Rusové dle Zelenského nuceně deportovali přes půl milionu Ukrajinců. OBSE má důkazy zločinů

Rusko proti civilnímu obyvatelstvu na Ukrajině uplatňuje metody teroru, upozornil prezident Volodymyr Zelenskyj. Moskva podle něj násilně deportovala do odlehlých částí Ruska více než půl milionu Ukrajinců. Proti civilistům také podle Zelenského používá fosforové bomby. Pozorovací mise OBSE zaznamenala jasná porušení lidských práv ze strany ruských vojsk. Hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu Karim Khan označil Ukrajinu za místo spáchání zločinů.

„Ruská armáda používá všechny typy děl, všechny typy raket, letecké bomby, obzvláště fosforové bomby, proti obytným čtvrtím a civilní infrastruktuře,“ řekl Zelenskyj s tím, že se jedná o „jasný teror proti civilnímu obyvatelstvu“.

Moskva na Zelenského slova bezprostředně nereagovala. Rusko od svého nového vpádu na Ukrajinu 24. února popírá, že by útočilo na civilisty, a tvrdí, že ukrajinská a západní obvinění z válečných zločinů jsou vykonstruovaná. Válku také neustále označuje za „speciální vojenskou operaci“, která má za cíl „denacifikovat a demilitarizovat“ Ukrajinu.

Kyjev prověřuje informace o tom, že Rusko mohlo při obléhání jihoukrajinského přístavního města Mariupol použít chemické zbraně. Moskvou řízení ozbrojenci, kteří se snaží převzít úplnou kontrolu nad městem, však použití chemických zbraní popřeli.

Přes půl milionu deportovaných

Zelenskyj v projevu k estonskému parlamentu dále upozornil, že Rusko násilně deportuje Ukrajince. „K dnešnímu dni (středě) bylo násilně vysídleno již více než 500 tisíc Ukrajinců,“ citovala agentura Interfax-Ukrajina Zelenského, který množství přirovnal k počtu obyvatel estonského hlavního města Tallinnu.

Ruské úřady podle prezidenta odebírají Ukrajincům doklady, brání jim v návratu do vlasti a děti oddělují od rodičů či je připravují na nelegální adopce do ruských rodin.

Prezident proto vyzval Evropskou unii, aby deportace zastavila a pomohla vrátit ukrajinské občany zpět domů. „Naléhavě žádám, aby se na úrovni Evropské unie našly takové nástroje vlivu na Rusko, které by mohly zastavit deportace a vrátit všechny deportované domů,“ apeloval Zelenskyj.

Reuters připomíná, že pro své tvrzení o deportacích nenabídl Zelenskyj jasné důkazy. Ukrajinci prchající z Mariupolu ale popisují, že při překročení hranic do Ruska dostávají k podepsání dokument, jímž stvrzují běženecký status, nesmějí Rusko dva roky opustit a musejí pracovat tam, kde rozhodnou úřady.

OBSE: Máme důkazy mučení a dalších zločinů

O zločinech spáchaných ruskými vojáky na Ukrajině hovořila pozorovací mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Podle pozorovatelů existují „věrohodné důkazy“, že se ruší vojáci dopustili mučení a nelidského zacházení. Mise poukázala na velký počet útoků proti civilním cílům, jako jsou nemocnice, školy, kulturní zařízení či pečovatelské domy. Pokud by Rusko dodržovalo mezinárodní právo, tak by počet mrtvých a zraněných civilistů byl výrazně nižší, tvrdí dokument.

Pozorovatelé zaznamenali také porušování mezinárodního práva ze strany ukrajinských sil. Největší obavy vzbuzuje zacházení s ruskými válečnými zajatci. Pozorovatelé dodali, že ruské činy jsou závažnější svou podstatou a rozsahem než ty ukrajinské.

Hlavní prokurátor Haagského soudu Khan při středeční návštěvě Buči označil Ukrajinu za místo, kde byly spáchány zločiny. „Jsme tady, protože máme dobré důvody se domnívat, že jsou páchány zločiny spadající do kompetence Mezinárodního trestního soudu,“ podotkl Khan.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Němečtí Zelení blokují klíčový finanční balík vznikající vlády

Poslanci Spolkového sněmu ve čtvrtek debatovali v prvním čtení o finančním balíku, na kterém se při sondážních rozhovorech o sestavení nové vlády dohodly konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). Na investice do obrany by se nově neměla vztahovat dluhová brzda, změnit by se měla ústava. Ke schválení balíku jsou však potřeba i hlasy strany Zelených, která opět odmítla změny podpořit.
15:26Aktualizovánopřed 9 mminutami

Neapol zasáhlo silné zemětřesení

Stovky obyvatel Neapole strávily čtvrteční noc v ulicích a ve svých autech poté, co město na jihu Itálie zasáhlo silné zemětřesení. Nejméně jedenáct lidí bylo lehce zraněno. Úřady zřídily koordinační centrum, aby zjistily rozsah škod. Šlo o nejsilnější otřesy za čtyřicet let, píše deník Corriere della Sera.
10:50Aktualizovánopřed 16 mminutami

Členské státy NATO musí vyrábět více zbraní, řekl během jednání s Trumpem Rutte

Prezident Spojených států Donald Trump ve čtvrtek jednal ve Washingtonu s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Ten během schůzky v Oválné pracovně řekl, že členové Aliance musí vyrábět více zbraní. Zaostávají v tom podle něj za Ruskem a Čínou. Trump během setkání vyjádřil přesvědčení, že Spojené státy anektují Grónsko.
18:13Aktualizovánopřed 32 mminutami

Za poklesem prodejů Tesly může být kromě politiky i obrat firmy k robotům

Zatímco po zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA akcie automobilky Tesla vystřelily vzhůru, v posledních měsících výrazně klesají. Také prodeje se snižují. Analytici to připisují mimo jiné nejistotě na trzích s ohledem na Trumpovo zavádění cel či odporu vůči majiteli Tesly Elonu Muskovi, který z pozice šéfa úřadu DOGE podniká na prezidentův příkaz rozsáhlé škrty ve federálním sektoru a vyjadřuje také podporu krajně pravicovým hnutím. Upozorňují ale i na další faktory, třeba na možnou změnu orientace samotné Tesly od aut směrem k robotice a většímu využívání umělé inteligence.
před 56 mminutami

Putin má otázky kolem případného příměří. Kyjev neuzná ruské nároky na ukrajinské území

Rusko souhlasí s návrhy na zastavení bojů, měly by ale vést k dlouhodobému míru a k řešení příčin krize, řekl ve čtvrtek podle státní agentury TASS ruský vůdce Vladimir Putin. Existuje podle něj řada otázek, například kdo bude dohlížet na dodržování příměří na frontové linii, která je dlouhá dva tisíce kilometrů. Kyjevští vládní představitelé uvedli, že nastal čas na diplomatická řešení, ale že nikdy neuznají ruské nároky na ukrajinské územi.
05:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Evropský soud nařídil Ukrajině vyplatit odškodnění za střety v Oděse z roku 2014

Evropský soud pro lidská práva nařídil Ukrajině vyplatit odškodnění kvůli nečinnosti státu během potyček proruských a proukrajinských demonstrantů v Oděse z května 2014, při kterých zahynulo 47 lidí. Většina obětí tehdejších střetů byli proruští aktivisté, kteří uhořeli při požáru oděského Domu odborů. Soud také shledal, že v tragických událostech sehrály roli dezinformace a propaganda šířené o novém ukrajinském režimu ruskými úřady a médii.
před 4 hhodinami

Tádžikistán a Kyrgyzstán se po desítkách let dohodly na hranicích

Prezidenti Tádžikistánu a Kyrgyzstánu Imomali Rachmon a Sadyr Žaparov podepsali ve čtvrtek v Biškeku dohodu o hranicích, uvedly tiskové agentury. Spory o hranice – a především o kontrolu nad vodními zdroji – vedly dříve ke konfliktům, naposledy na podzim 2022, a to s desítkami mrtvých.
před 5 hhodinami

Evropou se šíří spalničky

V Evropě se v posledních letech stále víc šíří spalničky. Před nárůstem případů varovalo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Od začátku minulého roku zdravotníci v zemích EU zachytili přes 32 tisíc případů. V roce 2023 to přitom nebylo ani dva a půl tisíce. Zdaleka nejhorší situace je v Rumunsku. Za boomem vysoce nakažlivého onemocnění jsou především mezery v proočkovanosti.
před 5 hhodinami
Načítání...