Rusové dle Zelenského nuceně deportovali přes půl milionu Ukrajinců. OBSE má důkazy zločinů

Rusko proti civilnímu obyvatelstvu na Ukrajině uplatňuje metody teroru, upozornil prezident Volodymyr Zelenskyj. Moskva podle něj násilně deportovala do odlehlých částí Ruska více než půl milionu Ukrajinců. Proti civilistům také podle Zelenského používá fosforové bomby. Pozorovací mise OBSE zaznamenala jasná porušení lidských práv ze strany ruských vojsk. Hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu Karim Khan označil Ukrajinu za místo spáchání zločinů.

„Ruská armáda používá všechny typy děl, všechny typy raket, letecké bomby, obzvláště fosforové bomby, proti obytným čtvrtím a civilní infrastruktuře,“ řekl Zelenskyj s tím, že se jedná o „jasný teror proti civilnímu obyvatelstvu“.

Moskva na Zelenského slova bezprostředně nereagovala. Rusko od svého nového vpádu na Ukrajinu 24. února popírá, že by útočilo na civilisty, a tvrdí, že ukrajinská a západní obvinění z válečných zločinů jsou vykonstruovaná. Válku také neustále označuje za „speciální vojenskou operaci“, která má za cíl „denacifikovat a demilitarizovat“ Ukrajinu.

Kyjev prověřuje informace o tom, že Rusko mohlo při obléhání jihoukrajinského přístavního města Mariupol použít chemické zbraně. Moskvou řízení ozbrojenci, kteří se snaží převzít úplnou kontrolu nad městem, však použití chemických zbraní popřeli.

Přes půl milionu deportovaných

Zelenskyj v projevu k estonskému parlamentu dále upozornil, že Rusko násilně deportuje Ukrajince. „K dnešnímu dni (středě) bylo násilně vysídleno již více než 500 tisíc Ukrajinců,“ citovala agentura Interfax-Ukrajina Zelenského, který množství přirovnal k počtu obyvatel estonského hlavního města Tallinnu.

Ruské úřady podle prezidenta odebírají Ukrajincům doklady, brání jim v návratu do vlasti a děti oddělují od rodičů či je připravují na nelegální adopce do ruských rodin.

Prezident proto vyzval Evropskou unii, aby deportace zastavila a pomohla vrátit ukrajinské občany zpět domů. „Naléhavě žádám, aby se na úrovni Evropské unie našly takové nástroje vlivu na Rusko, které by mohly zastavit deportace a vrátit všechny deportované domů,“ apeloval Zelenskyj.

Reuters připomíná, že pro své tvrzení o deportacích nenabídl Zelenskyj jasné důkazy. Ukrajinci prchající z Mariupolu ale popisují, že při překročení hranic do Ruska dostávají k podepsání dokument, jímž stvrzují běženecký status, nesmějí Rusko dva roky opustit a musejí pracovat tam, kde rozhodnou úřady.

OBSE: Máme důkazy mučení a dalších zločinů

O zločinech spáchaných ruskými vojáky na Ukrajině hovořila pozorovací mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Podle pozorovatelů existují „věrohodné důkazy“, že se ruší vojáci dopustili mučení a nelidského zacházení. Mise poukázala na velký počet útoků proti civilním cílům, jako jsou nemocnice, školy, kulturní zařízení či pečovatelské domy. Pokud by Rusko dodržovalo mezinárodní právo, tak by počet mrtvých a zraněných civilistů byl výrazně nižší, tvrdí dokument.

Pozorovatelé zaznamenali také porušování mezinárodního práva ze strany ukrajinských sil. Největší obavy vzbuzuje zacházení s ruskými válečnými zajatci. Pozorovatelé dodali, že ruské činy jsou závažnější svou podstatou a rozsahem než ty ukrajinské.

Hlavní prokurátor Haagského soudu Khan při středeční návštěvě Buči označil Ukrajinu za místo, kde byly spáchány zločiny. „Jsme tady, protože máme dobré důvody se domnívat, že jsou páchány zločiny spadající do kompetence Mezinárodního trestního soudu,“ podotkl Khan.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Brazilský Kongres schválil návrh zákona, který by Bolsonarovi zkrátil vězení

Brazilský Kongres v noci na čtvrtek schválil návrh zákona o snížení trestu pro exprezidenta Jaira Bolsonara. Informovala o tom agentura AFP. Bolsonaro si za plánování státního převratu odpykává trest 27 let a tři měsíce vězení, který by se nově mohl zkrátit na dva roky a čtyři měsíce. Zákon ale může ještě vetovat současná hlava státu Luiz Inácio Lula da Silva.
01:51Aktualizovánopřed 20 mminutami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 3 hhodinami

USA a Rusko budou o víkendu jednat na Floridě, píše Politico

Vyjednávači USA a Ruska se o víkendu sejdou v Miami na Floridě, aby projednali možnou cestu k míru v rusko-ukrajinském konfliktu, uvádí americký portál Politico s odvoláním na dva své zdroje. Součástí ruské delegace bude prý Kirill Dmitrijev, jenž je výkonným ředitelem Ruského fondu přímých investic a předním ruským vyjednávačem pro Ukrajinu. Očekává se, že americké zástupce povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a Jared Kushner, zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinu je třeba podporovat, EU by ji ale měla financovat jako dosud, řekl Babiš

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Odvolací soud umožnil setrvání Národní gardy ve Washingtonu

Americký federální odvolací soud ve středu rozhodl, že nasazení Národní gardy ve Washingtonu může prozatím pokračovat, čímž zvrátil verdikt nižší instance nařizující stažení vojáků. Informovala o tom agentura AP s tím, že gardisté v metropoli zůstanou i v roce 2026. Národní gardu, rezervní složku amerických ozbrojených sil, vyslal do hlavního města k policejní misi prezident Donald Trump.
před 5 hhodinami

Novela zákona o veřejnoprávních médiích vyvolává v Litvě protesty

Novináři a zástupci kulturní sféry protestují v litevském Vilniusu. Obávají se, že novela zákona o fungování veřejnoprávních médií ohrožuje jejich nezávislost a svobodu. Už minulý týden demonstrovalo na podporu médií ve Vilniusu několik desítek tisíc lidí. Znepokojení vyjadřují i mezinárodní organizace včetně Evropské vysílací unie. Podle vlády jsou změny v „Litevském národním rozhlase a televizi“ nutné. Parlament by měl o novele ve druhém čtení rozhodovat ve čtvrtek. Vládní koalice má teoreticky dost mandátů i na případné přehlasování prezidentského veta.
před 5 hhodinami

Europarlament žádá dostupnou možnost potratu pro všechny ženy v EU

Poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku vyzvali k tom, aby všechny ženy v EU měly možnost bezpečně podstoupit potrat. Ženy, které žijí v zemích, kde tento zákrok není povolen, by ho mohly podstoupit v jiném unijním státě bezplatně. Usnesení je nicméně pro členské státy nezávazné.
před 6 hhodinami

Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak zkrachuje, varuje Rusnok

„V našem bytostném zájmu je posilovat společenství, jehož jsme součástí a které nám pomáhá se ochránit – jak EU, tak NATO. Rozhodují praktické kroky, ne gesta nebo vyjádření,“ komentoval v Interview ČT24 expremiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok fakt, že Rusko stále trvá na tom, že v jeho sféře vlivu leží i Česko. Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak země zkrachuje ekonomicky a tím pádem i vojensky, dodal s tím, že Kyjev nebojuje jen za sebe, ale také za nás. Míní, že Rusko „má pořád choutky vykládat, že toto je jeho vlivové území“.
před 6 hhodinami
Načítání...