Pověšená figurína Erdogana poznamenává vztahy Turecka a Švédska

3 minuty
Horizont ČT24: Spor o figurínu prezidenta Erdogana
Zdroj: ČT24

Šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavuşoglu v pátek vzkázal do Švédska, že musí dostát své odpovědnosti a rázně zakročit vůči pořadatelům demonstrace, jejíž účastníci pověsili za nohy figurínu představující tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Incident zkomplikoval vztahy obou zemí, přičemž Stockholm nutně potřebuje souhlas Turecka kvůli vstupu do Severoatlantické aliance. Švédský premiér Ulf Kristersson řekl, že považuje dění na demonstraci za „akt sabotáže proti švédské přihlášce do NATO“.

Švédské organizace, které podporují kurdské oddíly bojující na severu Sýrie, zveřejnily na sociálních sítích video ze středeční demonstrace před stockholmskou radnicí. Je na něm vidět figurína, která se podobá tureckému prezidentovi Erdoganovi, pověšená za nohy. „Nastal čas, aby Erdogan podal demisi, než ho pověsí na (istanbulském) náměstí Taksim,“ stojí ve videu.

„Švédsko má za incident odpovědnost a té neunikne. Zcela jistě ne pouhým odsouzením,“ uvedl k tomu turecký ministr zahraničí.

Demonstrace s Erdoganovou figurínou podle turecké diplomacie ukazuje, že Švédsko dostatečně neplní závazky z memoranda, které podepsalo s Ankarou loni v červnu. Dokument, ve kterém Stockholm slíbil přísnější přístup vůči teroristickým skupinám, umožnil zahájení vstupního procesu severské země do NATO.

Švédská diplomacie i premiér akci odsoudili

Záběry z demonstrace začala šířit turecká média a reagovali na ně i zástupci prezidentské kanceláře. Podle prezidentského mluvčího Fahrettina Altuna stojí za protestem Strana kurdských pracujících (PKK), kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci. Podle Altuna to, že se protest uskutečnil v centru Stockholmu, ukazuje, že Švédsko „nezavedlo nezbytná opatření proti terorismu navzdory tomu, co nedávno tvrdilo“.

Zobrazení Erdogana, jak visí za nohy, odsoudila švédská diplomacie. „Znázornit popravu lidově zvoleného prezidenta před radnicí je odporné,“ řekl ve čtvrtek ministr zahraničí Tobias Billstrom. 

Švédský premiér Kristersson o den později řekl, že považuje vyvěšení figuríny za velmi vážnou věc, a to zejména s ohledem na to, že pořadatelé inscenovali popravu demokraticky zvoleného lídra v zemi, která má s atentáty neblahé zkušenosti. Při atentátu zemřel v roce 1986 švédský premiér Olof Palme, v roce 2003 po útoku zemřela ministryně zahraničí Anna Lindhová. Premiér prý rozzlobenou reakci Turecka chápe a jednal by stejně, pokud by se něco takového týkalo hlavy Švédska.

Ke spáchání urážky stačí málo

Vzhledem k volné formulaci příslušného tureckého zákona stačí ke spáchání urážky prezidenta mnohem méně, než se stalo ve Švédsku. A hrozí za ni jeden až čtyři roky vězení.

Vloni v lednu turecká policie zatkla známou televizní moderátorku Sedef Kabaşovou. Při kritizování rozkolu ve společnosti a potírání opozice použila čerkeské přísloví: „Když vůl vejde do paláce, nestane se králem. Ale palác se stane stodolou.“ Po několika týdnech ji soud z vazby propustil – dostala ale podmíněný trest.

Od roku 2014, kdy je Erdogan v čele země, úřady kvůli urážce jeho majestátu vyšetřovaly přes 160 tisíc lidí. Z 39 tisíc, kteří stanuli před soudem, jich verdikt „vinen“ slyšelo třináct tisíc.

Německo zákon změnilo, Turecko se k tomu nechystá

Na urážku si musí dávat pozor i Turci nebo jejich potomci v zahraničí. Německo má čtyřmilionovou menšinu tureckého původu. Majitele dvojího občanství úřady varovaly, že po zatčení v Turecku z důvodu urážky prezidenta, by se už domů nemuseli dostat. Bylo to v době, kdy turecko-německé vztahy napjala aféra komika Jana Böhmermanna. Přednesl satirickou báseň o Erdoganovi obsahující i smyšlené sexuální pomluvy. Koncipoval ji jako ukázku toho, co by už bylo nepřijatelné.

Böhmermanna nakonec německý soud osvobodil a zrušil i starý paragraf o urážkách cizích hlav států.

Podobnou změnu legislativy žádal předloni Evropský soud pro lidská práva od Turecka. Po přezkoumání případu odsouzeného aktivisty rozhodl, že Ankara porušila jeho svobodu projevu. Revizi zákona o urážce na cti prezidenta ale Turecko nechystá. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin navrhl přímé rozhovory s Ukrajinou

Ruský vládce Vladimir Putin navrhl, aby se 15. května uskutečnily v Istanbulu bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou. Informovaly o tom světové agentury. Šéf Kremlu reagoval na výzvu k bezpodmínečnému 30dennímu příměří, kterou v sobotu učinil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s lídry Francie, Německa, Británie a Polska. Ukrajina se již více než tři roky brání plnohodnotné ruské vojenské agresi.
01:59Aktualizovánopřed 28 mminutami

Polské děti se učí ve škole i střílet, ukázala Zóna ČT24

Po hodině matematiky nácvik střelby ze vzduchových pušek a zacházení se zbraní. Tak vypadají mnohé rozvrhy v polských školách. Volitelnou hodinu bezpečnostní výchovy musejí nabízet od září všem žákům nad čtrnáct let. Jde o součást širšího plánu tamní vlády na posílení odolnosti země. Do školních osnov ho před dvěma lety zavedl bývalý konzervativní kabinet. Šlo o reakci na začátek války na Ukrajině, popsal pořad Zóna ČT24.
před 8 hhodinami

Pákistán a Indie se vzájemně obviňují z porušení uzavřeného příměří

Pákistán krátce po jejím uzavření porušil dohodu o příměří, řekl v sobotu pozdě odpoledne agentuře AFP zdroj blízký indické vládě. Ve městě Šrínagar v indické části Kašmíru byly podle Reuters slyšet výbuchy. O porušování příměří a pokračování pohraničních šarvátek ale podle agentur hovoří také pákistánští představitelé. Americký prezident Donald Trump dříve odpoledne oznámil, že se Indie s Pákistánem dohodly na úplném a okamžitém klidu zbraní. Potvrdil to i pákistánský ministr zahraničí a následně i indická diplomacie. Napětí v regionu vyvolal útok na indické turisty v Kašmíru minulý měsíc.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

„Vrátilo se nás 37, žijeme dva.“ Pamětníci popsali konec druhé světové války

Pro některé je výročí konce druhé světové války jen historické datum, pro jiné zcela osobní vzpomínka. V Izraeli se setkali dva muži, kteří jsou na světě jen díky událostem z května 1945. Zatímco Pavel Jelínek po válce nakonec zůstal v Liberci, Avri Fischer z Bratislavy odešel do Izraele, konkrétně do vesnice Kfar Masaryk, kterou založili českoslovenští Židé. Setkání obou pamětníků zorganizoval Pavel Jelínek mladší.
před 9 hhodinami

Církev by se měla zabývat umělou inteligencí, řekl nový papež kardinálům

Katolická církev by se měla ve své sociální doktríně zaměřit na novou průmyslovou revoluci a rozvoj umělé inteligence, řekl kardinálům nový papež Lev XIV. Vyzval také, aby církev pokračovala ve směru, který nastavil Druhý vatikánský koncil, který zahájil reformu církve, stojí v textu papežova projevu, který Vatikán rozeslal novinářům.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropští lídři dohodli příměří, pohrozili sankcemi. Návrh zvážíme, vzkázal Kreml

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a lídři velkých zemí Evropy se shodli na třicetidenním příměří od pondělí. Evropa i USA zkoordinují nové sankce, pokud ruský vůdce Vladimir Putin odmítne, zaznělo v Kyjevě na setkání vrcholných představitelů takzvané koalice ochotných. Účastníci schůzky hovořili telefonicky i se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Rusko podle mluvčího Kremlu návrh zváží, ale má vlastní stanovisko. Původně Kreml reagoval slovy, že se nenechá zastrašit.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Průlom to není, ale nové je zapojení USA, míní o návrhu příměří z Kyjeva expert

Příměří mezi Ruskem a Ukrajinou vyloučeno není, ale je obtížné ho dosáhnout, a to i pod hrozbou sankcí, převažuje v reakcích expertů na sobotní výsledek jednání v Kyjevě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vrcholní představitelé Británie, Francie, Německa a Polska z takzvané koalice ochotných se shodli na nabídce třicetidenního příměří v bojích na Ukrajině, které má bez předběžných podmínek začít platit od pondělí 12. května. Chystají se ale i nové sankce proti Rusku, pokud Moskva na klid zbraní nepřistoupí. Podpora dosažené dohodě zazněla i ze Spojených států, což odborníci označují za důkaz zájmu USA o Ukrajinu. Kreml v reakci prohlásil, že se Rusko nenechá zastrašit.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

U Barcelony vznikl „chlorový oblak“. Vycházet nemělo přes sto tisíc lidí

Kvůli úniku chemických látek v sobotu ráno doporučila civilní ochrana v Katalánsku obyvatelům pěti obcí mezi Barcelonou a Tarragonou nevycházet ven a neotevírat okna. Podle agentury AFP se opatření týkalo zhruba 160 tisíc lidí. Kolem poledne větší část opatření úřady odvolaly. Únik vznikl při požáru průmyslového závodu ve městě Vilanova i la Geltrú.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...