Turecko podpoří vstup Finska a Švédska do NATO

Turecko souhlasilo s podporou členství Finska a Švédska v Severoatlantické alianci. Změna tureckého postoje přišla na madridském summitu podle finského prezidenta Sauliho Niinistöa poté, co tato trojice zemí podepsala společné memorandum, které obavy Turecka řeší. Souhlas Turecka se vstupem severských zemí do Aliance potvrdil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Se zástupci Finska a Švédska v úterý přes dvě hodiny jednali představitelé Turecka bezprostředně před začátkem summitu Severoatlantické aliance v Madridu. Země na něm podepsaly memorandum, které reaguje na výtky Ankary vůči vstupu Švédska a Finska do NATO.

„Turecko, Finsko a Švédsko dnes podepsaly memorandum, které se týká tureckých obav, včetně těch ohledně vývozů zbraní a boje proti terorismu,“ řekl Stoltenberg. Vstup Švédska a Finska do NATO budou muset po očekávaném oficiální pozvání na summitu také schválit parlamenty třiceti stávajících členských zemí Aliance.

Podle úřadu tureckého prezidenta Švédsko a Finsko daly Ankaře slib, že nebudou podporovat kurdské oddíly YPG a podniknou konkrétní kroky ve věci vydání lidí obviněných v Turecku z terorismu. Země také budou v zájmu boje proti terorismu sdílet informace tajných služeb. 

Obě severské země o vstup do Aliance požádaly po ruské invazi na Ukrajinu, jejich členství ale dosud odmítalo schválit Turecko. S prezidentem Turecka Recepem Tayyipem Erdoganem proto první den summitu jednala švédská premiérka Magdalena Anderssonová, finský prezident Saul Niinistö a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Švédská premiérka Magdalena Anderssonová souhlas Turecka se vstupem své země a Finska do NATO označila za „důležitý krok“. Podle vyjádření nejmenovaného představitele administrativy amerického prezidenta Joea Bidena pro agenturu Reuters před jednáním mluvil americký prezident Joe Biden na žádost Finska a Švédska s tureckým prezidentem Erdoganem.

„Při zahájení summitu NATO tu máme fantastické zprávy. Díky členství Švédska a Finska bude naše skvělá Aliance ještě silnější a bezpečnější,“ uvedl na Twitteru britský premiér Boris Johnson. Krok Turecka ocenil také český premiér Petr Fiala. „Padla poslední překážka a nic nebrání tomu, aby se naši severští přátelé stali brzy právoplatnými členy NATO. Představují velké posily pro celou Alianci,“ uvedl. 

Turecko dříve uvedlo, že nesouhlasí s rozšířením vojenské aliance, protože tvrdí, že obě skandinávské země podporují terorismus. Naráží tím na jejich vztah k některým kurdským organizacím. 

Turecko zmíněnými organizacemi myslí například Stranu kurdských pracujících (PKK), která je na seznamu teroristických organizací USA i EU, ale také kurdské oddíly YPG, které západní země podporovaly v boji proti organizaci Islámský stát. Ankaře také vadilo omezení prodeje zbraní, které oba skandinávské státy vůči Turecku zavedly před několika lety. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Jeden zahynul v Emirátech

Při úterních leteckých úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Podle bezpečnostních složek jsou mezi oběťmi dva íránští poradci, kteří působili v proíránských iráckých ozbrojených skupinách, napsala agentura AFP. Raketám a nejméně pěti dronům pak podle agentury Reuters čelila americká ambasáda v Iráku, ta o obětech neinformovala. Íránský dron zabil jednoho člověka v Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech (SAE). Přístav Fudžajra v SAE musel kvůli íránským útokům přerušit nakládání ropy. Izrael oznámil, že se mu podařilo zabít vysoké představitele íránského režimu.
04:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina přijala od EU nabídku pomoci a financování při obnově dodávek Družbou

Ukrajina přijala od Evropské unie nabídku technické pomoci a financování při obnově dodávek ropy ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska, uvedli v úterý ve společném prohlášení předseda Evropské rady António Costa a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Současně ujistili, že evropští experti jsou Kyjevu k dispozici okamžitě.
12:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zabili jsme šéfa íránské bezpečnostní rady, tvrdí izraelský ministr obrany

Šéf íránské bezpečnostní rady Alí Larídžání byl zabit při nočním vzdušném úderu, uvedl podle Reuters v úterý izraelský ministr obrany Jisra’el Kac. Některá izraelská média o něco dříve informovala, že se Larídžání stal terčem útoku, ale nebylo jasné, zda byl v jeho důsledku zraněn či zahynul. Náčelník generálního štábu izraelské armády Ejal Zamir později uvedl, že v noci bylo dosaženo významných úspěchů při likvidaci cílů. Írán Larídžáního smrt nepotvrdil.
10:47Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinci „potopili“ v rámci cvičení fregatu NATO

Mezinárodnímu týmu pod ukrajinským vedením se povedlo najít slabá místa v obraně námořních sil NATO. Tým, který představoval nepřítele, „potopil“ nejméně jednu spojeneckou fregatu Aliance během cvičení NATO REPMUS/Dynamic Messenger 2025 loni v září v Portugalsku.
před 2 hhodinami

Exprezidenti USA popřeli tvrzení Trumpa, že jeden z nich podpořil válku s Íránem

Všichni čtyři žijící exprezidenti Spojených států popřeli tvrzení současného šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, že jeden z nich soukromě vyjádřil souhlas s jeho válkou s Íránem. Informovala o tom stanice CNN a další média s odvoláním na poradce a blízké osoby někdejších prezidentů Joea Bidena, Baracka Obamy, George Bushe mladšího a Billa Clintona.
před 3 hhodinami

Velké moldavské město skončilo kvůli znečištění po ruském útoku bez vody

Palivo uniklé do řeky Dněstr po ruském útoku na vodní elektrárnu na jihu Ukrajiny zamořilo vodovodní systémy v sousedním Moldavsku. V Baltsi, třetím největším městě země, byly dodávky vody zcela přerušeny, uvedla v úterý agentura Reuters s odvoláním na tamní úřady.
před 3 hhodinami

Moskva ovládá Bělorusko i bez války, říká disident Bjaljacki

Bělorusko připomíná jednu velkou věznici a sousední Rusko zemi ovládá i bez války, řekl v Událostech, komentářích běloruský disident Ales Bjaljacki. Nositel Nobelovy ceny za mír podotkl, že Moskva nechce obnovit Sovětský svaz, nýbrž jemu předcházející Ruskou říši. Bjaljacki, který po propuštění z běloruského vězení žije v Norsku, dodal, že skutečně svobodný bude, až se bude moci do vlasti vrátit. Pořád moderovala Tereza Řezníčková.
před 3 hhodinami

Ceny ropy se vrátily k růstu, obavy z vývoje na Blízkém východě nepolevují

Ceny ropy se v úterý vrátily k růstu, na trhu přetrvávají obavy z dlouhodobějšího narušení dodávek suroviny z Blízkého východu. Severomořská ropa Brent krátce po 8:00 SEČ vykazovala růst o téměř čtyři procenta a nacházela se v blízkosti 104 dolarů (přes 2200 korun) za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si připisovala přes čtyři procenta a pohybovala se poblíž 97,50 dolaru (asi 2075 korun) za barel. Kvůli íránským útokům také Spojené arabské emiráty znovu pozastavily provoz v ropném přístavu Fudžajra.
09:22Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...