Biden podepsal zákon o pomoci Ukrajině za téměř čtyřicet miliard dolarů

Americký prezident Joe Biden podepsal zákon o poskytnutí finanční pomoci Ukrajině v objemu téměř čtyřicet miliard dolarů (téměř 933 miliard korun). Oznámil to Bílý dům. Podle médií jde o největší balík americké zahraniční pomoci za posledních alespoň dvacet let. Moskva mezitím zakázala vstup do Ruska tisícovce Američanů, včetně Bidena. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan také v sobotu mluvil s představiteli Švédska a Finska o členství v NATO.

Návrh vojenské a humanitární podpory už schválila jak americká Sněmovna reprezentantů, tak i Senát. Biden původně navrhoval pomoc zhruba o sedm miliard dolarů nižší, jeho rychlý souhlas s navrhovanou pomocí se ale očekával.

Schválením nového balíku pomoci už se podpora Spojených států Ukrajině od začátku války zvýšila asi na 54 miliard dolarů (1,26 bilionu korun). Pravděpodobně ale nejde o poslední pomoc ze strany Washingtonu v reakci na ruskou invazi.

Biden, který je nyní v Jižní Koreji, původně žádal o schválení pomoci v objemu 33 miliard dolarů s tím, že dvacet miliard USD by šlo na vojenskou pomoc. Bidenovi demokraté ve Sněmovně reprezentantů však prosadili ještě štědřejší podporu, přičemž dodatečných sedm miliard dolarů má být rovnoměrně rozděleno na vojenské vybavení a humanitární pomoc.

Návrh počítá s vyčleněním pěti miliard dolarů na humanitární a potravinové programy, další součástí je podle agentury AP podpora ukrajinské ekonomiky.

Biden, Blinken, Austin a další tisícovka Američanů nesmějí do Ruska

Rusko mezitím zakázalo vstup do země téměř tisícovce amerických občanů, včetně prezidenta Bidena, ministra zahraničí Antonyho Blinkena, ministra obrany Lloyda Austina nebo šéfů Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) a Ústřední zpravodajské služby (CIA). Oznámilo to ruské ministerstvo zahraničí.

Některá jména ze sankčního seznamu, včetně Bidena a Blinkena, Rusko zveřejnilo už v březnu, ministerstvo nyní uvedlo kompletní znění. Na úplném seznamu je 963 jmen. Podle Moskvy jde o vynucený krok v odvetě za sankce, které Spojené státy zavedly vůči Rusku. Moskva tvrdí, že cílem je přimět USA „změnit chování a uznat novou geopolitickou realitu“.

Tyto zákazy cestování mají pouze symbolický dopad, nicméně tvoří součást neustálého zhoršování ve vztazích Ruska se Spojenými státy a jejich spojenci v důsledku ruské invaze na Ukrajinu, poznamenala agentura Reuters.

Erdogan hovořil s představiteli Švédska a Finska

Turecký prezident Erdogan mluvil s lídry dvou severských zemí, jejichž možné členství v NATO Ankara odmítá. Švédské premiérce Magdaleně Anderssonové po telefonu řekl, že Ankara chce, aby Stockholm zastavil podporu a dodávky zbraní organizacím, které považuje za teroristické.

Erdogan očekává, že země podnikne konkrétní kroky, aby ukázala, že sdílí obavy Turecka týkající se teroristických organizací, uvádí se v prohlášení zveřejněném Ankarou po telefonátu. Erdogan také očekává, že bude zrušeno embargo na vývoz zbraní do Turecka zavedené v roce 2019 po vpádu do Sýrie.

Finský prezident Sauli Niinistö po telefonátu řekl, že jeho rozhovor s Erdoganem byl otevřený a přímý. Niinistö podle svého vyjádření na Twitteru Erdoganovi řekl, že jako spojenci v NATO se obě země zavážou ke vzájemné bezpečnosti a že jejich vztahy se tak posílí. Dodal, že Finsko odsuzuje terorismus ve všech jeho formách a projevech a že vzájemný dialog pokračuje.

Finsko a Švédsko oficiálně požádaly o členství v NATO tento týden, a to v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu z 24. února. Turecko ale překvapilo spojence v NATO námitkami proti členství těchto dvou zemí. Západní představitelé vyjádřili přesvědčení, že námitky Ankary nebudou překážkou v procesu přistoupení k NATO.

Ankara tvrdí, že Švédsko a Finsko ukrývají osoby napojené na militantní skupinu Strana kurdských pracujících (PKK) a na stoupence Fethullaha Gülena, kterého Ankara obviňuje z organizování pokusu o státní převrat z roku 2016. PKK označují za teroristickou organizaci i Spojené státy a Evropská unie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda uvedla, že v Pásmu Gazy zahájila první fázi nové ofenzivy

Izraelská armáda v pátek informovala, že v Pásmu Gazy zahájila první fázi nové velké ofenzivy, informuje server The Times of Israel (ToI). Ozbrojené síly uvedly, že za uplynulý den podnikly rozsáhlé útoky, aby ovládly strategické oblasti na palestinském území ovládaném teroristickým hnutím Hamás.
před 4 hhodinami

Nejvyšší soud USA nepovolil deportace Venezuelanů podle zákona z 18. století

Americký nejvyšší soud v pátek ponechal v platnosti svůj dočasný zákaz vyhošťování Venezuelanů na základě zákona o nepřátelských cizincích z konce 18. století. Informuje o tom agentura AP, která připomíná, že zákona, který se dosud využíval jen v dobách válek, se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží využívat pro usnadnění deportací.
před 5 hhodinami

Evropa se probudila a ví, co musí udělat, řekla na summitu EPC von der Leyenová

V Tiraně se v pátek konal summit Evropského politického společenství (EPC). Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na něm prohlásila, že se Evropa probudila a ví, co pro svou budoucnost musí udělat. Akce se účastnil i český premiér Petr Fiala (ODS), který s evropskými lídry diskutoval o bezpečnosti, boji proti nelegální migraci či energetice. S von der Leyenovou a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem hovořil i o dostavbě Dukovan.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Prokurátor ICC Khan dočasně odstoupil z funkce, čelí podezření ze sexuálních deliktů

Hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karim Khan dočasně odstoupil ze své funkce v době, kdy ho vyšetřovatelé z OSN prověřují kvůli podezření ze sexuálních deliktů. S odvoláním na Khanův úřad o tom informuje agentura Reuters, podle níž je to bezprecedentní krok a neexistuje žádný jasný postup, jak hlavního prokurátora nahradit.
před 7 hhodinami

Za pokus o vraždu spisovatele Rushdieho dostal útočník 25 let vězení

Za pokus o vraždu spisovatele Salmana Rushdieho americký soud na 25 let poslal do vězení útočníka Hadiho Matara, informuje agentura AP. Matar, který má americké a libanonské občanství, na známého autora zaútočil nožem v srpnu 2022 v neziskovém vzdělávacím centru na západě amerického státu New York a zasadil mu více než deset ran. Rushdie v důsledku útoku oslepl na jedno oko.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropští lídři se shodují na nutnosti většího tlaku vůči Moskvě

Rusko-ukrajinské jednání v Istanbulu, kde se obě strany domluvily na dosud největší výměně zajatců, ale nikoliv na příměří, komentovali evropští političtí lídři. Mnozí z nich se shodují na nutnosti většího nátlaku na Kreml, pokud bude dál stát v cestě okamžitému zastavení bojů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusko a Ukrajina se dohodly na výměně zajatců

K jednacímu stolu v Istanbulu poprvé od března 2022 zasedli zástupci Ukrajiny, Ruska a Turecka. Ukrajina a Rusko se dohodly na výměně tisícovky zajatců z každé strany. Obě země si podle Ankary také vymění písemné dokumenty s podmínkami pro dosažení příměří. V obecné rovině se též dohodly na dalším jednání. Delegace vedené poradcem Kremlu Vladimirem Medinským a ukrajinským ministrem obrany Rustemem Umerovem jednaly o zastavení bojů, na příměří se ale neshodly.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Tusk obvinil ruské hackery z útoku na weby vládních stran

Polský premiér Donald Tusk obvinil ruské hackery z útoku na internetové portály své strany Občanská platforma a jejích dvou koaličních partnerů, Levice a Polské lidové strany (PSL). Útok přišel dva dny před prvním kolem prezidentských voleb v zemi, která je klíčovým překladištěm západní pomoci Ukrajině, která se už přes tři roky brání plnohodnotné ruské agresi. Za favorita nedělního hlasování je pokládán kandidát Tuskovy strany.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...