Výhrady Turecka ohledně přistoupení Finska a Švédska se podaří rozptýlit, věří představitel NATO

Turecko nemíní zablokovat rozšíření NATO o Švédsko a Finsko, uvedl to po nedělním jednání ministrů zahraničí NATO generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg. Podle Ankary obě severské země otevřeně podporují Kurdskou stranu pracujících (PKK), kterou Turecko považuje za teroristickou organizaci. Finsko v neděli potvrdilo podání přihlášky do Aliance, Švédsko o kroku na vnitropolitické úrovni dál jedná. Důvodem postoje obou zemí je ruská invaze na Ukrajinu. Moskva ve válce nedosáhla svých strategických cílů, řekl také Stoltenberg.

„Turecko je důležitý člen (NATO) a vyjádřilo obavy, o kterých se nyní jedná mezi přáteli a spojenci. Já jsem ale přesvědčen, že pokud se tyto dvě severské země rozhodnou usilovat o členství v NATO, což může být v řádu dní, tak je bude možné přivítat,“ řekl náměstek generálního tajemníka NATO Mircea Geoana v Berlíně při příjezdu na neformální schůzku ministrů zahraničí NATO.

Poznamenal, že Švédsko s Finskem byly zvláštními hosty sobotní pracovní večeře, kterou dvoudenní neformální schůzka začala.

„Zažíváme historický moment. Švédsko s Finskem dosud o členství v NATO neusilovaly, do Aliance je ale nyní tlačí Rusko,“ uvedla šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková. Zdůraznila, že NATO je a vždy bylo obranným uskupením.

Finsko se Švédskem nejsou podle Baerbockové pouze partnerské a přátelské země. „Jejich možný vstup do Aliance by nás výrazně posílil. Německo je proto připraveno učinit vše, aby přijímací proces urychlilo,“ dodala Baerbocková.

Rusko podle ní svou agresivitou ohrožuje země Aliance, proto je třeba ji posílit politicky i vojensky. „Naše bezpečnost, svoboda a demokracie jsou ohroženy, společně se ale ubráníme,“ ujistila Baerbocková.

„Pokud Finsko a Švédsko podají přihlášku do NATO, Spojené království oba státy podpoří, aby mohly být rychle přijaty,“ ujistila také britská ministryně zahraničí Liz Trussová.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v sobotu novinářům řekl, že Česko rozšíření Aliance o Helsinky a Stockholm vřele vítá.

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavusoglu v neděli řekl, že Ankara podporuje politiku otevřených dveří NATO a není proti rozšíření Aliance. Na Švédsko a Finsko ale má řadu požadavků. Chce, aby obě země přestaly podporovat skupiny, které Ankara považuje za teroristické, aby zrušily omezení na vývoz do Turecka a aby poskytly Ankaře bezpečnostní záruky. Rozšíření Aliance musí podpořit všichni stávající členové.

Generál: Některá kritéria plní Finsko a Švédsko lépe než členské země NATO

Turecko je zatím jediným členským státem NATO, který vznesl ohledně přijetí Finska a Švédska připomínky. Brigádní generál v záloze František Mičánek neočekává, že se k němu někdo přidá. „Věřím, že přístup do NATO je konsensuální záležitostí a jednotlivé členské státy i Švédsko a Finsko samotné udělají vše pro to, aby turecké obavy rozptýlily,“ uvedl ve vysílání ČT24.

Podle Mičánka bude záležet na tom, jak do vyjednávání vstoupí velké alianční státy, které uplatní na Turecko svůj vliv, aby sblížení pozic bylo co nejrychlejší.

„Přijímací proces není nijak časově nastaven, záleží jen na splnění přístupových kritérií. Ohledně těch vojenských je skoro všechno hotovo. Jak Švédsko, tak Finsko mají moderní armádu. Dlouhodobě s Aliancí spolupracují, účastní se cvičení a plní standardizační dohody možná lépe než někteří stávající členové NATO. Mají také plně kompatibilní výzbroj s členskými zeměmi,“ vyjmenovává Mičánek prvky ve prospěch rychlého začlenění severských zemí.

Připomněl, že oba státy jsou členy EU, takže ani z ekonomického hlediska nejsou obavy, že by nesplnily přístupová kritéria.

„Změnila se pouze politická a společenská kritéria, kdy se po útoku Ruska na Ukrajinu nebývale zvedla podpora vstupu do NATO, pohybuje se nad padesáti procenty. To je podmínkou pro zahájení přístupových rozhovorů,“ dodal Mičánek s tím, že teoreticky může být doba o přijetí otázkou několika málo měsíců.

Stoltenberg: Rusko nedosáhlo svých cílů

Neformálního jednání ministrů zahraničí států NATO v Berlíně se virtuálně účastnil i generální tajemník Aliance Stoltenberg. Rusko ve válce dle něj nedosáhlo svých strategických cílů a konflikt nepokračuje podle plánů Moskvy. Ruská armáda nedobyla Kyjev ani Charkov a má potíže i s ofenzivou na Donbase. „Ukrajina může válku vyhrát,“ dodal.

Podle Baerbockové Moskva svým počínáním v posledních měsících de facto vypověděla smlouvu o spolupráci a dialogu, kterou podepsala v roce 1997 se Severoatlantickou aliancí, a zničila veškeré formy dialogu. Praktická spolupráce v rámci takzvaného zakládajícího aktu ale byla přerušena již v roce 2014 po ruské invazi na Krym.

Stoltenberg také na tiskové konferenci po jednání řekl, že vstup Finska a Švédska do NATO by považoval za historický okamžik, a prohlásil, že Turecko nemíní zablokovat toto rozšíření Aliance. Přístupová jednání chce Stoltenberg zkrátit, aby doba, kdy obě země žádají o vstup, byla výrazně kratší než v minulosti. NATO je také ochotné posílit bezpečnostní záruky oběma zemím, než se stanou členy.

Pro rychlé přijetí Finska a Švédska do NATO se vyjádřila i Baerbocková. Uvedla, že tyto země již jsou členy Evropské unie, s NATO spolupracovaly už dříve a jejich armády odpovídají standardům Aliance. „Jsou už téměř členy (NATO),“ uvedla šéfka německé diplomacie.

Šéf americké diplomacie Antony Blinken řekl, že měl možnost se svým tureckým protějškem mluvit. Mezi ministry zahraničí cítil pro rozšíření NATO velkou podporu. „Pokud to budou chtít udělat (vstoupit do Aliance), tak velmi věřím, že se ohledně toho podaří nalézt shodu,“ uvedl Blinken s tím, že Turecko, Švédsko a Finsko dále jednají.

To, že na hledání shody státy NATO intenzivně pracují, potvrdil také český ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti). „Je potřeba si věci vyříkat. Turecká strana vznesla určité obavy, ráno ale zaznělo, že probíhala i noční jednání a že je intenzivní snaha najít pozitivní řešení,“ řekl Lipavský. Konkrétní požadavky Ankary neupřesnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při výbuších v New Yorku zemřel člověk, desítky lidí byly zraněny

Během pátečním požáru a dvou výbuších v loděnici na newyorském Staten Islandu zemřel jeden člověk. Dalších 36 lidí utrpělo zranění, většinou hasiči a záchranáři. Příčina incidentů se vyšetřuje, napsala agentura AP.
před 3 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 3 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 7 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 8 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 9 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Nejméně 25 lidí zemřelo v Mali při útoku připisovaném džihádistům, píše AFP

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.
před 10 hhodinami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...