Finsko s Estonskem vyšetřují poškození plynovodu. Pokud se prokáže sabotáž, NATO zareaguje

Na plynovodu spojujícím Finsko a Estonsko se objevilo poškození, jehož důsledkem byl únik plynu. Finský premiér Petteri Orpo podle agentury Reuters řekl, že byl pravděpodobně způsoben vnějším zásahem. Je však podle něj příliš brzy na vyvozování závěrů, kdo nebo co poškození způsobilo. Šéf NATO Jens Stoltenberg před zasedáním ministrů obrany NATO prohlásil, že pokud se prokáže, že šlo o úmyslnou sabotáž, bude Aliance reagovat.

Plynovod Balticconnector provozovatelé odstavili v neděli brzy ráno kvůli neobvyklému poklesu tlaku plynu a obavám z úniku. Poškozen byl také podmořský telekomunikační kabel. Finský úřad pro vyšetřování naznačil, že se přiklání k verzi úmyslného poškození infrastruktury, dodal ale, že také nevyloučil verzi nehody.

Orpo zdůraznil, že vyšetřování je zatím v počáteční fázi. Také poznamenal, že z plynu pochází pět procent finské energetické spotřeby. Ani poškození datového kabelu konektivitu Finska podle premiéra neovlivní.

„Nyní je důležité zjistit, co se stalo a jak se to mohlo stát. Pokud se prokáže, že se jedná o záměrný útok na kritickou infrastrukturu NATO, bude to samozřejmě vážné a bude to znamenat jednotnou a odhodlanou reakci NATO,“ prohlásil Stoltenberg. Jak dodal, ohledně události je v kontaktu s i finským prezidentem Saulim Niinistöem.

Dlouhé opravy

Estonský provozovatel přepravního systému Elering a finský provozovatel Gasrid v pondělí oznámili, že opravy zaberou nejméně pět měsíců.

Norský seismologický ústav Norsar zveřejnil informaci, že v noci ze soboty na neděli zaznamenal v Baltském moři pravděpodobnou explozi v zóně, kde z plynovodu unikal plyn. „Norsar zachytil pravděpodobný výbuch u finského pobřeží Baltského moře 8. října 2023 v 1:20 (0:20 SELČ),“ uvedl institut na webu.

Plynovod Balticconnector je dlouhý 77 kilometrů a vede mezi finským městem Inkoo a estonským Paldiski. Plyn může téct plynovodem oběma směry, a to v závislosti na tom, kde je větší poptávka.

Loni v září poškodily dosud nevysvětlené výbuchy potrubí plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2, kterými Rusko posílalo a plánovalo posílat plyn do Německa a dále do Evropy. Rusko označilo incident za teroristický útok a naznačilo, že za ním stojí západní země. Západní politici ruská obvinění odmítli a někteří z nich naopak z útoku na plynovody obvinili Moskvu. List The New York Times později napsal, že za sabotáží mohla být proukrajinská skupina. Také Kyjev ale jakékoli zapojení do věci odmítá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 38 mminutami

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 3 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 5 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...