Venezuela přišla o poslední ledovec

Extrémní léto přineslo Venezuele nejen spoustu teplotních rekordů, ale také zánik jejího posledního ledovce. Zbyla z něj jen plocha velká asi jako polovina pražského Václavského náměstí.

Venezuela se stala první zemí světa, která v moderní době přišla o všechny své ledovce. Stalo se tak poté, co se ledovec La Corona přezdívaný i Humboldtův zmenšil natolik, že ho vědci překlasifikovali na „ledovcové pole“.

Šlo o poslední ze šesti ledovců, které se nacházely v pohoří Sierra Nevada de Mérida v nadmořské výšce kolem pěti tisíc metrů. Pět z nich zmizelo už do roku 2011, La Corona byla posledním. Její odtátí přišlo dříve, než se předpokládalo, vědci očekávali, že vydrží asi do roku 2035. Co se stalo, není jasné, protože kvůli politickým problémům v zemi glaciologové nemohli osobně změny sledovat po dobu několika let.

Led nezmizel zcela, ale jeho úbytek je velmi rychlý. V současné době má už plochu jen pouhých dvou hektarů. To odpovídá rozloze asi poloviny Václavského náměstí v Praze a současně to už nestačí definici ledovce.

První, ale ne poslední

Podobných zpráv bude v nadcházejících letech přibývat. Dalšími zeměmi, které čeká stejný osud, jsou podle klimatologa Maximiliana Herrery Indonésie, Mexiko a Slovinsko. „Jiné země přišly o své ledovce již před několika desetiletími po skončení malé doby ledové, ale Venezuela je pravděpodobně první, která o ně přišla v moderní době," shrnul vědec pro deník The Guardian.

Humboldtův ledovec neměl příliš naději delšího přežití zejména proto, že mu chybí takzvaná akumulační zóna. To znamená, že nemá jak růst, může se jen zmenšovat. Za poslední půlrok ztratil asi polovinu své rozlohy, zejména díky výjimečně teplému létu, které na jižní polokouli nedávno skončilo.

Kromě klimatických změn k tání přispěl i jev El Niño, který v těchto zeměpisných šířkách obecně zvyšuje teploty. Letos tam několik měsíců panovaly teploty o tři až čtyři stupně vyšší, než je průměr z let 1991 až 2020.

Snaha o záchranu selhala

Venezuelská vláda se pokoušela ledovec zachránit – zpočátku konzervativně, nakonec zoufale. Posledním krokem je nynější instalace ochranné pokrývky, která má zmrzlou vodu bránit před nejhorším. Vědci se ale domnívají, že to příliš nepomůže.

Jen malý vliv bude mít konec La Corony na zásobování lidských sídel vodou, na to byl příliš drobný. Velký problém ale bude mít mnoho jiných zemí v Jižní Americe, kde je na ledovcích závislých mnoho měst, například Peru.

Ledovec ale není jen voda. Poskytuje totiž svému okolí také celou řadu ekosystémových služeb a také nabízí obydlí řadě druhů více či méně specializovaných mikroorganismů. Ty jsou v případě Humboldtova ledovce odsouzeny k zániku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
před 23 hhodinami

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...