V masových hrobech i jednotlivě, v Makarivu nedaleko Kyjeva zatím podle starosty našli 132 zabitých civilistů

Nahrávám video

Nejméně sedm set lidí zemřelo kvůli ruskému ostřelování od začátku války v Černihivu, oznámil starosta, podle kterého jsou mezi oběťmi civilisté i vojáci. V Makarivu našli podle radnice více než stovku zabitých civilistů. Rusko poskytlo dosud nejchmurnější hodnocení své invaze na Ukrajinu a popsalo „tragédii“ rostoucích ztrát vojáků a ekonomický dopad sankcí. V očekávání nové ruské ofenzivy se z Ukrajinou kontrolované části Donbasu evakuovalo jen vlakem na západ země více než 170 tisíc lidí.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Ruské jednotky podle gubernátora Dmytra Žyvyckého zcela opustily Sumskou oblast. Region ale stále není zcela bezpečný, pokračují například práce na jeho odminování, dodal. Také přístup do Sum je nadále značně komplikovaný a ve městě jsou v podstatě uvězněny mimo jiné tisíce zahraničních studentů. Gubernátor Mykolajivské oblasti na jihu Ukrajiny Vitalij Kim agentuře Ukrinform řekl, že ani tam nejsou v podstatě žádní ruští vojáci, Rusové pouze ostřelují z dálky některá místní města.

Okupační jednotky se připravují k dalšímu útoku, během něj chtějí získat plnou kontrolu nad východními regiony Doněck a Luhansk, které jsou od roku 2014 částečně v držení Ruskem řízených a podporovaných separatistů. Dobytí Mariupolu je stále hlavním cílem ruských vojsk, uvedla ukrajinská armáda. Ruské prapory podle ní také blokují a bombardují severovýchodní město Charkov.

Představitelé Oděsy uvedli, že přístavní město na jihu Ukrajiny zasáhly raketové útoky. Ruské síly podle nich útok provedly z Černého moře, informovala BBC. „Byla zasažena zařízení infrastruktury v Oděské oblasti,“ napsali představitelé města na Telegramu. Mluvčí ruského ministerstva obrany následně uvedl, že rakety zničily „shromaždiště a výcvikové středisko zahraničních žoldnéřů u obce Krasnosilka severovýchodně od Oděsy“.

Invazní jednotky se přeskupují, na boj se cvičí i Bělorusové

Podle velení ukrajinské armády se na boje připravují i běloruské ozbrojené síly. Operační a bojová příprava probíhá na cvičištích po celé zemi, čtyři taktické skupiny se zapojily do úkolů na posílení ochrany ukrajinsko-běloruské hranice. Z území Běloruska Ukrajině i nadále hrozí raketové a letecké údery, dodává štáb. Zpravodajské informace podle něj naznačují, že v Bělorusku vznikají nové vojenské jednotky a soukromé skupiny složené z „dobrovolníků“. Ukrajinská armáda přiznává, že tato informace dosud nebyla ověřena.

Britské ministerstvo obrany uvedlo, že ruské síly postoupily dále na jih od města Izjum, které zůstává pod jejich kontrolou. „Je to jeden z možných směrů ruského postupu. Znamenal by, že se bude prohlubovat obklíčení západního Donbasu, který je pod kontrolou ukrajinských sil,“ přiblížil zpravodaj ČT David Borek z Kyjeva.

Podle britské vojenské rozvědky se invazní síly zcela stáhly ze severní Ukrajiny do Běloruska a Ruska. Před dalším nasazením se musejí přeskupit a doplnit zásoby, jakýkoliv hromadný přesun na východ Ukrajiny tak lze předpokládat nejdříve za týden. „Jednotky, které se stahují z okolí Kyjeva, jsou velice pochroumané úspěšným ukrajinským bojem,“ řekl Borek.

Podle ukrajinského ministra obrany Oleksije Reznikova Rusko soustřeďuje své síly k mohutnému útoku. Federace „vyvodila závěry a změnila taktiku“ a nyní se zaměřuje na údery dlouhého dosahu ze vzduchu. Požádal proto o těžší a modernější zbraně, Ukrajina potřebuje systémy protivzdušné obrany, dělostřelectvo dlouhého dosahu, tanky a protilodní střely, uvedl Reznikov.

Ukrajinské úřady v očekávání nové ruské ofenzivy mezitím vyzývají obyvatele východní části země k opuštění domovů. „Evakuujte se! Šance zachránit sebe a svou rodinu před ruskou smrtí se každým dnem zmenšují,“ apeluje luhanský gubernátor Serhij Gajdaj. K odchodu žen, dětí a starších lidí vyzvaly i úřady na středovýchodě Ukrajiny v Dnipru.

Řada lidí tento apel vyslyšela. Jen vlakem se z části Donbasu, která je pod ukrajinskou kontrolou, evakuovalo na západ země více než 170 tisíc lidí. Provoz evakuační soupravy ale ohrožuje ruské ostřelování. V pátek dvě ruské rakety zasáhly nádraží v Kramatorsku, uvedla ukrajinská železniční společnost. Na stanici v tu chvíli čekaly na evakuaci tisíce civilistů. Ukrajinské úřady hlásí nejméně 30 obětí na životech, další desítky lidí byly zraněny. 

Peskov přiznal značné ztráty

Z Ruska zatím zní hlasy nahlodávající obraz úspěšné „speciální vojenské operace“. Moskva již dříve přiznala, že její útok nepostupuje tak rychle, jak by chtěla, ale ve čtvrtek mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov vyjádřil lítost nad rostoucím počtem mrtvých. „Máme značné ztráty vojáků,“ řekl televizi Sky News. „Je to pro nás obrovská tragédie“.

Ruský předseda vlády Michail Mišustin zároveň uvedl, že federace čelí nejtěžší ekonomické situaci za posledních třicet let kvůli bezprecedentním západním sankcím. 

Po nových restrikcích po zabíjení civilistů v Buče, které Západ široce odsoudil jako válečné zločiny, opět vyzvala Ukrajina spojence k další dodávce zbraní a sankcím vůči Rusku. „Ukrajina potřebuje zbraně, které jí poskytnou prostředky k vítězství na bojišti, a to bude nejsilnější možná sankce vůči Rusku,“ řekl ve čtvrtek pozdě večer ve videu prezident Volodymyr Zelenskyj.

Ukrajinský prezident také uvedl, že situace v Borodjance – dalším městě severozápadně od Kyjeva dobytém od ruských sil – je „podstatně strašnější“ než v Buče. Video z Borodjanky ukázalo, jak se pátrací a záchranné týmy pomocí těžké techniky prohrabávají troskami zřícené budovy. Panují obavy, že v jejích troskách zůstaly pohřbeny stovky lidí.

„Město je mimořádně destruované. Bylo tvořeno, jako mnohá postsovětská města, paneláky, betonovými bytovými domy a některé z nich jsou totálně zničené. (…) Borodjanka patří s Irpiní, Bučou a Hostomelem mezi města, která jsou z hlediska válečné destrukce velice silně postižená,“ popsal Borek.

Nahrávám video

V Černihivu zemřelo na 700 lidí, uvedl starosta

Nejméně 700 lidí zemřelo kvůli ruskému ostřelování od začátku války v Černihivu, oznámil jeho  starosta. Podle bilance OSN od počátku ruské invaze na Ukrajině zemřelo 1611 civilistů, z toho 131 dětí. Ukrajinská generální prokuratura rovněž ráno oznámila, že v zemi v důsledku ruské agrese zemřelo 167 dětí.

Počty obětí ruské invaze na Ukrajinu sleduje Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR), který upozornil, že bilance budou ve skutečnosti zřejmě výrazně vyšší. Z celkového počtu mrtvých je podle úřadu 418 mužů, 245 žen, 26 dívek a 43 chlapců – u 63 dětí a 831 dospělých se zatím pohlaví nepodařilo určit. Dalších 2267 civilistů od 24. února, kdy ruská vojska vpadla na Ukrajinu, bylo zraněno.

Za hlavní příčinu smrti a zranění lidí Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva označil dělostřelecké a raketové ostřelování a letecké bombardování.

Podle údajů ukrajinské generální prokuratury, o kterých informovala agentura Unian, zemřelo rukou ruských vojáků 169 dětí, z toho dvě za předchozí den. Na 306 dětí bylo zraněno, podobně jako OHCHR prokuratura upozornila, že počet obětí není kvůli trvajícímu násilí finální a ve skutečnosti je podle všeho mnohem vyšší.

„Můžu vám dát odhad, zemřelo okolo 700 lidí. Jde o vojáky i civilisty,“ řekl agentuře Unian starosta Černihivu Vladyslav Atrošenko. V ostřelované metropoli stejnojmenné oblasti na severu Ukrajiny podle něj stále žije okolo 80 tisíc až 95 tisíc lidí. Před válkou mělo město okolo 300 tisíc obyvatel.

Do Černihivu ve čtvrtek dorazil první konvoj s humanitární pomocí od chvíle, kdy se z oblasti minulý týden stáhla ruská vojska, oznámil gubernátor Vjačeslav Čaus. Obyvatele vyzval, aby zůstali vůči možnému obnovení ruského ostřelování ostražití. „Nad naší oblastí dále létají letadla a střely,“ řekl podle agentury AFP Čaus.

Mrtvé objevili také v Makarivu

V pátek se našla těla 132 zabitých civilistů také ve vesnici Makariv, uvedl její starosta. Vesnice, ležící zhruba 40 kilometrů od západního okraje Kyjeva, byla podle něj zničena ze čtyřiceti procent, napsal server Ukrajinska pravda.

„Ke včerejšímu dni jsme našli 132 civilistů, které zastřelili ruští ‚skřeti‘,“ uvedl v pátek starosta Makarivu Vadym Tokar. Některá těla byla nalezena v masových hrobech, jiná ležela samostatně, dodal.

V Makarivu žilo před válku 15 tisíc lidí, po invazi jich zůstalo méně než tisíc, řekl Tokar. Agentura Unian připomněla, že ukrajinské ministerstvo obrany na konci března varovalo, že ruští vojáci vesnici ostřelují i přesto, že z ní téměř všichni lidé odešli.

Video ukazuje zabití ruského zajatce, Kyjev slibuje vyšetření

Moskva popírá, že by se zaměřila na civilisty. Obě strany si tak nadále vyměňují obvinění, přičemž Moskva zahájila trestní vyšetřování tvrzení ruského vojáka, že byl na Ukrajině jako válečný zajatec bit a bylo mu vyhrožováno smrtí.

Nezávisle na tom se objevilo video na sociálních sítích ověřené agenturou Reuters a geolokalizované do oblasti západně od Kyjeva, které ukazuje, jak ukrajinské síly střílejí a zabíjejí zajatého a těžce zraněného ruského vojáka. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba prohlásil, že o existenci nahrávky ví, a slíbil prošetření incidentu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Česko se zdrželo v hlasování o rezoluci VS OSN o právním závazku v ochraně klimatu

Česko jako jediný stát Evropské unie nesouhlasilo s rezolucí Valného shromáždění OSN o ochraně klimatu. Při středečním hlasování se zdrželo, uvádí OSN. Rezoluce podpořila loňské stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ), podle kterého jsou státy právně zodpovědné v případě porušování svých klimatických závazků. ICJ se domnívá, že za některých okolností by státy poškozené klimatickými změnami mohly žádat o odškodnění. Stanovisko soudu není závazné, experti a ekologové ho však označují za přelomové.
před 1 hhodinou

Trump a Netanjahu se v telefonátu přeli o postupu ve válce s Íránem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump vedl v úterý „napjatý rozhovor“ s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Ve čtvrtek ráno SELČ o tom napsala stanice CNN, podle níž průběh telefonátu odrážel odlišné názory obou státníků na postup ve válce s Íránem. Stanice se odvolává na prohlášení amerického úředníka. Trump s Netnjahuem v posledních dnech jednali několikrát.
před 3 hhodinami

Prezident Pavel zahájí bezpečnostní konferenci Globsec

V Praze ve čtvrtek mezinárodní bezpečnostní konference Globsec Forum, třídenní program zahájí prezident Petr Pavel. Pořadatelé počítají s účastí více než dvou tisíc hostů z 86 zemí, což je dosud nejvíce. Na akci ve čtvrtek promluví i moldavská prezidentka Maia Sanduová či předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová. Do Česka by na ní měl tento týden přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
před 3 hhodinami

Řada zemí odsoudila chování izraelského ministra k aktivistům z flotily

Několik zemí ve středu odsoudilo izraelské zacházení s aktivisty z flotily, která směřovala do Pásma Gazy s humanitární pomocí a kterou izraelská armáda zastavila v mezinárodních vodách. Španělsko, Francie, Británie, Irsko, Nizozemsko, Německo, Belgie, Kanada a Itálie kritizovaly video, které zachycuje spoutané aktivisty klečící na zemi. Ti jsou na záběrech pod dohledem maskovaných příslušníků izraelských bezpečnostních složek a za přítomnosti ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira. Jeho jednání odsoudilo i Turecko a také americký velvyslanec v Izraeli.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Syn zakladatele značky Mango čelí podezření z vraždy svého otce

Katalánská policie bude syna zakladatele módní značky Mango vyšetřovat na svobodě. Rozhodl o tom soud poté, co Jonathan Andic složil kauci ve výši jednoho milionu eur. Policie ho podezírá z vraždy svého otce. Isak Andic před rokem a půl zemřel po pádu z útesu.
před 8 hhodinami

Ukrajina zasáhla jednu z největších rafinerií v Rusku

Ukrajinská armáda ve středu uvedla, že zasáhla rafinerii v Kstovu v ruské Nižegorodské oblasti. Ruské úřady hlásí požár v průmyslových objektech, který podle nich způsobil pád trosek dronů. Podle ruského ministerstva obrany se poslední ukrajinské útoky opět týkaly většiny západního a středního Ruska. Gubernátor Rostovské oblasti Jurij Sljusar tvrdí, že v Rostově zranil ukrajinský dron jednoho člověka.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

USA obvinily bývalého kubánského vůdce Raúla Castra ze čtyřnásobné vraždy

Spojené státy obvinily bývalého lídra Kuby Raúla Castra ze čtyřnásobné vraždy při sestřelení dvou letounů kubánským vojenským letadlem v únoru 1996. Úřadující ministr spravedlnosti USA Todd Blanche to řekl na čtvrteční akci v Miami připomínající oběti incidentu. Kuba americká obvinění odmítla a označila je za politickou hru a překrucování událostí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoManévrů na Slovensku se zúčastní prapor z Tábora

Nové plány NATO na obranu východního křídla – jak v krizi aktivovat záložní jednotky a odstrašit protivníka – má prověřit cvičení. Součástí jsou rychlé přesuny napříč Evropou. Manévrů na Slovensku pod španělským velením se zúčastní skoro tři tisíce vojáků ze sedmi zemí. Česká armáda tam vyslala prapor z Tábora. Kolony doprovází vojenská policie, přesto řidiči pandurů musí dávat pozor, aby stihli včas zabrzdit. Aliance posílila jednotky podél celého východního křídla. Té na Slovensku velí Španělé, Česko tam má s pandury aktuálně druhý nejsilnější kontingent.
před 9 hhodinami
Načítání...