Ve věku 86 let v pondělí zemřel bývalý finský prezident a nositel Nobelovy ceny za mír Martti Ahtisaari. V prohlášení o tom informovala kancelář exprezidenta, který stál v čele Finska v letech 1994 až 2000. Nobelovu cenu Ahtisaari dostal za zásluhy při vyjednávání míru například v Indonésii, Namibii, Severním Irsku a Kosovu.
Zemřel bývalý finský prezident a nositel Nobelovy ceny za mír Martti Ahtisaari
Podle agentury Reuters byl Ahtissari jako vyjednávač známý tím, že byl připraven jednat se všemi stranami konfliktu a byl schopen trpělivě čekat na vhodný okamžik pro kompromis. Zároveň odmítal připustit, že války jsou nevyhnutelné.
V roce 2008 dostal Nobelovu cenu za mír, přičemž Nobelův výbor vyzdvihl jeho „úsilí o řešení mezinárodních konfliktů na několika kontinentech v období více než 30 let“.
„Mír je otázka vůle. Všechny konflikty mohou být urovnány, neexistují žádné omluvy pro to, aby trvaly věčně,“ řekl Ahtissaari, když Nobelovu cenu přebíral.
Podle agentury AP Ahtissari trpěl pokročilou Alzheimerovou chorobou. „S velkým zármutkem jsme přijali zprávu o úmrtí (bývalého) prezidenta Marttiho Ahtisaariho. Byl prezidentem v době změn, který vedl cestu Finska do globální éry EU,“ napsal v prohlášení stávající finský prezident Sauli Niinistö.
Podporoval vstup Finska do EU i NATO
Reuters poznamenává, že Ahtisaariho celosvětový věhlas posílil image Finska po rozpadu Sovětského svazu. I ve své zemi byl velmi oblíben, a to i přesto, že velkou část života strávil mimo území Finska.
Zpočátku byl politickým outsiderem, nedostatek politických vazeb mu ale pomohl vyhrát první přímé prezidentské volby v roce 1994 v čele opozičních sociálních demokratů. V čele země pak podporoval vstup Finska do Evropské unie a v roce 1994 nabádal voliče, aby podpořili referendum o přistoupení. Pro vstup do EU bylo nakonec 57 procent lidí.
Odpůrci však tehdy kritizovali jeho časté cestování – přezdívali jej „Travelling Mara“ – a tvrdili, že by se měl více zaměřit na domácí problémy. Finsko se v té době zmítalo v recesi vyvolané rozpadem Sovětského svazu, jenž byl tehdy hlavním obchodním partnerem.
V pozdějších letech se odklonil od proudu své strany také tím, že se hlasitě zasazoval o vstup Finska do NATO. Země se stala členem Aliance až letos v dubnu po začátku obnovené ruské invaze na Ukrajinu.
