Vstup Finska do NATO bude pro Rusko hrozbou, uvedl Kreml

Vstup Finska do NATO bude pro Rusko představovat hrozbu, uvedl mluvčí šéfa Kremlu Dmitrij Peskov. Konkrétní kroky Moskvy v reakci na rozšíření NATO budou podle něj záviset na tom, nakolik se vojenská infrastruktura Aliance posune k ruským hranicím. Mluvčí Kremlu podle ruských agentur také uvedl, že žádná strana si nepřeje přímý střet mezi Ruskem a NATO. Současně ale varoval, že Rusko odpoví na případný zásah do „speciální vojenské operace“, tedy do války, kterou Moskva od konce února vede proti Ukrajině. Z Aliance zní směrem k Finsku hlasy vítající jeho rozhodnutí.

Finský prezident Sauli Niinistö a ministerská předsedkyně Sanna Marinová ve čtvrtek oznámili, že podporují vstup své země do Severoatlantické aliance. Pokud země skutečně o členství v Alianci v následujících dnech požádá, bude přijímací proces zřejmě hladký a rychlý. 

„Další rozšíření NATO neudělá náš kontinent stabilnějším a bezpečnějším,“ prohlásil Putinův mluvčí podle agentury Interfax. „Vždy se posuzují a analyzují nejrůznější varianty,“ odvětil na otázku, zda v Kremlu počítali s takovou reakcí na „speciální operaci“.

„NATO se posouvá naším směrem. Proto se samozřejmě toto vše stane součástí speciální analýzy a vypracování nezbytných opatření pro to, abychom nastolili rovnováhu v situaci a zajistili svou bezpečnost,“ řekl Peskov.

„Přímému střetu Ruska a NATO se chtějí všichni vyhnout, i Rusko,“ zdůraznil Peskov podle agentury TASS. Připomněl, že prohlášení v tomto smyslu opakovaně zazněla z Moskvy, Bruselu a Washingtonu, a to i na nejvyšší úrovni, z úst amerického prezidenta Joea Bidena. Nicméně varoval, že Rusko „rozhodně odpoví“ jakékoliv straně, která se jakkoli pokusí „vlézt na Ukrajinu“ a zasáhnout do operace ruských sil.

Rusko bude nuceno reagovat na rozhodnutí Finska, pohrozilo také ruské ministerstvo zahraničí. Ohlášené přistoupení k NATO bude radikální změnou finské politiky i porušením finských závazků, tvrdí Moskva.

„V Helsinkách by si měli uvědomit svou odpovědnost a následky takového kroku. Připojení Finska k NATO vážně poškodí rusko-finské vztahy i zachování stability a bezpečnosti na severu Evropy. Rusko bude nuceno podniknout odvetné kroky, a to jak vojensko-technické, tak i další jiného charakteru, aby zastavilo vznikající ohrožení své národní bezpečnosti,“ varovala ruská diplomacie.

Představitelé NATO zájem Finů vítají

Zástupci Severoatlantické aliance včetně Česka na rozdíl od ruska vyjadřovali silnou podporu přijetí Finska do NATO. Vývoj přivítal český premiér Petr Fiala či premiérky Dánska a Estonska, zatímco generální tajemník NATO Jens Stoltenberg ohlásil „hladký a svižný“ vstupní proces. 

„Rozhodne-li se Finsko podat žádost, bylo by do NATO vřele přivítáno a přijímací proces by byl hladký a svižný,“ uvedl zase Stoltenberg. Podle agentury Reuters označil Finsko za jednoho z nejbližších partnerů Aliance a řekl, že finské členství by posílilo severskou zemi i celou Alianci.

Už předtím vyjádřily podporu rychlému přijetí Finska premiérky Dánska a Estonska. „Dánsko samozřejmě Finsko v NATO vřele přivítá. Posílí to NATO a naši společnou bezpečnost,“ uvedla dánská premiérka Mette Frederiksenová. „Dánsko udělá všechno pro rychlý přijímací proces po formálním podání žádosti,“ dodala.

Oznámení ocenil i Zelenskyj

Německý kancléř Olaf Scholz finský záměr uvítal. „V telefonátu s prezidentem Niinistöm jsem Finsko ujistil plnou podporou spolkové vlády,“ napsal na Twitteru. Stejný postoj zaujímají i Spojené státy. „Podpořili bychom přihlášku Finska anebo Švédska do NATO, pokud by ji podaly. Budeme respektovat jakékoliv jejich rozhodnutí,“ oznámila mluvčí Bílého domu Jen Psakiová.

Pozitivně se vyjádřil i francouzský prezident Emmanuel Macron. „Prezident republiky uvedl, že Francie plně podporuje suverénní rozhodnutí Finska urychleně vstoupit do NATO,“ sdělil Elysejský palác po rozhovoru mezi Macronem a Niinistöm.

20 minut
Studio ČT24: Finsko na cestě do NATO
Zdroj: ČT24

„Plnou podporu“ slíbila Finům také estonská premiérka Kaja Kallasová. Estonsko podle ní učiní veškeré kroky spojené s očekávanou finskou žádostí rychle a podporuje „rychlý přijímací proces“. „Naši severní sousedé právě píší dějiny. Dnešní oznámení premiérky Sanny Marinové a prezidenta Sauliho Niinistöho otevírá cestu pro finský vstup do NATO,“ napsala. 

Směřování Finska do NATO vítá i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se prý v tomto smyslu vyjádřil při telefonátu s finským protějškem. „Také jsme probrali evropskou integraci Ukrajiny a obrannou interakci mezi Ukrajinou a Finskem,“ oznámil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodal, že je připraven o citlivých otázkách jednat se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem.
09:56Aktualizovánopřed 7 mminutami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 12 mminutami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem, informují v úterý večer agentury AFP a DPA. Francie sankce důrazně odsoudila, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 12 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 14 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 18 hhodinami

Tři západoukrajinské oblasti skončily po masivním ruském náletu téměř bez proudu

Rusko v noci na úterý podniklo rozsáhlý útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře, vypálilo téměř čtyři desítky raket a vyslalo přes šest set třicet dronů, uvedlo ukrajinské letectvo. Největší škody na energetice se týkaly západních částí Ukrajiny, kde tři oblasti skončily téměř úplně bez proudu. Ve třech regionech v různých částech země – Kyjevské, Žytomyrské a Chmelnycké oblasti – zabil ruský nálet několik lidí, mezi mrtvými je dítě.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...