Spolu, nebo vůbec. Finsko chce do NATO vstoupit jen se Švédskem, zopakovala premiérka Marinová

Události ČT: Druhý den Mnichovské bezpečnostní konference (zdroj: ČT24)

Finsko svůj postoj ke vstupu do Severoatlantické aliance nezměnilo, nadále se chce k NATO přidat jen společně se Švédskem. V sobotu to v bavorské metropoli na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásila finská premiérka Sanna Marinová. V Mnichově vystoupil i přední čínský diplomat Wang I, prohlásil, že Čína v konfliktu na Ukrajině podporuje dialog. Dodal, že pro bezpečnost světa je třeba respektovat suverenitu. Ještě před konferencí český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a nově zvolený prezident ČR Petr Pavel jednali s polským prezidentem Andrzejem Dudou.

Švédsko s Finskem v posledních dnech opakovaně zdůraznily, že do NATO se chtějí přidat společně. Rozhodnutí nyní závisí jen na Turecku a Maďarsku, které se ratifikovat rozšíření Aliance zatím zdráhají. Turecko má výhrady zejména vůči Švédsku, kterému vyčítá přílišnou podporu Kurdů a nedostatečný respekt vůči islámu. Marinová v Mnichově rozhodnutí vstoupit do NATO společně zopakovala.

„Když Rusko napadlo Ukrajinu, hned ten den bylo zřejmé, že Finsko do NATO vstoupí. Když náš soused Rusko zaútočil na jiného souseda, tak to bylo očividné,“ řekla Marinová.

Prohlásila, že obě země se také dohodly, že chtějí do Aliance vstoupit společně nejen kvůli svému úzkému přátelství, ale také v zájmu aliančního plánování a kolektivnímu posílení obrany severu Evropy.

Tento svůj postoj obě země podle Marinové jasně sdělily i Turecku a Maďarsku. „Samozřejmě nemůžu vědět, jak se nějaká země rozhodne pokračovat v ratifikaci,“ řekla finská premiérka s tím, že vstup do NATO ale Finsko se Švédskem podniknou společně.

Finský ministr obrany Mikko Savola ale na okraj konference řekl, že jeho země do Aliance vstoupí i sama, pokud by Turecko ratifikovalo její členství, ale odmítlo tak učinit v případě Švédska.

Podobně se v Mnichově vyjádřil i finský prezident Sauli Niinistö. „Naše ruce jsou svým způsobem svázané. Požádali jsme o členství. Měli bychom teď říci: ,Ne, rušíme naši žádost?‘ Ne, to prostě nemůžeme udělat,“ podotkl.

Debata o klimatu

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová a Marinová rovněž řekly, že prioritou nehledě na ruskou agresi zůstává ochrana klimatu. „Když jsem započala svůj mandát, mou prioritou byla Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal),“ řekla von der Leyenová.

Poznamenala, že krátce poté vypukla pandemie nemoci covid-19 a následovaly ruská invaze na Ukrajinu s energetickou krizí. „Směr ale neměníme,“ uvedla o ochraně klimatu a přechodu na klimaticky neutrální hospodářství.

Jsme pro dialog, tvrdí v souvislosti s konfliktem na Ukrajině Čína

Čínský diplomat Wang I na Mnichovské bezpečnostní konferenci řekl, že Čína si přeje bezpečnější svět. Mezi mocnostmi ale po zvládnutí pandemie nemoci covid-19 roste podle něj nedůvěra a zároveň přicházejí nové hrozby, jako jsou energetické či potravinové krize.

„Lidstvo tři roky bojovalo s covidem, ale svět není bezpečnější. Nedůvěra mezi velkými státy roste,“ řekl čínský diplomat. „Objevují se nové druhy hrozeb, jako jsou energetické a potravinové krize,“ uvedl.

Wang také zmínil, že Peking v souvislosti s Tchaj-wanem trvá na dodržování zásady jedné Číny a že Peking vždy stojí na straně míru a dialogu, což je rovněž čínský postoj k válce na Ukrajině. Čína podle něj podporuje mírové rozhovory a dialog.

Aby se svět stal bezpečnějším, je podle Wanga třeba vzájemný respekt, důvěra a spolupráce. „Uspět můžeme jen tehdy, pokud si budeme důvěřovat,“ řekl. Varoval také před vyhrocením sporů, které by mohly vyústit v jadernou válku. „Jadernému střetu musíme předejít,“ řekl.

Čína hodlá představit vlastní návrh urovnání konfliktu na Ukrajině, podrobnosti však diplomat nezmínil. Výslovně se nezmínil ani o Rusku, které Ukrajinu před rokem vojensky napadlo, řekl ale, že při řešení konfliktu je třeba postupovat s chladnou hlavou, což platí zejména pro Evropany. Sankční politika má podle něj často opačné dopady. Zdůraznil, že Čína není součástí války na Ukrajině, ale konflikt ji znepokojuje.

Wang se na okraj konference také setkal americkým ministrem zahraničí Antonym Blinkenem. Šlo o první takové jednání mezi oběma diplomaty od incidentu s čínským balonem, který začátkem února Spojené státy sestřelily u svého pobřeží, protože ho považovaly za špionážní. Blinken zdůraznil, že incident už se nikdy nesmí opakovat.

Pavel a Lipavský jednali s Dudou

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a zvolený prezident Česka Petr Pavel v sobotu v bavorské metropoli jednali s polským prezidentem Andrzejem Dudou mimo jiné o rozvoji vzájemného dopravního spojení. Pavel na Twitteru uvedl, že se těší na brzké setkání ve Varšavě. 

„Vztahy s polskými přáteli mají velkou váhu, o to víc v dnešních těžkých časech, kdy společně musíme pomoci i s řešením problémů za našimi hranicemi,“ napsal.

Brífink Petra Pavla v Mnichově (zdroj: ČT24)

„Diskutovali jsme o vzájemné spolupráci včetně dopravní infrastruktury a také o spolupráci v rámci Visegrádské skupiny (V4),“ napsal na Twitteru Lipavský. Duda zase na Twitteru zveřejnil video, na kterém si s Pavlem potřásá rukou.

Po výroku neúspěšného prezidentského kandidáta Andreje Babiše (ANO) z volební kampaně, ve kterém zpochybnil případnou pomoc Polsku a pobaltským zemím při jejich případném vojenském napadení, Pavel slíbil, že do Polska pojede na druhou zahraniční cestu. Pavel by rád krátce po inauguraci navštívil i Ukrajinu a Německo.
 

Pavel, Lipavský a Duda se setkali na společné snídani. Pavel, který chce konferenci v Mnichově využít k navázání vztahů a kontaktů pro svůj nadcházející prezidentský mandát, se v bavorské metropoli sešel také ke společné debatě s Lipavským. Pavel po zvolení opakovaně řekl, že chce, aby Hrad a vláda své zahraničněpolitické kroky koordinovaly.

Stoltenberg: NATO znamená bezpečnost pro Evropu

Na konferenci vystoupil i generální tajmeník NATO Jens Stoltenberg. Řekl, že bez Severoatlantické aliance by Evropa nebyla v bezpeční. „Je proto čas Alianci rozšířit a posílit. (…) Je to na Turecku,“ připomněl. 

Stoltenberg alianční země vyzval, aby zvýšily výdaje na společnou obranu. „Ano, peníze investované do obrany budou chybět jinde. Nic se ale nevyplatí více než obrana a bezpečnost,“ dodal.

Šéf NATO hovořil o tom, že napadení Ukrajiny mohlo šokovat, ale nemělo by nikoho překvapit. „Měsíce jsme se snažili Rusko zapojit do diplomatického úsilí,“ řekl s tím, že Putin se nakonec rozhodl pro válku. „Putin neplánuje mír, ale chce dále válčit, chystá další ofenzivy a mobilizuje stovky tisíc vojáků,“ varoval.

Stoltenberg odsoudil agresivní postoj Ruska a rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina vojensky napadnout Ukrajinu. Podle něj Rusko nesmí vyhrát, neboť by to bylo nejen katastrofou pro Ukrajinu, ale i ohrožením Evropy.

„Víme, že Peking velmi podrobně sleduje, jak vysokou cenu Moskva platí,“ řekl a dodal, že bezpečnost není regionální záležitostí, ale globální věcí. „U Číny se nesmíme dopustit stejné chyby, jakou jsme udělali s Ruskem,“ řekl.

Úspěch Putina na Ukrajině by mohl podpořit další autoritářské režimy, řekla Harrisová

Viceprezidentka USA Kamala Harrisová v Mnichově varovala Putina, že pachatelé válečných zvěrstev se budou za své činy zodpovídat. „Spravedlnosti musí být učiněno zadost,“ dodala. Rusko se podle ní chová barbarsky a nehumánně, páchá válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. 

„Ruská vojska systematicky útočí proti civilistům, dopouštějí se znásilňování, zabíjení ve stylu poprav, bití a deportací,“ řekla Harrisová. Rusko podle ní donutilo stovky tisíc Ukrajinců odejít z vlasti do Ruska, a to včetně dětí. „Krutě odtrhává děti od rodin,“ uvedla. 

Viceprezidentka ujistila, že USA budou vždy stát na straně spravedlnosti. „A až se budoucí generace ohlédnout zpět, tak uvidí, že jsme dostáli úkolům, které jsou před námi,“ doplnila.

V projevu hovořila i o tom, že když byla v Mnichově na konferenci před rokem, varovala před blížící se ruskou invazí. „Nyní je rok poté a Ukrajina stále existuje, transatlantické partnerství je silnější než kdy dříve. A co je nejdůležitější, ukrajinský lid obstál,“ řekla. Zmínila, že USA stojí za svými spojeneckými závazky a že budou podporovat Ukrajinu, dokud to bude nutné.

Harrisová také řekla, že ruský prezident Vladimir Putin nesmí na Ukrajině uspět, neboť by to jen podpořilo další autoritářské režimy, které by mohly Moskvu následovat. Poukázala také na to, že vztahy mezi Pekingem a Moskvou se od počátku invaze prohloubily a že čínská podpora Rusku podkopává zásady mezinárodního práva. Zmínila také, že Moskvu podporují i Severní Korea a Írán.

Sunak chce zintenzivnit pomoc Ukrajině

Britský premiér Rishi Sunak v Mnichově vyzval spojence, aby zintenzivnili pomoc Ukrajině v boji proti ruské invazi. „Spojené království bude vždy stát na straně spravedlnosti a práva,“ řekl a dodal, že Londýn podporuje Ukrajinu od samého počátku. A nyní je podle premiéra ten správný čas spojeneckou pomoc zesílit.

Ukrajina podle Sunaka potřebuje střely dlouhého doletu, dělostřelectvo, obrněná vozidla a to vše by měla dostat. A Británie chce být první, která zbraně delšího dosahu ukrajinským silám poskytne. Londýn chce podle Sunaka také pomoci Ukrajině vybudovat letectvo. Uvedl, že poskytnutí letadel je komplikované, ale že zemím, které by tak mohly učinit hned, Británie pomůže.

Britský premiér rovněž připomenul slova Stoltenberga, že Ukrajina se jednou stane součástí Severoatlantické aliance. Do té doby by měla získat bezpečnostní záruky a jistoty. „Má na ně právo,“ řekl. O tom, jak by záruky mohly vypadat, by Aliance podle britského premiéra mohla jednat na příštím summitu.