Británie dodá Ukrajině tanky Challenger. Leopardy chce poslat pět zemí, tvrdí Kuleba

Britský premiér Rishi Sunak v sobotním telefonickém rozhovoru s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským potvrdil záměr dodat Ukrajině moderní tanky Challenger 2. S odvoláním na mluvčího Sunaka to uvedla agentura Reuters. Chystá se i dodávka tanků Leopard. Kromě Polska a Finska, které už záměr ohlásily, to podle ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby plánují další tři nejmenované země.

„Shodli se na tom, že je potřeba využít tohoto okamžiku a urychlit globální vojenskou a diplomatickou podporu Ukrajině,“ sdělil Sunakův mluvčí. Londýn podle něho chce vedle tanků Kyjevu dodat i další dělostřelecké systémy.

Až dosud Západ i přes ukrajinské naléhání poskytoval jen tanky ještě sovětské konstrukce či jejich modernizované verze. Minulý týden Francie, Německo a Spojené státy oznámily, že dodají Kyjevu svá bojová vozidla pěchoty a průzkumná obrněná vozidla.

O tom, že se Británie rozhodla poslat Ukrajině tanky, které běžně využívá její armáda, informoval už v týdnu list Financial Times. Hovořilo se o tom, že by jich mohlo být kolem deseti.

„Poděkoval jsem za rozhodnutí, která nás nejen posílí na bitevním poli, ale také vyšlou správný signál dalším partnerům,“ napsal po sobotním rozhovoru na Twitteru Zelenskyj.

Británie tak zřejmě bude mezi prvními zeměmi, které Ukrajině poskytnou na Západě vyrobené tanky.

Ruské ministerstvo zahraničí v reakci ohlásilo nové sankce proti Británii a jejím představitelům. Na „černou listinu“ zařadilo britského ministra zahraničí Jamese Cleverlyho, náčelníka generálního štábu Patricka Sanderse, jakož i další britské představitele a důstojníky. Úplný seznam Rusko odmítlo zveřejnit, uvedl na svém webu list Kommersant. Úřady v Londýně podle Moskvy i tak pochopí, o kom je řeč. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová stanici BBC řekla, že dodávky zbraní jsou legitimním cílem ruských útoků.

Dodávky neveřejně přislíbily i další země, řekl Kuleba

Polsko v tomto týdnu oznámilo, že v rámci mezinárodní koalice předá Ukrajině rotu německých tanků Leopard 2. Také finský prezident Sauli Niinistö ve čtvrtek agentuře STT řekl, že jeho země je ochotná předat tanky Leopard 2 Ukrajině za splnění jistých podmínek. Finský prezident dodal, že Finsko může poskytnout jen omezené množství těchto vozidel, protože potřebuje chránit vlastní hranici s Ruskem.

Kromě těchto států podle vyjádření ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby neveřejně vyslovila záměr poskytnout Ukrajině tanky Leopard 2, pokud k tomu přivolí Německo, ještě trojice zemí. „Vím ještě o třech zemích, které jsou připraveny to udělat, ale ještě o tom nemluví, protože chtějí to nahlas prohlásit jedině až poté, co budou mít stoprocentní jistotu, že Němci řeknou, že jsou pro,“ řekl.

Dodal, že spolu s Poskem a Finskem jde již o pět zemí ochotných předat Ukrajině tanky, které ale čekají na rozhodnutí Německa.

Ukrajina se podle ministra nalézá „půl kroku“ od získání těchto moderních západních tanků, které potřebuje k odražení ruské agrese. Kuleba doufá, že Ukrajina od západních partnerů obdrží dost tanků, aby to stačilo na vytvoření tankové brigády. To by podle agentury Unian teoreticky vyžadovalo přinejmenším 93 tanků ve třech praporech po 31 kusech.

Otázka německého souhlasu

Polský prezident Andrzej Duda při středečním oznámení rozhodnutí o předání roty tanků Leopard 2 upozornil, že předpokladem dodávky je splnění řady formálních požadavků – především souhlas Německa s reexportem.

List Ukrajinska pravda dodal, že německá vláda sice v pátek uvedla, že Berlín zatím neobdržel žádnou oficiální žádost o souhlas s předáním tanků Leopard Ukrajině, ale podle zdrojů agentury Bloomberg by rozhodnutí o dodávkách západních tanků Ukrajině spolková vláda mohla oznámit příští týden.

Spojené státy na 20. ledna svolaly na základnu v německém Ramsteinu další setkání představitelů zemí, které Ukrajině vojensky pomáhají. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v pondělí uvedl, že při jednání v Ramsteinu půjde o další dodávky zbraní na Ukrajinu.

Tanky Leopard 2 má ve výzbroji kromě německé, polské a finské armády také Dánsko, Norsko, Španělsko, Kanada, Švédsko. Nizozemsko, které dříve provozovalo stovky tanků, si v současnosti tanky Leopard 2 pronajímá od Německa. Řecko a Turecko se podle komentátorů nejspíše svých leopardů nevzdají vzhledem k napětí ve vzájemných vztazích.

Tanky Leopard 2 má obdržet také Česko a Slovensko jako náhradu za stroje T-72 a další výzbroj poskytnutou Ukrajině; loni obě země dostaly po jednom darovaném kusu. Na 44 objednaných tanků Leopard 2 v nejnovější verzi čeká Maďarsko, které si pro výcvik zatím pronajalo 12 tanků starší verze. Budapešť je ale proti dodávkám zbraní Ukrajině.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prokurátor ICC Khan byl dočasně zbaven funkce kvůli obvinění ze sexuálního obtěžování

Hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karim Khan byl dočasně zbaven funkce kvůli obvinění ze sexuálního obtěžování. O jeho dalším osudu nyní rozhodne dozorčí orgán tvořený členskými státy, uvedly agentury AP a Reuters. Khana vyšetřovaly orgány OSN, už v květnu minulého roku sám dočasně odstoupil z funkce, podotýká agentura AFP.
před 1 hhodinou

Izrael udeřil na jihu Libanonu, tamní úřady hlásí mrtvé a raněné

Izrael podnikl vzdušný úder na město Súr na jihu Libanonu. Podle údajů Červeného kříže a libanonských úřadů, které cituje agentura AFP, si útok vyžádal čtrnáct mrtvých a více něž dvacet raněných. Židovský stát v pondělí vyzval k evakuaci města a přilehlých oblastí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Írán a Izrael zastavily vzájemné útoky, Trump varoval před hloupostí

Teherán oznámil, že zastavuje útoky na Izrael, ale pohrozil další reakcí, pokud bude izraelská armáda pokračovat v „agresi“ v Libanonu. Izrael v noci zasáhl mimo jiné petrochemický komplex na jihozápadě Íránu. Ten zrušil až do odvolání všechny lety. Izraelská armáda později informovala o dalších salvách raket vypálených na židovský stát z Íránu a Jemenu. Ceny ropy kvůli eskalaci konfliktu prudce vzrostly.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Rusové útočili na zastávku s lidmi v Oděse, v Záporožské a Sumské oblasti zabíjeli

Dva lidé byli zabiti a nejméně 23 osob bylo zraněno při ruském útoku na civilisty v centru Záporoží, oznámil v podvečer náčelník správy tohoto regionu Ivan Fedorov. Při ostřelování Sumské oblasti zahynul 71letý muž. Ve městě Nikopol byla při ruském úderu dle místních úřadů zabita žena. Šéf městské vojenské správy Serhij Lysak informoval, že cílem ruského útoku v Oděse byla ráno autobusová zastávka, zranění utrpěli tři lidé. Na Rusy okupovaném Krymu nejezdily některé vlaky.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Druhé kolo prezidentských voleb v Peru směřuje k těsnému výsledku

Vítěz nedělních prezidentských voleb v Peru bude zřejmě znám až za několik dnů. Po sečtení 94 procent volebních okrsků zatím vede levicový kandidát Robert Sánchez s 50,05 procenta hlasů před pravicovou političkou Keikou Fujimoriovou, která má nyní 49,95 procenta. Během dne se ve vedení držela spíše Fujimoriová, nicméně jako poslední se obvykle sčítají hlasy z venkovských oblastí, které jsou baštou Sáncheze, napsal v pondělí španělský deník El País.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Nedostatek pohonných hmot v Rusku způsobily ukrajinské útoky, přiznala Moskva

Ruské ministerstvo energetiky podle státní agentury TASS tvrdí, že problémy s nedostatkem pohonných hmot na jihu Ruska způsobily nepřátelské vzdušné útoky na energetické firmy. Nedostatek pohonných hmot si místy vynutil zavedení přídělového systému, před čerpacími stanicemi se tvoří dlouhé fronty motoristů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trumpův poplatek za víza pro specialisty je nelegální, rozhodl soud

Federální soudce v Bostonu Leo Sorokin rozhodl, že poplatek ve výši sto tisíc dolarů (dva miliony korun), který administrativa prezidenta Donalda Trumpa zavedla pro nová víza do USA pro kvalifikované zahraniční pracovníky, je nelegální a má být zrušen, informuje Reuters. Trumpova administrativa navýšení zaměstnavatelem hrazeného poplatku za nová pracovní víza pro specialisty oznámila loni v září.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropa novou společnou stíhačku mít nebude

Nová evropská stíhačka, jejíž vývoj stál miliardy eur, nakonec podle agentury DPA nevznikne. Německý kancléř Friedrich Merz a francouzský prezident Emmanuel Macron totiž došli k tomu, že se firmy Dassault a Airbus nejsou schopné na její konstrukci dohodnout. DPA to napsala s odvoláním na německé vládní kruhy, později konec projektu potvrdil Elysejský palác.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...