Šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavuşoglu v pátek vzkázal do Švédska, že musí dostát své odpovědnosti a rázně zakročit vůči pořadatelům demonstrace, jejíž účastníci pověsili za nohy figurínu představující tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Incident zkomplikoval vztahy obou zemí, přičemž Stockholm nutně potřebuje souhlas Turecka kvůli vstupu do Severoatlantické aliance. Švédský premiér Ulf Kristersson řekl, že považuje dění na demonstraci za „akt sabotáže proti švédské přihlášce do NATO“.
Pověšená figurína Erdogana poznamenává vztahy Turecka a Švédska
Horizont ČT24: Spor o figurínu prezidenta Erdogana (zdroj: ČT24)
Švédské organizace, které podporují kurdské oddíly bojující na severu Sýrie, zveřejnily na sociálních sítích video ze středeční demonstrace před stockholmskou radnicí. Je na něm vidět figurína, která se podobá tureckému prezidentovi Erdoganovi, pověšená za nohy. „Nastal čas, aby Erdogan podal demisi, než ho pověsí na (istanbulském) náměstí Taksim,“ stojí ve videu.
„Švédsko má za incident odpovědnost a té neunikne. Zcela jistě ne pouhým odsouzením,“ uvedl k tomu turecký ministr zahraničí.
Demonstrace s Erdoganovou figurínou podle turecké diplomacie ukazuje, že Švédsko dostatečně neplní závazky z memoranda, které podepsalo s Ankarou loni v červnu. Dokument, ve kterém Stockholm slíbil přísnější přístup vůči teroristickým skupinám, umožnil zahájení vstupního procesu severské země do NATO.
Švédská diplomacie i premiér akci odsoudili
Záběry z demonstrace začala šířit turecká média a reagovali na ně i zástupci prezidentské kanceláře. Podle prezidentského mluvčího Fahrettina Altuna stojí za protestem Strana kurdských pracujících (PKK), kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci. Podle Altuna to, že se protest uskutečnil v centru Stockholmu, ukazuje, že Švédsko „nezavedlo nezbytná opatření proti terorismu navzdory tomu, co nedávno tvrdilo“.
Zobrazení Erdogana, jak visí za nohy, odsoudila švédská diplomacie. „Znázornit popravu lidově zvoleného prezidenta před radnicí je odporné,“ řekl ve čtvrtek ministr zahraničí Tobias Billstrom.
Švédský premiér Kristersson o den později řekl, že považuje vyvěšení figuríny za velmi vážnou věc, a to zejména s ohledem na to, že pořadatelé inscenovali popravu demokraticky zvoleného lídra v zemi, která má s atentáty neblahé zkušenosti. Při atentátu zemřel v roce 1986 švédský premiér Olof Palme, v roce 2003 po útoku zemřela ministryně zahraničí Anna Lindhová. Premiér prý rozzlobenou reakci Turecka chápe a jednal by stejně, pokud by se něco takového týkalo hlavy Švédska.
Ke spáchání urážky stačí málo
Vzhledem k volné formulaci příslušného tureckého zákona stačí ke spáchání urážky prezidenta mnohem méně, než se stalo ve Švédsku. A hrozí za ni jeden až čtyři roky vězení.
Vloni v lednu turecká policie zatkla známou televizní moderátorku Sedef Kabaşovou. Při kritizování rozkolu ve společnosti a potírání opozice použila čerkeské přísloví: „Když vůl vejde do paláce, nestane se králem. Ale palác se stane stodolou.“ Po několika týdnech ji soud z vazby propustil – dostala ale podmíněný trest.
Od roku 2014, kdy je Erdogan v čele země, úřady kvůli urážce jeho majestátu vyšetřovaly přes 160 tisíc lidí. Z 39 tisíc, kteří stanuli před soudem, jich verdikt „vinen“ slyšelo třináct tisíc.
Německo zákon změnilo, Turecko se k tomu nechystá
Na urážku si musí dávat pozor i Turci nebo jejich potomci v zahraničí. Německo má čtyřmilionovou menšinu tureckého původu. Majitele dvojího občanství úřady varovaly, že po zatčení v Turecku z důvodu urážky prezidenta, by se už domů nemuseli dostat. Bylo to v době, kdy turecko-německé vztahy napjala aféra komika Jana Böhmermanna. Přednesl satirickou báseň o Erdoganovi obsahující i smyšlené sexuální pomluvy. Koncipoval ji jako ukázku toho, co by už bylo nepřijatelné.
Böhmermanna nakonec německý soud osvobodil a zrušil i starý paragraf o urážkách cizích hlav států.
Podobnou změnu legislativy žádal předloni Evropský soud pro lidská práva od Turecka. Po přezkoumání případu odsouzeného aktivisty rozhodl, že Ankara porušila jeho svobodu projevu. Revizi zákona o urážce na cti prezidenta ale Turecko nechystá.