Venezuela přišla o poslední ledovec

Extrémní léto přineslo Venezuele nejen spoustu teplotních rekordů, ale také zánik jejího posledního ledovce. Zbyla z něj jen plocha velká asi jako polovina pražského Václavského náměstí.

Venezuela se stala první zemí světa, která v moderní době přišla o všechny své ledovce. Stalo se tak poté, co se ledovec La Corona přezdívaný i Humboldtův zmenšil natolik, že ho vědci překlasifikovali na „ledovcové pole“.

Šlo o poslední ze šesti ledovců, které se nacházely v pohoří Sierra Nevada de Mérida v nadmořské výšce kolem pěti tisíc metrů. Pět z nich zmizelo už do roku 2011, La Corona byla posledním. Její odtátí přišlo dříve, než se předpokládalo, vědci očekávali, že vydrží asi do roku 2035. Co se stalo, není jasné, protože kvůli politickým problémům v zemi glaciologové nemohli osobně změny sledovat po dobu několika let.

Led nezmizel zcela, ale jeho úbytek je velmi rychlý. V současné době má už plochu jen pouhých dvou hektarů. To odpovídá rozloze asi poloviny Václavského náměstí v Praze a současně to už nestačí definici ledovce.

První, ale ne poslední

Podobných zpráv bude v nadcházejících letech přibývat. Dalšími zeměmi, které čeká stejný osud, jsou podle klimatologa Maximiliana Herrery Indonésie, Mexiko a Slovinsko. „Jiné země přišly o své ledovce již před několika desetiletími po skončení malé doby ledové, ale Venezuela je pravděpodobně první, která o ně přišla v moderní době," shrnul vědec pro deník The Guardian.

Humboldtův ledovec neměl příliš naději delšího přežití zejména proto, že mu chybí takzvaná akumulační zóna. To znamená, že nemá jak růst, může se jen zmenšovat. Za poslední půlrok ztratil asi polovinu své rozlohy, zejména díky výjimečně teplému létu, které na jižní polokouli nedávno skončilo.

Kromě klimatických změn k tání přispěl i jev El Niño, který v těchto zeměpisných šířkách obecně zvyšuje teploty. Letos tam několik měsíců panovaly teploty o tři až čtyři stupně vyšší, než je průměr z let 1991 až 2020.

Snaha o záchranu selhala

Venezuelská vláda se pokoušela ledovec zachránit – zpočátku konzervativně, nakonec zoufale. Posledním krokem je nynější instalace ochranné pokrývky, která má zmrzlou vodu bránit před nejhorším. Vědci se ale domnívají, že to příliš nepomůže.

Jen malý vliv bude mít konec La Corony na zásobování lidských sídel vodou, na to byl příliš drobný. Velký problém ale bude mít mnoho jiných zemí v Jižní Americe, kde je na ledovcích závislých mnoho měst, například Peru.

Ledovec ale není jen voda. Poskytuje totiž svému okolí také celou řadu ekosystémových služeb a také nabízí obydlí řadě druhů více či méně specializovaných mikroorganismů. Ty jsou v případě Humboldtova ledovce odsouzeny k zániku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
před 1 hhodinou

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
před 2 hhodinami

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
před 8 hhodinami

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
před 8 hhodinami

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
před 23 hhodinami

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
včera v 16:09

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
včera v 15:00

ISS je zastaralá, soukromá stanice ji plně nahradí, věří bývalý astronaut Kopra

Soukromé společnosti už ovládly dopravu nákladu i lidí do vesmíru. A teď se zaměřují na výstavbu vlastních stanic na oběžné dráze Země. Mimo jiné i proto, že Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude fungovat už jen několik let, přestat sloužit by měla kolem roku 2030. Jednu z plánovaných náhrad ISS má na starosti exastronaut NASA Tim Kopra, který poskytl rozhovor vědecké redakci České televize. Podílí se na vývoji stanice Starlab společnosti Voyager Technologies, přičemž využívá vlastních zkušeností z pobytu na ISS.
včera v 14:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.