Finský prezident Sauli Niinistö a premiérka Sanna Marinová oznámili, že jejich země požádá o členství v Severoatlantické alianci. Vstup své země do NATO v neděli podpořila i švédská vládní sociálnědemokratická strana. Oficiální žádost by Švédsko podle premiérky Magdaleny Anderssonové mělo podat během několika dní.
V příštích dnech by měl rozhodnutí Finů ještě schválit finský parlament, ale tento krok je považován za formalitu, napsala agentura AP. Podle ní by žádost o členství měla být formálně předána bruselské centrále Aliance s největší pravděpodobností příští týden.
Prezident a premiérka ohlásili záměr podat přihlášku do Aliance na společné tiskové konferenci v prezidentském paláci v Helsinkách. „Je to historický den. Začíná nová éra,“ prohlásil podle agentury AFP Niinistö.
„Útokem Ruska na Ukrajinu se všechno změnilo a já osobně si myslím, že už se nemůžeme spoléhat na to, že vedle Ruska budeme mít mírovou budoucnost,“ řekla Marinová. Podle ní má Finsko co do činění s velmi jiným Ruskem než ještě před několika měsíci. K možným odvetným opatřením z ruské strany podle agentury DPA podotkla: „Samozřejmě jsme připraveni na všechny možné ruské akce.“
Finsko s Ruskem sdílí společnou hranici v délce 1340 kilometrů, což je nejvíce ze všech zemí Evropské unie.
NATO, které má nyní třicet členů, by se mohlo v nejbližší době rozrůst také o Švédsko. Obě dosud neutrální severské země se začaly silně přiklánět k urychlenému členství v Alianci po únorovém ruském vpádu na Ukrajinu.
Švédsko podá žádost během několika dnů
V pondělí půjde švédská premiérka se žádostí do parlamentu, kde pro ni chce získat širokou podporu. „Pro bezpečnost Švédska a švédského lidu je nejlepší začlenit se do NATO,“ uvedla Anderssonová. „Myslíme si, že Švédsko potřebuje formální bezpečnostní záruky, které v sobě zahrnuje členství v Severoatlantické alianci,“ dodala. Připustila, že během ratifikačního procesu se může stát „spousta věcí“ a je potřeba, aby na to byli připravení.
Jak předsedkyně švédské vlády doplnila, pokud by Švédsko zůstalo jedinou zemí v oblasti Baltu, která nebude členem NATO, nacházelo by se ve velmi zranitelné pozici. Zdůraznila nicméně, že členství v Alianci rozhodně nijak nesníží roli Stockholmu při prosazování jaderného odzbrojení.
Švédská sociálnědemokratická dělnická strana, která nyní tvoří menšinovou vládu, byla historicky vždy odpůrcem členství v NATO. Tento postoj potvrdila na sjezdu loni v listopadu, premiérka však v poslední době několikrát naznačila, že nedávný ruský vpád na Ukrajinu zcela změnil situaci. V neděli strana tento svůj obrat potvrdila.
Postoj Finska je pro Švédsko zásadní, říká diplomatka
Velvyslankyně Česka ve Stockholmu Anita Grmelová v 90' ČT24 uvedla, že je vysoká pravděpodobnost, že švédský parlament vstup do Aliance podpoří vzhledem k tomu, že parlamentní většina s tímto krokem souhlasí. O zásadním bodu se ale hned v pondělí podle jejích informací hlasovat nebude, bude se o tom pouze diskutovat.
„Je to skutečně historický okamžik. Je to změna, jak se Švédové vnímají. Dlouhodobě se vnímali jako mírový stát,“ prohlásila Grmelová. Udržení části jejich identity po vstupu do NATO bude podle ní i tak možné.
Grmelová dále vysvětlila, že zásadní pro vstup do NATO byl pro Švédsko právě postoj Finska. „Pokud by Finsko vstoupilo do NATO samo, tak Švédsko by nemohlo spoléhat na to, že by mu přispěchalo na pomoc,“ podotkla. Navíc bilaterální dohody s řadou partnerů podle ní nenesou takové záruky jako členství v NATO a článek pět, podle kterého v případě ozbrojeného útoku proti jednomu ze členů přijdou na pomoc ostatní státy Aliance.
Švédsko je podle velvyslankyně v jiné pozici než Finsko, protože nemá s Ruskem přímou hranici. Vstup do NATO podle tamních průzkumů podporuje zhruba šedesát procent Švédů, doplnila Grmelová.
Výhrady vyjádřilo Turecko
Ze strany aliančních států výhrady vůči možnému severskému rozšíření NATO vyjádřilo Turecko. Podle něj Helsinky i Stockholm otevřeně podporují Kurdskou stranu pracujících (PKK), kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci.
Niinistö a Marinová už ve čtvrtek oznámili, že jsou pro vstup své země do NATO. Moskva poté prohlásila, že takový krok by pro Rusko představoval ohrožení. Niinistö v sobotu o finském záměru telefonicky hovořil se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem.
