Putin využívá zimu jako zbraň, je třeba dál podporovat Kyjev, řekl Stoltenberg

Severoatlantická aliance bude podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak bude potřeba, ubezpečil v úterý v Bukurešti šéf této organizace Jens Stoltenberg. Je důležité, aby ruský vládce Vladimir Putin na Ukrajině nezvítězil, řekl také po prvním dni jednání ministrů zahraničí NATO a dodal, že Rusko používá zimu jako zbraň. Putinova výhra by byla podle něj tragédie nejen pro Ukrajinu. Její ministr zahraničí Dmytro Kuleba požádal v úterý o rychlejší dodávky zbraní a generátorů.

„Jsme všichni šokováni útoky na ukrajinská města a ukrajinskou infrastrukturu. Putin se snaží Ukrajince připravit o vodu, elektřinu, topení, světlo,“ řekl Stoltenberg. O to důležitější je podle něj Ukrajinu podporovat.

„Neustoupíme,“ dodal generální tajemník. Pokud by totiž Rusko, které Ukrajinu napadlo v únoru, uspělo, stal by se celý svět podle něj nebezpečnějším a zranitelnějším.

Podle generálního tajemníka se na úterní schůzce hovořilo i o tom, zda by mělo NATO poskytnout Ukrajině systémy protivzdušné obrany Patriot. Například německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková ale byla po jednání k takové možnosti skeptická.

„Dokázali jsme, že můžeme porazit Rusko, dokázali jsme, že můžeme vyhrát společně v zájmu celého euroatlantického světa,“ uvedl Kuleba. „Rychleji, rychleji, rychleji,“ podotkl také s tím, že to je přesně to, co teď Ukrajina potřebuje, ať už jde o dodávky zbraní či generátorů.

Kyjev podle něj potřebuje hlavně systémy protiletecké a protivzdušné obrany, jako jsou Patriot, Iris-T nebo Hawk. „Když budeme mít transformátory a generátory, budeme moci znovu naplnit naše energetické potřeby. Když budeme mít systémy protivzdušné obrany, budeme se moci chránit před dalšími ruskými raketovými údery,“ uvedl. 

Varování Medvěděva

Místopředseda ruské bezpečnostní rady, bývalý prezident a někdejší premiér Ruska Dmitrij Medvěděv v úterý Severoatlantickou alianci varoval, aby Ukrajině žádné systémy Patriot nedodávala. NATO přitom označil za zločinný útvar.

„Pokud, jak naznačil Stoltenberg, by NATO ukrajinským fanatikům dodalo systémy Patriot společně s vojáky Aliance, okamžitě by se stali legitimním cílem našich ozbrojených sil,“ napsal Medvěděv na Telegramu.

Rusové od začátku straší tím, že jakékoliv dodávky Ukrajině budou vnímat jako překročení nějaké linie, vidíme však, že všechny výhrůžky byly poměrně liché, podotkl ve vysílání Horizontu ČT24 bezpečnostní analytik Josef Kraus. „Není třeba se proto obávat, že by Rusové chtěli samovolně eskalovat konflikt do přímé konfrontace s NATO pouze na základě podpory a dodávek technologií, zbraní nebo materiálu ukrajinské straně,“ zmínil politolog.

„Jestli ale Ukrajinci protiletecké systémy z Aliance skutečně dostanou, je otázkou. Když se podíváme na to, jakým způsobem přistupuje Německo k dodávkám od začátku konfliktu, tak Němci byli schopni celou řadu dodávek torpédovat nebo minimálně obstruovat, aby k nim nedošlo, nebo byly dodány s nějakým zdržením. Tlak ze strany spojenců bude ovšem na Berlín tak velký, že k těm dodávkám dříve nebo později dojde. Pro Ukrajinu je teď skutečně nutné začít mnohem více chránit svůj vzdušný prostor,“ domnívá se Kraus.

Útoky budou pokračovat, domnívá se Stoltenberg

Stoltenberg už v pondělí vyjádřil přesvědčení, že Rusko bude v útocích na ukrajinskou energetickou síť, plynovou infrastrukturu a základní služby pokračovat. Kvůli nim Ukrajině i šest dní po poslední vlně těchto útoků chybí asi 30 procent elektřiny, uvedl v úterý ukrajinský premiér Denys Šmyhal. 

Americký ministr zahraničí Antony Blinken poznamenal, že NATO je i vzhledem k válce na Ukrajině v současnosti mnohem jednotnější než kdykoli v minulosti. Podle agentury Reuters se šéf americké diplomacie na schůzce chystá oznámit další pomoc Kyjevu, konkrétně právě s obnovou zásobování energiemi, které je kvůli ruským útokům silně narušené. Detaily zatím nejsou známé.

Nevojenská pomoc k překonání zimy

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) před jednáním řekl, že doufá ve shodu ohledně nevojenské pomoci Ukrajině, která zemi pomůže přežít zimu.

Část této pomoci, mezi níž patří pohonné hmoty, zdravotnické potřeby, zimní vybavení nebo rušičky dronů byla podle Reuters dodána prostřednictvím balíku pomoci NATO, který chce Stoltenberg navýšit. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 41 mminutami

ŽivěLoď Dragon se vrací z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu má dopoledne středoevropského času přistát kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrací o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
před 1 hhodinou

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...