Vstup Finska do NATO bude pro Rusko hrozbou, uvedl Kreml

Vstup Finska do NATO bude pro Rusko představovat hrozbu, uvedl mluvčí šéfa Kremlu Dmitrij Peskov. Konkrétní kroky Moskvy v reakci na rozšíření NATO budou podle něj záviset na tom, nakolik se vojenská infrastruktura Aliance posune k ruským hranicím. Mluvčí Kremlu podle ruských agentur také uvedl, že žádná strana si nepřeje přímý střet mezi Ruskem a NATO. Současně ale varoval, že Rusko odpoví na případný zásah do „speciální vojenské operace“, tedy do války, kterou Moskva od konce února vede proti Ukrajině. Z Aliance zní směrem k Finsku hlasy vítající jeho rozhodnutí.

Finský prezident Sauli Niinistö a ministerská předsedkyně Sanna Marinová ve čtvrtek oznámili, že podporují vstup své země do Severoatlantické aliance. Pokud země skutečně o členství v Alianci v následujících dnech požádá, bude přijímací proces zřejmě hladký a rychlý. 

„Další rozšíření NATO neudělá náš kontinent stabilnějším a bezpečnějším,“ prohlásil Putinův mluvčí podle agentury Interfax. „Vždy se posuzují a analyzují nejrůznější varianty,“ odvětil na otázku, zda v Kremlu počítali s takovou reakcí na „speciální operaci“.

„NATO se posouvá naším směrem. Proto se samozřejmě toto vše stane součástí speciální analýzy a vypracování nezbytných opatření pro to, abychom nastolili rovnováhu v situaci a zajistili svou bezpečnost,“ řekl Peskov.

„Přímému střetu Ruska a NATO se chtějí všichni vyhnout, i Rusko,“ zdůraznil Peskov podle agentury TASS. Připomněl, že prohlášení v tomto smyslu opakovaně zazněla z Moskvy, Bruselu a Washingtonu, a to i na nejvyšší úrovni, z úst amerického prezidenta Joea Bidena. Nicméně varoval, že Rusko „rozhodně odpoví“ jakékoliv straně, která se jakkoli pokusí „vlézt na Ukrajinu“ a zasáhnout do operace ruských sil.

Rusko bude nuceno reagovat na rozhodnutí Finska, pohrozilo také ruské ministerstvo zahraničí. Ohlášené přistoupení k NATO bude radikální změnou finské politiky i porušením finských závazků, tvrdí Moskva.

„V Helsinkách by si měli uvědomit svou odpovědnost a následky takového kroku. Připojení Finska k NATO vážně poškodí rusko-finské vztahy i zachování stability a bezpečnosti na severu Evropy. Rusko bude nuceno podniknout odvetné kroky, a to jak vojensko-technické, tak i další jiného charakteru, aby zastavilo vznikající ohrožení své národní bezpečnosti,“ varovala ruská diplomacie.

Představitelé NATO zájem Finů vítají

Zástupci Severoatlantické aliance včetně Česka na rozdíl od ruska vyjadřovali silnou podporu přijetí Finska do NATO. Vývoj přivítal český premiér Petr Fiala či premiérky Dánska a Estonska, zatímco generální tajemník NATO Jens Stoltenberg ohlásil „hladký a svižný“ vstupní proces. 

„Rozhodne-li se Finsko podat žádost, bylo by do NATO vřele přivítáno a přijímací proces by byl hladký a svižný,“ uvedl zase Stoltenberg. Podle agentury Reuters označil Finsko za jednoho z nejbližších partnerů Aliance a řekl, že finské členství by posílilo severskou zemi i celou Alianci.

Už předtím vyjádřily podporu rychlému přijetí Finska premiérky Dánska a Estonska. „Dánsko samozřejmě Finsko v NATO vřele přivítá. Posílí to NATO a naši společnou bezpečnost,“ uvedla dánská premiérka Mette Frederiksenová. „Dánsko udělá všechno pro rychlý přijímací proces po formálním podání žádosti,“ dodala.

Oznámení ocenil i Zelenskyj

Německý kancléř Olaf Scholz finský záměr uvítal. „V telefonátu s prezidentem Niinistöm jsem Finsko ujistil plnou podporou spolkové vlády,“ napsal na Twitteru. Stejný postoj zaujímají i Spojené státy. „Podpořili bychom přihlášku Finska anebo Švédska do NATO, pokud by ji podaly. Budeme respektovat jakékoliv jejich rozhodnutí,“ oznámila mluvčí Bílého domu Jen Psakiová.

Pozitivně se vyjádřil i francouzský prezident Emmanuel Macron. „Prezident republiky uvedl, že Francie plně podporuje suverénní rozhodnutí Finska urychleně vstoupit do NATO,“ sdělil Elysejský palác po rozhovoru mezi Macronem a Niinistöm.

20 minut
Studio ČT24: Finsko na cestě do NATO
Zdroj: ČT24

„Plnou podporu“ slíbila Finům také estonská premiérka Kaja Kallasová. Estonsko podle ní učiní veškeré kroky spojené s očekávanou finskou žádostí rychle a podporuje „rychlý přijímací proces“. „Naši severní sousedé právě píší dějiny. Dnešní oznámení premiérky Sanny Marinové a prezidenta Sauliho Niinistöho otevírá cestu pro finský vstup do NATO,“ napsala. 

Směřování Finska do NATO vítá i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se prý v tomto smyslu vyjádřil při telefonátu s finským protějškem. „Také jsme probrali evropskou integraci Ukrajiny a obrannou interakci mezi Ukrajinou a Finskem,“ oznámil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 12 mminutami

Protesty v Íránu mají přes dva a půl tisíce obětí. Režim z toho viní USA a Izrael

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 2 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 9 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...