctým nejteplejším od roku 1961, nicméně výrazně chladnější bylo oproti loňskému extrémně teplému létu: celkem o 1,4 stupně.
V rámci světa ale patřilo Česko k menšině oblastí, ve kterých léto skončilo jako teplotně průměrné nebo podprůměrné. Globálně se letošní léto podle předběžných údajů stane zřejmě třetím nejteplejším od začátku měření v polovině devatenáctého století.
Horko na západě
V rámci Evropy stojí letošní léto za zmínku především na západě Evropy – jak v Irsku, tak ve Velké Británii šlo o nejteplejší léto v historii měření – zatímco v Irsku činí rozdíl oproti dosud nejteplejšímu létu v roce 1995 necelou desetinu stupně Celsia, pro území Británie je rozdíl podstatně větší, a to 0,37 stupně – což pro tak velké území s dlouhou řadou pozorování je mimořádně velký posun.
Naproti tomu v severní Evropě, která v létě zažila několik mimořádných vln veder vedoucích mimo jiné i k nezvykle teplé vodě na severu Baltského moře, skončilo léto jako celek blízko dlouhodobého průměru, i když poněkud tepleji bylo v severních oblastech Skandinávie, zejména v Laponsku.
Horko na jihu
Na jihu Evropy bylo letošní léto výjimečné především ve Španělsku, kde se teplota téměř vyrovnala rekordní úrovni z roku 2022. Výrazně k tomu přispěla zejména horká vlna v prvních dvou srpnových dekádách, kdy teplotní odchylka dosáhla plus 4,6 stupně Celsia.
Tím tato vlna o desetinu překonala dosud nejintenzivnější vlnu veder z už zmíněného roku 2022. Právě tato horká perioda přispěla také k explozivnímu šíření lesních požárů, které zasáhly během srpna i sousední Portugalsko. To mimochodem zaznamenalo letošní nejvyšší teplotu na evropském kontinentu – už 29. června s hodnotou 46,6 stupně, která se stala novým červnovým rekordem v celé zemi.
Ve Francii pak letošní léto skončilo na třetím místě, k čemuž přispěly hlavně horké epizody během června a srpna. Nový absolutní rekord letos přepsalo Kosovo – 25. července tam teplota vyšplhala na 42,5 stupně. Nový rekord zaznamenalo i Turecko, který byl ale zaznamenán v asijské části. Rovněž 25. července tam naměřili 50,5 stupně. A vůbec poprvé teplota v Turecku přesáhla padesátistupňovou hranici.
Asijské horké léto
Naprosto výjimečné bylo léto ve východní Asii. V Japonsku se stalo nejen nejteplejším v historii, ale mimořádné bylo i velkou odchylkou vůči dlouhodobému průměru už tak teplého třicetiletí 1991–2020 (plus 2,36 stupně Celsia). Navíc byl letos zaznamenán i nový celostátní absolutní rekord 41,8 stupně. Japonsko má za sebou trojici mimořádně teplých sezon, druhé nejteplejší léto totiž bylo předloni a třetí loni. Léto 2025 se stalo nejteplejším i pro obě Koreje a Čínu. V ní byla dokonce poslední čtyři léta čtyřmi nejteplejšími v historii měření.
Na jižní polokouli sice v posledních třech měsících měli zimu, i ta ale přinášela časté vlny velmi teplého počasí. Například konec srpna, tedy konec tamní zimy, přinesl tropické třicítky v Jihoafrické republice, kdy minimálně denní rekordy padaly na většině stanic – maxima výjimečně přesáhla 35 stupňů. Ještě tepleji bylo poslední zimní den v Paraguayi a Bolívii – teploty dokonce přesáhly 40 stupňů. Minimum v paraguayské Filadelfii dokonce nekleslo pod 29,5 stupně – což je jen o dvě desetiny méně než vůbec nejvyšší zimní noční minimum celé jižní polokoule.
Chladné rekordy téměř nepadaly
Léto samozřejmě přineslo i občasné vpády studeného vzduchu, kdy byly přepsány i některé rekordy nejnižších teplot – v Evropě zmiňme hlavně studenou epizodu na začátku třetí srpnové dekády. Studené noci tehdy zažili obyvatelé hlavně ve střední a východní Evropě a také na Balkáně. Četnost dosažení nových studených rekordů je ale oproti teplým rekordům celosvětově mnohonásobně nižší. A ještě dramatičtější rozdíl je u překonávání absolutních rekordů – například v červenci na hlavních světových stanicích nebyl přepsán žádný studený rekord, ale na 217 z nich zaznamenali nový absolutní rekord, tedy nejvyšší teplotu v historii pozorování.
Letošní léto přineslo i četné lesní požáry, kromě už zmíněného Španělska a Portugalska stojí za zmínku zejména masivní požáry v Kanadě, z nichž kouř v některých dnech doputoval až do střední Evropy včetně Česka. Objevily se samozřejmě i vydatné srážky a povodně, kromě nadprůměrných monzunových lijáků a následných záplav, které zasáhly zejména Pákistán, šlo hlavně o tragické přívalové povodně ze 4. července. Ty zasáhly americký Texas a vyžádaly si více než stovku obětí.
Po horkém létě přichází horký podzim
Ačkoliv léto jako sezona skončilo, počasí v řadě oblastí světa zůstává i v těchto dnech ve znamení vrcholného léta. Kromě pokračující vlny veder v Japonsku (padly už skoro tři stovky měsíčních rekordů) bylo v posledních dnech pořádně horko ve východní polovině Středomoří – teploty v Řecku vyšplhaly téměř na čtyřicet stupňů, na letišti v Athénách zaznamenali v polovině týdne minimum 27 stupňů, což znamená nejteplejší zářijovou noc v historii tamního měření.
Naprosto bezprecedentní je ale horká vlna v jihozápadní Kanadě. Ve středu vyšplhalo maximum v Ashcroftu v Britské Kolumbii na 40,8 stupně Celsia což je dosud nejvyšší zářijová teplota naměřená nejen v celé Kanadě, ale současně jde i o podzimní celosvětový rekord pro zeměpisné šířky severně od padesáté rovnoběžky. A další vlnu teplého počasí zažívají zase v jižní Africe.
