Finská vládní strana se vyslovila pro vstup země do NATO. Opuštění neutrality by byla chyba, řekl prý Putin

Finský prezident Sauli Niinistö v telefonickém rozhovoru řekl ruskému protějšku Vladimiru Putinovi o plánech Finska vstoupit do NATO. Podle agentury Interfax Putin prohlásil, že změna finské zahraniční politiky by měla negativní dopad na bilaterální vztahy. Podle úřadu finského prezidenta se telefonát uskutečnil z iniciativy Helsinek. Pro vstup své země do Aliance se jasně vyslovili také finští vládní sociální demokraté.

Podle agentury RIA Novosti, která se odvolává na Kreml, Putin v telefonátu řekl, že pokud by se Finsko vzdalo své neutrality, udělalo by chybu. Ruský prezident vyjádřil názor, že Finsko nečelí žádným bezpečnostním hrozbám. Finsko a také Švédsko přitom začaly vážně uvažovat o vstupu do NATO v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině. 

Náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško v souvislosti s možným vstupem dvou skandinávských zemí do Severoatlantické aliance varoval, že Moskva podnikne odpovídající preventivní opatření, pokud NATO rozmístí jaderné síly a infrastrukturu blíže ruským hranicím.

Podle úřadu finského prezidenta byl rozhovor mezi Niinistöm a Putinem „přímý a jasný a bez přehánění“. Finský prezident podle své kanceláře Putinovi řekl, jak zásadně se pro Finsko proměnilo bezpečnostní prostředí poté, co Rusko 24. února vpadlo na Ukrajinu. Podle agentury AP je Niinistö jedním z mála západních vůdců, kteří s šéfem Kremlu v uplynulých deseti letech udržovali pravidelný dialog.

Niinistö zdůraznil, že už na prvním setkání s Putinem v roce 2012 řekl, že „každá nezávislá země maximalizuje svou vlastní bezpečnost“. „Tak tomu stále je. Vstupem do NATO Finsko posílí svou vlastní bezpečnost a přijme svou odpovědnost,“ uvedla hlava severské země. Niinistö však také zdůraznil, že Finsko chce navzdory svému pravděpodobnému budoucímu členství v Alianci pokračovat v bilaterální spolupráci s Ruskem „v praktických otázkách“, které vyplývají ze sousedství.

Turecko naše členství podpoří, soudí šéf finské diplomacie

Finsko o ruský souhlas se vstupem do Severoatlantické aliance nežádá, prohlásil po příjezdu na neformální jednání ministrů zahraničí NATO šéf finské diplomacie Pekka Haavisto. Řekl také, že je přesvědčen, že Turecko nakonec finské členství v Alianci podpoří. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek uvedl, že vstupu Finska a Švédska do NATO není nakloněn. Obě země podle něj hostí teroristické organizace, jež usilují o vznik samostatného Kurdistánu.

„Boj proti terorismu je pro nás velmi důležitý,“ řekl Haavisto na dotaz k tureckým výhradám. Poznamenal, že Finsko se v řadě organizací podílí na potírání terorismu. Haavisto také uvedl, že v pátek si telefonoval se svým tureckým kolegou Mevlütem Çavusogluem a že budou v jednání pokračovat.

„Jsem si jistý, že najdeme řešení,“ prohlásil Haavisto. Podotkl nicméně, že shoda se nemusí najít během jednoho večera a že nějaké výhrady proti finskému členství mohou mít i další alianční státy. „Máme třicet členských států NATO, je to náročný proces, vstup schvalují parlamenty,“ uvedl o možných komplikacích. „Věříme ale, že ten proces bude pro nás úspěšný,“ uvedl.

Vstup do NATO podpořili i vládní sociální demokraté

Vedení Finské sociálnědemokratické strany premiérky Sanny Marinové se jasnou většinou vyslovilo pro podání žádosti Finska o vstup do NATO, informovala agentura AFP.

Ze 60 členů vedení strany jich 53 hlasovalo pro kandidaturu na členství v Alianci a pět se jich hlasování zdrželo, oznámila strana.

Tisková konference finského prezidenta a premiérky před oficiálním zveřejněním „rozhodnutí týkajícího se finské bezpečnostní politiky“ je naplánovaná na neděli. Parlament, kde je naprostá většina poslanců pro vstup do NATO, se k prostudování návrhu exekutivy sejde v pondělí a pravděpodobně bude ve stejný den i hlasovat. Prezident a premiérka Marinová se už ve čtvrtek vyslovili pro bezodkladné podání žádosti o vstup do Aliance.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Meta je u soudu, může přijít o WhatsApp a Instagram

Ve Washingtonu začal soud s Meta Platforms, mateřskou společností Facebooku Marka Zuckerberga. Americká Federální obchodní komise (FTC) ji viní z toho, že síť Instagram a aplikaci WhatsApp koupila před víc než dekádou proto, aby se zbavila konkurence. Žalobci chtějí miliardáře přimět, aby tyto dceřiné firmy prodal.
20:44Aktualizovánopřed 42 mminutami

Maďarsko schválilo změny v ústavě zaměřené proti LGBT+

Maďarský parlament schválil změny v ústavě, které podle kritiků omezují práva a svobody komunity LGBT+. Server Index.hu informoval, že pro hlasovalo 140 poslanců, proti 21 poslanců. Přijatá novela základního zákona posiluje zákaz pořádání pochodů hrdosti a zaměřuje se také na osoby s dvojím státním občanstvím, považované za „zrádce národa“, kterým podle agentury AFP nyní hrozí ztráta státní příslušnosti a vyhoštění. Možným terčem tohoto ustanovení je podle AFP finančník a filantrop George Soros.
17:47Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump označil ruský útok na Sumy za strašný, Moskvu přímo neobvinil

Nedělní raketový útok na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny s nejméně 35 mrtvými a 119 zraněnými označil prezident USA Donald Trump za strašný, Moskvu ale přímo neobvinil. Ruský úder představuje krutou připomínku naléhavé potřeby jednání o ukončení této strašné války, prohlásil mluvčí Národní bezpečnostní rady Bílého domu Brian Hughes. Šok nad úderem vyjádřil i šéf OSN António Guterres. Experti mluví o dalším důkazu ruské bezohlednosti a o odpovědi Moskvy na americké snahy o ukončení války.
06:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Je úžasné mít kam poslat nejhorší lidi.“ Bukele si notoval s Trumpem

Spojené státy chtějí deportovat do Salvadoru „co nejvíc“ lidí. Prezident Donald Trump to prohlásil během setkání se svým salvadorským protějškem Nayibem Bukelem v Bílém domě. Podle Bukeleho jeho země „dychtí pomoci USA se zločinem“. Lídr středoamerické země, jenž sám sebe nazývá „nejvíc cool diktátorem“, také uvedl, že nevrátí omylem deportovaného muže, jak požadují americké soudy, a nazval ho teroristou.
12:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Izrael má právo se bránit, nyní ale překračuje meze, uvedla Kallasová

Izrael má právo na obranu, kroky židovského státu v poslední době jsou ale nepřiměřené, řekla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová po jednání ministrů zahraničí EU. Zástupci všech zemí se podle ní shodli, že podporují dvoustátní řešení konfliktu. Unie je podle Kalasové připravena jednat s arabskými spojenci o budoucí správě Gazy a bezpečí v regionu. EU rovněž chystá další sankce proti Rusku, které pokračuje v útocích na Ukrajinu.
před 5 hhodinami

Rusko dronem zasáhlo nemocnici v Oděse, v Charkově hořel sklad potravin

Terčem ruských útoků se v neděli večer stala ukrajinská Oděsa, kde se dron zřítil na nemocnici. Na Stepnohirsk jihovýchodně od Záporoží ruská armáda v noci na pondělí podnikla letecký úder. Z Charkova byl po ruském dronovém útoku hlášen rozsáhlý požár v civilním podniku. V průběhu dne zasáhlo Rusko další civilní i jiné cíle, úřady hlásí mrtvé.
10:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

První jaderná elektrárna v USA začala využívat umělou inteligenci

Jak jaderná energetika, tak i umělá inteligence jsou užitečné nástroje, které ale při nesprávném využití mohou způsobit obrovské škody. První americká atomová elektrárna teď nasadila umělou inteligenci pro zjednodušení práce lidských zaměstnanců.
před 7 hhodinami

Rakety Taurus jsme ochotní poslat Ukrajině, sdělil Merz

Německo je ochotné poslat Ukrajině rakety dlouhého doletu Taurus, prohlásil nastupující spolkový kancléř Friedrich Merz. Zdůraznil, že je třeba donutit ruského vládce Vladimira Putina k ústupkům. Merz vysvětlil, že rakety by Ukrajině předal, pokud by se tak stalo v koordinaci s evropskými spojenci. „Musíme se na tom společně dohodnout,“ dodal. Ukrajina se brání otevřené ruské agresi přes tři roky.
13:03Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...