Summit EU schválil společnou obrannou strategii, vznikne brigáda rychlé reakce

Nahrávám video

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie v pátek odsouhlasili novou společnou obrannou strategii, která v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu počítá s výrazným zvýšením vojenských výdajů. Součástí schváleného plánu je vytvoření brigády rychlé reakce o síle až 5000 vojáků a navýšení společných investic do vojenských inovací.

Koncepci společné obrany na příští desetiletí unijní diplomacie chystala více než rok a členské státy byly zatím v pohledu na ni velmi rozdělené. Zatímco Francie či Německo prosazovaly vytvoření společných evropských sil navíc k silám NATO, země východní části Unie včetně Česka nechtěly zdvojovat existující alianční obranu.

V posledních týdnech se však pod dojmem ruského útoku proti sousední zemi koncept strategie výrazně změnil. Plán se soustředí zejména na odvrácení ruské hrozby pro Evropu a důraz klade na schopnost EU rychle zareagovat na případný útok.

K tomu má sloužit mimo jiné brigáda rychlé reakce, jejíž základ slíbilo do roku 2025 vytvořit Německo. Evropský blok navíc s podobným plánem přišel již v roce 2007, kdy na papíře vytvořil systém bojových skupin o 1500 vojácích, kteří měli být připraveni zasáhnout v případě krizí.

Tyto skupiny ale nikdy nebyly nasazeny a s odchodem Británie z EU utichl hlas jejich hlavního zastánce. Unijní země se však nyní shodly, že vzhledem k ruské agresivitě je na čase společnou jednotku uvést do praxe. Summit také pověřil Evropskou komisi, aby do května identifikovala slabá místa unijní obrany, která je potřeba posílit.

Kromě společné obrany se také summit shodl na společné energetické politice zemí Evropské unie

Evropští lídři na summitu pohrozili Rusku dalšími robustními sankcemi, ale nedokázali se shodnout na zákazu dovozu energií z Ruska ani na nabídce kandidatury členství v EU pro Ukrajinu.

Návrhy Polska, Česka a Slovinska

Polsko, Česká republika a Slovinsko společně ještě summitem připravily seznam deseti kroků, které podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. 

„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku –⁠ a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem Česka Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.

Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat. 

Deset bodů

Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, Česko a Slovinsko navrhují desetibodový plán, který podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války. Jde o odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, jde asi o dva miliony lidí.

Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.

EU by také podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.

Konec Ruska v mezinárodních organizacích?

Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl.

Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše polský premiér.

Je třeba zabránit Rusku v obcházení sankcí, řekl Fiala

Český premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že EU i USA jsou přesvědčeny, že sankce, které dosud uvalily na Rusko kvůli jeho invazi na Ukrajinu, fungují. Podotkl také, že není možné, aby uvalené sankce měly na Moskvu okamžitý dopad.

Fiala ještě před summitem řekl, že Evropská komise připraví další, už pátý balíček sankcí, který bude rozšiřovat a zpřesňovat současná opatření. Unijní exekutiva se také bude snažit zjistit, zda sankce obsahují mezery, kterými by šly obcházet, a bude chtít tyto mezery zacelit. Komise podle Fialy balíček představí v nejbližší době.

Spojené státy a Evropská unie budou podle Fialy pokračovat také v zajišťování energetické bezpečnosti. „Můžeme počítat se spoluprací a podporou ze strany Spojených států ve společném úmyslu evropských zemí zbavit se závislosti na ruských energetických zdrojích,“ řekl s tím, že pokud budou EU a USA na tomto spolupracovat, v budoucnu by už nemělo docházet k velkým výkyvům cen těchto zdrojů. 

Další pomoc Ukrajině

Podle Fialy se americký prezident Joe Biden také zavázal poskytnout Ukrajině až miliardu dolarů. „Pro Českou republiku je důležitá také ta informace, že byl schválen záměr vytvořit fond, ze kterého bude financována poválečná obnova Ukrajiny. Toto je nesmírně důležité z hlediska dalšího vývoje, a to nejen pro Ukrajinu samotnou, ale také proto, aby se uprchlíci měli možnost zase vrátit zpátky do své země,“ přiblížil Fiala a tento fond označil za „jistý Marshallův plán“ pro Ukrajinu.

Nahrávám video

Podle premiéra je pro Česko důležitý také úmysl EU podílet se finančně na zvládání zátěže, kterou pro státy představují statisíce uprchlíků. „Takovou pomoc nabídl i americký prezident Biden. Všichni jsou si vědomi, že ta zátěž pro některé země, k nimž patří i Česká republika, je enormní. Nedá se to zvládnout vlastními silami. Evropské státy jsou připraveny solidárně pomáhat,“ sdělil. 

Fiala dodal, že do Česka od začátku ruské invaze na Ukrajinu přišlo už 300 tisíc lidí. To zhruba odpovídá třem procentům obyvatel Česka. Celkem z Ukrajiny uprchlo už 3,5 milionu lidí, většina z nich do Polska. Připomněl, že ministerstvo financí spočítá náklady, jaké Česku v souvislosti s uprchlíky z Ukrajiny vznikly, a má sestavit jejich odhad na příští měsíce.

Evropská komise upraví nástroje, které má pro řešení takových krizí k dispozici. „Mluví se i o využití strukturálních fondů, což je za normálních okolností běh na dlouhou trať, ale ty nástroje by měly být upraveny tak, aby se peníze z nich daly využít rychleji,“ řekl premiér. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina cílila na rafinerii v Tatarstánu, Rusko útočilo na Sumy či Oděsu

Ukrajina v noci na pondělí podnikla rozsáhlý dronový nálet v Tatarstánu. Tamní úřady tvrdí, že útok za sebou nechal větší množství mrtvých a zraněných. Cílem úderu byl zřejmě rafinérský komplex v Nižněkamsku. Masivní ruské ostřelování obce Buhajivka v ukrajinské Charkovské oblasti zabilo pět lidí. Při ruském bombardování severoukrajinských Sum utrpělo zranění nejméně čtrnáct lidí, stejně jako při rozsáhlém ruském nočním raketovém a dronovém útoku na Oděsu.
08:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kanadské úřady hlásí první oběť rozsáhlých lesních požárů

Při rozsáhlém požáru v kanadské provincii Britská Kolumbie zemřela osmdesátiletá žena, která se snažila utéct ze svého domu. Podle agentury AFP to oznámila kanadská královská jízdní policie. Požár vypukl v pátek poblíž jezera Okanagan na jihu provincie a rychle se rozšířil. Úřady kvůli němu nařídily evakuaci více než 20 tisíc lidí, v provincii byl vyhlášen stav nouze.
06:20Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V největším egyptském zlatém dole se zřítila hornina, jeden člověk zemřel

Při zřícení horniny v největším egyptském zlatém dole přišel o život jeden pracovník, dalších pět bylo zraněno. Uvedla to agentura AFP s odvoláním na prohlášení tamního ministerstva ropného průmyslu a minerálních zdrojů. Provoz v dole je do ukončení vyšetřování neštěstí pozastaven.
04:02Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump vybral nového právního poradce Bílého domu

Novým hlavním právním poradcem Bílého domu a asistentem prezidenta se od 1. září stane Will Scharf. Dosud působil jako tajemník personálu Bílého domu a zajišťoval administrativu spojenou s prezidentovou agendou. Oznámil to americký prezident Donald Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social.
04:41Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoRok a půl po pádu Asada roste v Sýrii nespokojenost

Rok a půl po pádu režimu Bašára Asada slábne v Sýrii důvěra v nové vedení země. Vládě prezidenta Ahmada Šaráa podle průzkumu věří zhruba pětina obyvatel, téměř polovina Syřanů se naopak domnívá, že země míří špatným směrem. Nespokojenost živí pomalá obnova válkou zničených oblastí, vysoké životní náklady i nesplněné sliby. V damašském Džobáru, někdejším symbolu odporu proti Asadovu režimu, zůstává poškozených 93 procent budov.
před 4 hhodinami

Izrael znovu odmítl mírový plán pro Gazu

Izrael znovu odmítl patnáctibodový mírový plán pro Pásmo Gazy navržený Radou pro mír, kterou ustavil americký prezident Donald Trump. Oznámil to izraelský premiér Benjamin Netanjahu, píší agentury Reuters a DPA. Teroristické hnutí Hamás mírový plán už dříve přijalo.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Kanadu i Evropu dál sužují lesní požáry. V Britské Kolumbii evakuovali tisíce lidí

Rozsáhlé lesní požáry dál zuří v Kanadě i Evropě. V kanadské Britské Kolumbii muselo své domovy opustit přes dvacet tisíc lidí, plameny se rychle šíří také v částech Španělska, Itálie a Srbska. Hasičům práci komplikují vysoké teploty, vítr i těžko dostupný terén. Evropské státy zároveň řeší nedostatek hasicích letadel. Ve Francii zahájili vyšetřování, obavy z ohně pak mají na jihu země.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Rusové útočili na Charkov a Oděsu. Údery hlásí i úřady v Bělgorodu

Tři mrtvé a 37 zraněných si v noci na neděli vyžádal ruský útok na Charkov, zaměřený na obytné budovy, oznámil tamní starosta Ihor Terechov. Obytné domy byly poškozeny i v Oděse, kde ruský úder zranil minimálně dvanáct lidí. Dalších jedenáct lidí utrpělo zranění po úderech v Dněpropetrovské oblasti. V Záporožské oblasti po útoku zemřel záchranář. Útoky hlásí i ruské úřady. Regionální krizové centrum v Bělgorodské oblasti tvrdí, že v důsledku útoků ukrajinských dronů zemřelo pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.