Tání permafrostu přímo ohrožuje tři miliony lidí, varuje studie

Permafrostu se dříve říkalo věčně zmrzlá půda. Rychlost klimatických změn v posledních desetiletích ale prokázala, že věčnost je v tomto případě velmi diskutabilní. A nyní už vědci mapují dopady, které tání permafrostu má přímo na komunity, které žijí v příslušných oblastech.

Tání věčně zmrzlé půdy představuje řadu rizik. Tím globálním je uvolňování silného skleníkového plynu metanu. Proces ale doprovází také mnoho lokálních hrozeb – pro arktické komunity, jejich životní styl, infrastrukturu i životní prostředí. Mezioborová studie vedená experty z univerzity ve švédském městě Umeå identifikovala klíčová rizika ve čtyřech různých oblastech Arktidy. Vědci věří, že jejich práce umožní lidem na severu přizpůsobit se změnám a činit informovaná rozhodnutí.

V čem je problém

Permafrost pokrývá přibližně 15 procent rozlohy severní polokoule. Kvůli klimatickým změnám ale rychle degraduje – půda se vlivem skleníkového efektu ohřívá, unikají z ní zamrzlé plyny, ale třeba také bakterie. A ona sama se stává méně stabilní, přičemž na ní ale stojí spousta domů, silnic a dalších staveb. Tání permafrostu představuje nejen globální hrozbu v podobě už zmíněného uvolňování skleníkových plynů, ale očekává se, že bude mít také dalekosáhlé přímé důsledky pro přibližně tři miliony obyvatel Arktidy, kteří žijí v oblastech nejvíce náchylných k degradaci této půdy.

„Ve Švédsku jsou věčně zmrzlé půdy důležité jako zásobárny půdního uhlíku a pro tradiční způsoby využívání – například pro chov sobů. Stejně jako v jiných arktických oblastech způsobuje tání permafrostu změny v krajině a nebezpečí, která mají dopad na místní ekosystémy a způsoby obživy,“ uvedla konkrétní příklad Johanna Scheerová, postdoktorandka na katedře ekologie a environmentálních věd na univerzitě v Umeå.

Tým vědců pod vedením pracovníků univerzity v Umeå, Vídeňské univerzity a Dánské technické univerzity zkoumal rizika tání permafrostu společně s místními lidmi v několika arktických oblastech: Longyearbyenu (Špicberky, Norsko), obci Avannaata (Grónsko), oblasti Beaufortova moře a v deltě řeky Mackenzie (Kanada) a v Bulunském okrese (Republika Sacha, Rusko).

Pětice hrozeb

Výzkumníci identifikovali pět hlavních hrozeb. Týkají se infrastruktury, mobility a zásobování, kvality vody, bezpečnosti potravin a zdraví.

Ve všech zkoumaných regionech podle studie vyvolává největší obavy selhání infrastruktury a narušení mobility a dodávek. Tyto faktory mají totiž nejrozsáhlejší dopady na společnost a hospodářství. Narušené dopravní tepny, poruchy vedení plynu nebo elektřiny, ale i poškození bytových domů – to všechno se může podle badatelů objevit, pokud půda rychle taje. V Kanadě za vážnou hrozbu pro zdraví zvířat i lidí považují zejména uvolňování kontaminantů ze selhávající starší průmyslové infrastruktury, jako jsou opuštěné ropné a plynové vrty.

A konečně v regionech, kde jsou důležitou součástí kulturní identity tamního obyvatelstva tradiční způsoby využívání půdy, vyvolává obavy negativní působení tání na potravinovou bezpečnost. To se může týkat například stád sobů, která ztrácejí potravu, ale na nichž zároveň stojí živobytí původních obyvatel.

Ohrožení ekosystémů i zdraví

Všechno výše popsané tedy značně ohrožuje lokální ekosystémy a zdraví obyvatel, a to rovnou v několika ohledech. V navazujícím projektu se nyní vědci z univerzity v Umeå zaměřují na komplexní vztahy mezi táním permafrostu, změnami vegetace, znečištěním a využíváním půdy.

Kombinací technik terénního a dálkového průzkumu se zaměří na mapování a hodnocení dopadů starých ropných vrtů a tání věčně zmrzlé půdy na vegetaci na jednom konkrétním místě – v oblasti delty řeky Mackenzie v Kanadě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
včera v 16:08‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
včera v 13:00‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
včera v 10:18‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.