Vlny veder už nepřicházejí jednou za půlstoletí, Evropa je zažívá co pět let, spočítali čeští výzkumníci

Změny klimatu způsobují častější, intenzivnější a delší vlny veder. Zatímco dříve se extrémně silná vedra opakovala zhruba jednou za půlstoletí, v současnosti mohou nastat v průměru každých pět let. Z deseti největších vln veder na evropském kontinentě od roku 1950 jich sedm připadá na posledních dvacet let, ukázal český výzkum.

Výzkum vedl Ondřej Lhotka z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR. Společně s dalšími kolegy se zabýval vyhodnocením nedávných vln horkého počasí v Evropě. Výsledky jejich studie vydal odborný časopis Earth and Space Science.

Nejhorší evropské vlny veder
Zdroj: Earth and Space Sciences

Vědci uvádějí, že změna klimatu se neprojevuje jenom nárůstem globální teploty vzduchu, ale i častějšími, intenzivnějšími a delšími vlnami veder. Tu z léta 2021 experti v mnoha ohledech vyhodnotili jako srovnatelnou s rekordními událostmi z let 2003 a 2010, které byly donedávna považovány za extrémně vzácné.

Bez vlivu změny klimatu by se podobně výrazná období s vysokými teplotami opakovala v průměru jednou za desítky až stovky let. Podle Lhotky některé modely ukazují, že rekordní vedra jsou v současné době asi pětkrát častější.

„Takže místo toho, aby se takhle silná vlna veder opakovala třeba jednou za půlstoletí a naše nebo trochu starší generace by ji zažila jednou za život, tak v současném klimatu může v průměru probíhat třeba každých pět let. Takže současná generace ji zažije třeba desetkrát za život,“ řekl Lhotka.

Jak se studuje klima

Vědci pro svou studii využili data poskytovaná Evropským centrem pro střednědobé předpovědi počasí. Podrobnější vyhodnocení ukázalo, že 83 procent plochy evropského kontinentu a přilehlých moří zaznamenalo rekordní vlnu veder v posledních dvou desetiletích. Sedm z deseti rekordních vln od roku 1950 tak spadá do posledních dvaceti let. Starší jsou pak z let 1955, 1972 a 1997.

Před dvěma lety zasáhlo extrémní počasí oblast Středomoří, v roce 2018 sever Německa, Dánsko a část Skandinávie. Česká republika a střední Evropa se s rozsáhlým vedrem potýkala v roce 2015, o pět let dříve především východní Evropa. Vlny podle Lhotky trvaly zpravidla týden až deset dní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...