Finsko podá podle prezidenta a premiérky přihlášku do NATO. Vstup Švédska do Aliance podpořila vládní strana

Finský prezident Sauli Niinistö a premiérka Sanna Marinová oznámili, že jejich země požádá o členství v Severoatlantické alianci. Vstup své země do NATO v neděli podpořila i švédská vládní sociálnědemokratická strana. Oficiální žádost by Švédsko podle premiérky Magdaleny Anderssonové mělo podat během několika dní.

V příštích dnech by měl rozhodnutí Finů ještě schválit finský parlament, ale tento krok je považován za formalitu, napsala agentura AP. Podle ní by žádost o členství měla být formálně předána bruselské centrále Aliance s největší pravděpodobností příští týden.

Prezident a premiérka ohlásili záměr podat přihlášku do Aliance na společné tiskové konferenci v prezidentském paláci v Helsinkách. „Je to historický den. Začíná nová éra,“ prohlásil podle agentury AFP Niinistö.

„Útokem Ruska na Ukrajinu se všechno změnilo a já osobně si myslím, že už se nemůžeme spoléhat na to, že vedle Ruska budeme mít mírovou budoucnost,“ řekla Marinová. Podle ní má Finsko co do činění s velmi jiným Ruskem než ještě před několika měsíci. K možným odvetným opatřením z ruské strany podle agentury DPA podotkla: „Samozřejmě jsme připraveni na všechny možné ruské akce.“

Finsko s Ruskem sdílí společnou hranici v délce 1340 kilometrů, což je nejvíce ze všech zemí Evropské unie. 

NATO, které má nyní třicet členů, by se mohlo v nejbližší době rozrůst také o Švédsko. Obě dosud neutrální severské země se začaly silně přiklánět k urychlenému členství v Alianci po únorovém ruském vpádu na Ukrajinu.

Švédsko podá žádost během několika dnů

V pondělí půjde švédská premiérka se žádostí do parlamentu, kde pro ni chce získat širokou podporu. „Pro bezpečnost Švédska a švédského lidu je nejlepší začlenit se do NATO,“ uvedla Anderssonová. „Myslíme si, že Švédsko potřebuje formální bezpečnostní záruky, které v sobě zahrnuje členství v Severoatlantické alianci,“ dodala. Připustila, že během ratifikačního procesu se může stát „spousta věcí“ a je potřeba, aby na to byli připravení.

Jak předsedkyně švédské vlády doplnila, pokud by Švédsko zůstalo jedinou zemí v oblasti Baltu, která nebude členem NATO, nacházelo by se ve velmi zranitelné pozici. Zdůraznila nicméně, že členství v Alianci rozhodně nijak nesníží roli Stockholmu při prosazování jaderného odzbrojení.

Švédská sociálnědemokratická dělnická strana, která nyní tvoří menšinovou vládu, byla historicky vždy odpůrcem členství v NATO. Tento postoj potvrdila na sjezdu loni v listopadu, premiérka však v poslední době několikrát naznačila, že nedávný ruský vpád na Ukrajinu zcela změnil situaci. V neděli strana tento svůj obrat potvrdila. 

Postoj Finska je pro Švédsko zásadní, říká diplomatka

Velvyslankyně Česka ve Stockholmu Anita Grmelová v 90' ČT24 uvedla, že je vysoká pravděpodobnost, že švédský parlament vstup do Aliance podpoří vzhledem k tomu, že parlamentní většina s tímto krokem souhlasí. O zásadním bodu se ale hned v pondělí podle jejích informací hlasovat nebude, bude se o tom pouze diskutovat.

„Je to skutečně historický okamžik. Je to změna, jak se Švédové vnímají. Dlouhodobě se vnímali jako mírový stát,“ prohlásila Grmelová. Udržení části jejich identity po vstupu do NATO bude podle ní i tak možné.

11 minut
90' ČT24: Velvyslankyně ČR ve Stockholmu Anita Grmelová o vstupu Švédska do NATO
Zdroj: ČT24

Grmelová dále vysvětlila, že zásadní pro vstup do NATO byl pro Švédsko právě postoj Finska. „Pokud by Finsko vstoupilo do NATO samo, tak Švédsko by nemohlo spoléhat na to, že by mu přispěchalo na pomoc,“ podotkla. Navíc bilaterální dohody s řadou partnerů podle ní nenesou takové záruky jako členství v NATO a článek pět, podle kterého v případě ozbrojeného útoku proti jednomu ze členů přijdou na pomoc ostatní státy Aliance. 

Švédsko je podle velvyslankyně v jiné pozici než Finsko, protože nemá s Ruskem přímou hranici. Vstup do NATO podle tamních průzkumů podporuje zhruba šedesát procent Švédů, doplnila Grmelová.

Výhrady vyjádřilo Turecko

Ze strany aliančních států výhrady vůči možnému severskému rozšíření NATO vyjádřilo Turecko. Podle něj Helsinky i Stockholm otevřeně podporují Kurdskou stranu pracujících (PKK), kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci.

Niinistö a Marinová už ve čtvrtek oznámili, že jsou pro vstup své země do NATO. Moskva poté prohlásila, že takový krok by pro Rusko představoval ohrožení. Niinistö v sobotu o finském záměru telefonicky hovořil se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Američané odtajnili, jak probíhala operace Půlnoční kladivo

Americký předseda sboru náčelníků štábů Dan Caine popsal průběh úderů USA na íránská jaderná zařízení v rámci operace s názvem „Půlnoční kladivo“ (Midnight Hammer). Zahrnovala více než 125 letadel a použití několika bombardérů B-2 rozmístěných nad Pacifikem jako „návnady“. Další B-2 shodily více než tucet masivních bomb na íránská zařízení Fordo a Natanz, zatímco rakety Tomahawk byly vypáleny na zařízení v Isfahánu. Příprava operace trvala měsíce a podle Cainea o ní věděl jen úzký okruh lidí.
před 1 mminutou

USA zcela zničily íránské jaderné provozy, oznámil Trump

Spojené státy zaútočily na tři íránské jaderné objekty, včetně jaderného zařízení ve Fordo, oznámil americký prezident Donald Trump. V projevu národu sdělil, že íránské jaderné provozy byly zcela zničeny. Varoval Teherán, že pokud neuzavře mír, čekají ho mnohem větší údery. Washington se tak přímo zapojil do izraelských útoků zaměřených na zničení íránského jaderného programu. Írán v reakci uvedl, že si vyhrazuje všechny možnosti obrany.
02:17Aktualizovánopřed 26 mminutami

Záchranáři v Izraeli hlásí raněné po íránských útocích

V Tel Avivu se v neděli ráno rozezněly sirény protivzdušné obrany, která podle svědků agentur Reuters a AFP zasahovala nad Jeruzalémem. Izraelská armáda krátce předtím varovala, že Írán vypustil směrem na židovský stát balistické střely. Záchranáři hlásí necelou stovku zraněných. Armáda židovského státu odpoledne uvedla, že pokračovala s údery na Írán a zaměřila se i na cíle v okolí Búšehru, kde je jediná funkční íránská jaderná elektrárna.
07:37Aktualizovánopřed 59 mminutami

Celý svět by měl děkovat Trumpovi, míní Dostálová. Foldyna nesouhlasí

Rozhodnutí USA udeřit na íránský jaderný program bylo dobrým krokem, shodli se v Otázkách Václava Moravce zástupci vládní koalice a opozičního ANO. „Celý svět by měl poděkovat (Donaldu) Trumpovi,“ prohlásila europoslankyně Klára Dostálová (ANO). Odmítavě se k útoku postavil poslanec SPD Jaroslav Foldyna. Debatující věří, že zapojení USA povede k oslabení íránského režimu. V druhé části pořadu politici kritizovali systém emisních povolenek ETS 2.
před 1 hhodinou

Zmírnění hrozby, eskalace i slib odvety. Svět reaguje na americký útok na Írán

Česko chápe bezpečnostní důvody, které vedly USA k útokům na jaderná zařízení v Íránu, sdělili premiér Petr Fiala (ODS) a ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Podle šéfky resortu obrany Jany Černochové (ODS) je ukončení íránského jaderného programu v zájmu Evropy. Evropské země většinově vyzývají k diplomacii. Generální tajemník OSN údery označil za nebezpečnou eskalaci. Blízkovýchodní země krok Washingtonu odsuzují. Jemenští povstalci hútíové slíbili odvetu.
09:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Írán ani MAAE neevidují po útocích zvýšenou úroveň radiace

Mezinárodní agentura pro atomovou energii neeviduje po nedělních amerických útocích na tři jaderné provozy v Íránu v jejich okolí zvýšenou úroveň radiace. Už před oznámením MAAE ve stejném smyslu informoval i íránský jaderný úřad.
08:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izraelská armáda z Gazy přivezla těla tří zabitých rukojmí

Izraelská armáda uvedla, že ve spolupráci s bezpečnostní službou Šin Bet během noční operace přivezla z Pásma Gazy těla tří rukojmí. Jedná se o dva mladé muže a starší ženu, kteří byli zabiti při teroristickém útoku Hamásu a jeho spojenců na Izrael ze 7. října 2023 a jejichž těla ozbrojenci pak unesli do Pásma Gazy, napsal zpravodajský server The Times of Israel (ToI).
před 5 hhodinami

Ukrajina ovládá v Kurské oblasti 90 kilometrů čtverečních, uvedl Syrskyj

V ruské Kurské oblasti ovládá Ukrajina nadále přibližně 90 kilometrů čtverečních ruského území, uvedl velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž ukrajinské jednotky zároveň vytlačily Rusy z hranic Dněpropetrovské oblasti. Rusko v noci na neděli ostřelovalo Slovjansk a Kramatorsk v Doněcké oblasti.
před 6 hhodinami
Načítání...