Vstup Finska do NATO bude pro Rusko hrozbou, uvedl Kreml

Vstup Finska do NATO bude pro Rusko představovat hrozbu, uvedl mluvčí šéfa Kremlu Dmitrij Peskov. Konkrétní kroky Moskvy v reakci na rozšíření NATO budou podle něj záviset na tom, nakolik se vojenská infrastruktura Aliance posune k ruským hranicím. Mluvčí Kremlu podle ruských agentur také uvedl, že žádná strana si nepřeje přímý střet mezi Ruskem a NATO. Současně ale varoval, že Rusko odpoví na případný zásah do „speciální vojenské operace“, tedy do války, kterou Moskva od konce února vede proti Ukrajině. Z Aliance zní směrem k Finsku hlasy vítající jeho rozhodnutí.

Finský prezident Sauli Niinistö a ministerská předsedkyně Sanna Marinová ve čtvrtek oznámili, že podporují vstup své země do Severoatlantické aliance. Pokud země skutečně o členství v Alianci v následujících dnech požádá, bude přijímací proces zřejmě hladký a rychlý. 

„Další rozšíření NATO neudělá náš kontinent stabilnějším a bezpečnějším,“ prohlásil Putinův mluvčí podle agentury Interfax. „Vždy se posuzují a analyzují nejrůznější varianty,“ odvětil na otázku, zda v Kremlu počítali s takovou reakcí na „speciální operaci“.

„NATO se posouvá naším směrem. Proto se samozřejmě toto vše stane součástí speciální analýzy a vypracování nezbytných opatření pro to, abychom nastolili rovnováhu v situaci a zajistili svou bezpečnost,“ řekl Peskov.

„Přímému střetu Ruska a NATO se chtějí všichni vyhnout, i Rusko,“ zdůraznil Peskov podle agentury TASS. Připomněl, že prohlášení v tomto smyslu opakovaně zazněla z Moskvy, Bruselu a Washingtonu, a to i na nejvyšší úrovni, z úst amerického prezidenta Joea Bidena. Nicméně varoval, že Rusko „rozhodně odpoví“ jakékoliv straně, která se jakkoli pokusí „vlézt na Ukrajinu“ a zasáhnout do operace ruských sil.

Rusko bude nuceno reagovat na rozhodnutí Finska, pohrozilo také ruské ministerstvo zahraničí. Ohlášené přistoupení k NATO bude radikální změnou finské politiky i porušením finských závazků, tvrdí Moskva.

„V Helsinkách by si měli uvědomit svou odpovědnost a následky takového kroku. Připojení Finska k NATO vážně poškodí rusko-finské vztahy i zachování stability a bezpečnosti na severu Evropy. Rusko bude nuceno podniknout odvetné kroky, a to jak vojensko-technické, tak i další jiného charakteru, aby zastavilo vznikající ohrožení své národní bezpečnosti,“ varovala ruská diplomacie.

Představitelé NATO zájem Finů vítají

Zástupci Severoatlantické aliance včetně Česka na rozdíl od ruska vyjadřovali silnou podporu přijetí Finska do NATO. Vývoj přivítal český premiér Petr Fiala či premiérky Dánska a Estonska, zatímco generální tajemník NATO Jens Stoltenberg ohlásil „hladký a svižný“ vstupní proces. 

„Rozhodne-li se Finsko podat žádost, bylo by do NATO vřele přivítáno a přijímací proces by byl hladký a svižný,“ uvedl zase Stoltenberg. Podle agentury Reuters označil Finsko za jednoho z nejbližších partnerů Aliance a řekl, že finské členství by posílilo severskou zemi i celou Alianci.

Už předtím vyjádřily podporu rychlému přijetí Finska premiérky Dánska a Estonska. „Dánsko samozřejmě Finsko v NATO vřele přivítá. Posílí to NATO a naši společnou bezpečnost,“ uvedla dánská premiérka Mette Frederiksenová. „Dánsko udělá všechno pro rychlý přijímací proces po formálním podání žádosti,“ dodala.

Oznámení ocenil i Zelenskyj

Německý kancléř Olaf Scholz finský záměr uvítal. „V telefonátu s prezidentem Niinistöm jsem Finsko ujistil plnou podporou spolkové vlády,“ napsal na Twitteru. Stejný postoj zaujímají i Spojené státy. „Podpořili bychom přihlášku Finska anebo Švédska do NATO, pokud by ji podaly. Budeme respektovat jakékoliv jejich rozhodnutí,“ oznámila mluvčí Bílého domu Jen Psakiová.

Pozitivně se vyjádřil i francouzský prezident Emmanuel Macron. „Prezident republiky uvedl, že Francie plně podporuje suverénní rozhodnutí Finska urychleně vstoupit do NATO,“ sdělil Elysejský palác po rozhovoru mezi Macronem a Niinistöm.

20 minut
Studio ČT24: Finsko na cestě do NATO
Zdroj: ČT24

„Plnou podporu“ slíbila Finům také estonská premiérka Kaja Kallasová. Estonsko podle ní učiní veškeré kroky spojené s očekávanou finskou žádostí rychle a podporuje „rychlý přijímací proces“. „Naši severní sousedé právě píší dějiny. Dnešní oznámení premiérky Sanny Marinové a prezidenta Sauliho Niinistöho otevírá cestu pro finský vstup do NATO,“ napsala. 

Směřování Finska do NATO vítá i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se prý v tomto smyslu vyjádřil při telefonátu s finským protějškem. „Také jsme probrali evropskou integraci Ukrajiny a obrannou interakci mezi Ukrajinou a Finskem,“ oznámil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Vzpínající se lev“ cílil na opevněné íránské centrifugy

Židovský stát v noci směřoval své střely zejména na místa spojená s jaderným programem Íránu. Jejich hlavním cílem měl být rozsáhlý závod v Natanzu, kde dochází k obohacování uranu. Izraelská armáda uvedla, že zasáhla i v podzemní části objektu, kde jsou centrifugy pro obohacování látky, podařilo se prý zničit i podpůrnou infrastrukturu. Podle íránských médií Izrael později v pátek na jaderné zařízení udeřil znovu. Z letiště v Tabrízu na severozápadě země byl hlášen požár.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů diskutovali o konfliktu Íránu a Izraele

V pátečních Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou debatovali politici i experti o napjaté situaci, která panuje na Blízkém východě po mohutném izraelském úderu na Írán a následném odvetném raketovém protiútoku ze strany Teheránu. V první části pořadu diskutovali europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS), poslanec a bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO), senátor David Smoljak (STAN) a analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul v Rusku Vladimír Votápek (Piráti). Druhé debaty se účastnili bývalý náčelník generálního štábu a armádní generál ve výslužbě Jiří Šedivý, politický geograf Libor Jelen, amerikanista a politolog Jakub Lepš (TOP 09) a bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.
před 2 hhodinami

Izrael zaútočil na íránský jaderný program, zabil velitele gard

Izrael provedl v noci a během pátečního dne útok na více než dvě stě cílů v Íránu. Izraelská armáda uvedla, že zasáhla centrifugy v jaderném zařízení v Natanzu. Další útok na toto místo se uskutečnil v pátek kolem poledne. Podle premiéra Benjamina Netanjahua mířil úder na jaderné vědce pracující na výrobě atomové bomby. Při útoku zemřel velitel revolučních gard Hosejn Salámí a další vrcholní představitelé. Státní média uvádějí, že v Teheránu jsou také civilní oběti. Írán reagoval vysláním dronů a raket na židovský stát.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ropa po izraelském útoku prudce zdražuje, evropské i americké akcie oslabily

Ceny ropy prudce vzrostly po zprávě o izraelském útoku na Írán. Severomořská ropa Brent si kolem 7:30 SELČ připisovala téměř osm procent a pohybovala se blízko 75 dolarů za barel. Během noci na pátek se vyšplhala až na 78,50 dolaru za barel, tedy na nejvyšší úroveň od 27. ledna. Evropské akcie uzavřely obchodování poklesem. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 ztratil 0,89 procenta na 544,94 bodu. Prudce oslabily také americké akcie.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Írán odpálil rakety na Izrael. Překročil červenou linii, reaguje Kac

Írán večer podle izraelské armády odpálil v reakci na páteční útoky směrem k Izraeli přibližně sto padesát raket. Podle svědků Reuters byly po 20:00 SELČ v Tel Avivu i Jeruzalému slyšet výbuchy. Podle agentur hlásí izraelské úřady zraněné. Izraelská armáda předtím kolem 18:00 SELČ oznámila, že pokračuje s údery na odpalovací zařízení íránských raket a dronů. Podle íránské agentury Fars byly dvě silné exploze slyšet v okolí jaderného zařízení Fordo.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Kypr počítá s evakuací Evropanů z Blízkého východu

Kypr aktivoval evakuační plán pro Blízký východ, při kterém počítá s evakuací občanů Evropské unie a jiných zemí přes své území. Evropské státy zároveň přijaly opatření na ochranu svého obyvatelstva a židovských objektů na svém území. K zastavení další eskalace vyzývá Írán a Izrael německý kancléř Friedrich Merz a další evropští politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Izrael uzavírá všechny ambasády, dle Teheránu vyhlásil válku

Izraelské letectvo sestřelilo mnoho íránských dronů mířících na židovský stát, řekl Reuters nejmenovaný izraelský vojenský činitel. Bezpilotní letouny a rakety likvidovalo ve svém vzdušném prostoru i Jordánsko. V pátek večer izraelská armáda oznámila, že Írán na židovský stát odpálil asi sto padesát raket. Podle íránské státní agentury IRNA, kterou citovala agentura Reuters, tím začala íránská odpověď na útok židovského státu. Již dříve Izrael uzavřel všechny ambasády.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Od dohody pěti států k největší zóně volného pohybu na světě. Schengen slaví 40 let

Před čtyřiceti lety se zrodila Schengenská dohoda. Smlouvu, která položila základy volného pohybu osob napříč Evropou, podepsali v Lucembursku zástupci pěti zemí v červnu 1985. Projekt dosud platí za jednu z největších výhod evropské integrace. Dostal se ale pod tlak v důsledku nelegální migrace či pandemie covidu-19. Hraniční kontroly se na mnoha místech staly novým standardem.
před 4 hhodinami
Načítání...