Turecko podpoří vstup Finska a Švédska do NATO

Turecko souhlasilo s podporou členství Finska a Švédska v Severoatlantické alianci. Změna tureckého postoje přišla na madridském summitu podle finského prezidenta Sauliho Niinistöa poté, co tato trojice zemí podepsala společné memorandum, které obavy Turecka řeší. Souhlas Turecka se vstupem severských zemí do Aliance potvrdil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Se zástupci Finska a Švédska v úterý přes dvě hodiny jednali představitelé Turecka bezprostředně před začátkem summitu Severoatlantické aliance v Madridu. Země na něm podepsaly memorandum, které reaguje na výtky Ankary vůči vstupu Švédska a Finska do NATO.

„Turecko, Finsko a Švédsko dnes podepsaly memorandum, které se týká tureckých obav, včetně těch ohledně vývozů zbraní a boje proti terorismu,“ řekl Stoltenberg. Vstup Švédska a Finska do NATO budou muset po očekávaném oficiální pozvání na summitu také schválit parlamenty třiceti stávajících členských zemí Aliance.

Podle úřadu tureckého prezidenta Švédsko a Finsko daly Ankaře slib, že nebudou podporovat kurdské oddíly YPG a podniknou konkrétní kroky ve věci vydání lidí obviněných v Turecku z terorismu. Země také budou v zájmu boje proti terorismu sdílet informace tajných služeb. 

Obě severské země o vstup do Aliance požádaly po ruské invazi na Ukrajinu, jejich členství ale dosud odmítalo schválit Turecko. S prezidentem Turecka Recepem Tayyipem Erdoganem proto první den summitu jednala švédská premiérka Magdalena Anderssonová, finský prezident Saul Niinistö a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Švédská premiérka Magdalena Anderssonová souhlas Turecka se vstupem své země a Finska do NATO označila za „důležitý krok“. Podle vyjádření nejmenovaného představitele administrativy amerického prezidenta Joea Bidena pro agenturu Reuters před jednáním mluvil americký prezident Joe Biden na žádost Finska a Švédska s tureckým prezidentem Erdoganem.

„Při zahájení summitu NATO tu máme fantastické zprávy. Díky členství Švédska a Finska bude naše skvělá Aliance ještě silnější a bezpečnější,“ uvedl na Twitteru britský premiér Boris Johnson. Krok Turecka ocenil také český premiér Petr Fiala. „Padla poslední překážka a nic nebrání tomu, aby se naši severští přátelé stali brzy právoplatnými členy NATO. Představují velké posily pro celou Alianci,“ uvedl. 

Turecko dříve uvedlo, že nesouhlasí s rozšířením vojenské aliance, protože tvrdí, že obě skandinávské země podporují terorismus. Naráží tím na jejich vztah k některým kurdským organizacím. 

Turecko zmíněnými organizacemi myslí například Stranu kurdských pracujících (PKK), která je na seznamu teroristických organizací USA i EU, ale také kurdské oddíly YPG, které západní země podporovaly v boji proti organizaci Islámský stát. Ankaře také vadilo omezení prodeje zbraní, které oba skandinávské státy vůči Turecku zavedly před několika lety. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán udeřil v indickém Kašmíru

Série nových výbuchů otřásla letištěm ve městě Džammú a dalších oblastech v indické části Kašmíru, kde se rozezněly sirény a vypadl proud. Píše to agentura AFP. Pákistánská armáda tvrdí, že ve čtvrtek sestřelila pětadvacet indických dronů. Podle armádního mluvčího Ahmada Šarífa Čaudhrího v důsledky útoku zahynul jeden civilista a čtyři vojáci byli zraněni.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Zlo nepřeváží, zdůraznil v prvním proslovu nový papež Lev XIV.

Konkláve ve čtvrtek odpoledne zvolilo novou hlavu římskokatolické církve. Stal se jí 69letý americký kardinál Robert Francis Prevost, který si zvolil jméno Lev XIV. V prvním vystoupení kladl důraz na mír. Bůh vás všechny miluje, zlo nepřeváží, vzkázal. Nástupce zesnulého papeže Františka vybíralo 133 kardinálů-volitelů od středy.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Pocta pro USA“ či „kotva usmíření“. Svět reaguje na nového papeže

Nové hlavě katolické církve, kterou byl ve čtvrtek pozdě odpoledne zvolen Američan Robert Francis Prevost, gratulují světoví političtí lídři. Americký prezident Donald Trump volbu chicagského rodáka, jenž si zvolil jméno Lev XIV., označil za „poctu pro Spojené státy“. Německý spolkový kancléř Friedrich Merz ho zase nazval „kotvou spravedlnosti a usmíření“.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Steinmeier: Německo se z druhé světové války poučilo, proto podporuje Ukrajinu

Německo se z druhé světové války poučilo, proto dnes podporuje Ukrajinu v její obraně proti Rusku. V projevu u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války to ve Spolkovém sněmu řekl německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Poděkoval všem, kteří se na osvobození Německa od nacistické hrůzovlády podíleli, včetně Rusů, Ukrajinců a Bělorusů. Současné Rusko ale podle něj využívá historických lží, aby ospravedlnilo agresivní válku. Výročí si připomínají i další státy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

PROFIL: Papež Lev XIV. je první hlavou katolické církve ze Severní Ameriky

Robert Francis Prevost je misionář pocházející z Chicaga. Kardinálem ho papež František jmenoval v září 2023. Zároveň s tím získal ve Vatikánu úřad dikasteriua pro biskupy, tedy zodpovědnost za výběr a prověřování kandidátů na biskupy po celém světě. Ve čtvrtek byl zvolen prvním papežem pocházejícím z USA i Severní Ameriky a přijal jméno Lev XIV. Je celkově 267. pontifikem.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

OBRAZEM: Katolíci vítají nového papeže

Nadšení ovládlo ve čtvrtek náměstí svatého Petra ve Vatikánu, kde čekaly desítky tisíc lidí na jméno nového papeže. Katolíci po celém světě slaví novou éru pod vedením amerického kardinála Roberta Francise Prevosta, jenž přijal jméno Lev XIV. Někteří návštěvníci i duchovní po oznámení výsledku volby mávali vlajkami USA.
před 6 hhodinami

USA a Velká Británie dosáhly klíčové obchodní dohody

USA a Spojené království oznámily komplexní obchodní dohodu. Washington s okamžitou platností ruší cla na britskou ocel a hliník a snižuje dovozní sazbu na automobily na deset procent, píše ve čtvrtek odpoledne zpravodajský server BBC News. Podle britského premiéra Keira Starmera dohoda podpoří vzájemný obchod i tvorbu pracovních míst v obou zemích.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Europoslanci schválili změny emisních norem, automobilky získají více času

Europoslanci ve čtvrtek schválili změny emisních norem oxidu uhličitého pro nové osobní automobily a dodávky, které automobilkám poskytnou více času na splnění emisních cílů. Nově by automobilky měly vykazovat plnění cílů za tříleté období, nikoli za každý rok. Výrobci automobilů se tak podle Evropské komise vyhnou placení pokut za nesplnění emisních cílů už letos.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...