Vlny veder už nepřicházejí jednou za půlstoletí, Evropa je zažívá co pět let, spočítali čeští výzkumníci

Změny klimatu způsobují častější, intenzivnější a delší vlny veder. Zatímco dříve se extrémně silná vedra opakovala zhruba jednou za půlstoletí, v současnosti mohou nastat v průměru každých pět let. Z deseti největších vln veder na evropském kontinentě od roku 1950 jich sedm připadá na posledních dvacet let, ukázal český výzkum.

Výzkum vedl Ondřej Lhotka z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR. Společně s dalšími kolegy se zabýval vyhodnocením nedávných vln horkého počasí v Evropě. Výsledky jejich studie vydal odborný časopis Earth and Space Science.

Nejhorší evropské vlny veder
Zdroj: Earth and Space Sciences

Vědci uvádějí, že změna klimatu se neprojevuje jenom nárůstem globální teploty vzduchu, ale i častějšími, intenzivnějšími a delšími vlnami veder. Tu z léta 2021 experti v mnoha ohledech vyhodnotili jako srovnatelnou s rekordními událostmi z let 2003 a 2010, které byly donedávna považovány za extrémně vzácné.

Bez vlivu změny klimatu by se podobně výrazná období s vysokými teplotami opakovala v průměru jednou za desítky až stovky let. Podle Lhotky některé modely ukazují, že rekordní vedra jsou v současné době asi pětkrát častější.

„Takže místo toho, aby se takhle silná vlna veder opakovala třeba jednou za půlstoletí a naše nebo trochu starší generace by ji zažila jednou za život, tak v současném klimatu může v průměru probíhat třeba každých pět let. Takže současná generace ji zažije třeba desetkrát za život,“ řekl Lhotka.

Jak se studuje klima

Vědci pro svou studii využili data poskytovaná Evropským centrem pro střednědobé předpovědi počasí. Podrobnější vyhodnocení ukázalo, že 83 procent plochy evropského kontinentu a přilehlých moří zaznamenalo rekordní vlnu veder v posledních dvou desetiletích. Sedm z deseti rekordních vln od roku 1950 tak spadá do posledních dvaceti let. Starší jsou pak z let 1955, 1972 a 1997.

Před dvěma lety zasáhlo extrémní počasí oblast Středomoří, v roce 2018 sever Německa, Dánsko a část Skandinávie. Česká republika a střední Evropa se s rozsáhlým vedrem potýkala v roce 2015, o pět let dříve především východní Evropa. Vlny podle Lhotky trvaly zpravidla týden až deset dní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
11:36Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vlna veder je bezprecedentní. Před půl stoletím by nebyla možná, vinu nese změna klimatu

Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.
před 8 hhodinami

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
před 9 hhodinami

Dusno jako v prádelně je stále častější

Klimatické změny způsobené člověkem jsou v současnosti hlavním faktorem nebezpečného vlhkého horka po celém světě, což zvyšuje zdravotní rizika pro stovky milionů lidí.
před 10 hhodinami

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
před 10 hhodinami

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
před 13 hhodinami

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
včera v 16:21

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
včera v 13:44
Načítání...