Biden podepsal zákon o půjčce a pronájmu, který zajistí všestrannou pomoc Ukrajině

Americký prezident Joe Biden podepsal smlouvu o půjčce a pronájmu vojenské techniky pro Ukrajinu. Díky obdobné smlouvě dodávaly Spojené státy vojenskou techniku ve čtyřicátých letech Velké Británii a Sovětskému svazu. Země tak dokázaly účinně bojovat proti nacistickému Německu.

Zákon o půjčce a pronájmu pojmenovaný Obrana ukrajinské demokracie umožní americké administrativě snazší zásobování Kyjeva vojenskou technikou, ale i humanitární a potravinovou pomocí, uvedl zpravodaj ČT v USA David Miřejovský. 

„Cena za boj je vysoká, ale ustoupit agresi by bylo ještě dražší,“ řekl Biden před novináři, kteří přihlíželi podpisu zákona. Prezident také hovořil o „důležitém nástroji na podporu ukrajinské vlády a lidu v jejich boji za obranu země a demokracie“.

Americký prezident je díky normě oprávněn až do roku 2023 půjčovat nebo pronajímat vojenské vybavení Ukrajině a dalším státům ve východní Evropě postiženým ruskou válkou, píše agentura DPA. 

Pro zákon ve Sněmovně reprezentantů 28. dubna hlasovalo 417 zákonodárců, proti se jich postavilo jen deset. Jen několik týdnů předtím jej jednomyslně schválil Senát, což je v dnešním rozpolceném Kongresu vzácný projev shody stran, poznamenává The Washington Post.

Další americké sankce proti Rusku

Prezident zákon podepsal jen pár hodin poté, co Spojené státy uvalily na Rusko další sankce. Tentokrát míří na vysoké manažery bank, průmyslové podniky pracující pro armádu, státní média, velitele vojsk i konkrétní vojáky, kteří se podíleli na masakru ukrajinských civilistů ve městě Buča.

Prezident také žádá Kongres o souhlas se zabavováním majetku ruských oligarchů. Americká vláda nechala vytvořit speciální tým, který pátrá po zahraničním majetku osob na sankčních seznamech. Výnosy z prodeje nemovitostí nebo třeba jachet představitelů Putinova režimu by následně měla získat Ukrajina jako náhrady za válečné škody. Podobný mechanismus plánuje i Evropská unie. 

Program pomohl porazit hitlerovské Německo

Současná smlouva je obdobou amerického programu o půjčce a pronájmu, který pomáhal spojencům za druhé světové války. Prezident USA Franklin D. Roosevelt podepsal Lend-Lease Act v březnu 1941.

Spojené státy v rámci tohoto programu dodaly spojencům materiál v hodnotě 50 miliard dolarů (608 miliard dolarů v roce 2020), včetně 11,3 miliardy dolarů Sovětskému svazu, uvedl ve svém článku Robert Coalson, který je hlavním korespondentem Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL).

„Kromě toho velká část pomoci v hodnotě 31 miliard dolarů zaslané Spojenému království byla také předána Sovětskému svazu prostřednictvím konvojů přes Barentsovo moře do Murmansku,“ uvedl Coalson. 

V čem byl význam programu největší

Nejviditelnější částí pomoci Spojených států Sovětskému svazu bylo více než 400 tisíc džípů a nákladních automobilů, 14 tisíc letadel, osm tisíc traktorů a stavebních vozidel a 13 tisíc bojových tanků.

Autor zmiňuje i historika Borise Sokolova, který pro RFE/RL uvedl, že skutečný význam programu pro sovětské válečné úsilí spočíval v tom, že pokrýval „citlivá místa“ sovětské výroby – například benzin, letecké palivo, výbušniny, hliník či neželezné kovy. 

Program Lend-Lease také poskytoval více než 35 tisíc radiopřijímačů a 32 tisíc motocyklů. Autor článku zmiňuje i to, že více než 20 tisíc mobilních raketometů Kaťuša bylo namontováno na podvozcích amerických nákladních automobilů Studebaker.

Stalin i Chruščov americkou pomoc vysoce oceňovali

Přestože byl význam americké pomoci později v dobách studené války ze sovětské strany zmenšován, Coalson připomněl, že nejznámějším oceněním této pomoci je přípitek sovětského diktátora Josifa Stalina na konferenci v Teheránu v listopadu 1943. Při setkání s britským premiérem Winstonem Churchillem a americkým prezidentem Rooseveltem řekl: „Chci vám říct, co z ruského hlediska udělali prezident a Spojené státy pro vítězství v této válce. … Nejdůležitější věci v této válce jsou stroje… Spojené státy jsou zemí strojů. Bez strojů, které jsme obdrželi prostřednictvím Lend-Lease, bychom válku prohráli.“

Stejný názor vyslovil i Nikita Chruščov. „Kdyby nám Spojené státy nepomohly, válku bychom nevyhráli,“ napsal ve svých pamětech. „Jeden na jednoho proti Hitlerovu Německu bychom jeho nápor nevydrželi a válku bychom prohráli. Nikdo o tom oficiálně nemluví a myslím, že Stalin nikdy nezanechal žádné písemné stopy svého názoru, ale mohu říci, že tento názor několikrát vyjádřil v rozhovorech se mnou.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpovo letadlo mířící do Švýcarska se vrátilo do USA kvůli technické závadě

Letadlo s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mířící do Švýcarska se kvůli závadě vrátilo zpět do Spojených států. Příčinou byl problém s elektřinou. Prezident poté nastoupil do náhradního letadla, informoval Bílý dům podle agentur AP a Reuters. Mluvčí Karoline Leavittová uvedla, že stroj se vracel preventivně z důvodů opatrnosti.
05:11Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Japonský soud uložil doživotí za vraždu expremiéra Abeho

Japonský soud uložil doživotní trest muži obžalovanému z vraždy bývalého premiéra Šinzóa Abeho. Pětačtyřicetiletý Tecuja Jamagami se již loni k vraždě předsedy vlády přiznal. Případ podle agentury AP vynesl na světlo dlouhá léta trvající vazby japonských vládních politiků na kontroverzní jihokorejskou Církev sjednocení.
před 1 hhodinou

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 1 hhodinou

„Proč mám mít hidžáb?“ Členové menšin v Sýrii uvažují i o emigraci

Stovky bojovníků teroristické organizace Islámský stát unikly z věznice Šaddádí v Sýrii. Tu spravovali tamní Kurdové, ale vytlačily je vládní jednotky, které s nimi svádějí boje už přes dva týdny. Vláda v Damašku tvrdí, že většinu vězňů zase pochytala. Její postup vůči Kurdům nicméně posiluje obavy dalších syrských menšin.
před 3 hhodinami

Americké ministerstvo spravedlnosti předvolalo činitele státu Minnesota

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý předvolalo přední činitele státu Minnesota kvůli vyšetřování údajného maření práce imigračních agentů, informovaly tiskové agentury. Předvolání se týká úřadů guvernéra Tima Walze, starosty města Minneapolis Jacoba Freye, generálního prokurátora Keitha Ellisona a dalších představitelů, kteří veřejně kritizovali masivní nasazení federálních složek.
před 5 hhodinami

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM) se operace uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 8 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a desítky zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...