Maďarská prezidentka Katalin Nováková vybídla zákonodárce, aby ratifikovali vstup Finska a Švédska do Severoatlantické aliance „co nejdříve“. Zástupci vládnoucí strany Fidesz uvedli, že tak učiní. V maďarském parlamentu, kde příslušné návrhy na měsíce uvízly, debata o ratifikaci začala ve středu. Maďarsko s Tureckem jsou posledními zeměmi třicetičlenné Aliance, které vstup dvojice skandinávských zemí dosud neschválily. Finský parlament ve středu schválil zákon, jenž zemi členství v NATO umožňuje.
Maďarská prezidentka vyzvala poslance, aby schválili rozšíření NATO. Souhlas přidal finský parlament
„Někteří lidé si myslí, že se jedná o snadnou technickou otázku. Tak to není. Je to složité rozhodnutí s vážnými důsledky, a proto je třeba ho pečlivě zvážit. Můj postoj je jasný: za současné situace je vstup Švédska a Finska do NATO oprávněný. Věřím, že parlament učiní moudré rozhodnutí co nejdříve!“ napsala prezidentka na Facebooku.
Finsko a Švédsko podaly žádost o přistoupení k Severoatlantické alianci společně loni v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, která změnila dlouhodobé postoje tamních vlád i obyvatel k otázce členství v NATO. Také finský parlament ve středu schválil návrh zákona o členství země v Alianci, pro bylo 184 poslanců, sedm bylo proti.
Finsko před hlasováním uvádělo, že jeho cílem je dokončit legislativní proces do konce volebního období vlády premiérky Sanny Marinové. Na 2. dubna jsou plánovány v zemi parlamentní volby a Helsinky se chtěly vyhnout případnému politickému vakuu.
Vstup dvojice severských států musí ratifikovat všichni současní členové. Ve 28 případech se tomu tak už stalo. Zbývá jen Maďarsko, které se snaží s Ruskem nadále udržovat dobré vztahy a odmítá například dodávky zbraní pro Ukrajinu přes své území, a Turecko.
Výhrady
Maďarský premiér Viktor Orbán, jehož strana Fidesz má v parlamentu pohodlnou většinu, minulý pátek sice vyzval své poslance k schválení vstupu Švédska a Finska do NATO, ale současně obvinil obě země z šíření „naprostých lží“ o zdraví demokracie a právního státu v Maďarsku. Tvrdil, že je zapotřebí dalších rozhovorů mezi parlamentními stranami, než budou moci o vstupu obou zemí do NATO zákonodárci hlasovat.
Zpravodaj ČT Jan Šilhan vysvětluje, že obě skandinávské země patří k nejhlasitějším kritikům Budapešti kvůli vládě práva. Zároveň se Orbán může snažit dosáhnout ústupků ze strany Evropské unie v otázce čerpání unijních fondů, protože Švédsko v současnosti předsedá Radě EU. „Oficiálně to maďarský premiér zdůvodňuje procedurálními průtahy v maďarském parlamentu,“ komentuje Šilhan.
Někteří poslanci podle Orbána „nejsou příliš nadšení“ ani z možných rizik rozšíření NATO, protože hranice, již Aliance sdílí s Ruskem, se po vstupu Finska rozšíří o tisíc kilometrů. A záhodno je podle premiéra také brát zřetel na výhrady Turecka, které už členským státem je. Ankara má výhrady zejména vůči Švédsku, které podle ní poskytuje zázemí kurdským separatistům.
Maďarský parlament začne řešit rozšíření NATO (zdroj: ČT24)
Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu v pondělí řekl, že rozhovory se Švédskem a Finskem o jejich přistoupení budou pokračovat 9. března. Zároveň ale poznamenal, že Ankara se švédskou žádostí nadále nemůže souhlasit. Stockholm podle něj stále nesplnil své závazky z loňské dohody s Ankarou.
Finský ministr zahraničí Pekka Haavisto avizoval, že Maďarsko má v úmyslu poslat kolem 9. března do Finska parlamentní delegaci k jednání o finské žádosti o členství v NATO.
Šéf Orbánovy kanceláře Gergely Gulyás v sobotu naznačil, že maďarský parlament by o přijetí Finska a Švédska do NATO mohl hlasovat „někdy v druhé polovině března, v týdnu od 21. března“.
Petříček stále vidí prostor pro vstup obou zemí
Bývalý český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) věří, že do červnového summitu států NATO už budou oba skandinávské státy členem Aliance. Předpokládá, že právě s blížícím se summitem bude vzrůstat tlak, aby i Turecko odsouhlasilo vstup obou států.
V souvislosti s Ankarou zmínil možnost, že následky únorového zemětřesení v zemi posunou pozici vlády „s ohledem na potřebu mezinárodní pomoci“. Připomněl také, že Turecko čekají v květnu prezidentské volby a do té doby nebude z různých důvodů spuštěn ratifikační proces. Pokud by měla být volba, že do Aliance vstoupí jen Finsko, nebo žádný stát, tak bude podle Petříčka pro samotné Finsko lepší, když tak jednostranně učiní.
„Ale stále je zde prostor pro jednání, a turecké prezidentské volby mohou také změnit situaci. Minimálně po nich může být pozitivnější atmosféra k tomu, aby k ratifikaci došlo a byl odblokován i vstup Švédska,“ řekl bývalý český ministr v pořadu Horizont ČT24.
Horizont ČT24: Přistoupení Finska a Švédska k NATO (zdroj: ČT24)