V masových hrobech i jednotlivě, v Makarivu nedaleko Kyjeva zatím podle starosty našli 132 zabitých civilistů

Nahrávám video

Nejméně sedm set lidí zemřelo kvůli ruskému ostřelování od začátku války v Černihivu, oznámil starosta, podle kterého jsou mezi oběťmi civilisté i vojáci. V Makarivu našli podle radnice více než stovku zabitých civilistů. Rusko poskytlo dosud nejchmurnější hodnocení své invaze na Ukrajinu a popsalo „tragédii“ rostoucích ztrát vojáků a ekonomický dopad sankcí. V očekávání nové ruské ofenzivy se z Ukrajinou kontrolované části Donbasu evakuovalo jen vlakem na západ země více než 170 tisíc lidí.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Ruské jednotky podle gubernátora Dmytra Žyvyckého zcela opustily Sumskou oblast. Region ale stále není zcela bezpečný, pokračují například práce na jeho odminování, dodal. Také přístup do Sum je nadále značně komplikovaný a ve městě jsou v podstatě uvězněny mimo jiné tisíce zahraničních studentů. Gubernátor Mykolajivské oblasti na jihu Ukrajiny Vitalij Kim agentuře Ukrinform řekl, že ani tam nejsou v podstatě žádní ruští vojáci, Rusové pouze ostřelují z dálky některá místní města.

Okupační jednotky se připravují k dalšímu útoku, během něj chtějí získat plnou kontrolu nad východními regiony Doněck a Luhansk, které jsou od roku 2014 částečně v držení Ruskem řízených a podporovaných separatistů. Dobytí Mariupolu je stále hlavním cílem ruských vojsk, uvedla ukrajinská armáda. Ruské prapory podle ní také blokují a bombardují severovýchodní město Charkov.

Představitelé Oděsy uvedli, že přístavní město na jihu Ukrajiny zasáhly raketové útoky. Ruské síly podle nich útok provedly z Černého moře, informovala BBC. „Byla zasažena zařízení infrastruktury v Oděské oblasti,“ napsali představitelé města na Telegramu. Mluvčí ruského ministerstva obrany následně uvedl, že rakety zničily „shromaždiště a výcvikové středisko zahraničních žoldnéřů u obce Krasnosilka severovýchodně od Oděsy“.

Invazní jednotky se přeskupují, na boj se cvičí i Bělorusové

Podle velení ukrajinské armády se na boje připravují i běloruské ozbrojené síly. Operační a bojová příprava probíhá na cvičištích po celé zemi, čtyři taktické skupiny se zapojily do úkolů na posílení ochrany ukrajinsko-běloruské hranice. Z území Běloruska Ukrajině i nadále hrozí raketové a letecké údery, dodává štáb. Zpravodajské informace podle něj naznačují, že v Bělorusku vznikají nové vojenské jednotky a soukromé skupiny složené z „dobrovolníků“. Ukrajinská armáda přiznává, že tato informace dosud nebyla ověřena.

Britské ministerstvo obrany uvedlo, že ruské síly postoupily dále na jih od města Izjum, které zůstává pod jejich kontrolou. „Je to jeden z možných směrů ruského postupu. Znamenal by, že se bude prohlubovat obklíčení západního Donbasu, který je pod kontrolou ukrajinských sil,“ přiblížil zpravodaj ČT David Borek z Kyjeva.

Podle britské vojenské rozvědky se invazní síly zcela stáhly ze severní Ukrajiny do Běloruska a Ruska. Před dalším nasazením se musejí přeskupit a doplnit zásoby, jakýkoliv hromadný přesun na východ Ukrajiny tak lze předpokládat nejdříve za týden. „Jednotky, které se stahují z okolí Kyjeva, jsou velice pochroumané úspěšným ukrajinským bojem,“ řekl Borek.

Podle ukrajinského ministra obrany Oleksije Reznikova Rusko soustřeďuje své síly k mohutnému útoku. Federace „vyvodila závěry a změnila taktiku“ a nyní se zaměřuje na údery dlouhého dosahu ze vzduchu. Požádal proto o těžší a modernější zbraně, Ukrajina potřebuje systémy protivzdušné obrany, dělostřelectvo dlouhého dosahu, tanky a protilodní střely, uvedl Reznikov.

Ukrajinské úřady v očekávání nové ruské ofenzivy mezitím vyzývají obyvatele východní části země k opuštění domovů. „Evakuujte se! Šance zachránit sebe a svou rodinu před ruskou smrtí se každým dnem zmenšují,“ apeluje luhanský gubernátor Serhij Gajdaj. K odchodu žen, dětí a starších lidí vyzvaly i úřady na středovýchodě Ukrajiny v Dnipru.

Řada lidí tento apel vyslyšela. Jen vlakem se z části Donbasu, která je pod ukrajinskou kontrolou, evakuovalo na západ země více než 170 tisíc lidí. Provoz evakuační soupravy ale ohrožuje ruské ostřelování. V pátek dvě ruské rakety zasáhly nádraží v Kramatorsku, uvedla ukrajinská železniční společnost. Na stanici v tu chvíli čekaly na evakuaci tisíce civilistů. Ukrajinské úřady hlásí nejméně 30 obětí na životech, další desítky lidí byly zraněny. 

Peskov přiznal značné ztráty

Z Ruska zatím zní hlasy nahlodávající obraz úspěšné „speciální vojenské operace“. Moskva již dříve přiznala, že její útok nepostupuje tak rychle, jak by chtěla, ale ve čtvrtek mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov vyjádřil lítost nad rostoucím počtem mrtvých. „Máme značné ztráty vojáků,“ řekl televizi Sky News. „Je to pro nás obrovská tragédie“.

Ruský předseda vlády Michail Mišustin zároveň uvedl, že federace čelí nejtěžší ekonomické situaci za posledních třicet let kvůli bezprecedentním západním sankcím. 

Po nových restrikcích po zabíjení civilistů v Buče, které Západ široce odsoudil jako válečné zločiny, opět vyzvala Ukrajina spojence k další dodávce zbraní a sankcím vůči Rusku. „Ukrajina potřebuje zbraně, které jí poskytnou prostředky k vítězství na bojišti, a to bude nejsilnější možná sankce vůči Rusku,“ řekl ve čtvrtek pozdě večer ve videu prezident Volodymyr Zelenskyj.

Ukrajinský prezident také uvedl, že situace v Borodjance – dalším městě severozápadně od Kyjeva dobytém od ruských sil – je „podstatně strašnější“ než v Buče. Video z Borodjanky ukázalo, jak se pátrací a záchranné týmy pomocí těžké techniky prohrabávají troskami zřícené budovy. Panují obavy, že v jejích troskách zůstaly pohřbeny stovky lidí.

„Město je mimořádně destruované. Bylo tvořeno, jako mnohá postsovětská města, paneláky, betonovými bytovými domy a některé z nich jsou totálně zničené. (…) Borodjanka patří s Irpiní, Bučou a Hostomelem mezi města, která jsou z hlediska válečné destrukce velice silně postižená,“ popsal Borek.

Nahrávám video

V Černihivu zemřelo na 700 lidí, uvedl starosta

Nejméně 700 lidí zemřelo kvůli ruskému ostřelování od začátku války v Černihivu, oznámil jeho  starosta. Podle bilance OSN od počátku ruské invaze na Ukrajině zemřelo 1611 civilistů, z toho 131 dětí. Ukrajinská generální prokuratura rovněž ráno oznámila, že v zemi v důsledku ruské agrese zemřelo 167 dětí.

Počty obětí ruské invaze na Ukrajinu sleduje Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR), který upozornil, že bilance budou ve skutečnosti zřejmě výrazně vyšší. Z celkového počtu mrtvých je podle úřadu 418 mužů, 245 žen, 26 dívek a 43 chlapců – u 63 dětí a 831 dospělých se zatím pohlaví nepodařilo určit. Dalších 2267 civilistů od 24. února, kdy ruská vojska vpadla na Ukrajinu, bylo zraněno.

Za hlavní příčinu smrti a zranění lidí Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva označil dělostřelecké a raketové ostřelování a letecké bombardování.

Podle údajů ukrajinské generální prokuratury, o kterých informovala agentura Unian, zemřelo rukou ruských vojáků 169 dětí, z toho dvě za předchozí den. Na 306 dětí bylo zraněno, podobně jako OHCHR prokuratura upozornila, že počet obětí není kvůli trvajícímu násilí finální a ve skutečnosti je podle všeho mnohem vyšší.

„Můžu vám dát odhad, zemřelo okolo 700 lidí. Jde o vojáky i civilisty,“ řekl agentuře Unian starosta Černihivu Vladyslav Atrošenko. V ostřelované metropoli stejnojmenné oblasti na severu Ukrajiny podle něj stále žije okolo 80 tisíc až 95 tisíc lidí. Před válkou mělo město okolo 300 tisíc obyvatel.

Do Černihivu ve čtvrtek dorazil první konvoj s humanitární pomocí od chvíle, kdy se z oblasti minulý týden stáhla ruská vojska, oznámil gubernátor Vjačeslav Čaus. Obyvatele vyzval, aby zůstali vůči možnému obnovení ruského ostřelování ostražití. „Nad naší oblastí dále létají letadla a střely,“ řekl podle agentury AFP Čaus.

Mrtvé objevili také v Makarivu

V pátek se našla těla 132 zabitých civilistů také ve vesnici Makariv, uvedl její starosta. Vesnice, ležící zhruba 40 kilometrů od západního okraje Kyjeva, byla podle něj zničena ze čtyřiceti procent, napsal server Ukrajinska pravda.

„Ke včerejšímu dni jsme našli 132 civilistů, které zastřelili ruští ‚skřeti‘,“ uvedl v pátek starosta Makarivu Vadym Tokar. Některá těla byla nalezena v masových hrobech, jiná ležela samostatně, dodal.

V Makarivu žilo před válku 15 tisíc lidí, po invazi jich zůstalo méně než tisíc, řekl Tokar. Agentura Unian připomněla, že ukrajinské ministerstvo obrany na konci března varovalo, že ruští vojáci vesnici ostřelují i přesto, že z ní téměř všichni lidé odešli.

Video ukazuje zabití ruského zajatce, Kyjev slibuje vyšetření

Moskva popírá, že by se zaměřila na civilisty. Obě strany si tak nadále vyměňují obvinění, přičemž Moskva zahájila trestní vyšetřování tvrzení ruského vojáka, že byl na Ukrajině jako válečný zajatec bit a bylo mu vyhrožováno smrtí.

Nezávisle na tom se objevilo video na sociálních sítích ověřené agenturou Reuters a geolokalizované do oblasti západně od Kyjeva, které ukazuje, jak ukrajinské síly střílejí a zabíjejí zajatého a těžce zraněného ruského vojáka. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba prohlásil, že o existenci nahrávky ví, a slíbil prošetření incidentu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zahájily nové údery na Írán, ten ohlásil uzavření Hormuzského průlivu

Spojené státy v noci na čtvrtek zahájily nové vzdušné údery na cíle v Íránu, oznámilo oblastní velitelství amerických sil (CENTCOM). Írán informoval o explozích v několika oblastech, uvedla agentura Reuters. Íránská armáda krátce po začátku útoků uvedla, že zcela uzavřela Hormuzský průliv a zasáhla dvě lodě, které se snažily úžinou proplout.
00:10Aktualizovánopřed 17 mminutami

Rozhodčího, kterého úřady připravily o MS, v Somálsku vítaly stovky fanoušků

Fotbalový rozhodčí Omar Abdulkadir Artan, kterého úřady po příletu nepustily do USA a znemožnily mu pískat na mistrovství světa, se po návratu do vlasti dočkal bouřlivého přivítání. Podle agentury AP na něj na letišti v Mogadišu kromě vládních činitelů a svazových funkcionářů čekalo také několik stovek fanoušků s vlajkami.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po zveřejnění části Epsteinových spisů přibylo zastrašování jeho obětí

Po zveřejnění části spisů sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina vzrostla míra zastrašování jeho obětí. Agentura Reuters vyzpovídala 23 z nich. Téměř všechny tvrdí, že kvůli výhrůžkám žijí v neustálém napětí. Ve středu v americkém Kongresu o svých vazbách na Epsteina vypovídal miliardář a spoluzakladatel technologického giganta Microsoft Bill Gates.
před 3 hhodinami

Papež požehnal věž baziliky Sagrada Família v Barceloně

Papež Lev XIV. ve středu večer požehnal a tím i otevřel nejvyšší kostelní věž Ježíše Krista v chrámu Svaté rodiny (Sagrada Familia), která se stala nejvyšší kostelní stavbou na světě. Na své dokončení chrám čeká od konce 19. století, tehdy své vize do návrhu promítl katalánský architekt Antoni Gaudí. Ve své homilii papež připomněl, že nelze věřit v Ježíše Krista a podporovat války.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po americkém úderu na tanker u Ománu se pohřešují tři Indové

Strojovnu ropného tankeru nedaleko pobřeží Ománu ve středu zachvátil požár poté, co plavidlo zasáhla americká armáda, informují světové agentury. Podle oblastního velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) posádka odmítla uposlechnout rozkazy. Indické ministerstvo zahraničí informovalo, že na palubě bylo 24 Indů, z nichž tři se stále pohřešují a zbylých 21 bylo zachráněno. Dillí si v reakci na útok předvolalo zástupce amerického velvyslanectví v Indii, aby vyjádřilo svůj protest, píší agentury.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

USA provedly údery na Írán, ten mířil na americké cíle v regionu

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery hlásí také ostrov Kešm. Tisíce lidí jsou v důsledku útoků bez pitné vody. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku. Americký prezident Donald Trump nevylučuje další údery v Íránu.
9. 6. 2026Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Sedm dětí zahynulo při požáru minibusu v Zimbabwe

Minibus převážející školáky vzplanul v centrální části Zimbabwe, při neštěstí zahynulo sedm lidí, uvedly úřady. Podle policie bylo v autobuse 24 dětí, počet zraněných zatím neuvedla. Tamní média napsala, že do nemocnice byli převezeni řidič i průvodčí, a dodala, že všichni mrtví jsou školáci. Počáteční vyšetřování naznačuje, že požár se začal šířit od kanystru benzinu, který ležel v minibusu.
před 5 hhodinami

VideoMexická města se před fotbalovým šampionátem potýkají s protesty

Organizátoři mají už jen hodiny na to zajistit hladký chod mistrovství světa ve fotbale. Zatímco přílety do USA poznamenaly přísné kontroly, v Mexiku proběhly protesty učitelů za lepší platy. Mimo jiné i ve městě Guadalajara, kde se v noci na pátek SELČ utká český tým s Jižní Koreou. Demonstrovala i organizace sdružující lidi z chudinských čtvrtí, která tamním úřadům vyčítá, že utrácejí na špatných místech. Vláda na kritiku odpovídá statistikou, podle které v zemi v posledních letech výrazně ubylo lidí žijících pod hranicí chudoby. V Mexiku ale dál panují obrovské sociální rozdíly, které jsou viditelné právě i v Guadalajaře, kde na dohled míst s rozpadající se infrastrukturou vyrůstají nové věžáky. Vedení druhé největší aglomerace Mexika tvrdí, že chce město představit jako centrum technologií a inovací. Pořádání nejsledovanější sportovní akce planety ale znamená, že pozornosti neuniknou ani jeho problémy.
před 5 hhodinami
Načítání...