Švýcarsko a Itálie znovu překreslí část své společné hranice kvůli tajícím ledovcům, které představují přirozené předěly mezi oběma zeměmi. Alpská země už schválila dohodu vedoucí k úpravě hranic, která začne platit po podpisu Říma. Informaci přinesly zpravodajské servery Sky News a Euronews.
„Významné úseky hranice určují rozvodí nebo hřebeny ledovců, firnu (sněhu tvořeného malými ledovými zrny) či věčného sněhu,“ uvedla minulý týden švýcarská vláda. „Tyto útvary se mění v důsledku tání ledovců,“ stojí v jejím prohlášení. Bern změnu oficiálně schválil v pátek, na řadě je teď Řím, který provádí poslední úpravy. Poté co obě země úmluvu ratifikují, představí konkrétní změny.
Ty se dotknou obcí Zermatt v jižním Švýcarsku a Cervinia v severozápadní Itálii pod Matterhornem, sedmou nejvyšší horou Alp. Úprava hranic nastane v okolí významných míst Testa Grigia, Plateau Rosa, Rifugio Carrel a Gobba di Rollin.
Není to poprvé, co se italsko-švýcarská hranice překresluje. V roce 2000 se hranice poblíž stanice lanovky Furggsattel u Zermattu posunula o sto až 150 metrů, proto se lanovka od té doby nenachází v Itálii, ale ve Švýcarsku.
Posuny souvisejí s už zmíněným táním ledovců a pohybem jejich hřebenů. Meteorologická služba Copernicus v posledních letech informuje o tom, jak rychle ledovce v Evropě tají kvůli rekordně horkým létům a klimatickým změnám. Ledovec Theodul například mezi lety 1973 a 2010 ztratil téměř čtvrtinu své hmotnosti a hranice se tehdy posunuly o sto metrů. Jeden z nejznámějších italských ledovců, Dosdè v Alpách, ustoupil za poslední rok o sedm metrů.
Kvůli klimatickým změnám ztratilo Švýcarsko mezi lety 2021 až 2023 až desetinu svých ledovců, obzvláště na východě a jihu země v okolí Matterhornu. „Švýcarské ledovce tají stále rychleji,“ sdělila švýcarská Akademie věd. „Rychlost tání je dramatická, za dva roky jsme ztratili tolik ledu jako v letech 1960 až 1990,“ upozornila učená společnost.
Dopady na život běžných lidí
Ústup ledovců je pravděpodobně nejviditelnějším důsledkem globálního oteplování. Ještě nějakou dobu bude tající voda v létě plnit řeky, ale do konce 21. století většina ledu v Alpách roztaje. Vody bude stále méně, zejména v létě, což bude představovat problém pro zásobování pitnou vodou a zemědělství.
Tání ledovců s sebou nese i další rizika. Mohlo by například dojít k dočasnému nárůstu výskytu ledovcových jezer a ledových lavin. V globálním měřítku se tající led dostává do oceánů a přispívá ke zvyšování hladiny moří a zaplavování pobřežních oblastí, varují švýcarští vědci.
