Turecko podpoří vstup Finska a Švédska do NATO

Turecko souhlasilo s podporou členství Finska a Švédska v Severoatlantické alianci. Změna tureckého postoje přišla na madridském summitu podle finského prezidenta Sauliho Niinistöa poté, co tato trojice zemí podepsala společné memorandum, které obavy Turecka řeší. Souhlas Turecka se vstupem severských zemí do Aliance potvrdil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Se zástupci Finska a Švédska v úterý přes dvě hodiny jednali představitelé Turecka bezprostředně před začátkem summitu Severoatlantické aliance v Madridu. Země na něm podepsaly memorandum, které reaguje na výtky Ankary vůči vstupu Švédska a Finska do NATO.

„Turecko, Finsko a Švédsko dnes podepsaly memorandum, které se týká tureckých obav, včetně těch ohledně vývozů zbraní a boje proti terorismu,“ řekl Stoltenberg. Vstup Švédska a Finska do NATO budou muset po očekávaném oficiální pozvání na summitu také schválit parlamenty třiceti stávajících členských zemí Aliance.

Podle úřadu tureckého prezidenta Švédsko a Finsko daly Ankaře slib, že nebudou podporovat kurdské oddíly YPG a podniknou konkrétní kroky ve věci vydání lidí obviněných v Turecku z terorismu. Země také budou v zájmu boje proti terorismu sdílet informace tajných služeb. 

Obě severské země o vstup do Aliance požádaly po ruské invazi na Ukrajinu, jejich členství ale dosud odmítalo schválit Turecko. S prezidentem Turecka Recepem Tayyipem Erdoganem proto první den summitu jednala švédská premiérka Magdalena Anderssonová, finský prezident Saul Niinistö a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Švédská premiérka Magdalena Anderssonová souhlas Turecka se vstupem své země a Finska do NATO označila za „důležitý krok“. Podle vyjádření nejmenovaného představitele administrativy amerického prezidenta Joea Bidena pro agenturu Reuters před jednáním mluvil americký prezident Joe Biden na žádost Finska a Švédska s tureckým prezidentem Erdoganem.

„Při zahájení summitu NATO tu máme fantastické zprávy. Díky členství Švédska a Finska bude naše skvělá Aliance ještě silnější a bezpečnější,“ uvedl na Twitteru britský premiér Boris Johnson. Krok Turecka ocenil také český premiér Petr Fiala. „Padla poslední překážka a nic nebrání tomu, aby se naši severští přátelé stali brzy právoplatnými členy NATO. Představují velké posily pro celou Alianci,“ uvedl. 

Turecko dříve uvedlo, že nesouhlasí s rozšířením vojenské aliance, protože tvrdí, že obě skandinávské země podporují terorismus. Naráží tím na jejich vztah k některým kurdským organizacím. 

Turecko zmíněnými organizacemi myslí například Stranu kurdských pracujících (PKK), která je na seznamu teroristických organizací USA i EU, ale také kurdské oddíly YPG, které západní země podporovaly v boji proti organizaci Islámský stát. Ankaře také vadilo omezení prodeje zbraní, které oba skandinávské státy vůči Turecku zavedly před několika lety. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína uvedla do provozu svou třetí letadlovou loď

Odborníci říkají, že představuje jeden z nejvýznamnějších milníků ve dvou desetiletích rychlé modernizace čínské armády. Slavnostně uvedená třetí čínská letadlová loď Fu-ťien má po té americké jako druhá na světě elektromagnetický katapult. Jeho počítačem řízený tah je plynulý a méně namáhá trup letadel, což umožní startovat širšímu spektru strojů. Letouny navíc mohou být těžší. Se Spojenými státy se ale zatím Čína rovnat nemůže. Ty mají letadlových lodí jedenáct a všechny na jaderný pohon.
před 1 hhodinou

EU viní Írán z okupace tří ostrovů. Teherán jim věnuje den v kalendáři

V posledních týdnech graduje dlouholetý spor mezi Spojenými arabskými emiráty (SAE) a Íránem o strategické ostrovy Abú Músá a Velký a Malý Tunb, které leží u klíčového Hormuzského průlivu. Teherán jim chce určit zvláštní den v kalendáři poté, co Evropská unie spolu se zeměmi Perského zálivu vyzvaly islámskou republiku k ukončení okupace ostrovů. Informoval o tom web The New Arab.
před 3 hhodinami

Senát USA odhlasoval konec shutdownu, posoudí jej Sněmovna reprezentantů

Americký Senát schválil zákon ukončující rekordně dlouhou platební neschopnost vlády, takzvaný shutdown. Oznámily to tiskové agentury. Zákon nyní zamíří do Sněmovny reprezentantů, kde se očekává hlasování ve středu. Po konečném schválení bude zapotřebí ještě podpis prezidenta Donalda Trumpa, aby zákon vstoupil v platnost.
před 5 hhodinami

Ruské nálety na Ukrajinu mají dvě oběti, útoku údajně čelilo i Rusko

Ukrajina čelila v noci na úterý další sérii ruských útoků. Podle tamních úřadů si údery invazní armády vyžádaly nejméně dvě oběti, několik lidí utrpělo zranění. Ruské úřady pak tvrdí, že město Saratov ve stejnojmenné oblasti čelilo náletu ukrajinských dronů, bezpilotní letouny tam údajně poškodily civilní infrastrukturu. Tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Podle agentury Unian, která se odvolává na zprávy ze sociálních sítí, hoří v Saratovu rafinérie. Ruské průmyslové město je vzdáleno více než 600 kilometrů od hranic s Ukrajinou, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi.
před 6 hhodinami

Izraelský parlament schválil v prvním čtení trest smrti za terorismus

Izraelský parlament v pondělí pozdě večer přijal v prvém čtení návrh zákona, který by soudům umožnil udělovat trest smrti za terorismus. Informovala o tom agentura AFP. Předloha se dle ní „zdá být určena konkrétně pro Palestince odsouzené za smrtící útoky či atentáty proti Izraelcům“.
před 9 hhodinami

Příliš horko na život. Vlny veder zabíjejí v amazonských jezerech delfíny

Teploty vody v amazonském jezeře, kde žijí ohrožení kytovci, stouply během vln veder o deset stupňů. Zvířata nebyla schopná se tomu přizpůsobit a zemřela, stejně jako spousta ryb.
před 16 hhodinami

Ukrajina opět zaútočila na ruský přístav Tuapse

Ukrajina v noci na pondělí znovu zaútočila na ruský přístav Tuapse, který patří k největším ropným terminálům v zemi. Podle zpráv na sociálních sítích tam vypukl požár. Místní úřady tvrdí, že byly zničeny čtyři ukrajinské námořní drony. Obě strany zároveň hlásí likvidaci desítek nepřátelských bezpilotních prostředků a těžké boje v Pokrovsku a okolí.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Rezignace ředitele BBC hýbe britskou politickou i mediální scénou

Kauza upraveného projevu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který odvysílal pořad britské BBC, hýbe politickou i mediální scénou Spojeného království. Nedělní rezignace generálního ředitele BBC Tima Davieho a šéfky zpravodajství Deborah Turnessové označil deník The Daily Telegraph za největší krizi stanice za více než desetiletí. Analytici kladou otázky týkající se zaujatosti média i sporů uvnitř BBC, zatímco někdejší šéfredaktor bulvárního listu The Sun a nynější moderátor BBC David Yelland považuje Davieho pád za puč připravený Radou BBC.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...