Maďarský parlament ratifikoval přistoupení Finska k NATO. Zákonodárci mají dále jednat o přistoupení Švédska. Obě dosud neutrální severské země se rozhodly stát se členem Aliance kvůli bezpečnostním obavám, které vzbudila velká ruská invaze na Ukrajinu. Jejich členství v NATO musí kromě Maďarska odsouhlasit ještě Turecko.
Proti návrhu se postavilo jen šest maďarských zákonodárců, pro jich hlasovalo 182 a nikdo se nezdržel.
Finská premiérka Sanna Marinová poděkovala Maďarsku za pondělní ratifikaci a zároveň vyzvala k rychlému přijetí Švédska. „Členství Finska a Švédska v NATO posiluje bezpečnost celé Aliance. Je v zájmu všech, aby Švédsko bylo před summitem ve Vilniusu také členem NATO,“ dodala. Alianční summit v litevské metropoli se má konat v červenci.
Termín hlasování o přistoupení Švédska do Aliance dosud nebyl v maďarském parlamentu stanoven. Poradce premiéra Viktora Orbána na Twitteru uvedl, že Maďarsko podporuje vstup Švédska do NATO, ale rozhodnutí je na parlamentu.
„Někteří poslanci jsou znepokojení tím, že někteří švédští vládní představitelé mají ve zvyku ustavičně zpochybňovat stav maďarské demokracie a tím urážet naše voliče, poslance a zemi jako celek,“ upozornil Balász Orbán. Navzdory shodnému příjmení není příbuzný s předsedou vlády, poznamenala agentura Reuters. Připomněla, že zákonodárci z premiérovy strany Fidesz, kteří mají v parlamentu většinu, obvykle hlasují v souladu s vládní politikou.
Maďarsko v současnosti jedná s Evropskou komisi, která zadržuje Budapešti peníze z fondů Evropské unie kvůli korupci a obavám, že vláda narušuje demokratická práva. Premiér Orbán tato obvinění odmítá.
Opoziční poslankyně Ágnes Vadaiová řekla agentuře AP, že vládní strana používá záminky, aby odsunula hlasování o vstupu Švédska do NATO až na duben, či dokonce květen. „Neexistuje žádný skutečný důvod, proč nepodpořit tyto země. Vstup do NATO by neměl být záležitostí osobních pocitů či vydírání,“ konstatovala Vadaiová, která bývala státní tajemnicí na ministerstvu obrany.
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó v pátek AP řekl, že ustavičná kritika Maďarska ze strany Západu v demokratických a kulturních otázkách způsobila, že maďarská vláda se zdráhá nabídnout podporu v praktických záležitostech, konkrétně v posilování NATO vůči Rusku.
Někteří maďarští opoziční politici a analytici se domnívají, že tahanice o ratifikaci měly přimět Švédsko a Finsko, aby podpořily uvolnění miliard eur z fondů EU pro Budapešť. Ale ředitel provládního institutu Nézöpont Sámuel Ágoston Mráz řekl AP, že Maďarsko neučiní žádný krok ohledně Švédska, dokud se Turecko nerozhodne, zda schválí švédské členství v NATO. Maďarsko „nechce rozhodovat proti Turkům“ a také chce od Stockholmu záruky zlepšení bilaterálních vztahů, řekl Mráz.
Turecko na tahu
Vstup Finska do NATO před pár dny schválil také výbor pro zahraniční záležitosti tureckého parlamentu. O dokumentu musí ještě hlasovat plénum tureckého parlamentu, očekává se však hladké schválení.
Finskou žádost totiž už dříve podpořil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který má se svými spojenci v parlamentu převahu. Podle něj Helsinky splnily turecké požadavky, například v potírání terorismu.
Ratifikaci finské žádosti navíc podporují i některé opoziční strany. Erdogan si přeje, aby finská žádost byla ratifikovaná do květnových tureckých parlamentních voleb.
Zákon už dříve prošel finským parlamentem a podepsal jej finský prezident Sauli Niinistö.
„Generální tajemník NATO opakovaně ujistil, že Finsko a Švédsko můžou už teď počítat s reakcí Aliance v případě, že by byly ohroženy. Vedení Aliance nicméně doufá, že ke třiceti vlajkám před centrálou NATO přibudou další dvě nejpozději před letním summitem. Další průtahy by ohrozily důvěryhodnost celého rozšiřovacího procesu,“ uvedl zpravodaj ČT v Bruselu Petr Obrovský.
„Problematické“ Švédsko
Švédsko si však na schválení své žádosti musí ještě počkat. Neočekává se, že by turecká vláda předložila švédskou žádost do parlamentu před pozastavením práce parlamentu v dubnu. Podle Ankary Stockholm stále dostatečně neplní turecké požadavky obsažené v memorandu z loňského června.
Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu nedávno zdůraznil, že od Švédska očekává další kroky, aby znemožnilo teroristickým organizacím financování, propagandu či nábor členů na svém území.
Za teroristické organizace Ankara označuje Stranu kurdských pracujících (PKK), kurdské milice YPG či stoupence klerika Fethullaha Gülena.
„Pevně věřím, že se to podaří a obě země vstoupí do NATO současně. Ale pokud mám být pevně nohama v realitě, tak si myslím, že Turecko bude dělat problémy a že Švédsku bude vymýšlet různé podmínky,“ komentoval pro ČT pondělní souhlas maďarského parlamentu se vstupem Finska do Aliance místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL).
„Myslím si, že Turecko nakonec bude souhlasit se vstupem Švédska do NATO, protože si nedovedu představit situaci, kdy by se Turecko vymezilo vůči jednomu státu, který chce být platným členem Aliance. Věřím, že zvítězí zdravý rozum a Švédsko bude velice významným členem Aliance,“ uvedl v Událostech, komentářích místopředseda výboru pro obranu Pavel Růžička (ANO).
