Finská vládní strana se vyslovila pro vstup země do NATO. Opuštění neutrality by byla chyba, řekl prý Putin

Finský prezident Sauli Niinistö v telefonickém rozhovoru řekl ruskému protějšku Vladimiru Putinovi o plánech Finska vstoupit do NATO. Podle agentury Interfax Putin prohlásil, že změna finské zahraniční politiky by měla negativní dopad na bilaterální vztahy. Podle úřadu finského prezidenta se telefonát uskutečnil z iniciativy Helsinek. Pro vstup své země do Aliance se jasně vyslovili také finští vládní sociální demokraté.

Podle agentury RIA Novosti, která se odvolává na Kreml, Putin v telefonátu řekl, že pokud by se Finsko vzdalo své neutrality, udělalo by chybu. Ruský prezident vyjádřil názor, že Finsko nečelí žádným bezpečnostním hrozbám. Finsko a také Švédsko přitom začaly vážně uvažovat o vstupu do NATO v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině. 

Náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško v souvislosti s možným vstupem dvou skandinávských zemí do Severoatlantické aliance varoval, že Moskva podnikne odpovídající preventivní opatření, pokud NATO rozmístí jaderné síly a infrastrukturu blíže ruským hranicím.

Podle úřadu finského prezidenta byl rozhovor mezi Niinistöm a Putinem „přímý a jasný a bez přehánění“. Finský prezident podle své kanceláře Putinovi řekl, jak zásadně se pro Finsko proměnilo bezpečnostní prostředí poté, co Rusko 24. února vpadlo na Ukrajinu. Podle agentury AP je Niinistö jedním z mála západních vůdců, kteří s šéfem Kremlu v uplynulých deseti letech udržovali pravidelný dialog.

Niinistö zdůraznil, že už na prvním setkání s Putinem v roce 2012 řekl, že „každá nezávislá země maximalizuje svou vlastní bezpečnost“. „Tak tomu stále je. Vstupem do NATO Finsko posílí svou vlastní bezpečnost a přijme svou odpovědnost,“ uvedla hlava severské země. Niinistö však také zdůraznil, že Finsko chce navzdory svému pravděpodobnému budoucímu členství v Alianci pokračovat v bilaterální spolupráci s Ruskem „v praktických otázkách“, které vyplývají ze sousedství.

Turecko naše členství podpoří, soudí šéf finské diplomacie

Finsko o ruský souhlas se vstupem do Severoatlantické aliance nežádá, prohlásil po příjezdu na neformální jednání ministrů zahraničí NATO šéf finské diplomacie Pekka Haavisto. Řekl také, že je přesvědčen, že Turecko nakonec finské členství v Alianci podpoří. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek uvedl, že vstupu Finska a Švédska do NATO není nakloněn. Obě země podle něj hostí teroristické organizace, jež usilují o vznik samostatného Kurdistánu.

„Boj proti terorismu je pro nás velmi důležitý,“ řekl Haavisto na dotaz k tureckým výhradám. Poznamenal, že Finsko se v řadě organizací podílí na potírání terorismu. Haavisto také uvedl, že v pátek si telefonoval se svým tureckým kolegou Mevlütem Çavusogluem a že budou v jednání pokračovat.

„Jsem si jistý, že najdeme řešení,“ prohlásil Haavisto. Podotkl nicméně, že shoda se nemusí najít během jednoho večera a že nějaké výhrady proti finskému členství mohou mít i další alianční státy. „Máme třicet členských států NATO, je to náročný proces, vstup schvalují parlamenty,“ uvedl o možných komplikacích. „Věříme ale, že ten proces bude pro nás úspěšný,“ uvedl.

Vstup do NATO podpořili i vládní sociální demokraté

Vedení Finské sociálnědemokratické strany premiérky Sanny Marinové se jasnou většinou vyslovilo pro podání žádosti Finska o vstup do NATO, informovala agentura AFP.

Ze 60 členů vedení strany jich 53 hlasovalo pro kandidaturu na členství v Alianci a pět se jich hlasování zdrželo, oznámila strana.

Tisková konference finského prezidenta a premiérky před oficiálním zveřejněním „rozhodnutí týkajícího se finské bezpečnostní politiky“ je naplánovaná na neděli. Parlament, kde je naprostá většina poslanců pro vstup do NATO, se k prostudování návrhu exekutivy sejde v pondělí a pravděpodobně bude ve stejný den i hlasovat. Prezident a premiérka Marinová se už ve čtvrtek vyslovili pro bezodkladné podání žádosti o vstup do Aliance.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejméně 23 lidí zemřelo v Pákistánu. Dav vpadl na konzulát USA v Karáčí

Nejméně 23 lidí bylo zabito při nepokojích v Pákistánu, sdělila agentura Reuters. Veřejnost rozlítily zprávy o smrti íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Stovky lidí vpadly na americký konzulát v přístavním městě Karáčí. Desítky osob utrpěly zranění při prudkých střetech s bezpečnostními silami, někteří jsou v kritickém stavu a počet obětí může ještě stoupnout. Protesty probíhaly i v Iráku.
09:29Aktualizovánopřed 8 mminutami

Íránské úřady hlásí 165 obětí po úderu na školu. USA zprávy prověřují

Íránský prokurátor, jehož citovala státní agentura IRNA, sdělil, že počet obětí útoku na dívčí základní školu na jihu Íránu vzrostl dle tamních úřadů na 165 a nejméně 96 lidí utrpělo zranění. Dosavadní informace uváděly 108 mrtvých. Izraelská armáda si podle íránské agentury není vědoma žádných úderů v této oblasti. Americká armáda uvedla, že zprávy prověřuje.
před 32 mminutami

Nové vedení Íránu chce jednat, souhlasím, řekl Trump

Americký prezident Donald Trump souhlasí s jednáním s íránskými představiteli, kteří přežili americké a izraelské údery z posledních dvou dnů, řekl v rozhovoru pro časopis The Atlantic. Poznamenal, že k tomu měli přistoupit už dříve. Čekali podle něj příliš dlouho, napsala agentura Reuters. V jiném rozhovoru šéf Bílého domu sdělil, že americké a izraelské údery zabily 48 vysokých íránských činitelů. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu s pokračováním úderů počítá.
17:42Aktualizovánopřed 48 mminutami

Údery Izraele a USA zabily desítky íránských představitelů

Vzdušný úder USA a Izraele na budovu pohraniční stráže na západě Íránu v neděli zabil 43 členů bezpečnostních složek a desítky lidí zranil, tvrdí íránská média. Americký prezident Donald Trump řekl, že údery zabily 48 vysokých íránských představitelů. Při vojenské operaci Epic Fury (Epická zuřivost) proti Íránu započaté v sobotu byli zabiti v akci také tři američtí vojáci a dalších pět bylo vážně zraněno.
02:27Aktualizovánopřed 56 mminutami

Přetížené linky, plné hotely. Uzavřené nebe nad Blízkým východem ochromuje lety

Silné narušení globální letecké dopravy trvá vzhledem k bojům na Blízkém východě i v neděli. Mnoho zemí, včetně těch s klíčovými letišti v Dubaji nebo Dauhá, uzavřelo svůj vzdušný prostor, což vedlo k zrušení nebo přesměrování tisíců letů. Z Letiště Václava Havla v Praze od rána neodletěly desítky letadel, všechny právě do zemí v oblasti. Podle agentury AP se cestující o nové letenky přetahují.
13:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Satelitní snímky ukazují následky úderů na Blízkém východě

Izrael pokračuje v rozsáhlém útoku na Írán, který společně s USA zahájil v sobotu. Teherán v reakci spustil protiútok na Tel Aviv a další země v regionu, ve kterých se nachází americké základny. Podívejte se na satelitní snímky z vybraných zasažených míst.
před 2 hhodinami

Íránským vůdcem bude dočasně ajatolláh Arafí

Funkci nejvyššího duchovního vůdce bude po Chameneího smrti dočasně plnit ajatolláh Alireza Arafí. Tento člen Rady strážců byl jmenován do vládnoucí rady, která dočasně převezme vedení státu. Kromě Arafího jsou ve vládnoucí radě také prezident Masúd Pezeškján a předseda soudní moci Gholám Hosejn Mohsení Edžeheí. Nového velitele pak mají íránské revoluční gardy.
05:12Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Íránská střela zničila izraelský kryt s lidmi. Mrtví jsou i v SAE

Íránské rakety a drony v neděli opět směřují na cíle v Izraeli. Ve městě Bejt Šemeš jedna z nich zabila devět lidí, píše server Times of Israel (ToI) a informuje o několika dalších zraněných. Hlasité exploze se ozvaly také ve Spojených arabských emirátech (SAE), podle ministerstva obrany tu údery připravily o život tři lidi a vyšší desítky dalších zranily. Jeden mrtvý a zranění jsou také v Kuvajtu. Terčem jsou i Dauhá, Manáma či ománský přístav Dakm.
00:01Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...