Venezuela přišla o poslední ledovec

Extrémní léto přineslo Venezuele nejen spoustu teplotních rekordů, ale také zánik jejího posledního ledovce. Zbyla z něj jen plocha velká asi jako polovina pražského Václavského náměstí.

Venezuela se stala první zemí světa, která v moderní době přišla o všechny své ledovce. Stalo se tak poté, co se ledovec La Corona přezdívaný i Humboldtův zmenšil natolik, že ho vědci překlasifikovali na „ledovcové pole“.

Šlo o poslední ze šesti ledovců, které se nacházely v pohoří Sierra Nevada de Mérida v nadmořské výšce kolem pěti tisíc metrů. Pět z nich zmizelo už do roku 2011, La Corona byla posledním. Její odtátí přišlo dříve, než se předpokládalo, vědci očekávali, že vydrží asi do roku 2035. Co se stalo, není jasné, protože kvůli politickým problémům v zemi glaciologové nemohli osobně změny sledovat po dobu několika let.

Led nezmizel zcela, ale jeho úbytek je velmi rychlý. V současné době má už plochu jen pouhých dvou hektarů. To odpovídá rozloze asi poloviny Václavského náměstí v Praze a současně to už nestačí definici ledovce.

První, ale ne poslední

Podobných zpráv bude v nadcházejících letech přibývat. Dalšími zeměmi, které čeká stejný osud, jsou podle klimatologa Maximiliana Herrery Indonésie, Mexiko a Slovinsko. „Jiné země přišly o své ledovce již před několika desetiletími po skončení malé doby ledové, ale Venezuela je pravděpodobně první, která o ně přišla v moderní době," shrnul vědec pro deník The Guardian.

Humboldtův ledovec neměl příliš naději delšího přežití zejména proto, že mu chybí takzvaná akumulační zóna. To znamená, že nemá jak růst, může se jen zmenšovat. Za poslední půlrok ztratil asi polovinu své rozlohy, zejména díky výjimečně teplému létu, které na jižní polokouli nedávno skončilo.

Kromě klimatických změn k tání přispěl i jev El Niño, který v těchto zeměpisných šířkách obecně zvyšuje teploty. Letos tam několik měsíců panovaly teploty o tři až čtyři stupně vyšší, než je průměr z let 1991 až 2020.

Snaha o záchranu selhala

Venezuelská vláda se pokoušela ledovec zachránit – zpočátku konzervativně, nakonec zoufale. Posledním krokem je nynější instalace ochranné pokrývky, která má zmrzlou vodu bránit před nejhorším. Vědci se ale domnívají, že to příliš nepomůže.

Jen malý vliv bude mít konec La Corony na zásobování lidských sídel vodou, na to byl příliš drobný. Velký problém ale bude mít mnoho jiných zemí v Jižní Americe, kde je na ledovcích závislých mnoho měst, například Peru.

Ledovec ale není jen voda. Poskytuje totiž svému okolí také celou řadu ekosystémových služeb a také nabízí obydlí řadě druhů více či méně specializovaných mikroorganismů. Ty jsou v případě Humboldtova ledovce odsouzeny k zániku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
před 22 hhodinami

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
před 23 hhodinami

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026
Načítání...