Británie dodá Ukrajině tanky Challenger. Leopardy chce poslat pět zemí, tvrdí Kuleba

Britský premiér Rishi Sunak v sobotním telefonickém rozhovoru s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským potvrdil záměr dodat Ukrajině moderní tanky Challenger 2. S odvoláním na mluvčího Sunaka to uvedla agentura Reuters. Chystá se i dodávka tanků Leopard. Kromě Polska a Finska, které už záměr ohlásily, to podle ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby plánují další tři nejmenované země.

„Shodli se na tom, že je potřeba využít tohoto okamžiku a urychlit globální vojenskou a diplomatickou podporu Ukrajině,“ sdělil Sunakův mluvčí. Londýn podle něho chce vedle tanků Kyjevu dodat i další dělostřelecké systémy.

Až dosud Západ i přes ukrajinské naléhání poskytoval jen tanky ještě sovětské konstrukce či jejich modernizované verze. Minulý týden Francie, Německo a Spojené státy oznámily, že dodají Kyjevu svá bojová vozidla pěchoty a průzkumná obrněná vozidla.

O tom, že se Británie rozhodla poslat Ukrajině tanky, které běžně využívá její armáda, informoval už v týdnu list Financial Times. Hovořilo se o tom, že by jich mohlo být kolem deseti.

„Poděkoval jsem za rozhodnutí, která nás nejen posílí na bitevním poli, ale také vyšlou správný signál dalším partnerům,“ napsal po sobotním rozhovoru na Twitteru Zelenskyj.

Británie tak zřejmě bude mezi prvními zeměmi, které Ukrajině poskytnou na Západě vyrobené tanky.

Ruské ministerstvo zahraničí v reakci ohlásilo nové sankce proti Británii a jejím představitelům. Na „černou listinu“ zařadilo britského ministra zahraničí Jamese Cleverlyho, náčelníka generálního štábu Patricka Sanderse, jakož i další britské představitele a důstojníky. Úplný seznam Rusko odmítlo zveřejnit, uvedl na svém webu list Kommersant. Úřady v Londýně podle Moskvy i tak pochopí, o kom je řeč. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová stanici BBC řekla, že dodávky zbraní jsou legitimním cílem ruských útoků.

Dodávky neveřejně přislíbily i další země, řekl Kuleba

Polsko v tomto týdnu oznámilo, že v rámci mezinárodní koalice předá Ukrajině rotu německých tanků Leopard 2. Také finský prezident Sauli Niinistö ve čtvrtek agentuře STT řekl, že jeho země je ochotná předat tanky Leopard 2 Ukrajině za splnění jistých podmínek. Finský prezident dodal, že Finsko může poskytnout jen omezené množství těchto vozidel, protože potřebuje chránit vlastní hranici s Ruskem.

Kromě těchto států podle vyjádření ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby neveřejně vyslovila záměr poskytnout Ukrajině tanky Leopard 2, pokud k tomu přivolí Německo, ještě trojice zemí. „Vím ještě o třech zemích, které jsou připraveny to udělat, ale ještě o tom nemluví, protože chtějí to nahlas prohlásit jedině až poté, co budou mít stoprocentní jistotu, že Němci řeknou, že jsou pro,“ řekl.

Dodal, že spolu s Poskem a Finskem jde již o pět zemí ochotných předat Ukrajině tanky, které ale čekají na rozhodnutí Německa.

Ukrajina se podle ministra nalézá „půl kroku“ od získání těchto moderních západních tanků, které potřebuje k odražení ruské agrese. Kuleba doufá, že Ukrajina od západních partnerů obdrží dost tanků, aby to stačilo na vytvoření tankové brigády. To by podle agentury Unian teoreticky vyžadovalo přinejmenším 93 tanků ve třech praporech po 31 kusech.

Otázka německého souhlasu

Polský prezident Andrzej Duda při středečním oznámení rozhodnutí o předání roty tanků Leopard 2 upozornil, že předpokladem dodávky je splnění řady formálních požadavků – především souhlas Německa s reexportem.

List Ukrajinska pravda dodal, že německá vláda sice v pátek uvedla, že Berlín zatím neobdržel žádnou oficiální žádost o souhlas s předáním tanků Leopard Ukrajině, ale podle zdrojů agentury Bloomberg by rozhodnutí o dodávkách západních tanků Ukrajině spolková vláda mohla oznámit příští týden.

Spojené státy na 20. ledna svolaly na základnu v německém Ramsteinu další setkání představitelů zemí, které Ukrajině vojensky pomáhají. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v pondělí uvedl, že při jednání v Ramsteinu půjde o další dodávky zbraní na Ukrajinu.

Tanky Leopard 2 má ve výzbroji kromě německé, polské a finské armády také Dánsko, Norsko, Španělsko, Kanada, Švédsko. Nizozemsko, které dříve provozovalo stovky tanků, si v současnosti tanky Leopard 2 pronajímá od Německa. Řecko a Turecko se podle komentátorů nejspíše svých leopardů nevzdají vzhledem k napětí ve vzájemných vztazích.

Tanky Leopard 2 má obdržet také Česko a Slovensko jako náhradu za stroje T-72 a další výzbroj poskytnutou Ukrajině; loni obě země dostaly po jednom darovaném kusu. Na 44 objednaných tanků Leopard 2 v nejnovější verzi čeká Maďarsko, které si pro výcvik zatím pronajalo 12 tanků starší verze. Budapešť je ale proti dodávkám zbraní Ukrajině.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na Teherán

Izraelská armáda zahájila v pátek ráno nové údery na „infrastrukturu“ íránských úřadů v hlavním městě Teheránu. Agentura AFP píše, že nad Jeruzalémem byly v noci slyšet exploze poté, co izraelská armáda potvrdila útok balistickými raketami z Íránu.
před 3 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 9 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 11 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...