Vlny veder už nepřicházejí jednou za půlstoletí, Evropa je zažívá co pět let, spočítali čeští výzkumníci

Změny klimatu způsobují častější, intenzivnější a delší vlny veder. Zatímco dříve se extrémně silná vedra opakovala zhruba jednou za půlstoletí, v současnosti mohou nastat v průměru každých pět let. Z deseti největších vln veder na evropském kontinentě od roku 1950 jich sedm připadá na posledních dvacet let, ukázal český výzkum.

Výzkum vedl Ondřej Lhotka z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR. Společně s dalšími kolegy se zabýval vyhodnocením nedávných vln horkého počasí v Evropě. Výsledky jejich studie vydal odborný časopis Earth and Space Science.

Nejhorší evropské vlny veder
Zdroj: Earth and Space Sciences

Vědci uvádějí, že změna klimatu se neprojevuje jenom nárůstem globální teploty vzduchu, ale i častějšími, intenzivnějšími a delšími vlnami veder. Tu z léta 2021 experti v mnoha ohledech vyhodnotili jako srovnatelnou s rekordními událostmi z let 2003 a 2010, které byly donedávna považovány za extrémně vzácné.

Bez vlivu změny klimatu by se podobně výrazná období s vysokými teplotami opakovala v průměru jednou za desítky až stovky let. Podle Lhotky některé modely ukazují, že rekordní vedra jsou v současné době asi pětkrát častější.

„Takže místo toho, aby se takhle silná vlna veder opakovala třeba jednou za půlstoletí a naše nebo trochu starší generace by ji zažila jednou za život, tak v současném klimatu může v průměru probíhat třeba každých pět let. Takže současná generace ji zažije třeba desetkrát za život,“ řekl Lhotka.

Jak se studuje klima

Vědci pro svou studii využili data poskytovaná Evropským centrem pro střednědobé předpovědi počasí. Podrobnější vyhodnocení ukázalo, že 83 procent plochy evropského kontinentu a přilehlých moří zaznamenalo rekordní vlnu veder v posledních dvou desetiletích. Sedm z deseti rekordních vln od roku 1950 tak spadá do posledních dvaceti let. Starší jsou pak z let 1955, 1972 a 1997.

Před dvěma lety zasáhlo extrémní počasí oblast Středomoří, v roce 2018 sever Německa, Dánsko a část Skandinávie. Česká republika a střední Evropa se s rozsáhlým vedrem potýkala v roce 2015, o pět let dříve především východní Evropa. Vlny podle Lhotky trvaly zpravidla týden až deset dní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Velký vydavatel vědeckých časopisů žaluje Metu kvůli zneužití obsahu

Není žádným tajemstvím, že celá řada umělých inteligencí (AI) vznikla díky nelegálnímu kopírování obsahu, který je chráněný autorskými právy. K desítkám firem i jednotlivců, jež žalují společnosti zabývající se AI kvůli zneužití autorsky chráněných děl, se teď připojilo i jedno z největších vědeckých nakladatelství.
před 15 hhodinami

Biologové po půl století odhalili „vývrtkového vraha“ tuleních mláďat

Celé desítky let vědci nacházeli na plážích po celém světě podivně poškozená těla mrtvých tuleňat. Předpokládali, že viníkem jsou lodní šrouby nebo agresivní žraloci, ale chyběly jim důkazy. Nyní popsali, že ve skutečnosti je zabíjí samci tuleňů.
před 16 hhodinami

Rok 2026 je už nyní klimaticky mimořádný, upozorňuje nová zpráva

Během prvních měsíců roku 2026 shořelo po celém světě více než 150 milionů hektarů rostlin. Je to zhruba dvojnásobek nedávného průměru pro toto období. Tento nárůst je součástí širšího trendu oteplování Země, v jehož rámci teploty mořské hladiny dosahují téměř rekordních maxim, arktický mořský led se nachází na historických minimech a dochází k rekordním vlnám veder a suchům. „Vzhledem k vysoké pravděpodobnosti vzniku jevu El Niño by druhá polovina roku mohla být ještě horší,“ uvedli zástupci vědecké organizace World Weather Attribution (WWA) v nové zprávě.
před 17 hhodinami

V Keni navrací do místních lesů vzácný druh antilopy, zásadně přispělo Česko

Bongo horský se stal duchem lesa. Toto kriticky ohrožené zvíře ochránci přírody v Keni pomalu navracejí zpět do volné přírody ve snaze zvýšit počty této vzácné antilopy, která je původním druhem místních lesů, informuje agentura AP.
před 20 hhodinami
Načítání...